diff options
Diffstat (limited to 'cs/hardware')
-rw-r--r-- | cs/hardware/buying-hardware.xml | 73 | ||||
-rw-r--r-- | cs/hardware/hardware-supported.xml | 87 | ||||
-rw-r--r-- | cs/hardware/installation-media.xml | 80 |
3 files changed, 125 insertions, 115 deletions
diff --git a/cs/hardware/buying-hardware.xml b/cs/hardware/buying-hardware.xml index f178d5218..5576c07ff 100644 --- a/cs/hardware/buying-hardware.xml +++ b/cs/hardware/buying-hardware.xml @@ -1,5 +1,5 @@ <!-- $Id$ --> -<!-- original version: 64916 --> +<!-- original version: 68011 --> <sect1 arch="not-s390"><title>Hardware určený pro GNU/&arch-kernel;</title> @@ -40,56 +40,47 @@ znemožňuje uveřejnění zdrojového kódu pro takový ovladač. </para><para> Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro tento hardware neexistují -ovladače pro &arch-kernel;. Můžete výrobce požádat o uvolnění -dokumentace a pokud se na něj obrátí více lidí, uvědomí si, že -komunita okolo svobodného softwaru představuje důležitou skupinu -zákazníků. +ovladače pro &arch-kernel;. -</para> -</sect2> +</para><para> +V mnoha případech existují standardy (nebo alespoň nepsané standardy), +které popisují, jak má operační systém komunikovat s určitou skupinou +zařízení. Všechna zařízení, která takový (nepsaný) standard dodržují, +mohou být obsluhována jediným společným ovladačem. Konkrétním +příkladem skupin zařízení, kde to funguje extrémně dobře, jsou třeba +<firstterm>USB Human Interface Devices</firstterm> (klávesnice, myši, +herní ovladače) nebo <firstterm>USB Mass Storage Devices</firstterm> +(USB klíčenky a čtečky paměťových karet), kde prakticky každé zařízení +na trhu odpovídá standardům. - <sect2 arch="any-x86"><title>Zařízení určená speciálně pro Windows</title> -<para> +</para><para> -Znepokojivým trendem je rozšíření modemů a tiskáren určených pouze pro -Windows. Takové periferie byly konstruovány speciálně pro používání -s operačním systémem Microsoft Windows a nesou označení WinModem nebo -<quote>Vyrobeno pro systémy s Windows</quote>. Obvykle tato zařízení -postrádají vlastní procesor a jsou obsluhována ovladačem -zaměstnávajícím hlavní procesor počítače. Díky této strategii je -jejich výroba levnější, ale tato úspora se <emphasis>nemusí</emphasis> -projevit v koncové ceně zařízení, které může být dokonce dražší než -obdobné řešení s vlastním procesorem. +Naproti tomu třeba v oblasti tiskáren je situace výrazně horší. I když +existují tiskárny, které se dají ovládat několika (více či méně) +standardními ovládacími jazyky a tudíž je lze zprovoznit v téměř +libovolném operačním systému, existuje dost modelů, které rozumí pouze +proprietárním příkazům, ke kterým neexistuje žádná dostupná +dokumentace. Takové tiskárny se ve svobodných operačních systémech buď +nedají používat vůbec, nebo pouze s uzavřeným ovladačem od výrobce. </para><para> -Doporučujeme vyvarovat se těchto zařízení <quote>vyrobených pro -Windows</quote> z následujících důvodů. Za prvé jejich výrobci -zpravidla neposkytují informace pro napsání ovladače pro &arch-kernel; - -obecně hardware i software pro tato zařízení je vlastnictvím výrobce -a dokumentace není dostupná bez uzavření dohody o jejím nezveřejnění, -pokud tedy vůbec dostupná je. Takový přístup k dokumentaci je -neslučitelný s vytvořením volně šiřitelného ovladače, poněvadž jeho -autor dává k dispozici zdrojový kód. Dalším důvodem je, že práci -chybějícího vloženého procesoru musí odvádět operační systém často -s <emphasis>real-time</emphasis> prioritou a na úkor běhu vašich -programů, když se věnuje obsluze těchto zařízení. Jelikož typický -uživatel Windows nespouští tolik souběžných procesů jako uživatel -systému GNU/&arch-kernel;, doufají výrobci těchto zařízení, že si -uživatelé nevšimnou, jakou -zátěž klade jejich hardware na systém. To nic nemění na faktu, že -když výrobce ošidí výkon periferií, je tím výkon libovolného -víceúlohového operačního systému (včetně Windows 2000 a XP) -degradován. +V případě existence uzavřeného ovladače od výrobce mějte na paměti, že +praktická životnost takového zařízení je omezena na dobu, po kterou je +dostupný ovladač. Se zkracováním životního cyklu výrobku není +neobvyklé, že výrobce přestane aktualizovat ovladač krátce po ukončení +výroby daného zařízení. Pokud po aktualizaci systému přestane uzavřený +ovladač fungovat, stává se tím jinak funkční zařízení hromadou +nepoužitelného šrotu. Takovému hardwaru je dobré se zdaleka vyhnout +a to bez ohledu na operační systém, se kterým chcete zařízení +provozovat. </para><para> -V takovém případě můžete pomoci pobídnout výrobce k uvolnění -potřebných materiálů, abychom mohli pro jejich zařízení napsat -ovladače. Nejlepší však je vyhnout se hardwaru, který -není uveden jako funkční v -<ulink url="&url-hardware-howto;">Linux Hardware Compatibility HOWTO</ulink>. +Pomoci můžete tím, že výrobce uzavřeného hardwaru požádáte o uvolnění +nezbytné dokumentace, podle které můžeme napsat svobodné ovladače pro +jejich hardware. </para> </sect2> diff --git a/cs/hardware/hardware-supported.xml b/cs/hardware/hardware-supported.xml index da0c0c576..4df2f3d16 100644 --- a/cs/hardware/hardware-supported.xml +++ b/cs/hardware/hardware-supported.xml @@ -1,5 +1,5 @@ <!-- $Id$ --> -<!-- original version: 67916 --> +<!-- original version: 68127 --> <sect1 id="hardware-supported"> <title>Podporovaná zařízení</title> @@ -233,12 +233,14 @@ Také bude užitečné sledovat diskuzní list <sect2 arch="x86" id="laptops"><title>Notebooky</title> <para> -Instalovat můžete i na notebooky. V dnešní době funguje většina -notebooků bez problémů. Pokud notebook obsahuje nestandardní nebo +Z technického pohledu jsou notebooky obyčejné počítače, tudíž se na ně +vztahuje vše napsané o stolních systémech. V dnešní době funguje +většina notebooků bez problémů, od automatického uspávání po zavření +víka, až po speciální tlačítka pro vypnutí Wi-Fi (<quote>režim +v letadle</quote>). Jestliže notebook obsahuje nestandardní nebo proprietární hardwarové prvky, je možné že tyto speciální funkce -nebudou fungovat. Na stránce -<ulink url="&url-x86-laptop;">Linux a notebooky</ulink> -zjistíte, zda na vašem notebooku GNU/Linux poběží. +nebudou fungovat. Na stránce <ulink url="&url-x86-laptop;">Linux +a notebooky</ulink> zjistíte, zda na vašem notebooku GNU/Linux poběží. </para> </sect2> @@ -248,19 +250,17 @@ zjistíte, zda na vašem notebooku GNU/Linux poběží. <para> Tato architektura umožňuje využití více procesorů — -tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci -&debian-gnu; &release; bylo sestaveno s touto podporou, což by nemělo vadit -ani při instalaci na jednoprocesorový počítač; pouze režie jádra může -být trošku vyšší. +tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Více procesorů v počítači bylo +původně doménou výkonných serverů, ale s uvedením konceptu +<firstterm>vícejádrových</firstterm> procesorů, kdy jeden fyzický čip +obsahuje několik procesorových jednotek, tzv. <quote>jader</quote>, se +s nimi dnes můžeme setkat i v nejnižších řadách počítačů a notebooků. -</para><para arch="linux-any"> +</para><para> -Abyste optimalizovali jádro pro jeden procesor, budete muset nahradit -jádro operačního systému, viz <xref linkend="kernel-baking"/>. -V aktuálním jádře verze &kernelversion; zrušíte podporu SMP tak, že -v konfiguračním systému jádra v sekci -<guimenu>&smp-config-section;</guimenu> vypnete položku -<guimenuitem>&smp-config-option;</guimenuitem>. +Standardní jádro v distribuci &debian-gnu; &release; bylo sestaveno +s podporou SMP, což by nemělo vadit ani při instalaci na +jednoprocesorový počítač. </para> </sect2> @@ -276,6 +276,14 @@ tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci rozpozná počet procesorů (nebo procesorových jader) a na jednoprocesorových počítačích podporu SMP automaticky vypne. +</para><para> + +Více procesorů v počítači bylo původně doménou výkonných serverů, ale +s uvedením konceptu <firstterm>vícejádrových</firstterm> procesorů, +kdy jeden fyzický čip obsahuje několik procesorových jednotek, +tzv. <quote>jader</quote>, se s nimi dnes můžeme setkat i v nejnižších +řadách počítačů a notebooků. + </para><para arch="i386"> Varianta debianího jádra pro &arch-title; zaměřená na procesory 486 @@ -335,21 +343,20 @@ v sekci <guimenu>&smp-config-section;</guimenu> položku <title>Podpora grafických karet</title> <para arch="x86"> -Pro výstup v textovém režimu potřebujete grafickou kartu kompatibilní -se standardem VGA, což dnes téměř každá grafická karta splňuje. -Historické grafické karty kompatibilní se standardy CGA, MDA nebo HGA -jsou rovněž postačující, pokud ovšem neplánujete využití systému X11. -(Výchozí instalace popsaná v této příručce grafický systém X11 -nepoužívá, nicméně si můžete zvolit i takovou variantu.) +Podpora grafických karet v grafickém režimu závisí na tom, zda pro +kartu existuje ovladač v projektu X.Org. Na moderních počítačích by +měl grafický režim fungovat zcela automaticky. Podpora pokročilých +vlastností, jako je hardwarová akcelerace 3D a videa, závisí na +použitém hardwaru a v některých případech i na instalaci dodatečného +<quote>firmware</quote> (viz <xref linkend="hardware-firmware"/>). +Byly zaznamenány i případy, kdy byl firmware pro grafickou kartu +vyžadován i pro základní podporu grafického režimu, ale to se jednalo +o výjimky. </para><para> -Podpora grafických karet v grafickém režimu závisí na tom, zda pro -kartu existuje ovladač v projektu X.Org. Většina grafických -karet pro sloty PCI, AGP, PCIe a PCI-X funguje s X.Org bezproblémově. -Podrobnosti o podporovaných grafických kartách, sběrnicích, monitorech -a ukazovacích zařízeních naleznete na -<ulink url="&url-xorg;"></ulink>. +Podrobnosti o podporovaných grafických kartách a ukazovacích +zařízeních naleznete na <ulink url="&url-xorg;"></ulink>. &debian-gnu; &release; je dodáván se systémem X.Org verze &x11ver;. </para><para arch="mips"> @@ -397,7 +404,18 @@ Některý hardware vyžaduje kromě samotného ovladače zařízení také <firstterm>firmware</firstterm> nebo <firstterm>mikrokód</firstterm>, který je třeba do zařízení před použitím nahrát. Nejčastěji se s tím setkáte u síťových karet (obzvláště bezdrátových), ale jsou známa -i některá USB zařízení a dokonce řadiče disků. +i některá USB zařízení a dokonce řadiče disků. U mnoha grafických +karet je základní funkčnost dostupná i bez dodatečného firmware, +nicméně pro využití pokročilejších vlastností je třeba mít v systému +nachystaný příslušný soubor s firmwarem. + +</para><para> + +Ve starších zařízeních býval firmware nahrán permanentně v EEPROM nebo +Flash paměti zařízení přímo od výrobce. To už se dnes příliš nenosí +a proto je nutné soubor s firmwarem do zařízení nahrát při každém +startu počítače. Naštěstí to nemusíme dělat ručně, ale postará se o to +operační systém. </para><para> @@ -414,5 +432,14 @@ použít. Počínaje &debian;em 5.0 podporuje &d-i; nahrávání firmwaru z výměnných médií, jako jsou diskety nebo USB klíčenky. Tomuto tématu se podrobněji věnuje kapitola <xref linkend="loading-firmware"/>. +</para><para> + +Pokud se instalační systém zeptá na soubor s firmwarem pro nějaké +zařízení a vy zrovna firmware nemáte, nebo nechcete do systému +instalovat nesvobodný balík, můžete zkusit pokračovat i bez firmware. +Je docela možné, že zařízení bude fungovat, pouze nebudou dostupné +některé pokročilé funkce (toto je případ některých síťových karet +s ovladačem tg3). + </para> </sect1> diff --git a/cs/hardware/installation-media.xml b/cs/hardware/installation-media.xml index e4e8a23ce..a0c98a1a3 100644 --- a/cs/hardware/installation-media.xml +++ b/cs/hardware/installation-media.xml @@ -1,5 +1,5 @@ <!-- $Id$ --> -<!-- original version: 67007 --> +<!-- original version: 67991 --> <sect1 id="installation-media"> <title>Instalační média</title> @@ -37,19 +37,14 @@ operačního systému není mezi těmito technologiemi žádný rozdíl. </para></note><para> -Některé architektury umožňují instalaci z CD. Na počítačích s možností -zavedení systému z CD mechaniky se lze při instalaci vyhnout použití -<phrase arch="not-s390">disket.</phrase> -<phrase arch="s390">pásek.</phrase> -I v případě, že váš počítač neumí zavádět systém přímo z CD, můžete -CD-ROM využít po počátečním zavedení systému z jiného média, viz -<xref linkend="boot-installer"/>. +Většina architektur umožňuje instalaci z CD. I v případě, že váš +počítač neumí zavádět systém přímo z CD, můžete CD-ROM využít po +počátečním zavedení systému z jiného média, viz <xref +linkend="boot-installer"/>. </para><para arch="x86"> -Využít můžete SCSI, SATA a IDE/ATAPI CD/DVD-ROM. Vyčerpávající -informace o CD mechanikách v Linuxu najdete -v <ulink url="&url-cd-howto;">Linux CD-ROM HOWTO</ulink>. +Využít můžete SCSI, SATA a IDE/ATAPI CD/DVD-ROM. </para><para arch="x86"> @@ -73,32 +68,15 @@ položku <quote>System installation</quote>. </para> </sect2> - <sect2><title>Pevný disk</title> - -<para> - -Pro mnoho architektur je také zajímavá možnost zavedení instalačního -systému z pevného disku. To však vyžaduje jiný operační systém, pomocí -kterého nahrajete na disk instalační program. - -</para><para arch="sparc"> - -Přestože &arch-title; nepodporuje zavádění ze SunOS (Solarisu), můžete -instalovat z jejich oblasti (UFS). - -</para> - </sect2> - <sect2 condition="bootable-usb"><title>USB Memory Stick</title> <para> -Mnoho počítačů potřebuje disketové nebo CD-ROM mechaniky pouze pro -instalaci systému a pro záchranné účely. Pokud spravujete nějaké -servery, jistě jste již uvažovali o zbytečnosti těchto mechanik -a o možnosti instalovat systém z paměťového USB média, populární -<quote>klíčenky</quote>. Tato možnost je velmi zajímavá i pro malé -systémy, jejichž skříně neoplývají volným prostorem. +USB flash disky (též <quote>klíčenky</quote>) se staly běžně +používanými a levnými úložišti. Většina moderních počítačů z nich umí +zavádět a obzvláště u netbooků a tenkých notebooků bez CD mechaniky se +předpokládá, že k instalaci operačního systému použijete právě USB +klíčenku. </para> </sect2> @@ -116,7 +94,8 @@ systém nastavit i pro tato připojení. </para><para condition="supports-tftp"> -Instalační systém také můžete <emphasis>zavést</emphasis> ze sítě. +Instalační systém také můžete <emphasis>zavést</emphasis> ze sítě bez +použití dalšího média jako CD/DVD nebo USB klíčenky. <phrase arch="mips;mipsel"> Pro &arch-title; to je preferovaný způsob instalace. </phrase> @@ -129,6 +108,22 @@ sítě a všechny lokální souborové systémy se připojí přes NFS. </para> </sect2> + <sect2><title>Pevný disk</title> + +<para> + +Pro mnoho architektur je také zajímavá možnost zavedení instalačního +systému z pevného disku. To však vyžaduje jiný operační systém, pomocí +kterého nahrajete na disk instalační program. + +</para><para arch="sparc"> + +Přestože &arch-title; nepodporuje zavádění ze SunOS (Solarisu), můžete +instalovat z jejich oblasti (UFS). + +</para> + </sect2> + <sect2><title>Un*x nebo systém GNU</title> <para> @@ -148,20 +143,16 @@ zmíněná technika zajímá, přeskočte na <xref linkend="linux-upgrade"/>. <para> Zaváděcí disky &debian;u obsahují jádro s velkým množstvím ovladačů, -aby fungovaly na co nejširší škále počítačů. Jestli se vám takto -připravené jádro zdá pro běžné použití zbytečně velké, pročtěte si -návod o přípravě vlastního jádra<phrase arch="linux-any"> (<xref linkend="kernel-baking"/>)</phrase>. -Podpora co nejvíce zařízení na instalačních discích je žádoucí pro -snadnou instalaci na libovolném hardwaru. +aby fungovaly na co nejširší škále počítačů. </para><para arch="x86"> -Instalační systém &debian;u obsahuje podporu pro disketové mechaniky, -IDE disky (též známé jako PATA disky), disketové mechaniky IDE, IDE -disky na paralelním portu, SATA a SCSI řadiče a jednotky, USB a -FireWire. Systém umí pracovat se souborovými systémy FAT, FAT s -rozšířením Win-32 (VFAT), NTFS a dalšími. +Instalační systém &debian;u obsahuje podporu pro IDE disky (též známé +jako PATA), SATA a SCSI řadiče a jednotky, USB i FireWire. Systém umí +pracovat se souborovými systémy FAT, FAT s rozšířením Win-32 (VFAT), +NTFS a dalšími. +<!-- </para><para arch="x86"> Podporovány jsou také disky emulující AT rozhraní. Bývají označeny @@ -169,6 +160,7 @@ jako MFM, RLL, IDE nebo PATA. Použít můžete také SATA a SCSI řadiče disků od nejrůznějších výrobců, podrobnosti jsou shromážděny v <ulink url="&url-hardware-howto;">Linux Hardware Compatibility HOWTO</ulink>. +--> </para><para arch="sparc"> |