diff options
Diffstat (limited to 'cs/partitioning/schemes.xml')
-rw-r--r-- | cs/partitioning/schemes.xml | 78 |
1 files changed, 0 insertions, 78 deletions
diff --git a/cs/partitioning/schemes.xml b/cs/partitioning/schemes.xml deleted file mode 100644 index ecef7ba7b..000000000 --- a/cs/partitioning/schemes.xml +++ /dev/null @@ -1,78 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 69755 --> - - <sect1> - <title>Doporučené rozdělení disku</title> -<para> - -Pro nové uživatele, domácí počítače a jiné jednouživatelské stanice je -asi nejjednodušší použít jednu oblast jako kořenovou (a případně jednu -pro virtuální paměť). Pokud bude některá oblast větší než 6 GB, -použijte raději jiný souborový systém než standardní ext2 (např. ext3). -Oblasti se souborovým systémem ext2 se totiž musí pravidelně -kontrolovat, což může u větších oblastí trvat poměrně dlouho a -prodlužuje se tím náběh systému. - -</para><para> - -Jak jsme řekli dříve, pro víceuživatelské systémy je lepší použít pro -<filename>/var</filename>, <filename>/tmp</filename> -a <filename>/home</filename> samostatné oblasti. - -</para><para> - -Chcete-li instalovat hodně programů, které nejsou přímo součástí -distribuce, může se vám hodit samostatný oddíl pro -<filename>/usr/local</filename>. Na počítači, který slouží jako -poštovní server, má smysl vytvořit svazek pro -<filename>/var/mail</filename>. Někdy je také dobré oddělit adresář -<filename>/tmp</filename> na samostatný oddíl s kapacitou 20 až 50MB. -Na serveru s více uživateli je výhodné vymezit velký oddíl pro -domovské adresáře (<filename>/home</filename>). -Obecně ale platí, že rozdělení disku se liší počítač od počítače a -záleží na tom, k čemu systém používáte. - -</para><para> - -Při instalaci komplikovanějšího systému (serveru) se podívejte -do <ulink url="&url-multidisk-howto;">Multi -Disk HOWTO</ulink> na podrobnější informace. Tento odkaz může být -zajímavý rovněž pro zprostředkovatele připojení k Internetu. - -</para><para> - -Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální paměť. Názory systémových -administrátorů jsou různé. Jedna (dobrá) zkušenost říká, že je dobré -mít stejně odkládacího prostoru jako máte paměti, ale rozhodně ne méně -než 16MB (To už je skoro lepší odkládací prostor nepoužívat vůbec). -Samozřejmě že existují výjimky — budete-li řešit soustavu -10000 rovnic na počítači s 256 MB, budete potřebovat více jak -gigabajt odkládacího prostoru. - -</para><para> - -Na některých 32-bitových architekturách (m68k a PowerPC) -využije Linux z jednoho odkládacího oddílu maximálně 2 GB, takže není -důvod, proč překračovat tuto hranici. Máte-li větší nároky na -virtuální paměť, zkuste umístit odkládací oddíly na různé fyzické -disky, a pokud možno, na různé IDE nebo SCSI kanály. Jádro bude -automaticky vyrovnávat zátěž mezi jednotlivé oblasti, což se projeví -ve zvýšení rychlosti. - -</para><para> - -Například starší domácí počítač může mít 32 MB paměti a 1,7 GB IDE -disk na zařízení <filename>/dev/sda</filename>. -Řekněme, že na <filename>/dev/sda1</filename> je oblast pro druhý -operační systém o velikosti 500 MB. Odkládací oddíl má 32 MB a je na -<filename>/dev/sda3</filename>. Zbytek, tj. asi 1,2 GB na -<filename>/dev/sda2</filename> je kořenový svazek pro Linux. - -</para><para> - -Pro představu, kolik místa zaberou jednotlivé úlohy, se podívejte na -<xref linkend="tasksel-size-list"/>. - -</para> - - </sect1> |