diff options
Diffstat (limited to 'cs/boot-installer/arm.xml')
| -rw-r--r-- | cs/boot-installer/arm.xml | 576 |
1 files changed, 0 insertions, 576 deletions
diff --git a/cs/boot-installer/arm.xml b/cs/boot-installer/arm.xml deleted file mode 100644 index dfabbeefc..000000000 --- a/cs/boot-installer/arm.xml +++ /dev/null @@ -1,576 +0,0 @@ -<!-- $Id$ --> -<!-- original version: 70881 --> - - <sect2 arch="armhf;armel" id="boot-image-formats"> - <title>Formáty zaváděcích obrazů</title> -<para> - -Systémy založené na architektuře ARM většinou používají dva formáty -zaváděcích obrazů: - -<itemizedlist> -<listitem><para> - -Standardní linuxové jádro ve formátu zImage (<quote>vmlinuz</quote>) -spolu se standardním linuxovým ramdiskem (<quote>initrd.gz</quote>). - -</para></listitem> -<listitem><para> - -Jádro ve formátu uImage (<quote>uImage</quote>) ve spojení -s odpovídajícím ramdiskem (<quote>uInitrd</quote>). - -</para></listitem> -</itemizedlist> - -</para><para> - -Formáty uImage/uInitrd jsou speciálně navrženy pro firmware U-Boot, -který se používá na mnoha (většinou starších 32 bitových) ARMových -systémech. Starší verze U-Bootu uměly zavádět pouze soubory ve formátu -uImage/uInitrd, proto se používají hlavně na starších systémech -armel. Novější verze U-Bootu již umí kromě uImage/uInitrd zavádět také -standardní linuxová jádra a initrd, ale syntaxe se trošku liší. - -</para><para> - -Na systémech používajících multiplatformní jádro je kromě jádra -a initrd ještě zapotřebí soubor se stromem zařízení (device-tree blob, -<quote>dtb</quote>), který je specifický pro každý systém a obsahuje -popis toho konkrétního hardwaru. dtb by měl být obsažen přímo ve -firmwaru zařízení, ale ve skutečnosti je často třeba nahrát novější -verzi. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="armhf" id="armhf-console-setup"> - <title>Nastavení konzoly</title> -<para> - -Archiv pro zavádění ze sítě (<xref -linkend="boot-armhf-netboot.tar.gz"/>) a obrazy SD karet -s instalátorem (<xref linkend="boot-installer-sd-image"/>) používají -(platformově závislou) výchozí konzoli, kterou U-Boot definuje -v proměnné <quote>console</quote>. Ve většině případů to je sériová -konzole, takže na těchto platformách standardně potřebujete pro -použití instalačního systému sériový kabel. - -</para><para> - -Na platformách, které podporují též video konzoli, můžete příslušně -upravit proměnnou U-Bootu <quote>console</quote> a spustit tak -instalační systém na video konzoli. - - </para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm64" id="arm64-console-setup"> - <title>Nastavení konzoly</title> -<para> - -Na architektuře arm64 nemají obrazy &d-i;u pro Stretch povolen grafický -instalátor, tudíž se používá sériová konzole. Firmware by měl konzoli -rozpoznat automaticky, avšak pokud automatika selže, po zavedení -Linuxu z GRUBu uvidíte hlášku <computeroutput>Booting -Linux</computeroutput> a dál už nic. - -</para><para> - -Jestliže to je i váš případ, musíte parametry konzoly nastavit -ručně. V nabídce GRUBu stiskněte klávesu <keycap>e</keycap> pro -editaci příkazové řádky a upravte část -<informalexample><screen>--- quiet</screen></informalexample> do podoby -<informalexample><screen>console=<replaceable>zařízení</replaceable>,<replaceable>rychlost</replaceable></screen></informalexample> -například: -<informalexample><screen>console=ttyAMA0,115200n8</screen></informalexample> - -Následně stiskněte kombinaci <keycombo><keycap>Control</keycap> -<keycap>x</keycap></keycombo>, čímž bude zavádění pokračovat s novým -nastavením. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm64" id="juno-installation"> - <title>Instalace na Juno</title> -<para> - -Juno používá UEFI, takže je instalace celkem přímočará. -Nejpraktičtější je instalace z USB klíčenky, ovšem aby zavádění z USB -fungovalo, potřebujete aktuální firmware. Sestavení z <ulink -url="&url-juno-firmware;">&url-juno-firmware;</ulink> po březnu 2015 -je ověřeno, že funguje. Více o aktualizaci firmwaru se dozvíte -v dokumentaci k Juno. - -</para><para> - -Nachystejte si standardní USB klíčenku s obrazem arm64 CD a vložte ji -do jednoho ze zadních USB portů. Následně připojte sériový kabel do -horního 9 pinového sériového portu. Vyžadujete-li síťové připojení, -zapojte ethernetový kabel do zdířky na přední straně. - -</para><para> - -Spusťte sériovou konzoli s rychlostí 115200, 8 bitů bez parity a Juno -zapněte. Juno by mělo nastartovat z USB klíčenky do nabídky GRUBu. -Nastavení konzoly na Junu zlobí, takže prosté pokračování klávesou -&enterkey; nezobrazí žádný výstup. Nejprve musíte podle (<xref -linkend="arm64-console-setup"/>) nastavit konzoli na -<informalexample><screen>console=ttyAMA0,115200n8</screen></informalexample> -a teprve pak lze pokračovat v běžné instalaci. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm64" id="apm-installation"> - <title>Instalace na Applied Micro Mustang</title> -<para> - -Tento počítač se běžně dodává s U-Bootem, ale je dostupný i UEFI -firmware. Budete se tedy muset rozhodnout, zda nejprve nainstalujete -UEFI firmware a pak použijete standardní způsob instalace, nebo zda -použijete U-Boot a jeho metody. Pro ovládání -instalačního systému budete muset použít sériovou konzoli, protože -grafická instalace není na architektuře amd64 povolena. - -</para><para> - -Doporučený postup instalace je pomocí openembedded systému dodávaného -s počítačem nakopírovat &d-i;, jádro a initrd na pevný disk a pak -z těchto souborů zavést instalační systém. Alternativně můžete jádro, -dtb a initrd získat a zavést ze sítě protokolem TFTP (viz část <xref -linkend="boot-tftp-uboot"/>). Po dokončení instalace je třeba ruční -zásah, aby bylo možno nově nainstalovaný systém zavést. - -</para><para> - -Spusťte sériovou konzoli s rychlostí 115200, 8 bitů bez parity -a počítač zapněte. Restartujte počítač a až se zobrazí hláška -<computeroutput>Hit any key to stop autoboot</computeroutput>, -stiskněte libovolnou klávesu. Objeví se výzva -<computeroutput>Mustang#</computeroutput>, kde můžete použít příkazy -U-Bootu pro nahrání a zavedení jádra, dtb a initrd. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="arm" id="boot-tftp-arm"><title>Zavedení z TFTP</title> - -&boot-installer-intro-net.xml; - - <sect3 arch="arm" id="boot-tftp-uboot"> - <title>Zavedení z TFTP přes U-Boot</title> -<para> - -Zavedení ze sítě přes firmware U-Boot se skládá ze tří kroků: -nastavení sítě, zavedení obrazů jádra, initrd a dtb do paměti -a konečně spuštění nahraného jádra. - -</para><para> - -Síť můžete nastavit buď automaticky pomocí DHCP: - -<informalexample><screen> -<userinput>setenv autoload no</userinput> -<userinput>dhcp</userinput> -</screen></informalexample> - -nebo ručně nastavením několika proměnných: - -<informalexample><screen> -<userinput>setenv ipaddr <replaceable>ip_adresa_klienta</replaceable></userinput> -<userinput>setenv netmask <replaceable>maska</replaceable></userinput> -<userinput>setenv serverip <replaceable>ip_adresa_TFTF_serveru</replaceable></userinput> -<userinput>setenv dnsip <replaceable>ip_adresa_DNS_serveru</replaceable></userinput> -<userinput>setenv gatewayip <replaceable>ip_adresa_výchozí_brány</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -Budete-li chtít toto nastavení uložit trvale, použijte příkaz - -<informalexample><screen> -<userinput>saveenv</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Nyní musíte nahrát obrazy jádra, initrd a dtb do paměti, což se -provádí příkazem <command>tftpboot</command>. jako parametr příkazu -musíte zadat adresu v paměti, na kterou se má obraz nahrát. Bohužel, -mapa paměti se liší systém od systému a proto zde nemůžeme vypsat -pevné adresy platné pro všechny. - -</para><para> - -Na některých systémech si U-Boot předdefinovává proměnné prostředí -s vhodnými adresami. Jsou to proměnné -<literal>kernel_addr_r</literal>, <literal>ramdisk_addr_r</literal> -a <literal>fdt_addr_r</literal>. Zda jsou ve vašem případě nastaveny, -a připraveny k použití, si můžete ověřit příkazem - -<informalexample><screen> -<userinput>printenv kernel_addr_r ramdisk_addr_r fdt_addr_r</userinput> -</screen></informalexample> - -Nejsou-li definovány, budete si muset konkrétní hodnoty zjistit -v dokumentaci k vašemu systému a nastavit je ručně. Například na -systémech založených na SOC Allwinner SunXi (třeba Allwinner A10, -architektura <quote>sun4i</quote> nebo Allwinner A20, architektura -<quote>sun7i</quote>) můžete použít následující hodnoty: - -<informalexample><screen> -<userinput>setenv kernel_addr_r 0x46000000</userinput> -<userinput>setenv fdt_addr_r 0x47000000</userinput> -<userinput>setenv ramdisk_addr_r 0x48000000</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Po nastavení adres můžete stáhnout obrazy z dříve definovaného TFTP -serveru a nahrát je do paměti příkazy: - -<informalexample><screen> -<userinput>tftpboot ${kernel_addr_r} <replaceable>název_souboru_s_obrazem_jádra</replaceable></userinput> -<userinput>tftpboot ${fdt_addr_r} <replaceable>název_souboru_s_dtb</replaceable></userinput> -<userinput>tftpboot ${ramdisk_addr_r} <replaceable>název_souboru_s_obrazem_initrd</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Nyní zbývá nastavit parametry jádra a spustit ho. U-Boot předá jádru -parametry přes proměnnou prostředí <literal>bootargs</literal>, takže -do ní nastavte veškeré potřebné parametry jádra a instalačního -systému, jako je třeba konzole (<xref linkend="boot-console"/>) nebo -přednastavení (<xref linkend="installer-args"/> a <xref -linkend="appendix-preseed"/>). Například: - -<informalexample><screen> -<userinput>setenv bootargs console=ttyS0,115200 rootwait panic=10</userinput> -</screen></informalexample> - -Samotné spuštění jádra závisí na použitém formátu. Pro uImage/uInitrd -vypadá příkaz následovně: - -<informalexample><screen> -<userinput>bootm ${kernel_addr_r} ${ramdisk_addr_r} ${fdt_addr_r}</userinput> -</screen></informalexample> - -a pro nativní linuxový formát takto: - -<informalexample><screen> -<userinput>bootz ${kernel_addr_r} ${ramdisk_addr_r}:${filesize} ${fdt_addr_r}</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><note><para> - -Při zavádění standardních linuxových obrazů je důležité nahrát obraz -úvodního ramdisku až po jádru a dtb, jelikož U-Boot automaticky uloží -do proměnné <literal>filesize</literal> velikost posledně nahraného -souboru. Aby příkaz <command>bootz</command> fungoval správně, -potřebuje znát velikost ramdisku, kterou mu předáte právě z proměnné -<literal>filesize</literal>. Jestliže zavádíte jádro sestavené pro -konkrétní platformu (tj. bez stromu zařízení), jednoduše vynechte -parametr <literal>${fdt_addr_r}</literal>. - -</para></note> - </sect3> - - <sect3 arch="armhf" id="boot-armhf-netboot.tar.gz"> - <title>Předpřipravený netboot archiv</title> -<para> - -&debian; poskytuje předpřipravený archiv (&armmp-netboot-tarball;), -stačí jednoduše rozbalit na TFTP server a který obsahuje všechny -potřebné soubory pro zavádění ze sítě. Součástí je i zaváděcí skript, -který automatizuje všechny kroky k zavedení instalátoru. Moderní verze -U-Bootu podporují vlastnost automatického zavádění z TFTP, která se -aktivuje v případě, že neexistuje lokální úložné zařízení (MMC/SD, -USB, IDE/SATA/SCSI). Předpokladem je, že máte na síti DHCP server, -který klientovi předá adresu TFTP serveru. - -</para><para> - -Pokud byste chtěli automatické zavádění z TFTP vyvolat z příkazového -řádku U-Bootu, můžete použít následující příkaz: - -<informalexample><screen> -<userinput>run bootcmd_dhcp</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Alternativně můžete dodávaný zaváděcí skript nahrát ručně pomocí -následujících příkazů U-Bootu: - -<informalexample><screen> -<userinput>setenv autoload no</userinput> -<userinput>dhcp</userinput> -<userinput>tftpboot ${scriptaddr} /debian-installer/armhf/tftpboot.scr</userinput> -<userinput>source ${scriptaddr}</userinput> -</screen></informalexample> - - </para> - </sect3> - </sect2> - - <sect2 arch="arm64" condition="bootable-usb" id="usb-boot-arm64"> - <title>Zavedení z USB klíčenky přes UEFI</title> - -&boot-installer-intro-usb.xml; - - </sect2> - - <sect2 arch="armhf" id="boot-hd-media"> - <title>Zavedení z USB klíčenky přes U-Boot</title> -<para> - -Mnohé moderní verze U-Bootu podporují USB a umožňují zavádět -z úložných USB zařízení, jako jsou třeba USB klíčenky. Přesný postup -se ale bohužel liší systém od systému. - -</para><para> - -U-Boot v2014.10 přinesl sjednocené zpracování příkazové řádky -a framework pro automatické zavádění. To umožňuje vytvářet obecné -zaváděcí obrazy, které pracují na všech systémech implementujících -tento framework. &d-i; na těchto systémech podporuje instalaci z USB -zařízení. - -</para><para> - -Pro vytvoření USB klíčenky pro instalaci &debian;u musí USB klíčenka -obsahovat souborový systém podporovaný U-Bootem (novější verze obvykle -podporují FAT16, FAT32, ext2, ext3 a ext4). Na tento souborový systém -rozbalte archiv hd-media (viz <xref linkend="where-files"/>) -a pak přikopírujte ISO obraz prvního instalačního CD/DVD &debian;u. - -</para><para> - -Framework pro automatické zavádění v novějších verzích U-Bootu funguje -podobně jako volby pro zavádění v BIOSu PC, tj. postupně prozkoumá -seznam možných zaváděcích zařízení, zda na nich nenalezne platný -zaveditelný obraz a spustí první, který nalezne. Pokud na zařízení -není nainstalovaný žádný operační systém, mělo by zasunutí USB -klíčenky a zapnutí systému způsobit zavedení instalačního systému. -Zavedení z USB můžete také vyvolat ručně na výzvě U-Bootu příkazem -<userinput>run bootcmd_usb0</userinput>. - -</para><para> - -Jedním problémem, se kterým byste se mohli potkat při zavádění z USB -a použití sériové konzole, je rozdílné nastavení přenosové rychlosti -konzoly. Je-li v U-Bootu nastavena proměnná console, předá ji zaváděcí -skript jádru, aby ji použilo jako primární konzoli a případně -nastavilo přenosovou rychlost. Na některých platformách specifikuje -proměnná console i rychlost (např. -<quote>console=ttyS0,115200</quote>), zatímco na jiných obsahuje pouze -název zařízení (<quote>console=ttyS0</quote>). Pokud se výchozí -přenosová rychlost U-Bootu (často 115200) liší od výchozí přenosové -rychlosti jádra (tradičních 9600), vede to ve druhém případě -k nečitelnému výstupu. Pokud to nastane, měli byste ručně upravit -proměnnou console, aby obsahovala správnou rychlost pro váš systém, -a pak zavést instalátor příkazem <userinput>run bootcmd_usb0</userinput>. - -</para> - </sect2> - - <sect2 arch="armhf" id="boot-installer-sd-image"> - <title>Použití předpřipravených obrazů SD karet</title> -<para> - -Pro mnoho systémů poskytuje &debian; obrazy SD karet, které obsahují -U-Boot společně s &d-i;em. Tyto obrazy existují ve dvou variantách. -Jedna stahuje balíky ze sítě (&armmp-netboot-sd-img;), druhá slouží -pro offline instalaci z CD/DVD (&armmp-hd-media-sd-img;). Pro šetření -přenosového pásma jsou obrazy rozděleny na systémově závislou část -<quote>firmware.<replaceable><systém></replaceable>.img.gz</quote> -a společnou část nazvanou <quote>partition.img.gz</quote>. - -</para><para> - -Pro vytvoření kompletního obrazu je třeba tyto dvě části spojit. -Na linuxových systémech můžete použít třeba zcat: - -<informalexample><screen> -<userinput>zcat firmware.<replaceable><systém></replaceable>.img.gz partition.img.gz > kompletni_obraz.img</userinput> -</screen></informalexample> - -Na Windows musíte nejprve obě části rozbalit (např. pomocí programu -7-Zip) a následně tyto rozbalené části spojit dohromady příkazem copy: - -<informalexample><screen> -<userinput>copy /b firmware.<replaceable><systém></replaceable>.img + partition.img kompletni_obraz.img</userinput> -</screen></informalexample> - -spuštěným v příkazovém řádku CMD.exe. - -</para><para> - -Kompletní obraz pak můžete zapsat na SD kartu. -Na linuxových systémech můžete použít třeba: - -<informalexample><screen> -<userinput>cat kompletni_obraz.img > /dev/<replaceable>SD_KARTA</replaceable></userinput> -</screen></informalexample> - -Po zasunutí SD karty do instalovaného systému a jeho zapnutí se z SD -karty automaticky zavede instalační systém. Používáte-li variantu pro -offline instalaci, musíte instalačnímu systému zpřístupnit první -instalační CD/DVD &debian;u na samostatném médiu, jako je například -iso obraz prvního DVD uložený na USB klíčence. - -</para><para> - -Až se v instalaci dostanete k rozdělení disků (viz krok <xref -linkend="di-partition"/>), můžete na instalační SD kartě smazat či -nahradit libovolné oblasti, jelikož po zavedení instalátoru již tento -běží kompletně z operační paměti a přístup k SD kartě dále -nepotřebuje. Pro instalaci &debian;u tak můžete využít plnou kapacitu -SD karty. Nejjednodušším způsobem, jak na kartě vytvořit optimální -rozvržení oblastí, je nechat to na instalačním systému (viz <xref -linkend="partman-auto"/>). - - </para> - </sect2> - -<!-- # None of the arm systems supported in Jessie is able to boot from - # CD/DVD -> commenting out the "Booting from CD-ROM section" for arm - - <sect2 arch="arm"><title>Zavedení z CD-ROM</title> - -&boot-installer-intro-cd.xml; - - </sect2> ---> - -<!-- - <sect2 arch="arm" id="boot-firmware"> - <title>Zavedení z firmwaru</title> - -&boot-installer-intro-firmware.xml; - - <sect3 arch="arm" id="boot-firmware-ss4000e"> - <title>Zavedení SS4000-E</title> -<para> - -Kvůli omezením ve firmwaru SS4000-E není v současnosti možné zavést -instalační systém bez použití sériového portu. Pro zavedení instalace -budete potřebovat sériový nullmodemový kabel, počítač se sériovým -portem <footnote id="arm-s4ke-port"><para> - -Měl by fungovat i převodník sériového portu na USB. - -</para></footnote> a plochý kabel se samčím konektorem DB9 na jednom -konci a s 10 pinovou IDC hlavičkou o rozteči 0.1 palce na -druhém<footnote id="arm-s4k-rib"><para> - -Tento kabel se často nachází ve starších desktopových počítačích se -zabudovanými 9 pinovými sériovými porty. - -</para></footnote>. - -</para><para> - -Pro zavedení SS4000-E připojte sériový port SS4000-E pomocí -nullmodemového a plochého kabelu a stroj restartujte. Pro komunikaci -se zařízením potřebujete aplikaci schopnou používat sériový -terminál. Na &debian;u je vhodnou volbou program -<command>cu</command> ze stejnojmenného balíku. Předpokládejme, že -používáte sériový port <filename>/dev/ttyS0</filename>; pak můžete -použít příkaz: - -</para> - -<informalexample><screen> -<userinput>cu -lttyS0 -s115200</userinput> -</screen></informalexample> - -<para> - -Na systémech Windows můžete zkusit použít program -<classname>hyperterminal</classname>. Použijte rychlost 115200 baudů, -délku slova 8 bitů, žádné stop bity a jeden paritní bit. - -</para><para> - -Při zavádění počítače uvidíte mimo jiné následující výstup: - -</para> - -<informalexample><screen> -No network interfaces found - -EM-7210 ver.T04 2005-12-12 (For ver.AA) -== Executing boot script in 1.000 seconds - enter ^C to abort -</screen></informalexample> - -<para> - -V tento okamžik přerušte zavaděč stiskem -<keycombo><keycap>Control</keycap> -<keycap>C</keycap></keycombo><footnote id="arm-s4ke-sec"><para> - -Na přerušení máte pouze jednu sekundu; pokud toto krátké okno -nestihnete, jednoduše stroj vypněte, zapněte a zkuste to znovu. - -</para></footnote>, což zobrazí výzvu RedBootu. Zadejte následující -příkazy: - -<informalexample><screen> -<userinput>load -v -r -b 0x01800000 -m ymodem ramdisk.gz</userinput> -<userinput>load -v -r -b 0x01008000 -m ymodem zImage</userinput> -<userinput>exec -c "console=ttyS0,115200 rw root=/dev/ram mem=256M@0xa0000000" -r 0x01800000</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Po každém příkazu <command>load</command> očekává systém přenos -souboru protokolem YMODEM. Používáte-li <command>cu</command>, -ujistěte se, že máte nainstalovaný balík <classname>lrzsz</classname> -a stiskněte &enterkey; následovaný escape sekvencí -<quote>~<</quote> pro spuštění externího programu. Následně zadejte -příkaz <command>sb initrd.gz</command> resp. -<command>sb vmlinuz</command>. - -</para><para> - -Alternativně je možné místo použití protokolu YMODEM nahrát jádro a -ramdisk přes HTTP, což je dokonce rychlejší, ale vyžaduje funkční HTTP -server. V takovém případě nejprve přepněte zavaděč do režimu RAM: - -<informalexample><screen> -<userinput>fis load rammode</userinput> -<userinput>g</userinput> -</screen></informalexample> - -</para><para> - -Tím se stroj jakoby restartuje, ale ve skutečnosti nahraje redboot do -RAM a restartuje odtamtud. Přeskočíte-li tento krok, systém se v tom -následujícím zasekne u příkazu ip_address. - -</para><para> - -Zavádění opět budete muset přerušit kombinací -<keycombo><keycap>Control</keycap> <keycap>C</keycap></keycombo> -a na výzvu zadat: - -<informalexample><screen> -<userinput>ip_address -l <replaceable>192.168.2.249</replaceable> -h <replaceable>192.168.2.4</replaceable></userinput> -<userinput>load -v -r -b 0x01800000 -m http /initrd.gz</userinput> -<userinput>load -v -r -b 0x01008000 -m http /zImage</userinput> -<userinput>exec -c "console=ttyS0,115200 rw root=/dev/ram mem=256M@0xa0000000" -r 0x01800000</userinput> -</screen></informalexample> - -kde <replaceable>192.168.2.249</replaceable> je IP adresa -instalovaného stroje a <replaceable>192.168.2.4</replaceable> je IP -adresa HTTP serveru, ze kterého se stáhnou příslušné soubory. - -</para><para> - -Instalace nyní bude pokračovat jako obvykle. - -</para> - </sect3> - </sect2> ---> |