Convert Czech translation from xml to po format. Because the translation was not up-to-date in xml, this lead to several untranslated or fuzzy strings.

author: Holger Wansing <hwansing@mailbox.org> 2019-08-04 20:46:40 +0200
committer: Holger Wansing <hwansing@mailbox.org> 2019-08-04 20:46:40 +0200
commit: aebba878aa24bcc33efbb3ae51a17e6a1408f8f5 (patch)
tree: fbc3fd09a8360d2a4f27fb3fae0cd34eab8ae005 /cs
parent: 2244f2b19af8c2556fd5dadf752c652a1c5fdcc0 (diff)
download: installation-guide-aebba878aa24bcc33efbb3ae51a17e6a1408f8f5.zip
156 files changed, 0 insertions, 20047 deletions
diff --git a/cs/administrivia/administrivia.xml b/cs/administrivia/administrivia.xml
deleted file mode 100644
index 922e6e00a..000000000
--- a/cs/administrivia/administrivia.xml
+++ /dev/null
@@ -1,163 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64955 -->
-
-<appendix id="administrivia">
- <title>Administrivia</title>
-
-
- <sect1 id="about">
- <title>O tomto dokumentu</title>
-
-<para>
-
-Tato příručka byla vytvořena pro instalaci distribuce Sarge
-(debian-installer). Příručka vychází z dřívějšího manuálu pro Woodyho
-(boot-floppies), který je zase založen na předchozích instalačních
-manuálech. Využili jsme i částí manálu distribuce Progeny, který byl
-v roce 2003 uvolněn pod licencí GNU GPL.
-
-</para><para>
-
-Tento dokument je napsán ve formátu XML DocBook.  Výstupní formáty
-jsou generovány různými programy využívající informace z balíků
-<classname>docbook-xml</classname>
-a <classname>docbook-xsl</classname>.
-
-</para><para>
-
-Aby byl dokument lépe udržovatelný, používáme různé výhody XML, jako
-jsou entity a profilovací atributy, které nahrazují proměnné
-a podmínky z programovacích jazyků.  Zdrojový text příručky například
-obsahuje pohromadě informace pro všechny podporované typy počítačových
-architektur. Pomocí profilovacích atributů jsou různé pasáže textu
-označeny jako závislé na dané architektuře a při překladu se zobrazí
-jenom v určitých verzích dokumentu.
-
-</para>
-
- </sect1>
-
-
- <sect1 id="contributing">
- <title>Jak přispět k tomuto návodu</title>
-
-<para>
-
-Problémy a vylepšení týkající se tohoto dokumentu zasílejte formou bug
-reportu (hlášení o chybě) v balíku
-<classname>installation-guide</classname>.  (Viz popis v balíku
-<classname>reportbug</classname> nebo online dokumentace <ulink
-url="&url-bts;">Debian Bug Tracking System</ulink>.) Před nahlášením
-problému je vždy dobré nejprve zkontrolovat databázi <ulink
-url="&url-bts;installation-guide">otevřených chyb balíku
-installation-guide</ulink>, zda již chyba nebyla hlášena.  Pokud
-stejný problém najdete mezi neuzavřenými chybami, můžete doplnit
-existující popis o váš poznatek zasláním zprávy na adresu
-<email><replaceable>XXXX</replaceable>@bugs.debian.org</email>, kde
-<replaceable>XXXX</replaceable> je číslo již nahlášeného problému.
-
-</para><para>
-
-Ještě lepší je získat zdrojový text dokumentu ve formátu DocBook
-a vytvářet záplaty (patch) přímo proti němu. Pokud jste se s formátem
-DocBook ještě nesetkali, pro začátek vám pomůže soubor
-<filename>cheatsheet.txt</filename> nacházející se v adresáři se
-zdrojovými texty příručky. Ty můžete nalézt na stránce <ulink
-url="&url-d-i-project-salsa;">debian-installer WebSVN</ulink>.  Návod, jak
-získat soubory ze SVN, najdete v souboru <ulink
-url="&url-manual-readme;">README</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Prosíme vás, abyste <emphasis>nekontaktovali</emphasis> autory tohoto
-dokumentu přímo. Existuje emailová konference balíku &d-i;, která je
-zaměřena i na tento manuál. Její adresa je
-<email>debian-boot@lists.debian.org</email>.  Návod pro přihlášení do
-konference naleznete na stránce <ulink
-url="&url-debian-lists-subscribe;">Přihlášení do diskusních listů
-Debianu</ulink>. Starší zprávy jsou dostupné v <ulink
-url="&url-debian-list-archives;">archivu diskusních listů
-Debianu</ulink>.
-
-</para>
-
- </sect1>
-
- <sect1 id="contributors">
- <title>Hlavní spoluautoři</title>
-
-<para>
-
-Tento dokument původně napsali Bruce Perens, Sven Rudolph, Igor
-Grobman, James Treacy a Adam Di Carlo. Sebastian Ley sepsal
-Installation Howto.
-
-</para><para>
-
-Miroslav Kuře zdokumentoval (prý velké) části funkcionality nového
-instalačního programu pro Sarge. Frans Pop byl hlavním editorem a
-release managerem během vydání Etche, Lennyho a Squeeze.
-
-</para><para>
-
-K tomuto dokumentu přispělo mnoho uživatelů a vývojářů Debianu.
-Zmiňme alespoň Michaela Schmitze (m68k), Franka Neumanna (je autorem
-<ulink url="&url-m68k-old-amiga-install;"> instalačního manuálu pro
-Amigu</ulink>). Dále to jsou Arto Astala, Eric Delaunay/Ben Collins
-(SPARC), Tapio Lehtonen a Stéphane Bortzmeyer (mnoho oprav a textu).
-Také je třeba poděkovat Pascalu Le Bailovi za užitečné informace
-o zavádění z USB zařízení.
-
-</para><para>
-
-Velmi užitečné informace jsme nalezli v dokumentech
-<quote>Jim Mintha's HOWTO for network booting</quote> (neznámá
-adresa),
-<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink>,
-<ulink url="&url-m68k-faq;">Linux/m68k FAQ</ulink>,
-<ulink url="&url-sparc-linux-faq;">Linux for SPARC Processors FAQ</ulink>,
-<ulink url="&url-alpha-faq;">Linux/Alpha FAQ</ulink>
-a dalších. Uznání samozřejmě patří i lidem, kteří tyto volně dostupné
-a bohaté zdroje informací spravují.
-
-</para><para>
-
-Část manuálu zabývající se chrootovanou instalací (<xref
-linkend="linux-upgrade"/>) je částečně odvozena z dokumentů na něž
-vlastní copyright Karsten M. Self.
-
-</para><para arch="x86">
-
-Kapitola zabývající se instalací přes (<xref linkend="plip"/>) je
-založena na <ulink
-url="&url-plip-install-howto;">PLIP-Install-HOWTO</ulink> od Gilla
-Lamirala.
-
-</para>
- </sect1>
-
- <sect1 id="translation-cs">
- <title>Český překlad</title>
-
-<para>
-
-Tento dokument smí být šířen za podmínek uvedených v GNU General
-Public License. Vlastníkem autorských práv k překladu je
-Miroslav Kuře <email>kurem@debian.cz</email> a historicky též
-Jiří Mašík <email>masik@debian.cz</email> a
-Vilém Vychodil <email>vychodiv@debian.cz</email>.
-
-</para>
-
- </sect1>
-
-
- <sect1 id="trademarks">
- <title>Ochranné známky</title>
-
-<para>
-Všechny ochranné známky jsou majetkem svých vlastníků.
-</para>
-
- </sect1>
-</appendix>
diff --git a/cs/appendix/chroot-install.xml b/cs/appendix/chroot-install.xml
deleted file mode 100644
index 09258eec5..000000000
--- a/cs/appendix/chroot-install.xml
+++ /dev/null
@@ -1,714 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70417 -->
-
- <sect1 id="linux-upgrade">
- <title>Jak nainstalovat &debian-gnu; ze stávajícího unixového/linuxového systému</title>
-
-<para>
-
-Tato kapitola se, na rozdíl od zbytku příručky, nezabývá oficiálním
-instalačním programem, ale popisuje instalaci &debian;u ze stávajícího
-unixového nebo linuxového systému. Tuto kapitolu si vyžádali uživatelé
-přecházející z distribucí Red Hat, Mandriva a SUSE. Předpokládáme zde
-jisté znalosti s používáním *nixových příkazů a pohybem v souborovém
-systému. V této sekci platí, že příkazy uvozené promptem
-<prompt>$</prompt> zadáváte ve svém stávajícím systému, zatímco
-příkazy uvozené <prompt>#</prompt> se spouští v
-<firstterm>chroot</firstterm>ovaném prostředí.
-
-</para><para>
-
-Až si &debian-gnu; vyladíte k obrazu svému, můžete do něj převést stávající
-uživatelská data a plynule přejít k nové distribuci bez zbytečných
-prostojů. Tento druh instalace je též vhodný pro systémy s podivným
-hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii.
-
-</para><note><para>
-
-Protože se z velké části jedná o ruční postup, měli byste mít na
-paměti, že spoustu věcí, které běžně řeší instalační program sám, nyní
-budete muset provádět sami. To také klade větší nároky na znalosti
-&debian;u a unixových systémů obecně. Následující návod řeší pouze základní
-nastavení systému, je možné, že bude potřeba provést další kroky.
-
-</para></note>
-
-  <sect2>
-  <title>Přípravné práce</title>
-<para>
-
-Nejprve si rozdělte disk. Budete potřebovat aspoň jeden oddíl
-(kořenový) plus oblast pro virtuální paměť (swap). Pro čistě
-konzolovou instalaci potřebujete oblast velkou minimálně
-&base-system-size; MB, jestliže budete instalovat i X Window System,
-počítejte s nejméně &task-desktop-lxde-inst; MB.
-
-</para><para>
-
-Na nových oddílech vytvořte souborové systémy. Například souborový
-systém ext3 na oblasti <filename>/dev/sda6</filename> vytvoříte
-příkazem:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mke2fs -j /dev/sda6</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-(Ve zbytku návodu budeme předpokládat, že kořenový oddíl je
-<filename>/dev/sda6</filename>.)
-Jestliže chcete vytvořit systém ext2, vynechejte parametr
-<userinput>-j</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Inicializujte a aktivujte odkládací oddíl (nezapomeňte změnit číslo
-oblasti podle skutečnosti):
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mkswap /dev/sda5</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>sync</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>swapon /dev/sda5</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Připojte budoucí kořenovou oblast (<filename>/</filename>) do adresáře
-<filename>/mnt/debinst</filename>. Na jméně přípojného adresáře
-nezáleží.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir /mnt/debinst</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mount /dev/sda6 /mnt/debinst</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><note><para>
-
-Chcete-li mít části souborového systému (např. /usr) připojené na
-různých oblastech, musíte tyto adresáře vytvořit a připojit ručně
-ještě před příští kapitolou.
-
-</para></note>
-  </sect2>
-
-  <sect2>
-  <title>Instalace balíku <command>debootstrap</command></title>
-<para>
-
-<command>debootstrap</command> je program, kterým se v &debian;u
-instaluje základní systém. Má minimum závislostí (pouze
-<classname>/bin/sh</classname>, <command>ar</command>,
-<command>wget</command> a základní unixové/linuxové nástroje<footnote>
-
-<para>
-
-Sem patří GNU core utilities a příkazy typu <command>sed</command>,
-<command>grep</command>, <command>tar</command>
-a <command>gzip</command>.
-
-</para>
-
-</footnote>), takže se dá použít na téměř libovolném
-systému. Pokud ještě <command>wget</command> a <command>ar</command>
-nemáte, nainstalujte si je.
-
-</para><para>
-
-<!-- The files linked to here are from 2004 and thus currently not usable
-
-Na systému používajícím RPM balíčky si můžete stažený
-<filename>.deb</filename> soubor převést do formátu
-<filename>.rpm</filename> programem <command>alien</command>, nebo
-můžete použít připravený balík z
-<ulink url="http://people.debian.org/~blade/install/debootstrap"></ulink>.
-
-</para><para>
-
--->
-
-Poslední možností je ruční instalace. Vytvořte si pracovní adresář, do
-kterého později balík rozbalíte:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir work</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cd work</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Z <ulink url="http://ftp.debian.org/debian/pool/main/d/debootstrap/">
-poolu</ulink> si stáhněte balík <command>debootstrap</command> pro
-svou architekturu, uložte jej do pracovního adresáře a vybalte z něj
-potřebné soubory. K instalaci souborů musíte mít rootovská práva.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>ar -x debootstrap_0.X.X_all.deb</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cd /</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>zcat /cesta-k-pracovnimu-adresari/work/data.tar.gz | tar xv</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2>
-  <title>Spuštění <command>debootstrap</command>u</title>
-<para>
-
-<command>debootstrap</command> si umí stáhnout potřebné soubory přímo
-z archivu &debian;u. Aby se soubory nestahovaly přes půl Zeměkoule,
-nahraďte v ukázce server
-<userinput>&archive-mirror;/debian</userinput> nějakým bližším.
-Seznam zrcadel naleznete v
-<ulink url="http://www.debian.org/mirror/list"></ulink>.
-
-</para><para>
-
-Pokud máte první oficiální CD, můžete jej připojit jako
-<filename>/cdrom</filename> a místo síťové adresy použít odkaz na
-soubor: <userinput>file:/cdrom/debian/</userinput>.
-
-</para><para>
-
-V ukázkovém příkazu <command>debootstrap</command> nahraďte
-<replaceable>ARCH</replaceable> jedním z následujících:
-
-<userinput>amd64</userinput>,
-<userinput>arm64</userinput>,
-<userinput>armel</userinput>,
-<userinput>armhf</userinput>,
-<userinput>i386</userinput>,
-<userinput>mips</userinput>,
-<userinput>mips64el</userinput>,
-<userinput>mipsel</userinput>,
-<userinput>powerpc</userinput>,
-<userinput>ppc64el</userinput> nebo
-<userinput>s390x</userinput>.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>/usr/sbin/debootstrap --arch <replaceable>ARCH</replaceable> &releasename; \
-     /mnt/debinst http://ftp.cz.debian.org/debian</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Pokud se cílová architektura liší od hostitelské, měli byste přidat
-ještě parametr <userinput>--foreign</userinput>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-
-  <sect2>
-  <title>Nastavení základního systému</title>
-
-<para>
-
-V adresáři <filename>/mnt/debinst</filename> teď máte opravdový, i
-když minimální, systém &debian;. Nastal čas se do něj přesunout:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>LANG=C.UTF-8 chroot /mnt/debinst /bin/bash</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Pokud se cílová architektura liší od hostitelské, budete ale nejprve
-muset do nového systému nakopírovat qemu-user-static:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cp /usr/bin/qemu-<replaceable>ARCH</replaceable>-static /mnt/debinst/usr/bin</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>LANG=C.UTF-8 chroot /mnt/debinst qemu-<replaceable>ARCH</replaceable>-static /bin/bash</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-V novém systému možná budete muset nastavit definici terminálu tak,
-aby byla kompatibilní se základním systémem &debian;u:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>export TERM=<replaceable>xterm-color</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Abyste mohli použít některé hodnoty proměnné TERM, budete možná muset
-nainstalovat balík <classname>ncurses-term</classname>.
-
-</para><para>
-
-Jestliže se cílová architektura liší od hostitelské, musíte dokončit
-druhou fázi nastavení:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>/debootstrap/debootstrap --second-stage</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-
-   <sect3>
-   <title>Vytvoření souborů zařízení</title>
-<para>
-
-Adresář <filename>/dev</filename> nyní obsahuje několik základních
-souborů zařízení, avšak pro další instalaci může být zapotřebí
-dalších zařízení. Další postup závisí na různých faktorech, jako je
-typ hostitelského systému, zda hodláte použít modulární jádro a zda
-chcete soubory zařízení v novém systému spravovat staticky nebo
-dynamicky (například pomocí <classname>udev</classname>).
-
-</para><para>
-
-Několik možných postupů:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-V chrootu vytvořte základní sadu statických souborů zařízení příkazy:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>apt install makedev</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mount none /proc -t proc</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cd /dev</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>MAKEDEV generic</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Pomocí příkazu <command>MAKEDEV</command> ručně vytvořte pouze ty
-soubory zařízení, které potřebujete.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Do instalovaného systému připojte adresář <filename>/dev</filename>
-z hostitelského systému (parametr <userinput>bind</userinput>
-příkazu <command>mount</command>). S touto možností byste však měli
-být opatrní, protože některé balíky při instalaci vytvářejí nová
-zařízení, což nemusí být to, co chcete, aby se promítlo do
-hostitelského systému.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3>
-   <title>Připojení oblastí</title>
-<para>
-
-Nejprve musíte vytvořit soubor <filename>/etc/fstab</filename>.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/fstab</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Jako vzor můžete použít následující šablonu (místo
-<replaceable>XXX</replaceable> dosaďte vlastní oblasti):
-
-<informalexample><screen>
-# /etc/fstab: static file system information.
-#
-# file system    mount point   type    options                  dump pass
-/dev/XXX         /             ext3    defaults                 0    1
-/dev/XXX         /boot         ext3    ro,nosuid,nodev          0    2
-
-/dev/XXX         none          swap    sw                       0    0
-proc             /proc         proc    defaults                 0    0
-
-/dev/fd0         /media/floppy auto    noauto,rw,sync,user,exec 0    0
-/dev/cdrom       /media/cdrom  iso9660 noauto,ro,user,exec      0    0
-
-/dev/XXX         /tmp          ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
-/dev/XXX         /var          ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
-/dev/XXX         /usr          ext3    rw,nodev                 0    2
-/dev/XXX         /home         ext3    rw,nosuid,nodev          0    2
-</screen></informalexample>
-
-Souborové systémy, které jste zadali do
-<filename>/etc/fstab</filename> můžete připojit všechny najednou
-příkazem <userinput>mount -a</userinput>, nebo individuálně příkazem:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mount /cesta</userinput> # např.:  mount /usr
-</screen></informalexample>
-
-Přípojné body pro výměnná média se v aktuálních verzích &debian;u
-nachází v adresáři <filename>/media</filename>, ale pro zachování
-zpětné kompatibility na ně existují i symbolické odkazy v kořenu
-<filename>/</filename>. Příklad:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cd /media</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir cdrom0</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>ln -s cdrom0 cdrom</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cd /</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>ln -s media/cdrom</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Před další prací si ověřte, že máte připojený virtuální souborový
-systém <filename>/proc</filename>. Pokud tomu tak není, připojte jej:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mount -t proc proc /proc</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Příkaz <userinput>ls /proc</userinput> by nyní měl vypsat neprázdný
-adresář. Pokud by se tak nestalo, stále byste měli být schopni
-připojit <filename>proc</filename> z vnějšku chrootu:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mount -t proc proc /mnt/debinst/proc</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3>
-   <title>Nastavení časového pásma</title>
-<para>
-
-Nastavením třetího řádku v souboru <filename>/etc/adjtime</filename>
-na hodnotu <quote>LOCAL</quote> resp. <quote>UTC</quote> systému
-říkáte, zda má hardwarové hodiny počítače interpretovat jako místní
-čas, resp. jako čas v UTC.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/adjtime</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Příklad souboru souboru <filename>/etc/adjtime</filename>:
-
-<informalexample><screen>
-0.0 0 0.0
-0
-UTC
-</screen></informalexample>
-
-Své časové pásmo můžete nastavit příkazem:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure tzdata</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3>
-   <title>Nastavení sítě</title>
-<para>
-
-Síťování se nastavuje v souborech
-<filename>/etc/network/interfaces</filename>,
-<filename>/etc/resolv.conf</filename>,
-<filename>/etc/hostname</filename> a
-<filename>/etc/hosts</filename>.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/network/interfaces</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Pro začátek vám mohou pomoci ukázky z
-<filename>/usr/share/doc/ifupdown/examples</filename>:
-
-<informalexample><screen>
-######################################################################
-# /etc/network/interfaces -- configuration file for ifup(8), ifdown(8)
-# See the interfaces(5) manpage for information on what options are
-# available.
-######################################################################
-
-# Virtuální loopback chceme vždy.
-#
-auto lo
-iface lo inet loopback
-
-# Použití dhcp:
-#
-# auto eth0
-# iface eth0 inet dhcp
-
-# Statická IP adresa: (broadcast a gateway jsou volitelné)
-#
-# auto eth0
-# iface eth0 inet static
-#     address 192.168.0.42
-#     network 192.168.0.0
-#     netmask 255.255.255.0
-#     broadcast 192.168.0.255
-#     gateway 192.168.0.1
-</screen></informalexample>
-
-Do <filename>/etc/resolv.conf</filename> zadejte nastavení jmenných
-serverů (DNS):
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/resolv.conf</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Jednoduchá ukázka <filename>/etc/resolv.conf</filename>:
-
-<informalexample><screen>
-search hqdom.local
-nameserver 10.1.1.36
-nameserver 192.168.9.100
-</screen></informalexample>
-
-Zadejte název svého systému (délka aspoň 2 a nejvýše 63 znaky):
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>echo JmenoPocitace &gt; /etc/hostname</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-A vytvořte základní <filename>/etc/hosts</filename> s podporou IPv6:
-
-<informalexample><screen>
-127.0.0.1 localhost
-127.0.1.1 JmenoPocitace
-
-# The following lines are desirable for IPv6 capable hosts
-::1     ip6-localhost ip6-loopback
-fe00::0 ip6-localnet
-ff00::0 ip6-mcastprefix
-ff02::1 ip6-allnodes
-ff02::2 ip6-allrouters
-ff02::3 ip6-allhosts
-</screen></informalexample>
-
-Jestliže máte více síťových karet, měli byste si pohrát s názvy modulů
-v <filename>/etc/modules</filename>, aby se karty vždy přiřadily ke
-stejnému rozhraní (eth0, eth1, atd.)
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3>
-   <title>Nastavení APT</title>
-<para>
-
-Debootstrap sice vytvořil základní soubor
-<filename>/etc/apt/sources.list</filename>, který umožní instalaci
-dalších balíků, ale je možné, že budete chtít přidat další zdroje,
-například pro bezpečnostní aktualizace, nebo pro zdrojové balíky:
-
-<informalexample><screen>
-deb-src http://ftp.cz.debian.org/debian &releasename; main
-
-deb http://security.debian.org/ &releasename;/updates main
-deb-src http://security.debian.org/ &releasename;/updates main
-</screen></informalexample>
-
-Po úpravách seznamu zdrojů nezapomeňte spustit příkaz
-<userinput>apt update</userinput>.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3>
-   <title>Nastavení místního prostředí a klávesnice</title>
-<para>
-
-Aby se s vámi systém bavil v jiném jazyce než je angličtina, musíte
-nainstalovat a nastavit balík pro podporu národních prostředí. V
-současnosti se doporučuje použít prostředí v kódování UTF-8.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>apt install locales</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure locales</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Pokud je to potřeba, můžete nakonfigurovat klávesnici:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>apt install console-setup</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure keyboard-configuration</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Klávesnici nemůžete nastavit v chrootu, změna se projeví až po příštím
-restartu.
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-  <sect2>
-  <title>Instalace jádra</title>
-<para>
-
-Jestliže budete chtít tento systém i zavádět (na 99% ano), musíte si
-nainstalovat jádro (a možná zavaděč). Následujícím příkazem zjistíte
-dostupná připravená jádra:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>apt search &kernelpackage;</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Poté balík s vybraným jádrem nainstalujte.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>apt install &kernelpackage;-<replaceable>arch-atd</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2>
-<title>Nastavení zavaděče</title>
-<para>
-
-Abyste mohli zavádět svůj &debian-gnu;, nastavte v zavaděči, aby
-nahrál instalované jádro s novou kořenovou oblastí.
-<command>debootstrap</command> sám o sobě zavaděč neinstaluje, takže
-jej budete muset doinstalovat zvlášť (např. pomocí
-<command>apt</command> uvnitř chrootovaného prostředí).
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz <userinput>info
-grub</userinput><phrase arch="x86">nebo <userinput>man
-lilo.conf</userinput></phrase>. Pokud si
-ponecháte původní operační systém, stačí do stávajícího grub2
-<filename>grub.cfg</filename><phrase arch="x86"> nebo
-<filename>lilo.conf</filename> přidat příslušnou
-položku. <filename>lilo.conf</filename> si také můžete
-zkopírovat do nového systému, zde ho upravit a spustit
-<command>lilo</command> (použije konfigurační soubor systému, ze
-kterého jej spouštíte)</phrase>.
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-Instalace a nastavení <classname>grub2</classname> není složitější
-než spuštění:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>apt install grub-pc</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>grub-install /dev/<replaceable>sda</replaceable></userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>update-grub</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Druhý příkaz nainstaluje <command>grub2</command> (v tomto případě do
-hlavního zaváděcího záznamu (MBR) disku
-<literal>sda</literal>). Poslední příkaz vytvoří rozumný a funkční
-konfigurační soubor <filename>/boot/grub/grub.cfg</filename>.
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-V příkladu se předpokládá existence souboru zařízení
-<filename>/dev/sda</filename>.
-
-</para><para arch="x86">
-
-Pro inspiraci nabízíme minimální <filename>/etc/lilo.conf</filename>:
-
-<informalexample><screen>
-boot=/dev/<replaceable>sda6</replaceable>
-root=/dev/<replaceable>sda6</replaceable>
-install=menu
-delay=20
-lba32
-image=/vmlinuz
-initrd=/initrd.img
-label=Debian
-</screen></informalexample>
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz <userinput>man
-yaboot.conf</userinput>. Pokud si ponecháte původní operační systém,
-stačí do stávajícího <filename>yaboot.conf</filename> přidat
-příslušnou položku. Tento soubor si také můžete zkopírovat do nového
-systému, zde ho upravit a spustit <command>ybin</command> (použije
-konfigurační soubor systému, ze kterého jej spouštíte).
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Pro inspiraci nabízíme minimální <filename>/etc/yaboot.conf</filename>:
-
-<informalexample><screen>
-boot=/dev/sda2
-device=hd:
-partition=6
-root=/dev/sda6
-magicboot=/usr/lib/yaboot/ofboot
-timeout=50
-image=/vmlinux
-label=Debian
-</screen></informalexample>
-
-Na některých počítačích musíte místo <userinput>hd:</userinput> použít
-<userinput>ide0:</userinput>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2>
-  <title>Vzdálený přístup: Instalace SSH a nastavení přístupu</title>
-<para>
-
-Pokud se do systému můžete přihlásit přes konzoli, můžete tento krok
-přeskočit. Jestliže však má být počítač dostupný přes síť, měli byste
-nainstalovat SSH a nastavit přístup.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>apt install ssh</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Uživatel root má implicitně zakázané přihlášení pomocí hesla. Pokud mu
-chcete povolit přístup pomocí hesla tak, jako to bývalo běžné dříve,
-musíte mu nastavit heslo a povolit přihlášení pomocí hesla:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>passwd</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>editor /etc/ssh/sshd_config</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-kde musíte povolit volbu
-
-<informalexample><screen>
-PermitRootLogin yes
-</screen></informalexample>
-
-Přístup můžete moderněji nastavit také přidáním ssh klíče do seznamu
-autorizovaných klíčů uživatele root:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir /root/.ssh</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>chmod 700 /root/.ssh</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cat &lt;&lt; EOF &gt; /root/.ssh/authorized_keys</userinput>
-<userinput>ssh-rsa ....</userinput>
-<userinput>EOF</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Poslední možností je dát přístup běžnému uživateli:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>adduser franta</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>passwd franta</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2>
-  <title>Závěrečné kroky</title>
-<para>
-
-Jak již bylo řečeno dříve, nainstalovaný systém bude poměrně
-jednoduchý. Chcete-li z něj udělat systém o něco vyspělejší,
-doinstalujte alespoň balíky s prioritou <quote>standardní</quote>:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>tasksel install standard</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Nic vám samozřejmě nebrání nainstalovat jednotlivé balíky pomocí
-<command>apt</command>.
-
-</para><para>
-
-Po instalaci zůstanou stažené .deb soubory v adresáři
-<filename>/var/cache/apt/archives/</filename>. Nějaké místo můžete
-uvolnit jejich smazáním:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>apt clean</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/appendix/files.xml b/cs/appendix/files.xml
deleted file mode 100644
index 4d6fc00a3..000000000
--- a/cs/appendix/files.xml
+++ /dev/null
@@ -1,319 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70417 -->
-
- <sect1 arch="linux-any" id="linuxdevices"><title>Zařízení v Linuxu</title>
-<para>
-
-V Linuxu existuje v adresáři <filename>/dev</filename> spousta
-speciálních souborů nazývaných soubory zařízení. V unixovém světě se k
-hardwaru přistupuje právě přes tyto soubory, které se ovšem chovají
-jinak, než obyčejné soubory. Soubor zařízení je vlastně abstraktní
-rozhraní k systémovému ovladači, který komunikuje přímo s
-hardwarem. Nejběžnějšími typy souborů zařízení jsou bloková a znaková
-zařízení, méně rozšířené jsou pak pojmenované
-<firstterm>roury</firstterm>. V následujícím výpisu je uvedeno několik
-nejdůležitějších souborů.
-
-</para><para>
-
-<informaltable><tgroup cols="2"><tbody>
-<row>
-  <entry><filename>fd0</filename></entry>
-  <entry>první disketová mechanika</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>fd1</filename></entry>
-  <entry>druhá disketová mechanika</entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-<informaltable><tgroup cols="2"><tbody>
-<row>
-  <entry><filename>sda</filename></entry>
-  <entry>první pevný disk</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>sdb</filename></entry>
-  <entry>druhý pevný disk</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>sda1</filename></entry>
-  <entry>první oblast na prvním pevném disku</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>sdb7</filename></entry>
-  <entry>sedmá oblast na druhém pevném disku</entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-<informaltable><tgroup cols="2"><tbody>
-<row>
-  <entry><filename>sr0</filename></entry>
-  <entry>první CD-ROM</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>sr1</filename></entry>
-  <entry>druhá CD-ROM</entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-<informaltable><tgroup cols="2"><tbody>
-<row>
-  <entry><filename>ttyS0</filename></entry>
-  <entry>sériový port 0, pod MS-DOSem COM1</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>ttyS1</filename></entry>
-  <entry>sériový port 1, pod MS-DOSem COM2</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>lp0</filename></entry>
-  <entry>první paralelní port</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>lp1</filename></entry>
-  <entry>druhý paralelní port</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>psaux</filename></entry>
-  <entry>rozhraní myši na portu PS/2</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>gpmdata</filename></entry>
-  <entry>pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM
-         (ovladač myši)</entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-<informaltable><tgroup cols="2"><tbody>
-<row>
-  <entry><filename>cdrom</filename></entry>
-  <entry>symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>mouse</filename></entry>
-  <entry>symbolický odkaz na rozhraní myši</entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-<informaltable><tgroup cols="2"><tbody>
-<row>
-  <entry><filename>null</filename></entry>
-  <entry>cokoliv pošlete na toto zařízení, zmizí beze stopy</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>zero</filename></entry>
-  <entry>z tohoto zařízení můžete až do nekonečna číst nuly</entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-</para>
-
-  <sect2 arch="not-s390" id="device-mouse">
-  <title>Nastavení myši</title>
-
-<para>
-
-Myš můžete používat jak na konzoli, tak v prostředí X Window.  Obvykle
-stačí nainstalovat balík <filename>gpm</filename> a příslušný X
-server. Oboje by mělo používat jako zařízení myši soubor
-<filename>/dev/input/mice</filename>. Správný komunikační protokol
-bývá v gpm <userinput>exps2</userinput>, v systému X Window
-<userinput>ExplorerPS/2</userinput>. Příslušné konfigurační soubory
-jsou <filename>/etc/gpm.conf</filename> a
-<filename>/etc/X11/xorg.conf</filename>.
-
-</para><para>
-
-Aby myš fungovala, musí být zavedeny některé moduly jádra. Ve většině
-případů jsou správné moduly rozpoznány a zavedeny
-automaticky. Výjimkou mohou být staré sériové a sběrnicové myši<footnote>
-
-<para>
-
-Sériové myši mají obvykle konektor tvaru D s devíti otvory. Sběrnicové
-myši mají kulatý 8 pinový konektor. Pozor, neplést s 6 pinovým kulatým
-konektorem myší PS/2 a 4 pinovým kulatým konektorem ADB.
-
-</para>
-
-</footnote>, které jsou dnes spíše raritou ve velmi starých
-počítačích. Typické moduly, které jsou potřeba pro různé typy myší:
-
-<informaltable><tgroup cols="2"><thead>
-<row>
-  <entry>Modul</entry>
-  <entry>Popis</entry>
-</row>
-</thead><tbody>
-<row>
-  <entry>psmouse</entry>
-  <entry>PS/2 myši (měl by být rozpoznán automaticky)</entry>
-</row>
-<row>
-  <entry>usbhid</entry>
-  <entry>USB myši (měl by být rozpoznán automaticky)</entry>
-</row>
-<row>
-  <entry>sermouse</entry>
-  <entry>Většina sériových myší</entry>
-</row>
-<row>
-  <entry>logibm</entry>
-  <entry>Sběrnicová myš připojená k adaptérové kartě Logitech</entry>
-</row>
-<row>
-  <entry>inport</entry>
-  <entry>Sběrnicová myš připojená ke kartě ATI nebo Microsoft InPort</entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-Pro zavedení modulu s ovladačem můžete použít příkaz
-<command>modconf</command> z balíku stejného jména a hledat v
-kategorii <userinput>kernel/drivers/input/mouse</userinput>.
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Na PowerPC nastavte v souboru <filename>/etc/X11/XF86Config</filename>
-nebo <filename>/etc/X11/XF86Config-4</filename> zařízení myši na
-<userinput>/dev/input/mice</userinput>.
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Novější jádra umožňují emulovat třítlačítkovou myš i na myši
-jednotlačítkové. Stačí do souboru
-<filename>/etc/sysctl.conf</filename> přidat následující řádky.
-
-<informalexample><screen>
-# emulace 3 tlačítek
-# zapne emulaci
-/dev/mac_hid/mouse_button_emulation = 1
-# signál prostředního tlačítka posílej klávesou  F11
-/dev/mac_hid/mouse_button2_keycode = 87
-# signál pravého tlačítka posílej klávesou  F12
-/dev/mac_hid/mouse_button3_keycode = 88
-# programem showkey můžete zjistit (a použít) kódy jiných kláves.
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
-
- <sect1 id="tasksel-size-list">
- <title>Místo potřebné pro úlohy</title>
-<para>
-
-Standardní instalace na architektuře amd64 zabere na disku
-včetně všech standardních balíků &std-system-size;MB. Menší instalace bez úlohy
-<quote>Standardní systém</quote> zabere &base-system-size;MB.
-
-</para><important><para>
-
-V obou případech je zabrané místo počítáno <emphasis>po</emphasis>
-dokončení instalace a smazání všech dočasných souborů. Výpočet také
-nebere v úvahu režii souborového systému, například pro žurnálovací
-soubory. To znamená, že <emphasis>během</emphasis> instalace a také
-později při samotném používání systému bude potřeba mnohem více
-místa na dočasné soubory (stažené balíky) a uživatelská data.
-
-</para></important><para>
-
-Následující tabulka ukazuje velikosti úloh tak, jak je vypisuje
-program aptitude. Protože se mohou balíky v některých úlohách
-překrývat, je možné, že celková velikost instalovaných úloh bude
-menší než součet jejich velikostí.
-
-</para><para>
-
-Ve výchozím nastavení se instaluje desktopové prostředí GNOME.
-Některá jiná desktopová prostředí můžete nainstalovat buď pomocí
-speciálního instalačního CD, nebo použitím zaváděcího parametru při
-zavádění instalátoru (viz <xref linkend="pkgsel"/>).
-
-</para><para>
-
-Při určování velikostí diskových oblastí budete muset čísla uvedená
-v tabulce přidat k velikosti standardního systému. Většina z hodnot ve
-sloupci <quote>Instalovaná velikost</quote> skončí
-v <filename>/usr</filename>, při instalaci je však ještě třeba počítat
-s hodnotami ze sloupce <quote>Stáhne se</quote>, které se (dočasně)
-uloží v adresáři <filename>/var</filename>.
-
-</para><para>
-
-<informaltable><tgroup cols="4">
-<thead>
-<row>
-  <entry>Úloha</entry>
-  <entry>Instalovaná velikost (MB)</entry>
-  <entry>Stáhne se (MB)</entry>
-  <entry>Místo během instalace (MB)</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry>Desktopové prostředí</entry>
-  <entry>&nbsp;</entry>
-  <entry>&nbsp;</entry>
-  <entry>&nbsp;</entry>
-</row>
-<row>
-  <entry>&nbsp;&nbsp;&bull;&nbsp;GNOME (výchozí)</entry>
-  <entry>&task-desktop-gnome-inst;</entry>
-  <entry>&task-desktop-gnome-dl;</entry>
-  <entry>&task-desktop-gnome-tot;</entry>
-</row>
-<row>
-  <entry>&nbsp;&nbsp;&bull;&nbsp;KDE Plasma</entry>
-  <entry>&task-desktop-kde-inst;</entry>
-  <entry>&task-desktop-kde-dl;</entry>
-  <entry>&task-desktop-kde-tot;</entry>
-</row>
-<row>
-  <entry>&nbsp;&nbsp;&bull;&nbsp;Xfce</entry>
-  <entry>&task-desktop-xfce-inst;</entry>
-  <entry>&task-desktop-xfce-dl;</entry>
-  <entry>&task-desktop-xfce-tot;</entry>
-</row>
-<row>
-  <entry>&nbsp;&nbsp;&bull;&nbsp;LXDE</entry>
-  <entry>&task-desktop-lxde-inst;</entry>
-  <entry>&task-desktop-lxde-dl;</entry>
-  <entry>&task-desktop-lxde-tot;</entry>
-</row>
-<row>
-  <entry>&nbsp;&nbsp;&bull;&nbsp;MATE</entry>
-  <entry>&task-desktop-mate-inst;</entry>
-  <entry>&task-desktop-mate-dl;</entry>
-  <entry>&task-desktop-mate-tot;</entry>
-</row>
-<row>
-  <entry>&nbsp;&nbsp;&bull;&nbsp;Cinnamon</entry>
-  <entry>&task-desktop-cinnamon-inst;</entry>
-  <entry>&task-desktop-cinnamon-dl;</entry>
-  <entry>&task-desktop-cinnamon-tot;</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>Webový server</entry>
-  <entry>&task-web-inst;</entry>
-  <entry>&task-web-dl;</entry>
-  <entry>&task-web-tot;</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>Tiskový server</entry>
-  <entry>&task-print-inst;</entry>
-  <entry>&task-print-dl;</entry>
-  <entry>&task-print-tot;</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>SSH server</entry>
-  <entry>&task-ssh-inst;</entry>
-  <entry>&task-ssh-dl;</entry>
-  <entry>&task-ssh-tot;</entry>
-</row>
-
-</tbody>
-</tgroup></informaltable>
-
-</para><para>
-
-Instalujete-li v jiném jazyce než angličtině, je možné, že
-<command>tasksel</command> automaticky nainstaluje
-<firstterm>lokalizační úlohu</firstterm> pro daný jazyk. Velikost
-lokalizační úlohy závisí na tom, co do ní její tvůrci umístili za
-balíky.
-
-</para>
- </sect1>
diff --git a/cs/appendix/gpl.xml b/cs/appendix/gpl.xml
deleted file mode 100644
index adce5487e..000000000
--- a/cs/appendix/gpl.xml
+++ /dev/null
@@ -1,516 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 38979 -->
-
- <appendix id="appendix-gpl">
- <title>Český překlad GNU General Public License</title>
-
-<abstract>
-<para>
-
-This is an unofficial translation of the GNU General Public License
-into Czech. It was not published by the Free Software Foundation, and
-does not legally state the distribution terms for software that uses
-the GNU GPL &mdash; only the
-original <ulink url="&url-gnu-copyleft;">English text</ulink> of the
-GNU GPL does that. However, we hope that this translation will help
-Czech speakers to better understand the GNU GPL.
-
-</para><para>
-
-Tento text je neoficiálním překladem GNU General Public License (GNU
-GPL). Nebyl vydán nadací Free Software Foundation a nevyjadřuje právní
-podstatu podmínek pro šíření softwaru používajícího GNU GPL &mdash;
-tomuto účelu slouží výhradně
-původní <ulink url="&url-gnu-copyleft;">anglická verze</ulink> GNU
-GPL. Přesto doufáme, že tento překlad pomůže českým čtenářům lépe
-porozumět licenci GNU GPL.
-
-</para>
-</abstract>
-
-<para>
-
-Český překlad verze 2, červen 1991
-
-</para><para>
-
-Copyright (C) 1989, 1991 Free Software Foundation, Inc.
-51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110-1301, USA.
-
-</para><para>
-
-Kopírování a distribuce doslovných kopií tohoto licenčního dokumentu
-jsou dovoleny komukoliv, jeho změny jsou však zakázány.
-
-</para>
-
- <simplesect>
- <title>Preambule</title>
-<para>
-
-Softwarové licence jsou většinou navrženy tak, že vám odebírají právo
-svobodného sdílení a úprav programů. Smyslem GNU General Public
-License je naproti tomu zaručit svobodu ke sdílení a úpravám
-svobodného softwaru &mdash; pro zajištění svobodného přístupu k tomuto
-softwaru pro všechny jeho uživatele. Tato General Public License se
-vztahuje na většinu softwaru nadace Free Software Foundation a na
-jakýkoli jiný program, jehož autor se přikloní k jejímu
-používání. (Některý další software od Free Software Foundation je
-namísto toho pokryt GNU Lesser General Public License.) Můžete ji
-rovněž použít pro své programy.
-
-</para><para>
-
-Pokud mluvíme o svobodném softwaru, máme na mysli svobodu, nikoliv
-cenu.  Naše General Public License je navržena pro zajištění toho, že
-můžete svobodně šířit kopie svobodného softwaru (a účtovat si poplatek
-za tuto službu, pokud chcete), že obdržíte zdrojový kód anebo jej
-můžete získat, pokud ho chcete, že můžete tento software modifikovat
-nebo jeho části použít v nových svobodných programech; a že víte, že
-tyto věci smíte dělat.
-
-</para><para>
-
-Abychom mohli chránit vaše práva, musíme vytvořit omezení, která
-zakáží komukoli vám tato práva odepírat nebo vás žádat, abyste se
-těchto práv vzdali. Tato omezení se promítají do jistých povinností,
-kterým musíte dostát, pokud šíříte kopie dotyčného softwaru anebo ho
-modifikujete.
-
-</para><para>
-
-Například, šíříte-li kopie takového programu, ať již zdarma nebo za
-poplatek, musíte poskytnout příjemcům všechna práva, která máte
-sami. Musíte zaručit, že příjemci rovněž dostanou anebo mohou získat
-zdrojový kód. A musíte jim ukázat tyto podmínky, aby znali svá práva.
-
-</para><para>
-
-Vaše práva chráníme ve dvou krocích: (1) autorizací softwaru
-a (2) nabídkou této licence, která vám dává právoplatné svolení
-ke kopírování, šíření a modifikaci softwaru.
-
-</para><para>
-
-Kvůli ochraně každého autora i nás samotných chceme zajistit, aby
-každý chápal skutečnost, že pro svobodný software neplatí žádné
-záruky. Je-li software někým jiným modifikován a poslán dále, chceme,
-aby příjemci věděli, že to, co mají, není originál, takže jakékoliv
-problémy vnesené jinými se neodrazí na reputaci původních autorů.
-
-</para><para>
-
-Konečně, každý svobodný program je neustále ohrožen softwarovými
-patenty. Přejeme si zamezit nebezpečí, že redistributoři svobodného
-programu obdrží samostatně patentová osvědčení a tím učiní program
-vázaným. Abychom tomu zamezili, deklarovali jsme, že každý patent musí
-být buď vydán s tím, že umožňuje každému svobodné užití, anebo nesmí
-být vydán vůbec.
-
-</para><para>
-
-Přesná ustanovení a podmínky pro kopírování, šíření a modifikaci jsou
-uvedeny dále.
-
-</para>
- </simplesect>
-
- <simplesect>
- <title>GNU GENERAL PUBLIC LICENSE</title>
-<para>
-
-<emphasis role="bold">USTANOVENÍ A PODMÍNKY PRO KOPÍROVÁNÍ, DISTRIBUCI
-A MODIFIKACI</emphasis>
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">0.</emphasis>
-Tato licence se vztahuje na kterýkoliv program či jiné dílo, které
-obsahuje zmínku, umístěnou v něm držitelem autorských práv, o tom, že
-dílo může být šířeno podle ustanovení GNU General Public
-License. V dalším textu znamená <quote>program</quote> každý takový
-program nebo dílo a <quote>dílo založené na programu</quote> znamená
-buď program samotný anebo každé jiné dílo z něj odvozené, které
-podléhá autorskému zákonu: tím se míní dílo obsahující program nebo
-jeho část, buď doslovně anebo s modifikacemi, popřípadě v překladu do
-jiného jazyka. (Nadále je překlad zahrnován bez omezení pod pojem
-<quote>modifikace</quote>.) Každý uživatel licence je označován jako
-<quote>vy</quote>.
-
-</para><para>
-
-Jiné činnosti než kopírování, šíření a modifikace nejsou touto licencí
-pokryty; sahají mimo její rámec. Akt spuštění programu není omezen
-a výstup z programu je pokryt pouze tehdy, jestliže obsah výstupu
-tvoří dílo založené na programu (nezávisle na tom, zda bylo vytvořeno
-činností programu). Posouzení platnosti předchozí věty závisí na tom,
-co program dělá.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">1.</emphasis>
-Smíte kopírovat a šířit doslovné kopie zdrojového kódu programu tak,
-jak jste jej obdrželi a na libovolném médiu, za předpokladu, že na
-každé kopii viditelně a náležitě zveřejníte zmínku o autorských
-právech a absenci záruky; ponecháte nedotčené všechny zmínky
-vztahující se k této licenci a k absenci záruky; a dáte každému
-příjemci spolu s programem kopii této licence.
-
-</para><para>
-
-Za fyzický akt přenesení kopie můžete žádat poplatek a podle vlastního
-uvážení můžete nabídnout za poplatek záruční ochranu.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">2.</emphasis>
-Můžete modifikovat svou kopii či kopie programu anebo kterékoliv jeho
-části, a tak vytvořit dílo založené na programu a kopírovat
-a rozšiřovat takové modifikace či dílo podle podmínek paragrafu 1 výše
-za předpokladu, že splníte všechny tyto podmínky:
-
-</para><orderedlist numeration="loweralpha"><listitem><para>
-
-Modifikované soubory musíte opatřit zřetelnou zmínkou uvádějící, že
-jste soubory změnili a také uvést datum každé změny.
-
-</para></listitem><listitem><para>
-
-Musíte umožnit, aby jakékoliv vámi publikované či rozšiřované dílo,
-které obsahuje zcela nebo zčásti program nebo jakoukoli jeho část,
-popřípadě je z programu nebo jeho části odvozeno, mohlo být jako celek
-bezplatně poskytnuto každé třetí osobě v souladu s ustanoveními této
-licence.
-
-</para></listitem><listitem><para>
-
-Pokud modifikovaný program pracuje normálně tak, že čte interaktivně
-povely, musíte zajistit, že při nejběžnějším způsobu jeho spuštění
-vytiskne nebo zobrazí hlášení zahrnující příslušnou zmínku o autorském
-právu a uvede, že neexistuje žádná záruka (nebo případně, že záruku
-poskytujete vy), a že uživatelé mohou za těchto podmínek program
-redistribuovat, a musí uživateli sdělit, jakým způsobem může
-nahlédnout do kopie této licence. (Výjimka: v případě, že sám program
-je interaktivní, avšak žádné takové hlášení nevypisuje, nepožaduje se,
-aby vaše dílo založené na programu takové hlášení vypisovalo.)
-
-</para></listitem></orderedlist><para>
-
-Tyto požadavky se vztahují k modifikovanému dílu jako celku. Pokud lze
-identifikovat části takového díla, které zřejmě nejsou odvozeny
-z programu a mohou být samy o sobě rozumně považovány za nezávislá
-a samostatná díla, pak se tato licence a její ustanovení nevztahují na
-tyto části, jsou-li šířeny jako nezávislá díla. Avšak jakmile tytéž
-části rozšiřujete jako část celku, jímž je dílo založené na programu,
-musí být rozšiřování tohoto celku podřízeno ustanovením této licence
-tak, že povolení poskytnutá dalším uživatelům se rozšíří na celé dílo,
-tedy na všechny jeho části bez ohledu na to, kdo kterou část napsal.
-
-</para><para>
-
-Smyslem tohoto paragrafu tedy není získání práv na dílo zcela napsané
-vámi ani popírání vašich práv vůči němu; skutečným smyslem je výkon
-práva na řízení distribuce odvozených nebo kolektivních děl založených
-na programu.
-
-</para><para>
-
-Pouhé spojení jiného díla, jež není na programu založeno, s programem
-(anebo dílem založeným na programu) na paměťovém nebo distribučním
-médiu neuvazuje toto jiné dílo do působnosti této licence.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">3.</emphasis>
-Můžete kopírovat a rozšiřovat program (nebo dílo na něm založené, viz
-paragraf 2) v objektové anebo spustitelné podobě podle ustanovení
-paragrafů 1 a 2 výše, pokud splníte některou z následujících
-náležitostí:
-
-</para><orderedlist numeration="loweralpha"><listitem><para>
-
-Doprovodíte jej zdrojovým kódem ve strojově čitelné formě. Zdrojový
-kód musí být rozšiřován podle ustanovení paragrafů 1 a 2 výše,
-a to na médiu běžně používaném pro výměnu softwaru; nebo
-
-</para></listitem><listitem><para>
-
-Doprovodíte jej písemnou nabídkou s platností nejméně tři roky,
-podle níž poskytnete jakékoli třetí straně, za poplatek nepřevyšující
-vaše výdaje vynaložené na fyzickou výrobou zdrojové distribuce,
-kompletní strojově čitelnou kopii odpovídajícího zdrojového kódu, jenž
-musí být šířen podle ustanovení paragrafů 1 a 2 výše na médiu
-běžně používaném pro výměnu softwaru; nebo
-
-</para></listitem><listitem><para>
-
-Doprovodíte jej informacemi, které jste dostali ohledně nabídky na
-poskytnutí zdrojového kódu. (Tato alternativa je povolena jen pro
-nekomerční šíření a jenom tehdy, pokud jste obdržel program
-v objektovém nebo spustitelném tvaru spolu s takovou nabídkou,
-v souladu s položkou b výše.)
-
-</para></listitem></orderedlist><para>
-
-Zdrojový kód k dílu je nejvhodnější formou díla z hlediska jeho
-případných modifikací. Pro dílo ve spustitelném tvaru znamená úplný
-zdrojový kód veškerý zdrojový kód pro všechny moduly, které obsahuje,
-plus jakékoli další soubory pro definici rozhraní, plus dávkové
-soubory potřebné pro kompilaci a instalaci spustitelného
-programu. Zvláštní výjimkou jsou však ty softwarové komponenty, které
-jsou normálně šířeny (buď ve zdrojové nebo binární formě) s hlavními
-součástmi operačního systému, na němž spustitelný program běží
-(tj. s překladačem, jádrem apod.). Tyto komponenty nemusí být šířeny
-se zdrojovým kódem, pokud ovšem komponenta sama nedoprovází
-spustitelnou podobu díla.
-
-</para><para>
-
-Je-li šíření objektového nebo spustitelného kódu činěno nabídkou
-přístupu ke kopírování z určitého místa, potom se za distribuci
-zdrojového kódu počítá i nabídnutí ekvivalentního přístupu ke
-kopírování zdrojového kódu ze stejného místa, byť přitom nejsou třetí
-strany nuceny ke zkopírování zdrojového kódu spolu s objektovým.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">4.</emphasis>
-Nesmíte kopírovat, modifikovat, poskytovat sublicence anebo šířit
-program jiným způsobem než výslovně uvedeným v této licenci. Jakýkoli
-jiný pokus o kopírování, modifikování, poskytnutí sublicence anebo
-šíření programu je neplatný a automaticky ukončí vaše práva daná touto
-licencí. Strany, které od vás obdržely kopie anebo práva v souladu
-s touto licencí, však nemají své licence ukončeny, dokud se jim plně
-podřizují.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">5.</emphasis>
-Není vaší povinností tuto licenci přijmout, protože jste ji
-nepodepsal. Nic jiného vám však nedává možnost kopírovat nebo šířit
-program nebo odvozená díla. V případě, že tuto licenci nepřijmete,
-jsou tyto činnosti zákonem zakázány. Tím pádem modifikací anebo
-šířením programu (anebo každého díla založeného na programu)
-vyjadřujete své podřízení se licenci a všem jejím ustanovením
-a podmínkám pro kopírovaní, modifikování a šíření programu a děl na
-něm založených.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">6.</emphasis>
-Pokaždé, když redistribuujete program (nebo dílo založené na
-programu), získává příjemce od původního držitele licence právo
-kopírovat, modifikovat a šířit program v souladu s těmito ustanoveními
-a podmínkami. Nesmíte klást žádné další překážky výkonu zde zaručených
-příjemcových práv. Nejste odpovědný za vymáhání dodržování této
-licence třetími stranami.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">7.</emphasis>
-Jsou-li vám z rozhodnutí soudu, obviněním z porušení patentu nebo
-z jakéhokoli jiného důvodu (nejen v souvislosti s patenty) uloženy
-takové podmínky (ať již příkazem soudu, smlouvou nebo jinak), které se
-vylučují s podmínkami této licence, nejste tím osvobozen od podmínek
-této licence. Pokud nemůžete šířit program tak, abyste vyhověl zároveň
-svým závazkům vyplývajícím z této licence a jiným platným závazkům,
-nesmíte jej v důsledku toho šířit vůbec. Pokud by například patentové
-osvědčení nepovolovalo bezplatnou redistribuci programu všemi, kdo
-vaším přičiněním získají přímo nebo nepřímo jeho kopie, pak by jediný
-možný způsob jak vyhovět zároveň patentovému osvědčení i této licenci
-spočíval v ukončení distribuce programu.
-
-</para><para>
-
-Pokud by se za nějakých specifických okolností jevila některá část
-tohoto paragrafu jako neplatná nebo nevynutitelná, považuje se za
-směrodatnou rovnováha vyjádřená tímto paragrafem a paragraf jako celek
-se považuje za směrodatný za jiných okolností.
-
-</para><para>
-
-Smyslem tohoto paragrafu není navádět vás k porušování patentů či
-jiných ustanovení vlastnického práva, anebo tato ustanovení
-zpochybňovat; jediným jeho smyslem je ochrana integrity systému šíření
-svobodného softwaru, který je podložen veřejnými licenčními
-předpisy. Mnozí lidé poskytli své příspěvky do širokého okruhu
-softwaru šířeného tímto systémem, spolehnuvše se na jeho důsledné
-uplatňování; záleží na autorovi/dárci, aby rozhodl, zda si přeje šířit
-software pomocí nějakého jiného systému a žádný uživatel licence
-nemůže takové rozhodnutí zpochybňovat.
-
-</para><para>
-
-Smyslem tohoto paragrafu je zevrubně osvětlit to, co je považováno za
-důsledek plynoucí ze zbytku této licence.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">8.</emphasis>
-Pokud je šíření či použití programu v některých zemích omezeno buď
-patenty anebo autorsky chráněnými rozhraními, může držitel původních
-autorských práv, který svěřuje program do působnosti této licence,
-přidat výslovné omezení pro geografické šíření, vylučující takové
-země, takže šíření je povoleno jen v těch zemích nebo mezi těmi
-zeměmi, které nejsou tímto způsobem vyloučeny. Tato licence zahrnuje
-v tomto případě takové omezení přesně tak, jako by bylo zapsáno
-v textu této licence.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">9.</emphasis>
-Free Software Foundation může čas od času vydávat upravené nebo nové
-verze General Public License. Takové nové verze se budou svým duchem
-podobat současné verzi, v jednotlivostech se však mohou lišit
-s ohledem na nové problémy či zájmy.  Každé verzi je přiděleno
-rozlišující číslo verze. Pokud program specifikuje číslo verze, která
-se na něj vztahuje, a <quote>všechny následující verze</quote>, můžete
-se podle uvážení řídit ustanoveními a podmínkami buďto oné konkrétní
-verze anebo kterékoliv následující verze, kterou vydala Free Software
-Foundation. Jestliže program nespecifikuje číslo verze této licence,
-můžete si vybrat libovolnou verzi, kterou kdy Free Software Foundation
-vydala.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">10.</emphasis>
-Pokud si přejete zahrnout části programu do jiných svobodných
-programů, jejichž distribuční podmínky jsou odlišné, zašlete autorovi
-žádost o povolení. V případě softwaru, k němuž vlastní autorská práva
-Free Software Foundation, napište Free Software Foundation; někdy
-činíme výjimky ze zde uvedených ustanovení. Naše rozhodnutí bude
-vedeno dvěma cíli: zachováním svobodné povahy všech odvozenin našeho
-svobodného softwaru a podporou sdílení a opětovného využití softwaru
-obecně.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">ZÁRUKA SE NEPOSKYTUJE</emphasis>
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">11.</emphasis>
-Vzhledem k bezplatnému poskytnutí licence k programu se na program
-nevztahuje žádná záruka, a to v míře povolené platným zákonem. pokud
-není písemně stanoveno jinak, poskytují držitelé autorských práv
-popřípadě jiné strany program <quote>tak, jak je</quote>, bez záruky
-jakéhokoli druhu, ať výslovné nebo vyplývající, včetně, ale nikoli
-jen, záruk prodejnosti a vhodnosti pro určitý účel. Pokud jde
-o kvalitu a výkonnost programu, leží veškeré riziko na vás. pokud by
-se u programu projevily závady, padají náklady za všechnu potřebnou
-údržbu, opravu či nápravu na váš vrub.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">12.</emphasis>
-V žádném případě, s výjimkou toho, když to vyžaduje platný zákon,
-anebo když to bylo písemně odsouhlaseno, vám nebude žádný z držitelů
-autorských práv ani žádná jiná strana, která smí modifikovat či šířit
-program v souladu s předchozími ustanoveními, odpovědni za škody,
-včetně všech obecných, speciálních, nahodilých nebo následných škod
-vyplývajících z užívání anebo neschopnosti užívat programu (včetně,
-ale nikoli jen, ztráty nebo zkreslení dat, nebo trvalých škod
-způsobených vám nebo třetím stranám, nebo selhání funkce programu
-v součinnosti s jinými programy), a to i v případě, že takový držitel
-autorských práv nebo jiná strana byli upozorněni na možnost takových
-škod.
-
-</para><para>
-
-<emphasis role="bold">KONEC USTANOVENÍ A PODMÍNEK</emphasis>
-
-</para>
- </simplesect>
-
- <simplesect>
- <title>Jak uplatnit tato ustanovení na vaše nové programy</title>
-<para>
-
-Pokud vyvinete nový program a chcete, aby byl veřejnosti co nejvíce
-k užitku, můžete toho nejlépe dosáhnout tím, že jej prohlásíte za
-svobodný software, který může kdokoliv redistribuovat a měnit za zde
-uvedených podmínek.
-
-</para><para>
-
-K tomu stačí připojit k programu následující údaje. Nejbezpečnější
-cestou je jejich připojení na začátek každého zdrojového souboru, čímž
-se nejúčinněji sdělí vyloučení záruky; a v každý souboru by pak měla
-být přinejmenším řádka s <quote>copyrightem</quote> a odkaz na místo,
-kde lze nalézt úplné údaje.
-
-<informalexample><screen>
-<replaceable>řádka se jménem programu a nástinem toho, co dělá.</replaceable>
-Copyright (C) <replaceable>rok jméno autora</replaceable>
-
-Tento program je svobodný software; můžete jej šířit a modifikovat
-podle ustanovení GNU General Public License, vydávané Free Software
-Foundation; a to buď verze 2 této licence anebo (podle vašeho uvážení)
-kterékoli pozdější verze.
-
-Tento program je rozšiřován v naději, že bude užitečný, avšak BEZ
-JAKÉKOLI ZÁRUKY; neposkytují se ani odvozené záruky PRODEJNOSTI anebo
-VHODNOSTI PRO URČITÝ ÚČEL. Další podrobnosti hledejte ve GNU General
-Public License.
-
-Kopii GNU General Public License jste měli obdržet spolu s tímto
-programem; pokud se tak nestalo, napište o ni Free Software
-Foundation, Inc., 51 Franklin Street, Fifth Floor, Boston,
-MA 02110-1301, USA.
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Připojte rovněž informaci o tom, jak je možné se s vámi spojit
-elektronickou a papírovou poštou.
-
-</para><para>
-
-Pokud je program interaktivní, zařiďte, aby se při startu
-v interaktivním módu vypsalo hlášení podobné tomuto:
-
-<informalexample><screen>
-Gnomovision verze 69, Copyright (C) <replaceable>rok jméno autora</replaceable>.
-
-Program Packal je absolutně bez záruky; podrobnosti se dozvíte
-zadáním `show w'.
-
-Toto je svobodný software a jeho šíření za jistých podmínek je vítáno;
-podrobnosti získáte zadáním `show c'.
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Hypotetické povely `show w' a `show c' by měly zobrazit příslušné
-pasáže General Public License. Odpovídající povely ovšem nemusí být
-právě `show w' a `show c'; mohou to být třeba stisky tlačítka na myši
-nebo položky v menu &mdash; cokoliv, co se do vašeho programu hodí.
-
-</para><para>
-
-Pokud je to nutné, měli byste také přimět svého zaměstnavatele
-(jestliže pracujete jako programátor) nebo představitele vaší školy,
-je-li někdo takový, k tomu, aby podepsal <quote>zřeknutí se autorských
-práv</quote>. Zde je vzor; jména pozměňte:
-
-<informalexample><screen>
-Jojotechna, a.s., se tímto zříká veškerého zájmu o autorská práva
-k programu `Packal' (překladač s nakladačem) napsanému Jakubem
-Programátorem.
-
-<replaceable>Tomáš Ředitel - podpis, 1. dubna 1989</replaceable>
-
-Tomáš Ředitel, více než prezident
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Tato General Public License neumožňuje zahrnutí vašeho programu do
-jiných než svobodných programů. Je-li váš program knihovnou
-podprogramů, můžete zvážit, zda je užitečné umožnit sestavování
-i vázaných aplikačních programů s vaší knihovnou. V takovém případě
-použijte GNU Lesser General Public License namísto této licence.
-
-</para>
- </simplesect>
-</appendix>
diff --git a/cs/appendix/plip.xml b/cs/appendix/plip.xml
deleted file mode 100644
index a3db22275..000000000
--- a/cs/appendix/plip.xml
+++ /dev/null
@@ -1,182 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70701 -->
-
- <sect1 id="plip" arch="x86">
- <title>Jak nainstalovat &debian-gnu; přes paralelní port (PLIP)</title>
-
-<para>
-
-Tato část vysvětluje instalaci &debian;u na počítači bez ethernetové
-karty, ale na kterém funguje paralelní port, přes který je připojen
-druhý počítač (brána) pomocí nullmodemového kabelu. Počítač sloužící
-jako brána by měl být připojen do sítě, která obsahuje zrcadlo &debian;u
-(např. Internet).
-
-</para><para>
-
-V příkladu použijeme pro PLIP spojení k bráně IP adresy 192.168.0.1
-a 192.168.0.2. Pokud tyto kolidují s adresami vaší lokální sítě,
-zvolte si nějaké vhodnější. Brána je do Internetu připojena pomocí
-vytáčeného připojení (ppp0).
-
-</para><para>
-
-PLIP připojení, které během instalace vytvoříme, bude dostupné i po
-restartu do nainstalovaného systému (viz <xref linkend="boot-new"/>).
-
-</para><para>
-
-Před začátkem instalace byste měli zkontrolovat nastavení BIOSu
-a poznamenat si přerušení (IRQ) a bázovou VV adresu (IO base address)
-paralelních portů na obou spojovaných systémech. Nejběžnější hodnoty
-jsou <literal>io=0x378</literal> a <literal>irq=7</literal>.
-
-</para>
-
-  <sect2>
-  <title>Požadavky</title>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Cílový počítač <emphasis>nahepc</emphasis>, na který budeme instalovat.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Instalační média, viz <xref linkend="installation-media"/>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Pomocný počítač <emphasis>earthsimulator</emphasis> připojený
-k Internetu, který bude sloužit jako brána.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Nullmodemový kabel DB-25. Podrobnosti o kabelu naleznete v <ulink
-url="&url-plip-install-howto;">PLIP-Install-HOWTO</ulink> společně
-s návodem, jak si můžete tento kabel vyrobit vlastními silami.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2>
-  <title>Nastavení stroje earthsimulator</title>
-<para>
-
-Následujíc skript ukazuje možné nastavení earthsimulatoru jako brány
-do Internetu pomocí ppp0.
-
-<informalexample><screen>
-#!/bin/sh
-
-# Odstraníme z jádra následující moduly, abychom se vyhnuli
-# konfliktům a abychom je mohli nastavit ručně.
-modprobe -r lp parport_pc
-modprobe parport_pc io=<replaceable>0x378</replaceable> irq=<replaceable>7</replaceable>
-modprobe plip
-
-# Nastavení rozhraní plip (zde je to plip0, viz dmesg | grep plip)
-ifconfig <replaceable>plip0 192.168.0.2</replaceable> pointopoint <replaceable>192.168.0.1</replaceable> netmask 255.255.255.255 up
-
-# Nastavení brány
-modprobe iptable_nat
-iptables -t nat -A POSTROUTING -o <replaceable>ppp0</replaceable> -j MASQUERADE
-echo 1 &gt; /proc/sys/net/ipv4/ip_forward
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2>
-  <title>Instalace na nahepc</title>
-<para>
-
-Zaveďte systém z instalačních médií v expertním režimu (např. na
-zaváděcí výzvě zadejte <userinput>expert</userinput>) a poté během
-instalace odpovězte na následující otázky naznačeným způsobem.
-Potřebujete-li předat modulům jádra nějaké parametry, můžete tak
-učinit rovněž na zaváděcí výzvě. Například pro zavedení instalátoru
-a nastavení parametrů <quote>io</quote> a <quote>irq</quote> modulu
-parport_pc zadejte:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>expert parport_pc.io=<replaceable>0x378</replaceable> parport_pc.irq=<replaceable>7</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Nahrát komponenty instalátoru z CD</guimenuitem>
-
-</para><para>
-
-Ze seznamu vyberte možnost <userinput>plip-modules</userinput>; tím se
-instalačnímu systému zpřístupní ovladače pro PLIP.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Rozpoznat síťový hardware</guimenuitem>
-
-</para>
-
- <itemizedlist>
- <listitem><para>
-
-Pokud nahepc <emphasis>obsahuje</emphasis> síťové karty, zobrazí se
-seznam modulů pro všechny rozpoznané karty. Trváte-li na použití PLIP,
-musíte všechny vybrané moduly odznačit. Samozřejmě že pokud nejsou
-rozpoznány žádné karty, seznam se nezobrazí.
-
- </para></listitem>
- <listitem><para>
-
-Protože nebyly nalezeny/vybrány žádné síťové karty, instalační systém
-vás požádá o výběr vhodného modulu s ovladačem. Vyberte modul
-<userinput>plip</userinput>.
-
- </para></listitem>
- </itemizedlist>
-
-</listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Nastavit síť</guimenuitem>
-
- <itemizedlist>
- <listitem><para>
-
-Automaticky nastavit síť přes DHCP: Ne
-
- </para></listitem>
- <listitem><para>
-
-IP adresa: <userinput><replaceable>192.168.0.1</replaceable></userinput>
-
- </para></listitem>
- <listitem><para>
-
-Point-to-point adresa:
-<userinput><replaceable>192.168.0.2</replaceable></userinput>
-
- </para></listitem>
- <listitem><para>
-
-Adresy jmenných serverů: můžete zadat stejnou hodnotu, jako máte na
-earthsimulatoru (viz soubor <filename>/etc/resolv.conf</filename>)
-
- </para></listitem>
- </itemizedlist>
-
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/appendix/pppoe.xml b/cs/appendix/pppoe.xml
deleted file mode 100644
index c2fa144fd..000000000
--- a/cs/appendix/pppoe.xml
+++ /dev/null
@@ -1,104 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64829 -->
-
- <sect1 id="pppoe" arch="not-s390">
- <title>Jak nainstalovat &debian-gnu; pomocí PPP přes Ethernet (PPPoE)</title>
-
-<para>
-
-V některých zemích (např. v České republice) se mezi poskytovatelem
-širokopásmového připojení k Internetu pomocí ADSL nebo kabelové
-televize a koncovým zákazníkem běžně používá protokol PPP přes
-Ethernet (PPPoE). Použití PPPoE během instalace není v běžném
-instalátoru podporováno, ale podpora existuje a stačí ji zapnout. Tato
-kapitola vysvětluje jak.
-
-</para><para>
-
-PPPoE spojení vytvořené během instalace bude k dispozici i po restartu
-do nového systému (viz <xref linkend="boot-new"/>).
-
-</para><para>
-
-Abyste mohli během instalace nastavit a využít PPPoE, musíte k
-instalaci použít obraz některého z dostupných CD/DVD. Ostatní způsoby
-instalace (zavádění ze sítě<phrase condition="supports-floppy-boot">
-nebo z disket</phrase>) PPPoE nepodporují.
-
-</para><para>
-
-Instalace pomocí PPPoE je téměř shodná s ostatními instalacemi, drobné
-rozdíly jsou zachyceny v následujících bodech.
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Instalační systém zaveďte se zaváděcím parametrem
-<userinput>modules=ppp-udeb</userinput><footnote arch="x86"><para>
-
-Více informací o použití zaváděcích parametrů naleznete v části
-<xref linkend="boot-screen"/>.
-
-</para></footnote>. Tímto zajistíte, aby se automaticky zavedla
-komponenta zodpovědná za nastavení PPPoE
-(<classname>ppp-udeb</classname>).
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Stejně jako v běžné instalaci projděte nastavením jazyka, země,
-klávesnice a zavedením dodatečných komponent instalačního
-systému<footnote><para>
-
-V tomto kroku se nahraje komponenta
-<classname>ppp-udeb</classname>. Instalujete-li se střední nebo nízkou
-prioritou (expertní režim), můžete zde ručně zvolit
-<classname>ppp-udeb</classname> a nemusíte používat zaváděcí parametr
-<quote>modules</quote> z předchozího kroku.
-
-</para></footnote>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Dalším krokem je rozpoznání síťového hardwaru v systému.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Poté se spustí vlastní nastavení PPPoE. Instalační systém postupně
-zkusí na každém rozpoznaném ethernetovém rozhraní nalézt PPPoE
-koncentrátor (to je typ serveru, který se stará o PPPoE spojení).
-
-</para><para>
-
-Je možné, že se koncentrátor nepodaří nalézt na první pokus. To se
-občas stává na pomalých nebo hodně zatížených sítích, případně u
-porouchaných serverů. Opakovaný pokus o nalezení koncentrátoru
-většinou bývá úspěšný. Pro opakování vyberte z hlavního menu instačního
-systému
-položku <guimenuitem>Nastavit a spustit PPPoE spojení</guimenuitem>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Po nalezení koncentrátoru budete dotázáni na přihlašovací informace
-(PPPoE jméno uživatele a heslo).
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-V tomto okamžiku se instalační systém pokusí navázat PPPoE
-spojení. Jestliže byly zadané informace správné, PPPoE spojení se
-nastaví a bude k dispozici po zbytek instalace. Pokud jste zadali
-chybné přihlašovací informace, nebo pokud se vyskytne nějaká jiná
-chyba, instalace se zastaví, ale stále budete mít možnost se vrátit do
-hlavního menu a zkusit krok zopakovat; stačí znovu vybrat možnost
-<guimenuitem>Nastavit a spustit PPPoE spojení</guimenuitem>.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/appendix/preseed.xml b/cs/appendix/preseed.xml
deleted file mode 100644
index 2d9f0dd9a..000000000
--- a/cs/appendix/preseed.xml
+++ /dev/null
@@ -1,1842 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70701 -->
-
-<!--
-Be carefull with the format of this file as it is parsed to generate
-the example preconfiguration file.
-In that file all text between <informalexample> tags that have the
-attribute 'role="example"' set is included, except if a 'condition'
-attribute is in force that does not match the specified release or if an
-'arch' attribute is in force that does not match the specified architecture.
-
-Currently only a single variant of the example file is generated (for i386).
--->
-
-<appendix id="appendix-preseed">
-<title>Automatizování instalací pomocí přednastavení</title>
-
-<para>
-
-Tento dodatek vysvětluje taje a záludnosti přednastavení odpovědí na
-otázky &d-i;u za účelem zautomatizování instalačního procesu.
-
-</para><para>
-
-Útržky konfigurace použité v této části jsou také dostupné jako
-samostatný soubor na &urlset-example-preseed;.
-
-</para>
-
- <sect1 id="preseed-intro">
- <title>Úvod</title>
-<para>
-
-Přednastavení nabízí možnost předem odpovědět na otázky, které se ptá
-instalační program. Díky tomu pak nemusíte do většiny instalací
-zasahovat a dokonce můžete využít některých vlastností, které jinak
-nejsou dostupné.
-
-</para><para>
-
-Přednastavení není povinné. Použijete-li prázdný soubor s odpověďmi,
-instalace bude probíhat úplně stejně jako při běžné instalaci. Každá
-otázka, kterou přednastavíte, jistým způsobem odchýlí instalaci od
-standardní cesty.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="preseed-methods">
-  <title>Způsoby přednastavení</title>
-<para>
-
-Přednastavení existuje ve třech variantách:
-<firstterm>initrd</firstterm>, <firstterm>soubor</firstterm>
-a <firstterm>síť</firstterm>. Initrd funguje s každým typem instalace,
-podporuje přednastavení více odpovědí, ovšem vyžaduje nejvíce příprav.
-Přednastavení přes lokální soubor nebo přes síť se používají pro různé
-typy instalací.
-
-</para><para>
-
-Následující tabulka ukazuje, které způsoby přednastavení fungují
-s kterými způsoby instalací.
-
-<informaltable>
-<tgroup cols="4">
-<thead>
-<row>
-  <entry>Způsob instalace</entry>
-  <entry>initrd</entry>
-  <entry>soubor</entry>
-  <entry>síť</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry>CD/DVD</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>ano<footnote id="apx-ps-net"><para>
-
-     Ovšem pouze pokud máte přístup k síti a správně nastavíte
-     <literal>preseed/url</literal>.
-
-  </para></footnote></entry>
-</row><row>
-  <entry>zavedení ze sítě</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>ne</entry>
-  <entry>ano</entry>
-</row><row>
-  <entry>z pevného disku <phrase condition="bootable-usb">(včetně usb klíčenky)</phrase></entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>ano<footnoteref linkend="apx-ps-net"/></entry>
-</row><row condition="supports-floppy-boot">
-  <entry>z disket (cd ovladače)</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>ano<footnoteref linkend="apx-ps-net"/></entry>
-</row><row condition="supports-floppy-boot">
-  <entry>z disket (síťové ovladače)</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>ne</entry>
-  <entry>ano</entry>
-</row><row arch="s390">
-  <entry>obecná</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>ne</entry>
-  <entry>ano</entry>
-</row>
-</tbody>
-
-</tgroup></informaltable>
-
-</para><para>
-
-U jednotlivých způsobů přednastavení je významný okamžik, kdy je
-soubor nahrán a zpracován. Pro initrd to je okamžitě po startu
-instalace, ještě před první otázkou. Přednastavení pomocí zaváděcích
-parametrů jádra se děje hned poté a je tedy možné přepsat odpověd
-nachystanou v initrd přidáním parametru na příkazovou řádku jádra
-(buď v konfiguračním souboru zavaděče, nebo ručně při zavádění).
-Přednastavení v lokálním souboru se načte po připojení CD nebo jeho
-obrazu. Přednastavení ze sítě je evidentně dostupné až po nastavení
-sítě.
-
-</para><para>
-
-Prakticky to znamená, že přednastavení pomocí souboru a sítě se
-nahraje zobrazí až po zodpovězení otázek ohledně jazyka, země
-a klávesnice. (V případě přednastavení ze sítě navíc až po všech
-otázkách týkajících se síťového nastavení.) Instalujete-li se střední
-nebo nízkou prioritou, do cesty se vám připletou ještě otázky ohledně
-rozpoznávání hardwaru.
-
-</para><para>
-
-Abyste mohli přednastavit i otázky, které se zobrazují před nahráním
-souboru s přednastavením, můžete využít zaváděcí parametry jádra, viz
-část <xref linkend="preseed-bootparms"/>.
-
-</para><para>
-
-Jinou možností, jak se vyhnout otázkám, které se zobrazují před
-nahráním souboru s přednastavením, je spustit instalátor
-v <quote>automatickém</quote> režimu. Tím se odsunou všechny brzké
-otázky až za okamžik nahození sítě a navíc se zobrazí jen otázky s
-kritickou prioritou, což odfiltruje několik zbytečných
-otázek. Podrobnosti naleznete v <xref linkend="preseed-auto"/>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-limitations">
-  <title>Omezení</title>
-<para>
-
-Přestože takto můžete přednastavit většinu otázek &d-i;u, existuje
-několik výjimek. Při dělení disku musíte rozdělit buď celý disk, nebo
-použít stávající volné místo &mdash; není možné použít existující
-oblasti.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-<!-- Joeyh feels this is too technical, so leave it out for now
-  <sect2 id="preseed-debconf">
-  <title>Základy debconfu</title>
-<para>
-
-Přednastavení využívá možností <classname>debconf</classname>u, což je
-v &debian;u preferovaný způsob interakce balíků s uživatelem a tvoří
-jádro instalačního systému. V <classname>debconf</classname>u jsou
-otázky a dialogy založeny na <firstterm>šablonách</firstterm>. Pro
-různé typu otázek existují různé typy šablon. Samotné otázky se
-<quote>generují</quote> z šablon přímo za běhu a několik otázek může
-sdílet stejnou šablonu.
-
-</para><para>
-
-Pro přednastavení jsou relevantní následující typy šablon.
-
-</para>
-
-<itemizedlist spacing="compact">
-<listitem><para>
-  string: umožňuje uživateli zadat libovolnou hodnotu
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  password: podobné jako string, ovšem zadaná hodnota se nezobrazuje
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  boolean: pro typ otázek ano/ne nebo pravda/nepravda
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  select: umožňuje uživateli vybrat hodnotu ze seznamu
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  multiselect: umožňuje uživateli vybrat ze seznamu více hodnot
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  note: používá se pro zobrazení nějaké zprávy
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para>
-
-V &d-i;u jsou šablony uloženy v čitelném souboru
-<filename>/var/cache/debconf/templates.dat</filename>. Tento soubor
-obsahuje původní text a všechny překlady. Volitelně též může obsahovat
-výchozí hodnotu šablony. Text může obsahovat proměnné, které se za
-běhu nahradí příslušnou hodnotou.
-
-</para><para>
-
-Dalším čitelným souborem je
-<filename>/var/cache/debconf/questions.dat</filename>, který se
-používá pro uložení hodnot proměnných a zadaných odpovědí. Otázka se
-vždy odkazuje na šablonu, která se používá pro dotaz. Ze zřejmých
-bezpečnostních důvodů se odpovědi na otázky typu
-<quote>password</quote> ukládají do samostatného souboru (ve stejném
-adresáři), který ovšem může číst pouze uživatel root.
-
-</para>
-  </sect2>
--->
-<!--
-  <sect2 id="preseed-hooks">
-  <title>Spouštění vlastních příkazů během instalace</title>
-<para>
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-  <userinput>preseed/early_command</userinput>: spustí se okamžitě po
-  načtení souboru s přednastavením
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>preseed/late_command</userinput>: spustí se na závěr
-  instalace těsně před restartem, ale ještě před odpojením souborového
-  systému <filename>/target</filename>
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-  </sect2>
-
--->
- </sect1>
-
- <sect1 id="preseed-using">
- <title>Použití</title>
-<para>
-
-Nejprve samozřejmě musíte vytvořit soubor s přednastavením a umístit
-jej na vhodné místo, odkud jej budete používat. O vytvoření souboru se
-dočtete dále v této příručce. Umístění souboru na vhodné místo je
-různě složité podle použitého způsobu. V případě, že budete soubor
-s přednastavením načítat ze sítě, z diskety nebo usb klíčenky, je jeho
-umístění zřejmé. Chcete-li soubor umístit na CD nebo DVD, budete muset
-znovu sestavit celý ISO obraz. Umístění souboru s přednastavením přímo
-do initrd je mimo rozsah tohoto dokumentu a musíme vás odkázat na
-vývojářskou dokumentaci k &d-i;u.
-
-</para><para>
-
-Ukázkový soubor s přednastavením, jež můžete využít jako základ pro
-své pokusy, naleznete na &urlset-example-preseed;. Tento soubor je
-poskládán z ukázek prezentovaných v tomto dodatku.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="preseed-loading">
-  <title>Nahrání souboru s přednastavením</title>
-<para>
-
-Používáte-li přednastavení z initrd, musíte zajistit, aby se soubor
-jmenoval <filename>preseed.cfg</filename> a aby se nacházel
-v kořenovém adresáři initrd. O vše ostatní se postará instalační
-program. Ten se podívá, zda je soubor přítomen, a pokud ano, tak jej
-nahraje.
-
-</para><para>
-
-U zbývajících způsobů přednastavení musíte instalátoru říci, který
-soubor má použít. Toho dosáhnete parametrem, který předáte jádru buď
-ručně při zavádění, nebo skrze soubor zavaděče
-<phrase arch="linux-any">(např. <filename>syslinux.cfg</filename>),
-kde na konec řádku append přidáte příslušný parametr.</phrase>
-<phrase arch="kfreebsd-any">(např. <filename>grub.cfg</filename>),
-kde u definice jádra přidáte příslušný parametr na nový řádek
-<literal>set</literal>.</phrase>
-<phrase arch="hurd-any">(např. <filename>grub.cfg</filename>),
-kde přidáte příslušný parametr na konec řádku
-<filename>gnumach.gz</filename>.</phrase>
-
-</para><para>
-
-Pokud to váš zavaděč umožňuje, nemusí být od věci jej nastavit tak,
-aby nečekal se zavedením instalačního systému na stisk klávesy
-&enterkey;, ale aby dále pokračoval automaticky.
-
-<phrase arch="linux-any">
-
-V případě syslinuxu to znamená nastavit v souboru
-<filename>syslinux.cfg</filename> parametr
-<userinput>timeout</userinput> na hodnotu <userinput>1</userinput>.
-
-</phrase><phrase arch="kfrebsd-any;hurd-any">
-
-V případě grubu to znamená nastavit v souboru
-<filename>grub.cfg</filename> parametr <userinput>timeout</userinput>
-na hodnotu <userinput>0</userinput>.
-
-</phrase>
-
-</para><para>
-
-Abyste měli jistotu, že instalátor dostane správný soubor, můžete
-zadat jeho kontrolní součet. V současnosti to musí být md5 součet.
-Pokud zadaný součet a vypočítaný součet souboru nebudou souhlasit,
-instalátor odmítne tento soubor použít.
-
-</para>
-
-<informalexample><screen>
-Zaváděcí parametry:
-- pro zavádění ze sítě:
-  preseed/url=http://pocitac/cesta/k/preseed.cfg
-  preseed/url/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d
-- nebo
-  preseed/url=tftp://pocitac/cesta/k/preseed.cfg
-  preseed/url/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d
-
-- pro zavádění z upraveného CD:
-  preseed/file=/cdrom/preseed.cfg
-  preseed/file/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d
-
-- pro zavádění z USB média (soubor s přednastavením je
-  v kořenovém adresáři USB média):
-  preseed/file=/hd-media/preseed.cfg
-  preseed/file/checksum=5da499872becccfeda2c4872f9171c3d
-</screen></informalexample>
-
-<para>
-
-Pokud zadáte <filename>preseed/url</filename>
-nebo <filename>preseed/file</filename> jako zaváděcí parametr, můžete
-použít zkrácenou verzi <filename>url</filename>, resp.
-<filename>file</filename>. Obdobně lze zkrátit
-<filename>preseed/file/checksum</filename> na pouhé
-<filename>preseed-md5</filename>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-bootparms">
-  <title>Použití zaváděcích parametrů jako formy přednastavení</title>
-<para>
-
-I když nemůžete přednastavit některé kroky připravenými odpověďmi v
-souboru, stále můžete dosáhnout plně automatické instalace, protože
-můžete zadat hodnoty pro přednastavení jako zaváděcí parametry jádra.
-Zaváděcí parametry jádra můžete též využít v případě, kdy nechcete
-použít celé přednastavení, ale jen předodpovědět nějakou konkrétní
-otázku.
-
-</para><para>
-
-Pro nastavení hodnoty libovolné proměnné zmíněné v tomto dodatku stačí
-zadat
-<userinput><replaceable>cesta/k/proměnné</replaceable>=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>. Jestliže
-se má hodnota použít k přednastavení balíku v cílovém systému, musíte
-předřadit ještě <firstterm>vlastníka</firstterm><footnote>
-
-<para>
-
-Vlastníkem debconf proměnné (nebo šablony) je obvykle jméno balíku,
-který obsahuje odpovídající debconf šablonu. U proměnných používaných
-přímo v instalačním systému je vlastníkem <quote>d-i</quote>. Šablony
-a proměnné mohou mít více vlastníků, což pomáhá při rozhodování, zda
-je možné je při odinstalování balíku odstranit z databáze debconfu.
-
-</para>
-
-</footnote> proměnné
-<userinput><replaceable>vlastník</replaceable>:<replaceable>cesta/k/proměnné</replaceable>=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>.
-Nezadáte-li vlastníka, hodnota proměnné se nezkopíruje do databáze
-debconfu v cílovém systému a tudíž zůstane při konfiguraci daného
-balíku nevyužita.
-
-</para><para>
-
-Předzodpovězení otázky popsaným způsobem způsobí, že se tato otázka
-nezobrazí. Chcete-li otázce přednastavit konkrétní odpověď, ale přesto
-chcete, aby se otázka zobrazila, použijte místo <quote>=</quote>
-operátor <quote>?=</quote>. Více též
-<xref linkend="preseed-seenflag"/>.
-
-</para><para>
-
-Některé často používané proměnné mohou mít i kratší variantu, Pokud je
-tato varianta dostupná, upřednostňujeme ji zde před úplnou formou.
-Konkrétně proměnnou <literal>preseed/url</literal> zde zkracujeme na
-<literal>url</literal>. Jiným příkladem je alias
-<literal>tasks</literal>, který vlastně znamená
-<literal>tasksel:tasksel/first</literal>.
-
-</para><para>
-
-Tři pomlčky <quote>---</quote> mají u zaváděcích parametrů jádra
-speciální význam. Všechny parametry nacházející se za posledními
-pomlčkami budou zkopírovány do konfigurace zavaděče v instalovaném
-systému. (Pokud to instalátor pro daný zavaděč umožňuje.) Parametry,
-které instalátor rozpozná (např. volby pro přednastavení), budou
-automaticky odfiltrovány.
-
-</para><note arch="linux-any"><para>
-
-Aktuální jádra (2.6.9 a novější) akceptují nejvýše 32 parametrů a 32
-proměnných prostředí (včetně standardních voleb pro instalační
-program). Pokud tento limit překročíte, jádro zpanikaří. (Dřívější
-jádra měla tyto limity ještě menší.)
-
-</para></note><para>
-
-Pro většinu instalací můžete celkem bez problémů odstranit implicitní
-volby jako <userinput>vga=normal</userinput>, což vám umožní přidat
-další volby pro přednastavení.
-
-</para><note><para>
-
-V některých případech není možné zadat hodnotu obsahující mezeru, a to
-i v případě, kdy hodnotu obklopíte uvozovkami.
-
-</para></note>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-auto">
-  <title>Automatický režim</title>
-<para>
-
-Díky několika pokročilým (někteří říkají zmateným) vlastnostem
-instalačního systém &debian;u je možné, aby se poměrně jednoduchý
-zaváděcí parametr rozvinul do komplexní a na míru upravené automatické
-instalace.
-
-</para><para>
-
-Zařizuje to zaváděci volba <literal>Automated install</literal>, na
-některých architekturách nebo zavaděčích nazývaná též
-<literal>auto</literal>. V této části příručky tedy řetězec
-<literal>auto</literal> není zaváděcím parametrem, ale návěstím
-zavaděče, které připojí příslušné zaváděcí parametry.
-
-<phrase arch="x86">Více o tom, jak přidat zaváděcí parametr, se
-dočtete v kapitole <xref linkend="boot-screen"/>.</phrase>
-
-</para><para>
-
-Pro ilustraci uvádíme několik příkladů, které můžete zadat na zaváděcí
-výzvě.
-
-<informalexample><screen>
-auto url=autoserver
-</screen></informalexample>
-
-Toto spoléhá na fakt, že na síti existuje DHCP server, který dostane
-počítač do bodu, kdy bude možné přes DNS přeložit jméno
-<literal>autoserver</literal>. Pokud DHCP server poskytnul i název
-domény, tak se zkusí i varianta, kdy se za název počítače přidá právě
-poskytnutá doména. Například pokud je přes DHCP poskytnuta doména
-<literal>priklad.cz</literal>, vyústí to ve stažení souboru s
-přednastavením z adresy
-<literal>http://autoserver.priklad.cz/d-i/&releasename;/./preseed.cfg</literal>.
-
-</para><para>
-
-Poslední část url (<literal>d-i/&releasename;/./preseed.cfg</literal>) pochází
-z proměnné <literal>auto-install/defaultroot</literal>. Proměnná
-implicitně obsahuje adresář <literal>&releasename;</literal>, aby jste s
-příchodem novějších verzí &debian;u a nových kódových označení
-nemigrovali na nové verze automaticky, ale kontrolovaněji (po
-explicitním zadání nového kódového jména).
-
-Část <literal>/./</literal> indikuje kořen, vůči kterému můžete
-zadávat relativní cesty (používá se v
-<literal>preseed/include</literal> a <literal>preseed/run</literal>).
-To umožňuje zadávat cesty k souborům jako kompletní URL, cesty
-začínající na <literal>/</literal> jsou připojeny ke kořenu, nebo jako
-cesty relativní k umístění, kde byl nalezen poslední soubor s
-přednastavením. To umožňuje vytvářet přenositelnější skripty, kde
-můžete přesouvat celé hierarchie skriptů na nová umístění, aniž by se
-co pokazilo. Například můžete na USB klíčenku přesunout soubory, které
-se dříve používaly na webovém serveru. Předpokládejme, že je v souboru
-s přednastavením nastavena proměnná <literal>preseed/run</literal> na
-hodnotu <literal>/scripts/late_command.sh</literal>. Pak v naší ukázce
-bude zmíněný soubor stažen z
-<literal>http://autoserver.priklad.cz/d-i/&releasename;/./scripts/late_command.sh</literal>.
-
-</para><para>
-
-Pokud na dané síti není vybudovaná vhodná DHCP a DNS infrastruktura,
-nebo pokud nechcete použít výchozí cestu k souboru
-<filename>preseed.cfg</filename>, můžete zadat explicitní
-URL. Nebude-li URL obsahovat prvek <filename>/./</filename>, bude
-automaticky připojen na začátek cesty, tj. za třetí lomítko URL.
-Příklad vyžadující jen minimální podporu od místní síťové
-infrastruktury:
-
-<informalexample><screen>
-auto url=<replaceable>http://192.168.1.2/cesta/k/preseed.souboru</replaceable>
-</screen></informalexample>
-
-Celé to funguje tak, že
-<itemizedlist spacing="compact">
-<listitem><para>
-
-pokud v URL chybí protokol, předpokládá se http,
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-pokud název počítače neobsahuje tečky, připojí se k němu doména
-odvozená z DHCP a
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-pokud za názvem počítače není žádné lomítko, přidá se výchozí cesta.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Kromě zadávání URL můžete zadat i parametry, které přímo neovlivňují
-chování &d-i;u samotného, ale které mohou být předány do skriptů
-spouštěných z nahraného souboru s přednastavením pomocí
-<literal>preseed/run</literal>. V současnosti to je pouze
-<literal>auto-install/classes</literal>, ve zkrácené verzi
-<literal>classes</literal>. Příklad použití:
-
-<informalexample><screen>
-auto url=<replaceable>autoserver</replaceable> classes=<replaceable>trida_A;trida_B</replaceable>
-</screen></informalexample>
-
-Třídy mohou například označovat typ systému, který se má instalovat,
-nebo jazykové prostředí, které se má nastavit.
-
-</para><para>
-
-Tento koncept je možné dále rozšiřovat. Pokud toho ve svých skriptech
-využijete, je rozumné použít jmenný prostor
-<literal>auto-install</literal>, například
-<literal>auto-install/style</literal>. Jestliže si myslíte, že máte
-pro další parametr vhodné využití, zmiňte se o něm v diskusní skupině
-<email>debian-boot@lists.debian.org</email>, abychom předešli
-konfliktům v jmenném prostoru (a případně vám přidali kratší alias).
-
-</para><para>
-
-Příkaz <literal>auto</literal> zatím není definován na všech
-architekturách. Stejného výsledku však můžete dosáhnout přidáním dvou
-parametrů <literal>auto=true priority=critical</literal> k parametrům
-jádra. Parametr jádra <literal>auto</literal> je vlastně alias pro
-<literal>auto-install/enable</literal> a potlačuje zobrazení otázek
-ohledně místního prostředí a nastavení klávesnice až do bodu, kdy je
-bude možné přednastavit. Parametr <literal>priority</literal> je alias
-pro <literal>debconf/priority</literal> a nastavením na hodnotu
-<literal>critical</literal> zajistíte, aby se zobrazovaly pouze otázky
-s kritickou prioritou, kterých při instalaci moc není.
-
-</para><para>
-
-Další parametry, které se mohou hodit při automatizaci instalací přes
-DHCP, jsou <literal>interface=auto netcfg/dhcp_timeout=60</literal>,
-které způsobí, že se k instalaci použije první funkční síťové rozhraní
-a že instalátor bude trpělivější při čekání na odpovědi od DHCP
-serveru.
-
-</para><tip><para>
-
-Rozsáhlý příklad použití této infrastruktury naleznete na <ulink
-url="http://hands.com/d-i/">webových stránkách</ulink> autora. Kromě
-ukázkových skriptů a tříd tam také naleznete zajímavé výsledky
-kreativního použití přednastavení.
-
-</para></tip>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-aliases">
-  <title>Užitečné aliasy</title>
-<para>
-
-Při použití (automatického) přednastavení se mohou hodit následující
-aliasy. Poznamenejme, že aliasy zkracují pouze jméno otázky. Vždy je
-třeba přidat ještě hodnotu, například <literal>auto=true</literal>
-nebo <literal>interface=eth0</literal>.
-
-</para>
-
-<!-- Setting column width does not seem to work; use non-breaking spaces
-     to separate columns a bit -->
-<informaltable frame="none">
-<tgroup cols="2"><tbody>
-<row><entry>priority</entry><entry>debconf/priority</entry></row>
-<row><entry>fb</entry><entry>debian-installer/framebuffer</entry></row>
-<row><entry>language</entry><entry>debian-installer/language</entry></row>
-<row><entry>country</entry><entry>debian-installer/country</entry></row>
-<row><entry>locale</entry><entry>debian-installer/locale</entry></row>
-<row><entry>theme</entry><entry>debian-installer/theme</entry></row>
-<row><entry>auto</entry><entry>auto-install/enable</entry></row>
-<row><entry>classes</entry><entry>auto-install/classes</entry></row>
-<row><entry>file</entry><entry>preseed/file</entry></row>
-<row><entry>url</entry><entry>preseed/url</entry></row>
-<row><entry>domain</entry><entry>netcfg/get_domain</entry></row>
-<row><entry>hostname&nbsp;&nbsp;&nbsp;</entry><entry>netcfg/get_hostname</entry></row>
-<row><entry>interface</entry><entry>netcfg/choose_interface</entry></row>
-<row><entry>protocol</entry><entry>mirror/protocol</entry></row>
-<row><entry>suite</entry><entry>mirror/suite</entry></row>
-<row><entry>modules</entry><entry>anna/choose_modules</entry></row>
-<row><entry>recommends</entry><entry>base-installer/install-recommends</entry></row>
-<row><entry>tasks</entry><entry>tasksel:tasksel/first</entry></row>
-<row><entry>desktop</entry><entry>tasksel:tasksel/desktop</entry></row>
-<row><entry>dmraid</entry><entry>disk-detect/dmraid/enable</entry></row>
-<row><entry>keymap</entry><entry>keyboard-configuration/xkb-keymap</entry></row>
-<row><entry>preseed-md5</entry><entry>preseed/file/checksum</entry></row>
-</tbody></tgroup>
-</informaltable>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-dhcp">
-  <title>Použití DHCP serveru pro určení souboru s přednastavením</title>
-<para>
-
-Jelikož DHCP umí předávat jméno souboru, je možné toho zneužít pro
-určení souboru s přednastavením. Obvykle se totiž tato možnost používá
-pro určení souboru, kterým se zavede systém ze sítě. Pokud ale bude
-soubor ve formě URL, instalace to rozpozná a pokusí se soubor stáhnout
-a použít jako soubor s přednastavením. Následující příkaz ukazuje, jak
-upravit konfigurační soubor <filename>dhcpd.conf</filename> serveru
-ISC DHCP verze 3 (balík isc-dhcp-server).
-
-</para>
-
-<informalexample><screen>
-if substring (option vendor-class-identifier, 0, 3) = "d-i" {
-    filename "http://pocitac/preseed.cfg";
-}
-</screen></informalexample>
-
-<para>
-
-Všimněte si, že předchozí příklad omezuje použití na DHCP klienty,
-kteří se identifikují jako <quote>d-i</quote>, takže by to nemělo
-ovlivnit běžné DHCP klienty, ale pouze instalace. Direktivu
-<userinput>filename</userinput> můžete zadat například i do sekce pro
-jediný počítač, takže neovlivníte ostatní instalace na síti.
-
-</para><para>
-
-K dobrým zvykům při přednastavování přes DHCP patří přednastavení
-pouze hodnot, které jsou specifické pro vaši síť, jako je
-např. lokální zrcadlo. Tím se při instalaci automaticky vybere správné
-zrcadlo, ale zbytek instalace probíhá interaktivně. Kompletní
-přednastavení přes DHCP byste měli provádět pouze s nejvyšší
-opatrností.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
-
- <sect1 id="preseed-creating">
- <title>Vytvoření souboru s přednastavením</title>
-<para>
-
-Soubor s přednastavením soubor má stejný formát jako používá příkaz
-<command>debconf-set-selections</command>. Běžný řádek pak má tvar
-
-<informalexample><screen>
-&lt;vlastník&gt; &lt;jméno otázky&gt; &lt;typ otázky&gt; &lt;hodnota&gt;
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Soubor by měl začínat komentářem <literal>#_preseed_V1</literal>
-
-</para><para>
-
-Při vytváření souboru s přednastavením byste měli mít na paměti
-několik pravidel.
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-  Mezi typ a hodnotu vkládejte pouze jednu mezeru nebo tabulátor
-  &mdash; případné další bílé znaky budou považovány za součást
-  hodnoty.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  Dlouhý řádek můžete pro lepší čitelnost rozdělit na několik řádků
-  tak, že na konec řádku přidáte znak pro pokračování řádku
-  <quote><literal>\</literal></quote> (zpětné lomítko). Je vhodné
-  rozdělit řádek mezi názvem a typem otázky, ne mezi typem
-  a hodnotou. Po spojení řádků bude bílé místo ze začátku/konce řádku
-  spojeno do jediné mezery.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  Pro debconf proměnné (šablony), které jsou součástí pouze samotného
-  instalačního programu, by měl být vlastník nastaven
-  na <quote>d-i</quote>. Pro přednastavení ostatních proměnných
-  používaných během instalace by se měl jako vlastník používat název
-  balíku, který obsahuje příslušnou šablonu. Do debconf databáze
-  v nainstalovaném systému se přenesou pouze proměnné, které mají jako
-  vlastníka nastaveno něco jiného než <quote>d-i</quote>.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  Většina otázek vyžaduje zadání hodnot v angličtině, avšak existují
-  výjimky jako třeba <classname>partman</classname>, kde musíte použít
-  přeložené hodnoty.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  Dále pak některé otázky vyžadují hodnotu formou kódu (a ne text,
-  který se zobrazuje během instalace).
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  Na začátku souboru uveďte <literal>#_preseed_V1</literal>
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para>
-
-Nejjednodušší způsob vytvoření souboru s přednastavením je použít
-ukázkový soubor z <xref linkend="preseed-contents"/> jako základ
-a upravit si jej dle potřeb.
-
-</para><para>
-
-Jiná možnost je provést ruční instalaci a po restartu do nového
-systému použít příkaz <command>debconf-get-selections</command> (z
-balíku <classname>debconf-utils</classname>) a uložit databázi
-debconfu i cdebconfu do jediného souboru:
-
-<informalexample><screen>
-$ echo "#_preseed_V1" &gt; <replaceable>soubor</replaceable>
-$ debconf-get-selections --installer &gt;&gt; <replaceable>soubor</replaceable>
-$ debconf-get-selections &gt;&gt; <replaceable>soubor</replaceable>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Tento přístup má tu nevýhodu, že vytvořený soubor bude obsahovat
-i položky, které by se neměly přednastavovat. Z tohoto pohledu je pro
-většinu uživatelů vhodnější použití ukázkového souboru.
-
-</para><note><para>
-
-Tento způsob se spoléhá na fakt, že se na konci instalace uloží
-databáze cdebconfu do instalovaného systému do souboru
-<filename>/var/log/installer/cdebconf</filename>. Protože tato
-databáze může obsahovat důvěrné informace, jsou tyto soubory čitelné
-pouze pro uživatele root.
-
-</para><para>
-
-Pokud ze systému vyčistíte balík
-<classname>installation-report</classname>, bude smazán také adresář
-<filename>/var/log/installer</filename>.
-
-</para></note><para>
-
-Seznam možných hodnot pro otázky můžete zjistit během instalace ze
-souborů umístěných v adresáři <filename>/var/lib/cdebconf</filename>
-(např. pomocí editoru <command>nano</command>). Samotné šablony se
-nachází v souboru <filename>templates.dat</filename>, aktuální hodnoty
-naleznete v souboru <filename>questions.dat</filename>.
-
-</para><para>
-
-Ještě před instalací je vhodné zkontrolovat formát předkonfiguračního
-souboru příkazem <command>debconf-set-selections -c
-<replaceable>preseed.cfg</replaceable></command>.
-
-</para>
- </sect1>
-
- <sect1 id="preseed-contents">
- <title>Obsah souboru s přednastavením (pro &releasename;)</title>
-<para>
-
-Útržky konfigurace použité v této části jsou také dostupné jako
-samostatný soubor na &urlset-example-preseed;.
-
-</para><para>
-
-Tento příklad je založen na instalaci pro architekturu Intel
-x86. Jestliže instalujete na jinou architekturu, nemusí některá
-nastavení odpovídat těm uvedeným (výběr klávesnice, instalace
-zavaděče) a budete je muset nahradit adekvátními hodnotami.
-
-</para><para>
-
-Podrobnosti o tom, jak jednotlivé komponenty instalačního systému
-pracují, naleznete v kapitole <xref linkend="module-details"/>.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="preseed-l10n">
-  <title>Lokalizace</title>
-<para>
-
-Nastavení lokalizačních proměnných bude fungovat pouze v případě, když
-používáte přednastavení přes initrd, nebo pomocí zaváděcích parametrů
-jádra. U ostatních způsobů se totiž soubor s přednastavením nahraje až
-po zobrazení těchto otázek.
-
-Výjimkou je automatický režim (<xref linkend="preseed-auto"/>), který
-odsune otázky ohledně lokalizace na později a umožní je tak
-přednastavit všemi známými způsoby.
-
-</para><para>
-
-Místní prostření (locale) slouží k současnému zadání jazyka
-i země. Například pomocí zaváděcího parametru jádra můžete zadat
-<userinput>locale=<replaceable>cs_CZ</replaceable></userinput>.
-
-</para><para>
-
-Tento způsob je velice jednoduchý, ale neumožňuje přednastavit všechny
-možné kombinace jazyka, země a místního prostředí<footnote><para>
-
-Například přednastavením <literal>locale</literal> na hodnotu
-<userinput>en_NL</userinput> by se jako výchozí locale pro instalovaný
-systém použilo <literal>en_US.UTF-8</literal>. Jestliže preferujete
-britský standard angličtiny (<literal>en_GB.UTF-8</literal>), musíte
-přednastavit jednotlivé proměnné.
-
-</para></footnote>. Volitelně tedy můžete přednastavit jednotlivé
-proměnné.
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Přednastavením locale se automaticky nastaví jazyk, země a locale.
-d-i debian-installer/locale string cs_CZ
-
-# Pro větší pružnost je též možno nastavit hodnoty samostatně.
-#d-i debian-installer/language string en
-#d-i debian-installer/country string NL
-#d-i debian-installer/locale string en_GB.UTF-8
-# Volitelně můžete zadat další locale, která se mají vygenerovat.
-#d-i localechooser/supported-locales multiselect cs_CZ.UTF-8, en_US.UTF-8
-</screen></informalexample>
-
-Zadat můžete libovolnou kombinaci jazyka podporovaného v &d-i;
-a země. Pokud kombinace netvoří platné prostředí, vybere instalační
-systém kombinaci tak, že se pokusí zachovat jazyk a k němu vybere
-platnou zemi.
-
-</para><para>
-
-Nastavení klávesnice se skládá z výběru klávesové mapy a přepínače
-mezi zvolenou mapou a US variantou. Během instalace jsou dostupné
-pouze základní klávesové mapy. Ostatní dostupné varianty naleznete až
-v nainstalovaném systému příkazem <command>dpkg-reconfigure
-keyboard-configuration</command>.
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Výběr klávesnice.
-d-i keyboard-configuration/xkb-keymap select cz
-# d-i keyboard-configuration/toggle select No toggling
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Nastavení klávesnice můžete přeskočit nastavením proměnné
-<classname>keymap</classname> na hodnotu
-<userinput>skip-config</userinput>. Tím se zachová výchozí klávesová
-mapa jádra.
-
-</para>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-network">
-  <title>Nastavení sítě</title>
-<para>
-
-Pokud nahráváte soubor s přednastavením ze sítě, pak následující
-samozřejmě nebude fungovat! V takovém případě zadejte potřebné
-parametry sítě zavaděči jádra. Zavádíte-li z CD nebo USB, bude
-nastavení fungovat bez problémů.
-
-</para><para>
-
-Potřebujete-li při zavádění ze sítě vybrat konkrétní síťové rozhraní
-ještě před nahráním souboru s přednastavením, použijte zaváděcí
-parametr
-<userinput>interface=<replaceable>eth1</replaceable></userinput>.
-
-</para><para>
-
-Přestože přednastavení síťování není běžně dostupné při přednastavení
-ze sítě (tj. při použití <quote>preseed/url</quote>), můžete to obejít
-následujícím hackem (např. pokud chcete síťovému rozhraní nastavit
-statickou adresu). Hack spočívá ve vynucení opětovné konfigurace sítě
-po načtení souboru s přednastavením. Stačí vytvořit skript pro
-<quote>preseed/run</quote> obsahující následující příkazy:
-
-<informalexample><screen>
-kill-all-dhcp; netcfg
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Pro nastavení sítě lze využít následující proměnné:
-
-</para>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Kompletně zakáže nastavení sítě. Hodí se pro instalace z CD
-# na nezasíťovaných zařízeních, kde by byly síťové otázky,
-# varování o nedostupné síti a dlouhé čekací doby na obtíž.
-#d-i netcfg/enable boolean false
-
-# netcfg zkusí použít rozhraní, jehož druhý konec je aktivní
-# a tím pádem přeskočí výběr ze seznamu nalezených rozhraní.
-d-i netcfg/choose_interface select auto
-
-# Výběr konkrétního síťového rozhraní:
-#d-i netcfg/choose_interface select eth1
-
-# Rozpoznání aktivního síťového připojení může někdy trvat déle než
-# výchozí 3 sekundy. V takovém případě pomůže zvýšení této hodnoty.
-#d-i netcfg/link_wait_timeout string 10
-
-# Máte-li pomalejší dhcp server a instalačnímu systému vyprší čas při
-# čekání na odpověď, bude užitečné následující.
-#d-i netcfg/dhcp_timeout string 60
-#d-i netcfg/dhcpv6_timeout string 60
-
-# Pokud dáváte přednost ručnímu nastavení sítě:
-#d-i netcfg/disable_autoconfig boolean true
-
-# Má-li tento soubor s přednastavením fungovat na systémech s i bez
-# dhcp serveru, odkomentujte následující řádky a také statické
-# nastavení sítě níže.
-#d-i netcfg/dhcp_failed note
-#d-i netcfg/dhcp_options select Configure network manually
-
-# Statické nastavení sítě.
-#
-# Příklad IPv4
-#d-i netcfg/get_ipaddress string 192.168.1.42
-#d-i netcfg/get_netmask string 255.255.255.0
-#d-i netcfg/get_gateway string 192.168.1.1
-#d-i netcfg/get_nameservers string 192.168.1.1
-#d-i netcfg/confirm_static boolean true
-#
-# Příklad IPv6
-#d-i netcfg/get_ipaddress string fc00::2
-#d-i netcfg/get_netmask string ffff:ffff:ffff:ffff::
-#d-i netcfg/get_gateway string fc00::1
-#d-i netcfg/get_nameservers string fc00::1
-#d-i netcfg/confirm_static boolean true
-
-# Název počítače a domény přiřazené přes DHCP mají větší prioritu než
-# hodnoty nastavené zde, nicméně takto máte jistotu, že tato otázka
-# nezobrazí (ať už nastavení z DHCP obdržíme nebo ne).
-d-i netcfg/get_hostname string nenastavene-jmeno
-d-i netcfg/get_domain string nenastavena-domena
-
-# Chcete-li vynutit konkrétní název počítače bez ohledu na to, co
-# nabídne DHCP server, odkomentujte následující řádku.
-#d-i netcfg/hostname string nejakejmeno
-
-# Zakáže otravný dialog o WEP klíči.
-d-i netcfg/wireless_wep string
-# Praštěné DHCP jméno počítače, které používají někteří ISP jako heslo.
-#d-i netcfg/dhcp_hostname string radish
-
-# Pokud síťová karta nebo jiný hardware vyžaduje nesvobodný firmware,
-# můžete říct instalátoru, aby se vždy pokusil firmware nahrát bez
-# dalšího dotazování. Chcete-li nahrávání i dotazování zakázat,
-# nastavte na hodnotu false.
-#d-i hw-detect/load_firmware boolean true
-</screen></informalexample>
-
-<para>
-
-Pokud není proměnná <classname>netcfg/get_netmask</classname>
-přednastavená, <command>netcfg</command> si síťovou masku dopočítá
-automaticky. Pro plně automatické instalace musíte v takovém případě
-nastavit proměnnou jako <literal>seen</literal>, aby instalace
-nečekala na potvrzení spočítané masky. Obdobně je možné
-nepřednastavovat proměnnou <classname>netcfg/get_gateway</classname> a
-nechat <command>netcfg</command>, aby automaticky  automaticky odhadl
-adresu brány. Jako speciální případ je možné nastavit proměnnou
-<classname>netcfg/get_gateway</classname> na hodnotu <quote>none</quote>,
-což znamená, že se brána nemá použít vůbec.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-network-console">
-  <title>Síťová konzole</title>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Následující nastavení se hodí v situacích, kdy chcete instalovat
-# vzdáleně přes SSH pomocí komponenty network-console.
-# Toto přednastavení má smysl pouze pokud plánujete dokončit
-# instalaci ručně.
-#d-i anna/choose_modules string network-console
-#d-i network-console/authorized_keys_url string http://10.0.0.1/openssh-key
-#d-i network-console/password password r00tme
-#d-i network-console/password-again password r00tme
-</screen></informalexample>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-mirror">
-  <title>Nastavení zrcadla</title>
-<para>
-
-V závislosti na způsobu instalace můžete zrcadlo použít pro stažení
-dodatečných komponent instalačního systému, stažení základního systému
-a pro nastavení souboru <filename>/etc/apt/sources.list</filename>.
-
-</para><para>
-
-Parametr <classname>mirror/suite</classname> určuje verzi
-instalovaného systému.
-
-</para><para>
-
-Parametr <classname>mirror/udeb/suite</classname> určuje verzi
-&debian;u, ze které se stáhnou dodatečné komponenty instalačního
-systému. Nastavení této proměnné má smysl pouze v případě, že
-komponenty stahujete ze sítě a potřebujete, aby odpovídaly verzi
-initrd, který se používá pro instalaci. Instalační systém obvykle
-zvolí správnou hodnotu, takže by neměl být důvod tuto proměnnou
-měnit.
-
-</para>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Zvolíte-li ftp, nemusíte nastavovat mirror/country
-#d-i mirror/protocol string ftp
-d-i mirror/country string manual
-d-i mirror/http/hostname string &archive-mirror;
-d-i mirror/http/directory string /debian
-d-i mirror/http/proxy string
-
-# Verze pro instalaci.
-#d-i mirror/suite string testing
-# Verze, ze které nahrát komponenty instalátoru (volitelné).
-#d-i mirror/udeb/suite string testing
-</screen></informalexample>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-account">
-  <title>Nastavení účtů</title>
-<para>
-
-Instalační systém umožňuje přednastavit jak heslo uživatele root, tak
-jméno a heslo prvního běžného uživatele systému. Heslo můžete zadat
-buď v nešifrované podobě, nebo jako crypt(3) <emphasis>hash</emphasis>.
-
-</para><warning><para>
-
-Přednastavení hesel není bezpečné, protože kdokoliv s přístupem
-k souboru s přednastavením si tato hesla může přečíst. Z pohledu
-bezpečnosti je použití hashů lepší, ovšem vzhledem k možným útokům
-hrubou silou je třeba zvolit silný algoritmus jako SHA-256 nebo
-SHA512. Dřívější hashovací algoritmy jako DES a MD5 jsou považovány za
-slabé.
-
-</para></warning>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Přeskočí vytvoření účtu pro roota (běžný uživatel bude moci použít
-# sudo).
-#d-i passwd/root-login boolean false
-# Volitelně přeskočí vytvoření běžného uživatelského účtu.
-#d-i passwd/make-user boolean false
-
-# Rootovo heslo v čitelném tvaru
-#d-i passwd/root-password password r00tme
-#d-i passwd/root-password-again password r00tme
-# nebo šifrované pomocí crypt(3) hashe.
-#d-i passwd/root-password-crypted password [crypt(3) hash]
-
-# Vytvoření účtu běžného uživatele.
-#d-i passwd/user-fullname string Jan Novak
-#d-i passwd/username string jan
-# Heslo běžného uživatele v čitelném tvaru
-#d-i passwd/user-password password nebezpecne
-#d-i passwd/user-password-again password nebezpecne
-# nebo šifrované pomocí crypt(3) hashe.
-#d-i passwd/user-password-crypted password [crypt(3) hash]
-# Nastaví UID běžného uživatele (jinak se použije výchozí hodnota).
-#d-i passwd/user-uid string 1010
-# Uživatelský účet bude automaticky přidán do několika standardních
-# skupin. Chcete-li to změnit, zadejte seznam požadovaných skupin.
-#d-i passwd/user-default-groups string audio cdrom video
-</screen></informalexample>
-
-<para>
-
-Do proměnných <classname>passwd/root-password-crypted</classname> a
-<classname>passwd/user-password-crypted</classname> můžete jako
-hodnotu zadat znak vykřičník <quote>!</quote>, což znamená, že daný
-účet bude zakázán. To se může hodit například pro účet root, což ovšem
-předpokládá, že máte nastavenu nějakou jinou možnost, jak počítač
-spravovat (například pomocí <command>sudo</command> nebo autentizace
-přes SSH klíče).
-
-</para><para>
-
-SHA-512 hash hesla můžete vygenerovat následujícím příkazem (z balíku
-<classname>whois</classname>):
-
-<informalexample><screen>
-mkpasswd -m sha-512
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-time">
-  <title>Nastavení hodin a časového pásma</title>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Určuje, zda jsou hardwarové hodiny nastaveny na UTC.
-d-i clock-setup/utc boolean true
-
-# Proměnnou můžete nastavit na libovolnou platnou hodnotu $TZ;
-# Seznam časových pásem naleznete v /usr/share/zoneinfo/.
-d-i time/zone string Europe/Prague
-
-# Určuje, zda se mají při instalaci nastavit hodiny pomocí NTP.
-d-i clock-setup/ntp boolean true
-# NTP server, který se má použít. Výchozí hodnota je většinou
-# dostačující.
-#d-i clock-setup/ntp-server string tak.cesnet.cz
-</screen></informalexample>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-partman">
-  <title>Rozdělení disku</title>
-<para>
-
-Dělení disku je víceméně omezeno možnostmi, které nabízí
-<classname>partman-auto</classname>. Můžete zvolit rozdělení buď
-stávajícího volného místa, nebo celého disku. Rozvržení oblastí můžete
-určit pomocí předdefinovaného schematu, vlastního schematu ze
-souboru nebo schematu obsaženém v souboru s přednastavením.
-
-</para><para>
-
-Přednastavení pokročilejších konfigurací s RAIDem, LVM a šifrováním je
-sice podporováno, ale ne s takovými možnostmi, jako při ručním dělení.
-
-</para><para>
-
-Příklady níže ukazují jen základní použití schemat. Podrobnější
-informace naleznete v souborech
-<filename>partman-auto-recipe.txt</filename> a
-<filename>partman-auto-raid-recipe.txt</filename>, které jsou součástí
-balíku <classname>debian-installer</classname>. Oba soubory jsou též
-dostupné ze <ulink url="&url-d-i-doc-devel;">zdrojového
-repositáře &d-i;</ulink>. Poznamenejme, že podporovaná funkcionalita
-se může mezi jednotlivými vydáními lišit.
-
-</para><warning><para>
-
-Označení disků závisí na pořadí, ve kterém jsou nahrány jejich
-ovladače. Jestliže se v systému nachází více disků, tak se ubezpečte,
-že jste vybrali ten správný.
-
-</para></warning>
-
-   <sect3 id="preseed-partman-example">
-   <title>Příklad dělení disku</title>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Má-li systém nějaké volné místo, můžete si vybrat, zda chcete
-# automaticky rozdělit pouze toto volné místo. To však funguje pouze
-# pokud není nastavena proměnná partman-auto/method (níže).
-#d-i partman-auto/init_automatically_partition select biggest_free
-
-# Alternativně můžete zadat k automatickému dělení celý disk.
-# Obsahuje-li systém pouze jediný disk, použije se tento automaticky.
-# V opačném případě musíte zadat název příslušného zařízení
-# v tradičním formátu a ne ve formátu devfs (tj. musíte zadat něco
-# jako /dev/sda, ne /dev/discs/disc0/disc).
-# Například pro použití prvního SCSI/SATA disku:
-#d-i partman-auto/disk string /dev/sda
-#
-# Dále musíte zvolit metodu, která se má použít. Momentálně jsou
-# dostupné metody
-# - regular: použije typ oblastí typický na vaší architektuře
-# - lvm:     pro rozdělení disku použije LVM
-# - crypto:  použije LVM nad zašifrovanou oblastí
-d-i partman-auto/method string lvm
-
-# Pokud některý z disků určených k automatickému rozdělení obsahuje
-# pozůstatek z předchozího LVM, zobrazí se varování. Tímto můžete
-# varování potlačit...
-d-i partman-lvm/device_remove_lvm boolean true
-# To stejné platí pro potvrzení při zápisu LVM oblastí.
-d-i partman-lvm/confirm boolean true
-d-i partman-lvm/confirm_nooverwrite boolean true
-# A platí i pro odstranění pozůstatků předchozího softwarového RAIDu:
-d-i partman-md/device_remove_md boolean true
-
-# Můžete vybrat jedno ze tří připravených schémat dělení.
-# - atomic: všechny soubory v jedné oblasti
-# - home:   samostatná oblast /home
-# - multi:  samostatné oblasti /home, /var a /tmp
-d-i partman-auto/choose_recipe select atomic
-
-# Nebo zadat váš vlastní návod na dělení...
-# Pokud umíte do prostředí d-i dostat soubor s návodem na dělení,
-# stačí na něj odkázat.
-#d-i partman-auto/expert_recipe_file string /hd-media/recipe
-
-# V opačném případě můžete zadat celý návod na jednu (logickou) řádku.
-# Například vytvoříme malou oblast /boot, vhodný swap a zbytek
-# použijeme jako kořenovou oblast:
-#d-i partman-auto/expert_recipe string                         \
-#      boot-root ::                                            \
-#              40 50 100 ext3                                  \
-#                      $primary{ } $bootable{ }                \
-#                      method{ format } format{ }              \
-#                      use_filesystem{ } filesystem{ ext3 }    \
-#                      mountpoint{ /boot }                     \
-#              .                                               \
-#              500 10000 1000000000 ext3                       \
-#                      method{ format } format{ }              \
-#                      use_filesystem{ } filesystem{ ext3 }    \
-#                      mountpoint{ / }                         \
-#              .                                               \
-#              64 512 300% linux-swap                          \
-#                      method{ swap } format{ }                \
-#              .
-
-# Kompletní formát je popsán v souboru partman-auto-recipe.txt
-# dostupném v balíku "debian-installer" nebo ve zdrojovém repositáři
-# D-I. Soubor demonstruje použití i takových věcí, jako je pojmenování
-# souborových systémů, pojmenování skupin svazků a určení, ze kterých
-# fyzických zařízení se má skupina svazků skládat.
-
-# Následujícím řeknete partmanu, aby disk rozdělil bez potvrzení.
-# (Za předpokladu, že jste partmanu v předchozích krocích řekli,
-# co má dělat.)
-d-i partman-partitioning/confirm_write_new_label boolean true
-d-i partman/choose_partition select finish
-d-i partman/confirm boolean true
-d-i partman/confirm_nooverwrite boolean true
-
-# Je-li povoleno šifrování disku, přeskočí úvodní vymazání oblastí.
-#d-i partman-auto-crypto/erase_disks boolean false
-</screen></informalexample>
-
-   </sect3>
-
-   <sect3 id="preseed-partman-raid">
-   <title>Rozdělení při použití RAIDu</title>
-<para>
-
-Pomocí přednastavení též můžete nastavit oblasti na polích softwarového
-RAIDu. Podporovány jsou RAID úrovně 0, 1, 5, 6 a 10, vytváření
-degradovaných polí a určení rezervních zařízení.
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-Používáte-li RAID 1,
-můžete podle části <xref linkend="preseed-bootloader"/> přednastavit
-grub, aby se nainstaloval do všech zařízení v poli použitých.
-
-</para><warning><para>
-
-U tohoto typu automatického rozdělení se dá velice lehce něco
-pokazit. Navíc se jedná o komponentu, kterou vývojáři &d-i; testují
-relativně málo. Odpovědnost za správné zapsání návodu pro rozdělení
-(aby dával smysl a nevytvářel konflikty) nese uživatel. V případě
-problémů zkontrolujte <filename>/var/log/syslog</filename>.
-
-</para></warning>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Metoda by měla být nastavena na "raid".
-#d-i partman-auto/method string raid
-# Zadejte disky k rozdělení. Na všech bude nakonec stejné rozložení,
-# takže to bude fungovat pouze pokud mají disky stejnou velikost.
-#d-i partman-auto/disk string /dev/sda /dev/sdb
-
-# Dále musíte zadat fyzické oblasti, které se mají použít.
-#d-i partman-auto/expert_recipe string \
-#      multiraid ::                                         \
-#              1000 5000 4000 raid                          \
-#                      $primary{ } method{ raid }           \
-#              .                                            \
-#              64 512 300% raid                             \
-#                      method{ raid }                       \
-#              .                                            \
-#              500 10000 1000000000 raid                    \
-#                      method{ raid }                       \
-#              .
-
-# Na závěr musíte zadat, jakým způsobem se mají dříve definované oblasti
-# použít v nastavení RAIDu. Důležité je použít správná čísla logických
-# oblastí. Podporovány jsou RAID úrovně 0, 1, 5, 6 a 10; zařízení jsou
-# oddělena pomocí "#"
-# Parametry jsou:
-# &lt;typraidu&gt; &lt;početzařízení&gt; &lt;početrezerv&gt; &lt;typss&gt; &lt;přípbod&gt; \
-#          &lt;zařízení&gt; &lt;rezervnízařízení&gt;
-
-#d-i partman-auto-raid/recipe string \
-#    1 2 0 ext3 /                    \
-#          /dev/sda1#/dev/sdb1       \
-#    .                               \
-#    1 2 0 swap -                    \
-#          /dev/sda5#/dev/sdb5       \
-#    .                               \
-#    0 2 0 ext3 /home                \
-#          /dev/sda6#/dev/sdb6       \
-#    .
-
-# Více informací naleznete v souboru partman-auto-recipe.txt dostupném
-# v balíku "debian-installer" nebo ve zdrojovém repositáři D-I.
-
-# Toto zajistí, že se partman nebude při rozdělování ptát na potvrzení.
-d-i partman-md/confirm boolean true
-d-i partman-partitioning/confirm_write_new_label boolean true
-d-i partman/choose_partition select finish
-d-i partman/confirm boolean true
-</screen></informalexample>
-
-   </sect3>
-
-   <sect3 id="preseed-partman-mount-styles">
-   <title>Způsob připojení oblastí</title>
-<para>
-
-Souborové systémy se obvykle připojují pomocí jedinečného
-univerzálního identifikátoru, tzv. UUID. To umožňuje korektní
-připojení oblastí i v případech, kdy se změní jejich jména
-zařízení. UUID jsou dlouhé a špatně se čtou, takže pokud si budete
-přát, může instalátor připojit souborové systémy pomocí tradičních
-jmen zařízení, nebo pomocí názvů oblastí, které jim přidělíte.
-Zvolíte-li připojení pomocí názvů oblastí, budou oblasti bez
-nastaveného názvu připojeny pomocí UUID.
-
-</para><para>
-
-Zařízení se stabilními jmény, jako např. logické svazky LVM, budou
-místo UUID nadále používat připojení pomocí tradičních jmen zařízení.
-
-</para>
-
-<warning><para>
-
-Tradiční jména zařízení se mohou měnit v závislosti na pořadí, ve
-kterém jádro při zavádění zařízení objeví. To může způsobit připojení
-chybného souborového systému. Podobný problém existuje v případě
-použití názvů oblastí, protože při zapojení dalšího disku (i
-externího) mohou použité názvy oblastí kolidovat a tím pádem není
-zaručeno, která oblast se připojí.
-
-</para></warning>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Výchozí je připojování pomocí UUID, ale můžete zvolit též "traditional"
-# pro použití tradičních jmen zařízení, nebo "label" pro použití názvů
-# oblastí (se záchytnou možností použití UUID).
-#d-i partman/mount_style select uuid
-</screen></informalexample>
-
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-base-installer">
-  <title>Instalace základního systému</title>
-<para>
-
-V této fázi instalace se toho moc nastavit nedá. Jediné otázky se
-týkají instalace jádra.
-
-</para>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Nastaví APT, aby implicitně neinstaloval doporučené balíky. Použití
-# této volby může znamenat instalaci nekompletního systému a měli by
-# ji používat pouze zkušení uživatelé.
-#d-i base-installer/install-recommends boolean false
-
-# (Meta) balík jádra, který se má nainstalovat; nechcete-li instalovat
-# žádné jádro, zadejte "none".
-#d-i base-installer/kernel/image string &kernelpackage;-686
-</screen></informalexample>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-apt">
-  <title>Nastavení APT</title>
-<para>
-
-Nastavení souboru <filename>/etc/apt/sources.list</filename>
-a několika základních parametrů je plně řízeno typem instalace
-a dříve zodpovězenými otázkami. Volitelně můžete přidat další
-(lokální) archivy.
-
-</para>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Můžete si zvolit instalaci softwaru ze sekcí non-free a contrib.
-#d-i apt-setup/non-free boolean true
-#d-i apt-setup/contrib boolean true
-# Odkomentujte, pokud nechcete používat síťové zrcadlo.
-#d-i apt-setup/use_mirror boolean false
-# Vyberte, které aktualizační služby chcete využívat a zadejte
-# jejich zrcadla. Příklad ukazuje výchozí hodnoty.
-#d-i apt-setup/services-select multiselect security, updates
-#d-i apt-setup/security_host string security.debian.org
-
-# Další archivy, k dispozici jsou local[0-9]
-#d-i apt-setup/local0/repository string \
-#       http://muj.server/debian stable main
-#d-i apt-setup/local0/comment string local server
-# Povolí řádky deb-src
-#d-i apt-setup/local0/source boolean true
-# URL k veřejnému klíči lokálního archivu; Klíč musíte zadat, protože
-# jinak si apt bude stěžovat na neautentizovaný archiv a příslušný
-# řádek v sources.list zůstane zakomentovaný
-#d-i apt-setup/local0/key string http://muj.server/klic
-
-# Instalace vyžaduje, aby byly všechny repositáře autentizovány
-# známým gpg klíčem. Tímto nastavením můžete autentizaci potlačit.
-# Varování: Nebezpečné, není doporučeno.
-#d-i debian-installer/allow_unauthenticated boolean true
-
-# Odkomentujte pro přidání další architektury, zde i386
-#d-i apt-setup/multiarch string i386
-</screen></informalexample>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-pkgsel">
-  <title>Výběr balíků</title>
-<para>
-
-Můžete nainstalovat libovolnou kombinaci dostupných úloh. V době psaní
-to zahrnuje:
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-  <userinput>standard</userinput> (standardní unixové nástroje)
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>desktop</userinput> (grafické prostředí)
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>gnome-desktop</userinput> (prostředí Gnome)
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>xfce-desktop</userinput> (prostředí XFCE)
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>kde-desktop</userinput> (prostředí KDE Plasma)
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>cinnamon-desktop</userinput> (prostředí Cinnamon)
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>mate-desktop</userinput> (prostředí MATE)
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>lxde-desktop</userinput> (prostředí LXDE)
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>web-server</userinput> (webový server)
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>print-server</userinput> (tiskový server)
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>ssh-server</userinput> (SSH server)
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para>
-
-Instalaci úloh můžete vynechat a instalovat balíky nějakou jinou
-cestou. Úlohu <userinput>standard</userinput> však doporučujeme
-instalovat vždy.
-
-</para><para>
-
-Chcete-li kromě balíků v úlohách instalovat také nějaké samostatné
-balíky, můžete použít parametr <classname>pkgsel/include</classname>.
-Hodnotou parametru je čárkami nebo mezerami oddělený seznam, takže jej
-můžete jednoduše použít i na příkazové řádce jádra.
-
-</para>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-#tasksel tasksel/first multiselect standard, web-server, kde-desktop
-
-# Samostatné balíky pro instalaci.
-#d-i pkgsel/include string openssh-server build-essential
-# Zda se mají balíky po rozbalení debootstrapem aktualizovat.
-# Povolené hodnoty: none, safe-upgrade, full-upgrade
-#d-i pkgsel/upgrade select none
-
-# Některé verze instalačního systému mohou vývojářům &debian;u hlásit
-# seznam balíků, které jste nainstalovali, což pomáhá při
-# rozhodování, který software je oblíbený a proto by měl být zařazen
-# na CD. Výchozí hodnotou je zákaz posílání tohoto seznamu, ale měli
-# byste zvážit jeho povolení.
-#popularity-contest popularity-contest/participate boolean false
-</screen></informalexample>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-bootloader" arch="any-x86">
-  <title>Instalace zavaděče</title>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-<phrase arch="linux-any">
-# Výchozím zavaděčem (pro x86) je Grub. Chcete-li místo něj instalovat
-# LILO, odkomentujte následující:
-#d-i grub-installer/skip boolean true
-# Jestliže chcete přeskočit také instalaci LILA a neinstalovat žádný
-# zavaděč, odkomentujte ještě toto:
-#d-i lilo-installer/skip boolean true
-</phrase>
-<phrase arch="kfreebsd-any;hurd-any">
-# Nechcete-li instalovat zavaděč, odkomentujte následující:
-#d-i grub-installer/skip boolean true
-</phrase>
-
-# Toto je bezpečné nastavení - pokud nenalezne jiný operační systém,
-# nainstaluje Grub do MBR.
-d-i grub-installer/only_debian boolean true
-
-# Toto nainstaluje Grub do MBR i když nalezne jiný operační systém,
-# což je méně bezpečné, protože se jiný systém nemusí zavést.
-d-i grub-installer/with_other_os boolean true
-
-# Kvůli potenciáním zapojeným USB klíčenkám nelze obecně bezpečně určit
-# umístění MBR, takže je potřeba ho zadat:
-#d-i grub-installer/bootdev  string /dev/sda
-# Pro instalaci na první zařízení (předpokládejme, že nejde o USB klíčenku):
-#d-i grub-installer/bootdev  string default
-
-# Alternativně můžete instalovat jinam než do MBR - odkomentujete
-# a upravte tyto řádky:
-#d-i grub-installer/only_debian boolean false
-#d-i grub-installer/with_other_os boolean false
-#d-i grub-installer/bootdev  string (hd0,1)
-# Pro instalaci Grubu na více disků:
-#d-i grub-installer/bootdev  string (hd0,1) (hd1,1) (hd2,1)
-
-# Volitelné heslo pro Grub buď v čitelné podobě
-#d-i grub-installer/password password r00tme
-#d-i grub-installer/password-again password r00tme
-# nebo zašifrované pomocí MD5 hashe, viz grub-md5-crypt(8).
-#d-i grub-installer/password-crypted password [MD5 hash]
-
-# Následující volbou můžete přidat další zaváděcí parametry pro
-# nainstalovaný systém (pokud to podporuje instalátor zavaděče).
-# Poznámka: parametry předané instalátoru budou přidány automaticky.
-#d-i debian-installer/add-kernel-opts string nousb
-</screen></informalexample>
-
-<para>
-
-MD5 hash hesla pro <classname>grub</classname> můžete získat buď
-příkazem <command>grub-md5-crypt</command>, nebo příkazem uvedeným
-v příkladu v části <xref linkend="preseed-account"/>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-finish">
-  <title>Dokončení instalace</title>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Při instalaci skrze sériovou konzoli jsou tradiční virtuální konzoly
-# (VT1-VT6) v /etc/inittab zakázány. Chcete-li je nechat povolené,
-# odkomentujte následující řádek.
-#d-i finish-install/keep-consoles boolean true
-
-# Vynechá poslední hlášku, že je instalace kompletní.
-d-i finish-install/reboot_in_progress note
-
-# Zakáže vysunutí CD během restartu, což se občas může hodit.
-#d-i cdrom-detect/eject boolean false
-
-# Tímto se počítač po skončení instalace místo restartu do nového
-# systému zastaví, případně zcela vypne.
-#d-i debian-installer/exit/halt boolean true
-# Tímto se počítač nejen zastaví, ale i vypne.
-#d-i debian-installer/exit/poweroff boolean true
-</screen></informalexample>
-
-  </sect2>
-
-<!--
-
-  <sect2 id="preseed-mailer">
-  <title>Nastavení pošty</title>
-<para>
-
-Během normální instalace se exim ptá pouze několik otázek. (Je možné
-přednastavit i složitější nastavení.)
-
-</para>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-exim4-config exim4/dc_eximconfig_configtype \
-       select no configuration at this time
-exim4-config exim4/no_config boolean true
-exim4-config exim4/no_config boolean true
-exim4-config exim4/dc_postmaster string
-</screen></informalexample>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-X">
-  <title>Nastavení X Window</title>
-<para>
-
-Přednastavení odpovědí pro systém X Window je možné, nicméně není
-zcela automatické a je velmi závislé na hardwaru každého počítače,
-tudíž byste si měli o přítomném hardwaru zjistit nějaké podrobnosti.
-
-</para>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# I když X rozpozná správný ovladač grafické karty, zde jej můžete
-# přepsat. Vesa bude fungovat ve většině případů.
-#xserver-xorg xserver-xorg/config/device/driver select vesa
-
-# Pokud se automatické rozpoznání myši nezdaří, dostanete se do
-# nekonečné smyčky, protože nástroj se bude ptát znovu a znovu
-# a pokaždé (ne)nalezne stejnou nefunkční myš.
-#xserver-xorg xserver-xorg/autodetect_mouse boolean true
-
-# Automatické rozpoznání monitoru je doporučeno.
-xserver-xorg xserver-xorg/autodetect_monitor boolean true
-# Odkomentujete, pokud máte LCD displej.
-#xserver-xorg xserver-xorg/config/monitor/lcd boolean true
-# X má tři metody nastavení monitoru. Ukážeme střední cestu
-# ("medium"), která je dostupná vždy. Možnost "simple" nemusí být
-# dostupná a "advanced" se ptá příliš mnoho otázek.
-xserver-xorg xserver-xorg/config/monitor/selection-method \
-       select medium
-xserver-xorg xserver-xorg/config/monitor/mode-list \
-       select 1024x768 @ 60 Hz
-</screen></informalexample>
-
-  </sect2>
-
--->
-
-  <sect2 id="preseed-other">
-  <title>Přednastavení ostatních balíků</title>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Je možné, že se objeví další otázky v závislosti na tom, jaký
-# software nainstalujete, nebo podle toho, co se během instalace
-# pokazí. Seznam všech možných otázek během instalace získáte
-# příkazy:
-#   debconf-get-selections --installer &gt; soubor
-#   debconf-get-selections &gt;&gt; soubor
-</screen></informalexample>
-
-  </sect2>
- </sect1>
-
- <sect1 id="preseed-advanced">
- <title>Pokročilé možnosti</title>
-
-  <sect2 id="preseed-hooks">
-  <title>Spouštění vlastních příkazů během instalace</title>
-<para>
-
-Nástroje pro přednastavení nabízí velice mocnou vlastnost, kterou je
-možnost spouštění libovolných příkazů nebo skriptů v určitých bodech
-instalace.
-
-</para><para>
-
-Po připojení souborového systému instalovaného systému je tento
-dostupný v adresáři <filename>/target</filename>. Pokud pro instalaci
-používáte CD, je po připojení dostupné přes
-<filename>/cdrom</filename>.
-
-</para>
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# Přednastavení d-i není už ze své podstaty bezpečné. Nic
-# v instalačním systému nekontroluje pokusy kolem přetečení bufferu
-# ani zneužití hodnot v souboru s přednastaveními. Používejte tyto
-# soubory pouze z důvěryhodných zdrojů!
-# Následuje ukázka, jak v d-i spustit automaticky nějaký shellový příkaz.
-
-# První příkaz je spuštěn co nejdříve - hned po načtení přednastavení.
-#d-i preseed/early_command string anna-install nejaky-udeb
-
-# Tento příkaz je spuštěn těsně před vstupem do dělení disků. Může se
-# hodit pro dynamické přednastavení rozdělení disku, které závisí na
-# aktuálním stavu disků (které ještě nemusí být vidět v době spuštění
-# předchozího příkazu preseed/early_command).
-#d-i partman/early_command \
-#       string debconf-set partman-auto/disk "$(list-devices disk | head -n1)"
-
-# Tento příkaz je spuštěn těsně před koncem instalace, ale ještě je
-# připojen adresář /target. Buď můžete použít chroot na /target
-# a pracovat přímo v něm, nebo můžete použít příkaz apt-install
-# resp. in-target pro jednoduchou instalaci balíků resp. spouštění
-# příkazů v nově instalovaném systému
-#d-i preseed/late_command string apt-install zsh; in-target chsh -s /bin/zsh
-</screen></informalexample>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-seenflag">
-  <title>Použití přednastavení pro změnu výchozích hodnot</title>
-<para>
-
-Pomocí přednastavení můžete dosáhnout i toho, že se otázka normálně
-zobrazí, ale změní se její výchozí odpověď. (Například na úvodní
-otázce ohledně jazyka můžete přednastavit místo angličtiny češtinu,
-takže uživateli stačí stisknout &enterkey;, ale stále mu necháváte
-možnost volby jiného jazyka.) Dosáhnete toho tak, že po nastavení
-proměnné změníte příznak <firstterm>seen</firstterm> na hodnotu
-<quote>false</quote>.
-
-<informalexample><screen>
-d-i foo/bar string hodnota
-d-i foo/bar seen false
-</screen></informalexample>
-
-Chcete-li stejného výsledku dosáhnout pro <emphasis>všechny</emphasis>
-otázky, můžete použít zaváděcí parametr
-<classname>preseed/interactive=true</classname>, což se může hodit pro
-testování a ladění konfiguračního souboru s přednastavením.
-
-</para><para>
-
-Zopakujme, že vlastník <quote>d-i</quote> by se měl používat pouze pro
-proměnné používané samotným instalačním systémem. Pro proměnné
-nacházející se v instalovaných balících byste měli jako vlastníka
-použít jméno příslušného balíku (viz poznámka pod čarou u
-<xref linkend="preseed-bootparms"/>).
-
-</para><para>
-
-Přednastavujete-li pomocí zaváděcích parametrů, můžete použít
-speciální operátor <quote>?=</quote>, kterým instalátor donutíte, aby
-danou otázku zobrazil. Například <userinput><replaceable>foo</replaceable>/<replaceable>bar</replaceable>?=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>
-(nebo <userinput><replaceable>vlastník</replaceable>:<replaceable>foo/bar</replaceable>?=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>).
-To samozřejmě funguje jen u parametrů, kterým odpovídá nějaká otázka
-zobrazená během instalace, tj. nefunguje to pro <quote>interní</quote>
-parametry.
-
-</para><para>
-
-Pro více ladicích informací můžete použít zaváděcí parametr
-<classname>DEBCONF_DEBUG=5</classname>, který zajistí, že
-<classname>debconf</classname> bude mnohem upovídanější, co se týče
-aktuálního nastavení proměnných a postupu instalačními skripty.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-chainload">
-  <title>Zřetězené nahrávání souborů s přednastavením</title>
-<para>
-
-Přestože je použití jednoho velkého souboru s přednastavením
-jednoduché, zdaleka nemusí být přehledné a navíc postrádá
-flexibilitu. Z tohoto důvodu je možné nastavení rozdělit do několika
-samostatných souborů a ty pak skládat dohromady. Protože později
-uvedené volby přepisují volby zadané dříve, přímo se nabízí vytvoření
-hlavního (sdíleného) souboru s obecnými předvolbami a k němu několik
-dalších souborů se specifickým nastavením pro danou situaci.
-
-</para>
-
-<informalexample><screen>
-# Zadat můžete i více souborů najednou, stačí je oddělit mezerami.
-# Vložené soubory mohou obsahovat jak deklarace pro přednastavení,
-# tak příkazy pro zavedení dalších souborů. Pokud cestu zadáte
-# relativně, hledají se soubory ve stejném adresáři, jako nadřízený
-# soubor.
-#d-i preseed/include string x.cfg
-
-# d-i může volitelně kontrolovat kontrolní součty souborů
-# s přednastavením. V současnosti jsou podporovány pouze md5 součty.
-# Seznam součtů zadejte ve stejném pořadí, v jakém se budou načítat
-# soubory s přednastavením.
-#d-i preseed/include/checksum string 5da499872becccfeda2c4872f9171c3d
-
-# Mnohem pružnější je použití shellového příkazu, který vrátí názvy
-# souborů, jež se mají nahrát.
-#d-i preseed/include_command \
-#      string if [ "`hostname`" = bob ]; then echo bob.cfg; fi
-
-# Nejpružnější možnost stáhne program a spustí jej. Program může
-# používat příkazy pro manipulaci s databází debconfu jako např.
-# debconf-set. Pokud jsou názvy souborů relativní, berou se ze
-# stejného adresáře jako soubor s přednastavením, který je spouští.
-# Zadat můžete i více skriptů, stačí je oddělit mezerami.
-#d-i preseed/run string foo.sh
-</screen></informalexample>
-
-<para>
-
-Zřetězené nahrávání souborů s přednastavením funguje i mezi různými
-typy přednastavení. Například pokud používáte přednastavení z initrd
-nebo ze souboru, můžete v nich uvést proměnnou
-<classname>preseed/url</classname> a po naběhnutí sítě tak plynule
-přejít do souboru s přednastavením staženým ze sítě. Musíte však být
-opatrní, protože to také znamená, že se proces přednastavení spustí
-znovu a mimo jiné tím dostanete šanci na druhé spuštění příkazu
-<classname>preseed/early</classname>, tentokráte po naběhnutí sítě.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
-</appendix>
diff --git a/cs/appendix/random-bits.xml b/cs/appendix/random-bits.xml
deleted file mode 100644
index 45b542ec3..000000000
--- a/cs/appendix/random-bits.xml
+++ /dev/null
@@ -1,11 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69241 -->
-
-<appendix id="appendix"><title>Co se jinam nevešlo</title>
-
-&files.xml;
-&chroot-install.xml;
-&plip.xml;
-&pppoe.xml;
-
-</appendix>
diff --git a/cs/bookinfo.xml b/cs/bookinfo.xml
deleted file mode 100644
index 81f3935bb..000000000
--- a/cs/bookinfo.xml
+++ /dev/null
@@ -1,64 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70533 -->
-
-<bookinfo id="debian_installation_guide">
-<title>&debian-gnu; &mdash; instalační příručka</title>
-
-<abstract>
-<para>
-
-Dokument obsahuje návod na instalaci systému &debian-gnu; &release;
-(kódové označení <quote>&releasename;</quote>), pro
-počítače &arch-title; (<quote>&architecture;</quote>).  Kromě návodu
-zde naleznete odkazy na další dokumentaci, která vám pomůže
-s detailnějším nastavením a vyladěním nového systému.
-
-</para><para><warning condition="not-checked"><para>
-
-Tato instalační příručka je založena na starší verzi manálu dodávaného
-s předchozím instalačním programem Debianu (z historických důvodů
-nazývaného <quote>boot-floppies</quote>). Bohužel se pro architekturu
-&architecture; nenalezlo dostatek ochotných lidí, kteří by
-zkontrolovali správnost a aktuálnost uváděných údajů.  Z tohoto důvodu
-mohou být některé části neúplné nebo zastaralé. Novější verzi této
-příručky naleznete na Internetu na <ulink url="&url-d-i;">domovské
-stránce &d-i;u</ulink>, kde se také nacházejí nové překlady do dalších
-jazyků.
-
-</para></warning><note condition="checked"><para>
-
-Přestože je příručka kompletní, očekáváme její drobné rozšiřování
-a upravování i po oficiálním uvedení &debian;u &release;
-(&releasename;).  Nejnovější verzi příručky naleznete na Internetu na
-<ulink url="&url-d-i;">domovské stránce &d-i;u</ulink>, kde se také
-mohou nacházet nové překlady do dalších jazyků.
-
-</para></note></para>
-
-<warning condition="outdated-translation"><para>
-
-Tento překlad instalační příručky není aktuální a momentálně na něm
-nikdo nepracuje. Při čtení tedy mějte na paměti, že může obsahovat
-zastaralé nebo mylné informace. Jste-li na pochybách, konzultujte
-anglickou verzi. Můžete-li nám pomoci s překladem, kontaktujte prosím
-<email>debian-boot@lists.debian.org</email> nebo českou
-překladatelskou diskusní skupinu <ulink
-url="https://lists.debian.org/i18n.html">debian-l10n-czech</ulink>.
-Děkujeme.
-
-</para></warning>
-</abstract>
-
-<copyright>
- <year>2004 &ndash; &current-year;</year>
- <holder>tým okolo instalačního programu Debianu</holder>
-</copyright>
-
-<legalnotice><para>
-
-Tento manuál je volně šiřitelný; můžete ho distribuovat nebo pozměnit
-za podmínek uvedených v licenci GNU General Public Licence. Text
-licence naleznete v <xref linkend="appendix-gpl"/>.
-
-</para></legalnotice>
-</bookinfo>
diff --git a/cs/boot-installer/accessibility.xml b/cs/boot-installer/accessibility.xml
deleted file mode 100644
index 539b67649..000000000
--- a/cs/boot-installer/accessibility.xml
+++ /dev/null
@@ -1,230 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70696 -->
-
- <sect1 id="boot-installer-accessibility" arch="not-s390">
- <title>Zpřístupnění</title>
-<para>
-
-Někteří uživatelé mohou vyžadovat speciální podporu, například z
-důvodu zrakového postižení.
-
-<phrase arch="ia64;powerpc;ppc64el;x86">Braillovy řádky připojené přes USB
-jsou rozpoznány automaticky (s výjimkou sériových modelů připojených
-přes USB převodník), ale většinu zpřístupňujících vlastností je třeba
-zapnout ručně.</phrase>
-
-<phrase arch="arm;hppa;mips;mipsel;mips64el;sparc">Většinu
-zpřístupňujících vlastností je třeba zapnout ručně.</phrase>
-
-<phrase arch="x86">Na počítačích, které to podporují, se v zaváděcím
-menu ozve pípnutí (jednou pro systémy s BIOSem, dvakrát pro systémy
-s UEFI). Toto pípnutí signalizuje, že je menu připraveno zpracovávat
-stisky kláves. Poté můžete přidat zaváděcí parametry, které zapnou
-některé další zpřístupňující vlastnosti (viz <xref
-linkend="boot-screen"/>).</phrase> Zavaděče na většině architektur
-interpretují klávesnici jako QWERTY.
-
-</para>
-
-  <sect2>
-  <title>Uživatelské rozhraní instalačního systému</title>
-<para>
-
-Instalační systém &debian;u podporuje několik rozhraní pro komunikaci
-s uživatelem, které se liší v míře zpřístupnění. Například rozhraní
-<userinput>text</userinput> používá čistý text, zatímco rozhraní
-<userinput>newt</userinput> využívá textová dialogová okna. Konkrétní
-rozhraní si můžete zvolit před zavedením instalačního systému, jak je
-popsáno v dokumentaci proměnné <userinput>DEBIAN_FRONTEND</userinput>
-v kapitole <xref linkend="installer-args"/>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="ia64;powerpc;ppc64el;x86">
-  <title>Braillův řádek připojený na USB</title>
-<para>
-
-Braillovy řádky připojené na USB by měly být rozpoznány automaticky. V
-takovém případě se instalace automaticky přepne do textového rozhraní
-a podpora braillova řádku se automaticky doinstaluje do instalovaného
-systému. V zaváděcím menu tedy stačí pouze stisknout &enterkey;. Po
-startu <classname>brltty</classname> si můžete v nastaveních zvolit
-vhodnou braillovu tabulku. Dokumentaci ohledně rozložení kláves
-naleznete <ulink url="&url-brltty-driver-help;">na
-stránkách <classname>brltty</classname></ulink>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="ia64;powerpc;ppc64el;x86">
-  <title>Braillův řádek připojený na sériový port</title>
-<para>
-
-Braillovy řádky připojené na sériový port nelze rozpoznat automaticky,
-protože by to některé modely mohlo poškodit. Musíte tedy použít
-zaváděcí parametr
-<userinput>brltty=<replaceable>ovladač</replaceable>,<replaceable>port</replaceable></userinput>,
-kterým <classname>brltty</classname> řeknete, který ovladač a port má
-použít.  <replaceable>ovladač</replaceable> je dvoupísmenný kód
-ovladače připojeného řádku (viz <ulink
-url="&url-brltty-manual;">příručka
-k BRLTTY</ulink>). <replaceable>port</replaceable> je název sériového
-portu, ke kterému je řádek připojen; výchozí hodnotou je
-<userinput>ttyS0</userinput>. Při použití USB převodníku se port
-obvykle jmenuje <userinput>ttyUSB0</userinput>. Volitelný třetí
-parametr určuje braillovu tabulku pro daný jazyk (viz <ulink
-url="&url-brltty-manual;">příručka k BRLTTY </ulink>); výchozí je
-anglická tabulka. Tabulku můžete změnit i později v nastaveních
-<classname>brltty</classname>. Čtvrtým parametrem lze předat parametry
-ovladači braillova řádku
-(např. <userinput>protocol=<replaceable>xzy</replaceable></userinput>),
-což je potřeba u některých raritních kousků. Dokumentaci ohledně
-rozložení kláves naleznete <ulink url="&url-brltty-driver-help;">na
-stránkách <classname>brltty</classname></ulink>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="x86">
-  <title>Softwarová syntéza hlasu</title>
-<para>
-
-Podporu softwarové syntézy hlasu naleznete ve všech variantách
-grafického instalátoru a můžete ji aktivovat v zaváděcím menu stiskem
-klávesy <userinput>s</userinput> (vybere příslušnou položku menu)
-a potvrdit klávesou &enterkey;. Instalace se pak automaticky spustí
-v textovém režimu a podpora hlasové systézy se automaticky doinstaluje
-i do nového systému.
-
-</para><para>
-
-První otázka (výběr jazyka) je přečtena v angličtině, zbytek instalace
-probíhá ve zvoleném jazyce (pokud jej <classname>espeak</classname>
-podporuje).
-
-</para><para>
-
-Výchozí rychlost řeči je docela pomalá, urychlit ji můžete stiskem
-<keycombo><keycap>CapsLock</keycap><keycap>6</keycap></keycombo>.
-Naopak pro zpomalení použijte kombinaci
-<keycombo><keycap>CapsLock</keycap><keycap>5</keycap></keycombo>.
-Podobně můžete měnit i hlasitost: klávesami
-<keycombo><keycap>CapsLock</keycap><keycap>2</keycap></keycombo>
-hlasitost zvýšíte, klávesami
-<keycombo><keycap>CapsLock</keycap><keycap>1</keycap></keycombo>
-ztišíte.
-
-</para><para>
-
-Další klávesové zkratky naleznete v <ulink
-url="&url-speakup-guide;">příručce programu Speakup</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Chcete-li při instalaci zvolit výchozí odpověď na otázku, jednoduše na
-promptu stiskněte <keycap>Enter</keycap>. Pro zadání prázdné odpovědi
-napište do promptu vykřičník <userinput>!</userinput> a pro návrat
-k předchozí otázce do promptu zadejte <userinput>&lt;</userinput>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="x86">
-  <title>Hardwarová syntéza hlasu</title>
-<para>
-
-Podpora pro hardwarovou syntézu hlasu funguje pouze v textovém režimu,
-nicméně kvůli své velikosti je dostupná pouze na médiích s podporou
-grafického instalátoru. V zaváděcím menu tedy musíte vybrat grafickou
-instalaci <quote>Graphical install</quote>.
-
-</para><para>
-
-Zařízení pro hardwarovou syntézu hlasu nelze rozpoznat automaticky a
-proto musíte použít zaváděcí parametr
-<userinput>speakup.synth=<replaceable>ovladač</replaceable></userinput>,
-kterým <classname>speakup</classname>u prozradíte, který ovladač má
-použít. Jako <replaceable>ovladač</replaceable> zadejte dvoupísmenný
-kód ovladače vašeho zařízení (viz
-<ulink url="&url-speakup-guide;">seznam kódů</ulink>). Instalace
-se pak automaticky přepne do textového režimu a do instalovaného
-systému přidá podporu pro hlasovou syntézu.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="linux-any"><title>Zařízení připojená rovnou na sběrnici</title>
-<para>
-
-Některá zařízení pro zpřístupnění jsou dodávána jako karty zapojené
-uvnitř počítače, které čtou text přímo z videopaměti. Aby tyto karty
-fungovaly, musíte vypnout framebuffer zaváděcím parametrem
-<userinput arch="x86">vga=normal</userinput>
-<userinput>fb=false</userinput>. Tím však také snížíte počet
-dostupných jazyků.
-
-</para><para arch="x86">
-
-Pokud chcete, je možné aktivovat textovou verzi zavaděče ještě před
-přidáním zaváděcího parametru stiskem klávesy
-<userinput>h</userinput> následované klávesou &enterkey;.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Kontrastní téma</title>
-<para>
-
-Uživatelé se zhoršeným zrakem mohou při instalaci použít vysoce
-kontrastní téma, které by mělo zlepšit čitelnost. Pro zapnutí
-stačí přidat zaváděcí parametr <userinput>theme=dark</userinput>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Změna velikosti písma</title>
-<para>
-
-Grafický instalátor obsahuje základní podporu pro změnu velikosti
-písma. Klávesovými zkratkami <keycombo><keycap>Control</keycap>
-<keycap>+</keycap></keycombo> resp.
-<keycombo><keycap>Control</keycap> <keycap>-</keycap></keycombo> lze
-velikost písma zvětšit, resp. zmenšit.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Záchranný režim, expertní a automatizované instalace</title>
-<para>
-
-Zpřístupnění funguje i v režimech Expert, Rescue a Automatizovaná
-instalace. V zaváděcím menu je naleznete pod nabídkou <quote>Advanced
-options</quote>, do které se dostanete stiskem klávesy
-<keycap>a</keycap>. Na systémech s BIOSem (v zaváděním menu se ozvalo
-jedno pípnutí) musíte každou volbu potvrdit ještě klávesou
-&enterkey;. Pro povolení syntézy hlasu stiskněte klávesu
-<keycap>s</keycap> (na systémech s BIOSem opět následovanou klávesou
-&enterkey;). Zde můžete použít klávesy <keycap>x</keycap> pro expertní
-režim, <keycap>r</keycap> pro záchranný režim nebo <keycap>a</keycap>
-pro automatizovaný režim.
-
-<para></para>
-
-Volba automatizované instalace umožňuje nainstalovat &debian; zcela
-automaticky pomocí přednastavení. Tomuto způsobu se podrobně věnuje
-kapitola <xref linkend="appendix-preseed"/>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Zpřístupnění v nainstalovaném systému</title>
-<para>
-
-Problematikou zpřístupnění v nainstalovaném systému se zabývá wiki
-stránka <ulink url="&url-debian-wiki-accessibility;">Debian
-Accessibility</ulink>.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/boot-installer/arm.xml b/cs/boot-installer/arm.xml
deleted file mode 100644
index dfabbeefc..000000000
--- a/cs/boot-installer/arm.xml
+++ /dev/null
@@ -1,576 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70881 -->
-
-  <sect2 arch="armhf;armel" id="boot-image-formats">
-  <title>Formáty zaváděcích obrazů</title>
-<para>
-
-Systémy založené na architektuře ARM většinou používají dva formáty
-zaváděcích obrazů:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Standardní linuxové jádro ve formátu zImage (<quote>vmlinuz</quote>)
-spolu se standardním linuxovým ramdiskem (<quote>initrd.gz</quote>).
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Jádro ve formátu uImage (<quote>uImage</quote>) ve spojení
-s odpovídajícím ramdiskem (<quote>uInitrd</quote>).
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Formáty uImage/uInitrd jsou speciálně navrženy pro firmware U-Boot,
-který se používá na mnoha (většinou starších 32 bitových) ARMových
-systémech. Starší verze U-Bootu uměly zavádět pouze soubory ve formátu
-uImage/uInitrd, proto se používají hlavně na starších systémech
-armel. Novější verze U-Bootu již umí kromě uImage/uInitrd zavádět také
-standardní linuxová jádra a initrd, ale syntaxe se trošku liší.
-
-</para><para>
-
-Na systémech používajících multiplatformní jádro je kromě jádra
-a initrd ještě zapotřebí soubor se stromem zařízení (device-tree blob,
-<quote>dtb</quote>), který je specifický pro každý systém a obsahuje
-popis toho konkrétního hardwaru. dtb by měl být obsažen přímo ve
-firmwaru zařízení, ale ve skutečnosti je často třeba nahrát novější
-verzi.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="armhf" id="armhf-console-setup">
-  <title>Nastavení konzoly</title>
-<para>
-
-Archiv pro zavádění ze sítě (<xref
-linkend="boot-armhf-netboot.tar.gz"/>) a obrazy SD karet
-s instalátorem (<xref linkend="boot-installer-sd-image"/>) používají
-(platformově závislou) výchozí konzoli, kterou U-Boot definuje
-v proměnné <quote>console</quote>. Ve většině případů to je sériová
-konzole, takže na těchto platformách standardně potřebujete pro
-použití instalačního systému sériový kabel.
-
-</para><para>
-
-Na platformách, které podporují též video konzoli, můžete příslušně
-upravit proměnnou U-Bootu <quote>console</quote> a spustit tak
-instalační systém na video konzoli.
-
-    </para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="arm64" id="arm64-console-setup">
-  <title>Nastavení konzoly</title>
-<para>
-
-Na architektuře arm64 nemají obrazy &d-i;u pro Stretch povolen grafický
-instalátor, tudíž se používá sériová konzole. Firmware by měl konzoli
-rozpoznat automaticky, avšak pokud automatika selže, po zavedení
-Linuxu z GRUBu uvidíte hlášku <computeroutput>Booting
-Linux</computeroutput> a dál už nic.
-
-</para><para>
-
-Jestliže to je i váš případ, musíte parametry konzoly nastavit
-ručně. V nabídce GRUBu stiskněte klávesu <keycap>e</keycap> pro
-editaci příkazové řádky a upravte část
-<informalexample><screen>--- quiet</screen></informalexample> do podoby
-<informalexample><screen>console=<replaceable>zařízení</replaceable>,<replaceable>rychlost</replaceable></screen></informalexample>
-například:
-<informalexample><screen>console=ttyAMA0,115200n8</screen></informalexample>
-
-Následně stiskněte kombinaci <keycombo><keycap>Control</keycap>
-<keycap>x</keycap></keycombo>, čímž bude zavádění pokračovat s novým
-nastavením.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="arm64" id="juno-installation">
-  <title>Instalace na Juno</title>
-<para>
-
-Juno používá UEFI, takže je instalace celkem přímočará.
-Nejpraktičtější je instalace z USB klíčenky, ovšem aby zavádění z USB
-fungovalo, potřebujete aktuální firmware. Sestavení z <ulink
-url="&url-juno-firmware;">&url-juno-firmware;</ulink> po březnu 2015
-je ověřeno, že funguje. Více o aktualizaci firmwaru se dozvíte
-v dokumentaci k Juno.
-
-</para><para>
-
-Nachystejte si standardní USB klíčenku s obrazem arm64 CD a vložte ji
-do jednoho ze zadních USB portů. Následně připojte sériový kabel do
-horního 9 pinového sériového portu. Vyžadujete-li síťové připojení,
-zapojte ethernetový kabel do zdířky na přední straně.
-
-</para><para>
-
-Spusťte sériovou konzoli s rychlostí 115200, 8 bitů bez parity a Juno
-zapněte.  Juno by mělo nastartovat z USB klíčenky do nabídky GRUBu.
-Nastavení konzoly na Junu zlobí, takže prosté pokračování klávesou
-&enterkey; nezobrazí žádný výstup. Nejprve musíte podle (<xref
-linkend="arm64-console-setup"/>) nastavit konzoli na
-<informalexample><screen>console=ttyAMA0,115200n8</screen></informalexample>
-a teprve pak lze pokračovat v běžné instalaci.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="arm64" id="apm-installation">
-  <title>Instalace na Applied Micro Mustang</title>
-<para>
-
-Tento počítač se běžně dodává s U-Bootem, ale je dostupný i UEFI
-firmware. Budete se tedy muset rozhodnout, zda nejprve nainstalujete
-UEFI firmware a pak použijete standardní způsob instalace, nebo zda
-použijete U-Boot a jeho metody. Pro ovládání
-instalačního systému budete muset použít sériovou konzoli, protože
-grafická instalace není na architektuře amd64 povolena.
-
-</para><para>
-
-Doporučený postup instalace je pomocí openembedded systému dodávaného
-s počítačem nakopírovat &d-i;, jádro a initrd na pevný disk a pak
-z těchto souborů zavést instalační systém. Alternativně můžete jádro,
-dtb a initrd získat a zavést ze sítě protokolem TFTP (viz část <xref
-linkend="boot-tftp-uboot"/>). Po dokončení instalace je třeba ruční
-zásah, aby bylo možno nově nainstalovaný systém zavést.
-
-</para><para>
-
-Spusťte sériovou konzoli s rychlostí 115200, 8 bitů bez parity
-a počítač zapněte. Restartujte počítač a až se zobrazí hláška
-<computeroutput>Hit any key to stop autoboot</computeroutput>,
-stiskněte libovolnou klávesu. Objeví se výzva
-<computeroutput>Mustang#</computeroutput>, kde můžete použít příkazy
-U-Bootu pro nahrání a zavedení jádra, dtb a initrd.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="arm" id="boot-tftp-arm"><title>Zavedení z TFTP</title>
-
-&boot-installer-intro-net.xml;
-
-   <sect3 arch="arm" id="boot-tftp-uboot">
-   <title>Zavedení z TFTP přes U-Boot</title>
-<para>
-
-Zavedení ze sítě přes firmware U-Boot se skládá ze tří kroků:
-nastavení sítě, zavedení obrazů jádra, initrd a dtb do paměti
-a konečně spuštění nahraného jádra.
-
-</para><para>
-
-Síť můžete nastavit buď automaticky pomocí DHCP:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>setenv autoload no</userinput>
-<userinput>dhcp</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-nebo ručně nastavením několika proměnných:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>setenv ipaddr <replaceable>ip_adresa_klienta</replaceable></userinput>
-<userinput>setenv netmask <replaceable>maska</replaceable></userinput>
-<userinput>setenv serverip <replaceable>ip_adresa_TFTF_serveru</replaceable></userinput>
-<userinput>setenv dnsip <replaceable>ip_adresa_DNS_serveru</replaceable></userinput>
-<userinput>setenv gatewayip <replaceable>ip_adresa_výchozí_brány</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Budete-li chtít toto nastavení uložit trvale, použijte příkaz
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>saveenv</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Nyní musíte nahrát obrazy jádra, initrd a dtb do paměti, což se
-provádí příkazem <command>tftpboot</command>. jako parametr příkazu
-musíte zadat adresu v paměti, na kterou se má obraz nahrát. Bohužel,
-mapa paměti se liší systém od systému a proto zde nemůžeme vypsat
-pevné adresy platné pro všechny.
-
-</para><para>
-
-Na některých systémech si U-Boot předdefinovává proměnné prostředí
-s vhodnými adresami. Jsou to proměnné
-<literal>kernel_addr_r</literal>, <literal>ramdisk_addr_r</literal>
-a <literal>fdt_addr_r</literal>. Zda jsou ve vašem případě nastaveny,
-a připraveny k použití, si můžete ověřit příkazem
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>printenv kernel_addr_r ramdisk_addr_r fdt_addr_r</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Nejsou-li definovány, budete si muset konkrétní hodnoty zjistit
-v dokumentaci k vašemu systému a nastavit je ručně. Například na
-systémech založených na SOC Allwinner SunXi (třeba Allwinner A10,
-architektura <quote>sun4i</quote> nebo Allwinner A20, architektura
-<quote>sun7i</quote>) můžete použít následující hodnoty:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>setenv kernel_addr_r 0x46000000</userinput>
-<userinput>setenv fdt_addr_r 0x47000000</userinput>
-<userinput>setenv ramdisk_addr_r 0x48000000</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Po nastavení adres můžete stáhnout obrazy z dříve definovaného TFTP
-serveru a nahrát je do paměti příkazy:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>tftpboot ${kernel_addr_r} <replaceable>název_souboru_s_obrazem_jádra</replaceable></userinput>
-<userinput>tftpboot ${fdt_addr_r} <replaceable>název_souboru_s_dtb</replaceable></userinput>
-<userinput>tftpboot ${ramdisk_addr_r} <replaceable>název_souboru_s_obrazem_initrd</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Nyní zbývá nastavit parametry jádra a spustit ho. U-Boot předá jádru
-parametry přes proměnnou prostředí <literal>bootargs</literal>, takže
-do ní nastavte veškeré potřebné parametry jádra a instalačního
-systému, jako je třeba konzole (<xref linkend="boot-console"/>) nebo
-přednastavení (<xref linkend="installer-args"/> a <xref
-linkend="appendix-preseed"/>). Například:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>setenv bootargs console=ttyS0,115200 rootwait panic=10</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Samotné spuštění jádra závisí na použitém formátu. Pro uImage/uInitrd
-vypadá příkaz následovně:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>bootm ${kernel_addr_r} ${ramdisk_addr_r} ${fdt_addr_r}</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-a pro nativní linuxový formát takto:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>bootz ${kernel_addr_r} ${ramdisk_addr_r}:${filesize} ${fdt_addr_r}</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><note><para>
-
-Při zavádění standardních linuxových obrazů je důležité nahrát obraz
-úvodního ramdisku až po jádru a dtb, jelikož U-Boot automaticky uloží
-do proměnné <literal>filesize</literal> velikost posledně nahraného
-souboru. Aby příkaz <command>bootz</command> fungoval správně,
-potřebuje znát velikost ramdisku, kterou mu předáte právě z proměnné
-<literal>filesize</literal>. Jestliže zavádíte jádro sestavené pro
-konkrétní platformu (tj. bez stromu zařízení), jednoduše vynechte
-parametr <literal>${fdt_addr_r}</literal>.
-
-</para></note>
-   </sect3>
-
-   <sect3 arch="armhf" id="boot-armhf-netboot.tar.gz">
-   <title>Předpřipravený netboot archiv</title>
-<para>
-
-&debian; poskytuje předpřipravený archiv (&armmp-netboot-tarball;),
-stačí jednoduše rozbalit na TFTP server a který obsahuje všechny
-potřebné soubory pro zavádění ze sítě. Součástí je i zaváděcí skript,
-který automatizuje všechny kroky k zavedení instalátoru. Moderní verze
-U-Bootu podporují vlastnost automatického zavádění z TFTP, která se
-aktivuje v případě, že neexistuje lokální úložné zařízení (MMC/SD,
-USB, IDE/SATA/SCSI). Předpokladem je, že máte na síti DHCP server,
-který klientovi předá adresu TFTP serveru.
-
-</para><para>
-
-Pokud byste chtěli automatické zavádění z TFTP vyvolat z příkazového
-řádku U-Bootu, můžete použít následující příkaz:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>run bootcmd_dhcp</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Alternativně můžete dodávaný zaváděcí skript nahrát ručně pomocí
-následujících příkazů U-Bootu:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>setenv autoload no</userinput>
-<userinput>dhcp</userinput>
-<userinput>tftpboot ${scriptaddr} /debian-installer/armhf/tftpboot.scr</userinput>
-<userinput>source ${scriptaddr}</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-      </para>
-    </sect3>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="arm64" condition="bootable-usb" id="usb-boot-arm64">
-  <title>Zavedení z USB klíčenky přes UEFI</title>
-
-&boot-installer-intro-usb.xml;
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="armhf" id="boot-hd-media">
-  <title>Zavedení z USB klíčenky přes U-Boot</title>
-<para>
-
-Mnohé moderní verze U-Bootu podporují USB a umožňují zavádět
-z úložných USB zařízení, jako jsou třeba USB klíčenky. Přesný postup
-se ale bohužel liší systém od systému.
-
-</para><para>
-
-U-Boot v2014.10 přinesl sjednocené zpracování příkazové řádky
-a framework pro automatické zavádění. To umožňuje vytvářet obecné
-zaváděcí obrazy, které pracují na všech systémech implementujících
-tento framework. &d-i; na těchto systémech podporuje instalaci z USB
-zařízení.
-
-</para><para>
-
-Pro vytvoření USB klíčenky pro instalaci &debian;u musí USB klíčenka
-obsahovat souborový systém podporovaný U-Bootem (novější verze obvykle
-podporují FAT16, FAT32, ext2, ext3 a ext4). Na tento souborový systém
-rozbalte archiv hd-media (viz <xref linkend="where-files"/>)
-a pak přikopírujte ISO obraz prvního instalačního CD/DVD &debian;u.
-
-</para><para>
-
-Framework pro automatické zavádění v novějších verzích U-Bootu funguje
-podobně jako volby pro zavádění v BIOSu PC, tj. postupně prozkoumá
-seznam možných zaváděcích zařízení, zda na nich nenalezne platný
-zaveditelný obraz a spustí první, který nalezne. Pokud na zařízení
-není nainstalovaný žádný operační systém, mělo by zasunutí USB
-klíčenky a zapnutí systému způsobit zavedení instalačního systému.
-Zavedení z USB můžete také vyvolat ručně na výzvě U-Bootu příkazem
-<userinput>run bootcmd_usb0</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Jedním problémem, se kterým byste se mohli potkat při zavádění z USB
-a použití sériové konzole, je rozdílné nastavení přenosové rychlosti
-konzoly. Je-li v U-Bootu nastavena proměnná console, předá ji zaváděcí
-skript jádru, aby ji použilo jako primární konzoli a případně
-nastavilo přenosovou rychlost. Na některých platformách specifikuje
-proměnná console i rychlost (např.
-<quote>console=ttyS0,115200</quote>), zatímco na jiných obsahuje pouze
-název zařízení (<quote>console=ttyS0</quote>). Pokud se výchozí
-přenosová rychlost U-Bootu (často 115200) liší od výchozí přenosové
-rychlosti jádra (tradičních 9600), vede to ve druhém případě
-k nečitelnému výstupu. Pokud to nastane, měli byste ručně upravit
-proměnnou console, aby obsahovala správnou rychlost pro váš systém,
-a pak zavést instalátor příkazem <userinput>run bootcmd_usb0</userinput>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="armhf" id="boot-installer-sd-image">
-  <title>Použití předpřipravených obrazů SD karet</title>
-<para>
-
-Pro mnoho systémů poskytuje &debian; obrazy SD karet, které obsahují
-U-Boot společně s &d-i;em. Tyto obrazy existují ve dvou variantách.
-Jedna stahuje balíky ze sítě (&armmp-netboot-sd-img;), druhá slouží
-pro offline instalaci z CD/DVD (&armmp-hd-media-sd-img;). Pro šetření
-přenosového pásma jsou obrazy rozděleny na systémově závislou část
-<quote>firmware.<replaceable>&lt;systém&gt;</replaceable>.img.gz</quote>
-a společnou část nazvanou <quote>partition.img.gz</quote>.
-
-</para><para>
-
-Pro vytvoření kompletního obrazu je třeba tyto dvě části spojit.
-Na linuxových systémech můžete použít třeba zcat:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>zcat firmware.<replaceable>&lt;systém&gt;</replaceable>.img.gz partition.img.gz &gt; kompletni_obraz.img</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Na Windows musíte nejprve obě části rozbalit (např. pomocí programu
-7-Zip) a následně tyto rozbalené části spojit dohromady příkazem copy:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>copy /b firmware.<replaceable>&lt;systém&gt;</replaceable>.img + partition.img kompletni_obraz.img</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-spuštěným v příkazovém řádku CMD.exe.
-
-</para><para>
-
-Kompletní obraz pak můžete zapsat na SD kartu.
-Na linuxových systémech můžete použít třeba:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>cat kompletni_obraz.img &gt; /dev/<replaceable>SD_KARTA</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Po zasunutí SD karty do instalovaného systému a jeho zapnutí se z SD
-karty automaticky zavede instalační systém. Používáte-li variantu pro
-offline instalaci, musíte instalačnímu systému zpřístupnit první
-instalační CD/DVD &debian;u na samostatném médiu, jako je například
-iso obraz prvního DVD uložený na USB klíčence.
-
-</para><para>
-
-Až se v instalaci dostanete k rozdělení disků (viz krok <xref
-linkend="di-partition"/>), můžete na instalační SD kartě smazat či
-nahradit libovolné oblasti, jelikož po zavedení instalátoru již tento
-běží kompletně z operační paměti a přístup k SD kartě dále
-nepotřebuje. Pro instalaci &debian;u tak můžete využít plnou kapacitu
-SD karty. Nejjednodušším způsobem, jak na kartě vytvořit optimální
-rozvržení oblastí, je nechat to na instalačním systému (viz <xref
-linkend="partman-auto"/>).
-
-    </para>
-  </sect2>
-
-<!-- # None of the arm systems supported in Jessie is able to boot from
-     # CD/DVD -> commenting out the "Booting from CD-ROM section" for arm
-
-  <sect2 arch="arm"><title>Zavedení z CD-ROM</title>
-
-&boot-installer-intro-cd.xml;
-
-  </sect2>
--->
-
-<!--
-  <sect2 arch="arm" id="boot-firmware">
-  <title>Zavedení z firmwaru</title>
-
-&boot-installer-intro-firmware.xml;
-
-   <sect3 arch="arm" id="boot-firmware-ss4000e">
-   <title>Zavedení SS4000-E</title>
-<para>
-
-Kvůli omezením ve firmwaru SS4000-E není v současnosti možné zavést
-instalační systém bez použití sériového portu. Pro zavedení instalace
-budete potřebovat sériový nullmodemový kabel, počítač se sériovým
-portem <footnote id="arm-s4ke-port"><para>
-
-Měl by fungovat i převodník sériového portu na USB.
-
-</para></footnote> a plochý kabel se samčím konektorem DB9 na jednom
-konci a s 10 pinovou IDC hlavičkou o rozteči 0.1 palce na
-druhém<footnote id="arm-s4k-rib"><para>
-
-Tento kabel se často nachází ve starších desktopových počítačích se
-zabudovanými 9 pinovými sériovými porty.
-
-</para></footnote>.
-
-</para><para>
-
-Pro zavedení SS4000-E připojte sériový port SS4000-E pomocí
-nullmodemového a plochého kabelu a stroj restartujte. Pro komunikaci
-se zařízením potřebujete aplikaci schopnou používat sériový
-terminál. Na &debian;u je vhodnou volbou program
-<command>cu</command> ze stejnojmenného balíku. Předpokládejme, že
-používáte sériový port <filename>/dev/ttyS0</filename>; pak můžete
-použít příkaz:
-
-</para>
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>cu -lttyS0 -s115200</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-<para>
-
-Na systémech Windows můžete zkusit použít program
-<classname>hyperterminal</classname>. Použijte rychlost 115200 baudů,
-délku slova 8 bitů, žádné stop bity a jeden paritní bit.
-
-</para><para>
-
-Při zavádění počítače uvidíte mimo jiné následující výstup:
-
-</para>
-
-<informalexample><screen>
-No network interfaces found
-
-EM-7210 ver.T04 2005-12-12 (For ver.AA)
-== Executing boot script in 1.000 seconds - enter ^C to abort
-</screen></informalexample>
-
-<para>
-
-V tento okamžik přerušte zavaděč stiskem
-<keycombo><keycap>Control</keycap>
-<keycap>C</keycap></keycombo><footnote id="arm-s4ke-sec"><para>
-
-Na přerušení máte pouze jednu sekundu; pokud toto krátké okno
-nestihnete, jednoduše stroj vypněte, zapněte a zkuste to znovu.
-
-</para></footnote>, což zobrazí výzvu RedBootu. Zadejte následující
-příkazy:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>load -v -r -b 0x01800000 -m ymodem ramdisk.gz</userinput>
-<userinput>load -v -r -b 0x01008000 -m ymodem zImage</userinput>
-<userinput>exec -c "console=ttyS0,115200 rw root=/dev/ram mem=256M@0xa0000000" -r 0x01800000</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Po každém příkazu <command>load</command> očekává systém přenos
-souboru protokolem YMODEM. Používáte-li <command>cu</command>,
-ujistěte se, že máte nainstalovaný balík <classname>lrzsz</classname>
-a stiskněte &enterkey; následovaný escape sekvencí
-<quote>~&lt;</quote> pro spuštění externího programu. Následně zadejte
-příkaz <command>sb initrd.gz</command> resp.
-<command>sb vmlinuz</command>.
-
-</para><para>
-
-Alternativně je možné místo použití protokolu YMODEM nahrát jádro a
-ramdisk přes HTTP, což je dokonce rychlejší, ale vyžaduje funkční HTTP
-server. V takovém případě nejprve přepněte zavaděč do režimu RAM:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>fis load rammode</userinput>
-<userinput>g</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Tím se stroj jakoby restartuje, ale ve skutečnosti nahraje redboot do
-RAM a restartuje odtamtud. Přeskočíte-li tento krok, systém se v tom
-následujícím zasekne u příkazu ip_address.
-
-</para><para>
-
-Zavádění opět budete muset přerušit kombinací
-<keycombo><keycap>Control</keycap> <keycap>C</keycap></keycombo>
-a na výzvu zadat:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>ip_address -l <replaceable>192.168.2.249</replaceable> -h <replaceable>192.168.2.4</replaceable></userinput>
-<userinput>load -v -r -b 0x01800000 -m http /initrd.gz</userinput>
-<userinput>load -v -r -b 0x01008000 -m http /zImage</userinput>
-<userinput>exec -c "console=ttyS0,115200 rw root=/dev/ram mem=256M@0xa0000000" -r 0x01800000</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-kde <replaceable>192.168.2.249</replaceable> je IP adresa
-instalovaného stroje a <replaceable>192.168.2.4</replaceable> je IP
-adresa HTTP serveru, ze kterého se stáhnou příslušné soubory.
-
-</para><para>
-
-Instalace nyní bude pokračovat jako obvykle.
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
--->
diff --git a/cs/boot-installer/boot-installer.xml b/cs/boot-installer/boot-installer.xml
deleted file mode 100644
index 9f2a28e2a..000000000
--- a/cs/boot-installer/boot-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,46 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70562 -->
-
-<chapter id="boot-installer"><title>Zavedení instalačního systému</title>
-
-<!-- Include only archs that are documented to avoid build-errors -->
-<!-- The arch="..." condition can be deleted when al archs are present -->
-
- <sect1 arch="arm;any-x86;ia64;mips;mipsel;mips64el;s390;powerpc;ppc64el;sparc">
- <title>Zavedení instalátoru na &arch-title;</title>
-
-<warning arch="any-x86;powerpc"><para>
-
-Máte-li na svém počítači jiné operační systémy, které chcete zachovat
-(tzv. duální zavádění), měli byste se <emphasis>před</emphasis>
-zavedením instalačního systému ujistit, že jsou tyto operační systémy
-skutečně vypnuté a ne jen uspané. Instalace nového operačního systému
-může narušit stav uspaného operačního systému (což může po jeho
-probuzení vést k nestabilitě systému nebo i ztrátě dat).
-
-</para></warning><note condition="gtk"><para>
-
-Informace o zavedení grafického instalátoru naleznete v kapitole
-<xref linkend="graphical"/>.
-
-</para></note>
-
-<!-- This info is so architecture dependent, that I have turned the -->
-<!-- structure inside out for this chapter. Each arch has a document. -->
-
-&boot-installer-arm.xml;
-<!-- &boot-installer-hppa.xml; -->
-&boot-installer-x86.xml;
-&boot-installer-ia64.xml;
-&boot-installer-mips.xml;
-&boot-installer-s390.xml;
-&boot-installer-powerpc.xml;
-&boot-installer-sparc.xml;
-
- </sect1>
-
-&boot-installer-accessibility.xml;
-&boot-installer-parameters.xml;
-&boot-installer-trouble.xml;
-
-</chapter>
diff --git a/cs/boot-installer/hppa.xml b/cs/boot-installer/hppa.xml
deleted file mode 100644
index f0db5d9c7..000000000
--- a/cs/boot-installer/hppa.xml
+++ /dev/null
@@ -1,9 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 24701 -->
-
- <sect2 arch="hppa">
- <title></title>
-<para>
-
-</para>
- </sect2>
diff --git a/cs/boot-installer/ia64.xml b/cs/boot-installer/ia64.xml
deleted file mode 100644
index 77e2d12f6..000000000
--- a/cs/boot-installer/ia64.xml
+++ /dev/null
@@ -1,374 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70879 -->
-
-  <sect2 arch="ia64"><title>Zavedení z CD-ROM</title>
-
-&boot-installer-intro-cd.xml;
-
-<note><title>Obsah CD</title><para>
-
-Existují tři varianty instalačních CD. <emphasis>Malé
-síťové</emphasis> CD obsahuje pouze soubory instalačního programu
-a proto se vleze na malé CD velikosti vizitky. Pro instalaci
-základního systému (a dalších balíků) však vyžaduje síťové
-připojení. <emphasis>Plné síťové</emphasis> CD obsahuje kromě
-instalačního programu také základní systém, ale pro instalaci
-čehokoliv dalšího vyžaduje síť. Třetí možností je <emphasis>sada
-CD</emphasis>, která obsahuje kompletní systém a tudíž nevyžaduje
-připojení k síti.
-
-</para></note><para>
-
-Architektura &arch-title; používá další generaci Extensible Firmware Interface
-(EFI) od Intelu. Na rozdíl od tradičního BIOSu, který ví o zaváděcím
-zařízení velmi málo (zná jen tabulku oblastí a hlavní zaváděcí
-sektor), umí EFI číst a zapisovat soubory z oblastí, na kterých je
-souborový systém FAT16 nebo FAT32. Tím se zaváděcí proces velmi
-zjednoduší, protože systémový zavaděč a EFI firmware mají k dispozici
-celou oblast na uložení potřebných souborů. To znamená, že systémový
-disk na &arch-title; obsahuje místo zaváděcího bloku malou oblast,
-která je celá vyhrazená pro EFI.
-
-</para><para>
-
-Instalační CD &debian;u obsahují malou EFI oblast, ve které je uložen
-zavaděč <command>ELILO</command>, jeho konfigurační soubor, instalační
-jádro a prvotní souborový systém (initrd). (Samozřejmě, že EFI oblast
-je přítomna i v nainstalovaném systému.)
-
-</para><para>
-
-Zavaděč EFI se spouští jako poslední krok inicializace
-firmwaru. Zobrazí menu, ze kterého si můžete vybrat různé
-položky. Menu se může na různých systémech lišit, ale většinou by se
-tam měly vyskytovat položky <command>Boot Option Maintenance
-Menu</command> a <command>EFI Shell (Built-in)</command>. První metoda
-je preferovaná, ale pokud není dostupná, nebo s ní CD neumí zavádět,
-použijte druhou možnost.
-
-</para><warning><title>Důležité</title><para>
-
-Zavaděč EFI po nějaké době spustí implicitní akci, obvykle první
-položku z menu. (Odpočítávání je vidět dole na obrazovce.) Pokud
-propásnete správný okamžik, budete muset počítač znovu
-restartovat. Jestliže však byla implicitní akce <command>EFI
-Shell</command>, můžete se ještě vrátit zpět příkazem
-<command>exit</command>.
-
-</para></warning>
-
-   <sect3 arch="ia64" id="bootable-cd">
-   <title>Možnost 1: Zavádění z menu Boot Option Maintenance</title>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Vložte CD do DVD/CD mechaniky a restartujte počítač. Po dokončení
-inicializace systému se zobrazí menu zavaděče EFI.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Ze zaváděcího menu vyberte šipkami <command>Boot Maintenance</command>
-a stiskněte &enterkey; - zobrazí se nové menu.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-V něm vyberte <command>Boot From a File</command>, což vám nabídne
-seznam zařízení, které firmware našel. Mezi nimi by měly být řádky
-obsahující text <command>Debian Inst [Acpi ...</command> nebo
-<command>Removable Media Boot</command> (zbytek řádku by měl být
-stejný).
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Z obou možností ukazujících na DVD/CD mechaniku si jednu
-vyberte. Volba <command>Removable Media Boot</command> okamžitě spustí
-zavádění, zatímco <command>Debian Inst [Acpi ...</command> ještě
-zobrazí výpis adresáře ze zaváděcí části CD, ve kterém musíte vybrat
-<command>[Treat like Removable Media Boot]</command>.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para>
-
-Nyní se zobrazí uvítací obrazovka instalačního systému &debian;u, kde si
-můžete vybrat jádro a případné parametry.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-
-   <sect3 arch="ia64" id="boot-with-efi">
-   <title>Volba 2: Zavádění z EFI shellu</title>
-<para>
-
-Pokud se zavádění prvním způsobem nezdaří, zaveďte instalační CD
-následujícími kroky:
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Vložte CD do DVD/CD mechaniky a restartujte počítač. Po dokončení
-inicializace systému se zobrazí menu zavaděče EFI.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Ze zaváděcího menu vyberte šipkami <command>EFI Shell</command>
-a stiskněte &enterkey;.  EFI Shell si zjistí všechna zaveditelná
-zařízení a zobrazí je na konzoli. Rozpoznaná zaváděcí zařízení budou
-zobrazena ve tvaru
-<filename>fs<replaceable>n</replaceable>:</filename>, všechna ostatní
-bloková zařízení budou pojmenována
-<filename>blk<replaceable>n</replaceable>:</filename>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Prozkoumejte výstup shellu a hledejte CD mechaniku &mdash; s největší
-pravděpodobností to bude zařízení <filename>fs0:</filename>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Pro výběr požadovaného zařízení zadejte
-<command>fs<replaceable>n</replaceable>:</command>, kde
-<replaceable>n</replaceable> je číslo oblasti a stiskněte
-&enterkey;. Toto číslo se nyní zobrazí jako součást výzvy.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Zadejte příkaz <command>elilo</command>, což spustí zavádění.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para>
-
-V EFI shellu též můžete použít zkrácenou variantu zápisu:
-<command>fs<replaceable>n</replaceable>:elilo</command>.  Nyní se
-zobrazí uvítací obrazovka instalačního systému &debian;u, kde si můžete
-vybrat jádro a případné parametry.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 arch="ia64" id="kernel-option-menu">
-   <title>Výběr instalačního jádra a zaváděcích parametrů</title>
-<para>
-
-Zavaděč zobrazí menu a textové okno s výzvou
-<classname>Boot:</classname>. Šipky slouží pro výběr položek z menu,
-jakýkoliv napsaný text se zobrazí v textovém okně. Funkčními klávesami
-můžete zobrazit různé nápovědné obrazovky. Obrazovka
-<classname>General</classname> vysvětluje význam položek v menu,
-<classname>Params</classname> popisuje běžné parametry příkazového
-řádku.
-
-</para><para>
-
-Instalovat můžete buď pomocí monitoru a klávesnice, nebo přes sériovou
-linku. Pro první možnost vyberte položku obsahující řetězec
-<computeroutput>[VGA console]</computeroutput>, pro druhou pak položku
-obsahující text <computeroutput>[<replaceable>BAUDY</replaceable> baud
-serial console]</computeroutput>, kde <replaceable>BAUDY</replaceable>
-je rychlost sériové konzole. V menu jsou přednastaveny jsou
-nejobvyklejší rychlosti pro zařízení <filename>ttyS0</filename>.
-
-</para><para>
-
-Ve většině případů budete chtít, aby instalační program použil stejnou
-rychlost, jakou používáte pro spojení k EFI konzoli. Tuto rychlost
-můžete zjistit v EFI shellu příkazem <command>baud</command>.
-
-</para><para>
-
-Pokud v menu neexistuje položka pro sériové zařízení resp. rychlost,
-kterou chcete použít, můžete změnit nastavení existujícího záznamu
-tak, že do textového okna <classname>Boot:</classname> zadáte
-příslušné parametry. Například
-<command>console=ttyS1,57600n8</command> použije konzolu na zařízení
-<filename>ttyS1</filename> o rychlosti 57600 baudů.
-
-</para><note><para>
-
-Většina systémů &arch-title; používá implicitní nastavení konzoly
-o rychlosti 9600 baudů. Toto nastavení je velmi pomalé a překreslování
-instalačních obrazovek by trvalo neúměrně dlouho. Zkuste buď zvýšit
-přenosovou rychlost, nebo použijte instalaci v textovém režimu (pokyny
-naleznete v menu <classname>Params</classname>).
-
-</para></note><warning><para>
-
-Vyberete-li špatný typ konzole, bude vše probíhat zdánlivě dobře až do
-startu jádra. V tom okamžiku se ztratí veškeré vstupy a výstupy
-a budete muset počítač restartovat.
-
-</para></warning><para>
-
-Na obrazovce <classname>General</classname> si přečtěte popis jader
-a nejvhodnějších instalačních režimů. Jádro, které vyberete, se
-použije jak pro instalaci, tak v novém systému. Pokud s instalačním
-jádrem zaznamenáte nějaké problémy, je pravděpodobné, že se s těmito
-problémy potkáte i v instalovaném systému. Pro volitelné zaváděcí
-parametry byste si měli prostudovat část <xref linkend="boot-parms"/>
-dále v textu. Instalační systém spustíte následovně:
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-
-<listitem><para>
-
-Šipkami vyberte nejvhodnější verzi jádra a instalační režim.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Volitelně zadejte zaváděcí parametry do textového okna. (Zde se
-zadávají parametry jádra, jako např. sériová konzole.)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Stiskněte &enterkey;, což spustí zavádění jádra, po kterém se objeví
-první obrazovka instalačního programu &debian;u.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para>
-
-Pokračujte další kapitolou, kde si nastavíte jazyk instalace, síť
-a diskové oblasti.
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="ia64" id="boot-tftp-ia64"><title>Zavedení z TFTP</title>
-<para>
-
-Zavádění systému &arch-title; ze sítě je téměř shodné se zaváděním
-z CD. Jediný rozdíl spočívá ve způsobu, jakým se nahraje jádro. EFi
-umí stahovat a spouštět soubory ze serveru na síti.
-
-</para>
-
-&boot-installer-intro-net.xml;
-
-<para>
-
-Zavedení systému &arch-title; ze sítě vyžaduje dva architekturně
-specifické zásahy. Na straně zaváděcího serveru musí být DHCP a TFTP
-nastaveny pro zaslání souboru <command>elilo</command> a na klientovi
-musíte v zavaděči EFI definovat novou zaváděcí volbu, kterou povolíte
-stahování ze sítě.
-
-</para>
-
-   <sect3 arch="ia64" id="boot-tftp-server">
-   <title>Nastavení TFTP serveru</title>
-<para>
-
-Vhodný TFTP záznam pro zavádění ze sítě vypadá nějak takto:
-
-<informalexample><screen>
-host mcmuffin {
-        hardware ethernet 00:30:6e:1e:0e:83;
-        fixed-address 10.0.0.21;
-        filename "debian-installer/ia64/elilo.efi";
-}
-</screen></informalexample>
-
-Cílem je dostat <command>elilo.efi</command> na klienta.
-
-</para><para>
-
-Ve svém tftpboot adresáři rozbalte soubor
-<filename>netboot.tar.gz</filename>, čímž se vytvoří adresářový strom
-<filename>debian-installer</filename> obsahující zaváděcí soubory pro
-IA-64. Typické tftp adresáře bývají <filename>/var/lib/tftp</filename>
-nebo <filename>/tftpboot</filename>.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cd /var/lib/tftp</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>tar xvfz /home/user/netboot.tar.gz</userinput>
-./
-./debian-installer/
-./debian-installer/ia64/
-[...]
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Soubor <filename>elilo.conf</filename>, který se zde také rozbalí, by
-měl fungovat na většině konfigurací <quote>sám od sebe</quote>. Pokud
-potřebujete tento soubor změnit (např. chcete použít jiné jádro),
-naleznete jej v adresáři <filename>debian-installer/ia64/</filename>.
-
-Dokonce je možné mít různé konfigurační soubory pro různé
-klienty. Místo souboru <filename>elilo.conf</filename> totiž můžete
-pojmenovat konfigurační soubory podle IP adresy klienta zapsané
-v šestnáctkové soustavě s příponou
-<filename>.conf</filename>. Podrobnosti naleznete v dokumentaci
-k balíku <classname>elilo</classname>.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 arch="ia64" id="boot-tftp-client">
-   <title>Nastavení klienta</title>
-<para>
-
-Nastavení klienta pro podporu zavádění z TFTP začněte zavedením do EFI
-a aktivováním menu <guimenu>Boot Option Maintenance Menu</guimenu>.
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Přidejte zaváděcí volbu.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Vyberte řádek <guimenuitem>Load File [Acpi()/.../Mac()]</guimenuitem>
-a stiskněte &enterkey;. Pokud je podobných řádků více, vyberte ten,
-který obsahuje MAC adresu rozhraní, ze kterého chcete zavádět.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Záznam pojmenujte třeba <userinput>Netboot</userinput>, uložte jej
-a vraťte se zpět do menu se zaváděcími volbami.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-Měli byste vidět právě vytvořenou položku. Tu stačí vybrat a provede
-se DHCP dotaz vedoucí k nahrání <filename>elilo.efi</filename> z TFTP
-serveru.
-
-</para><para>
-
-Po stažení tohoto souboru se zobrazí výzva zavaděče, který očekává
-název jádra pro zavedení. Stejně jako u instalace z CD vyberte
-požadované jádro a po chvíli by se měla zobrazit úvodní obrazovka
-instalačního programu.
-
-</para><para>
-
-Pokračujte další kapitolou, kde si vyberete instalační jazyk,
-nastavíte síť a rozdělíte disky.
-
-</para>
-
-   </sect3>
-  </sect2>
diff --git a/cs/boot-installer/intro-cd.xml b/cs/boot-installer/intro-cd.xml
deleted file mode 100644
index 0027ca51b..000000000
--- a/cs/boot-installer/intro-cd.xml
+++ /dev/null
@@ -1,30 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70881 -->
-
-<para>
-
-Pokud máte sadu instalačních CD &debian;u a váš počítač podporuje
-zavádění z CD, <phrase arch="x86"> nastavte podle <xref
-linkend="boot-dev-select-x86"/> zavádění z CD,</phrase> vložte CD do
-mechaniky, restartujte počítač a přejděte k další kapitole.
-
-</para><para>
-
-Některé CD mechaniky mohou vyžadovat použití speciálních ovladačů a
-tím pádem nemusí být dostupné v prvních fázích instalace. Pokud na
-vašem hardwaru nefunguje standardní cesta zavádění z CD, přečtěte si
-pasáž o alternativních jádrech a o jiných instalačních metodách.
-
-</para><para>
-
-I když není možné zavést instalaci přímo z CD-ROM, můžete z CD-ROM
-instalovat základní systém a balíčky. Jednoduše zaveďte systém pomocí
-jiného instalačního média. Když dojde na instalaci základního systému
-a dalších balíků, zadejte, že budete instalovat z CD-ROM mechaniky.
-
-</para><para>
-
-Pokud máte problémy se zaváděním, prostudujte si
-<xref linkend="boot-troubleshooting"/>.
-
-</para>
diff --git a/cs/boot-installer/intro-firmware.xml b/cs/boot-installer/intro-firmware.xml
deleted file mode 100644
index a67d11c36..000000000
--- a/cs/boot-installer/intro-firmware.xml
+++ /dev/null
@@ -1,19 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 35309 -->
-
-<para>
-
-Na trhu existuje stále větší množství spotřebitelských zařízení, která
-se zavádí přímo z flash paměti umístěné v zařízení. Instalační systém
-je možno zapsat na flash paměť, takže po příštím restartu zařízení se
-spustí právě instalační systém.
-
-</para><note><para>
-
-Pamatujte, že změnou firmwaru zařízení obvykle ztratíte záruku. Také
-se občas stane, že se při zápisu do flash paměti objeví problémy
-a zařízení se už nepodaří zprovoznit. Postupujte prosím opatrně
-a postupujte přesně dle návodu.
-
-</para></note>
-
diff --git a/cs/boot-installer/intro-hd.xml b/cs/boot-installer/intro-hd.xml
deleted file mode 100644
index bcf6ce68b..000000000
--- a/cs/boot-installer/intro-hd.xml
+++ /dev/null
@@ -1,14 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 61184 -->
-
-<para>
-
-Zavedení ze stávajícího operačního systému je často pohodlná a pro
-některé systémy jediná podporovaná možnost instalace.
-
-</para><para>
-
-Abyste mohli zavést systém z pevného disku, musíte již mít přichystané
-soubory podle <xref linkend="boot-drive-files"/>.
-
-</para>
diff --git a/cs/boot-installer/intro-net.xml b/cs/boot-installer/intro-net.xml
deleted file mode 100644
index 4e3453e3b..000000000
--- a/cs/boot-installer/intro-net.xml
+++ /dev/null
@@ -1,18 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69183 -->
-
-<para>
-
-Zavedení se sítě vyžaduje síťové připojení, funkční TFTP server
-a nejspíš i DHCP, RARP nebo BOOTP server pro automatické nastavení
-sítě.
-
-</para><para arch="hppa">
-
-Starší systémy (jako 715) by měly místo BOOTP použít RBOOT server.
-
-</para><para>
-
-Nastavení zavádění ze sítě je popsáno v <xref linkend="install-tftp"/>.
-
-</para>
diff --git a/cs/boot-installer/intro-usb.xml b/cs/boot-installer/intro-usb.xml
deleted file mode 100644
index 9aa938be1..000000000
--- a/cs/boot-installer/intro-usb.xml
+++ /dev/null
@@ -1,17 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70881 -->
-
-<para>
-
-Předpokládejme, že jste si připravili vše nezbytné z <phrase
-arch="any-x86"><xref linkend="boot-dev-select-x86"/></phrase><phrase
-arch="arm64"><xref linkend="boot-dev-select-arm64"/></phrase>
-a <xref linkend="boot-usb-files"/>. Nyní
-jednoduše zapojte klíčenku do volného USB portu a restartujte
-počítač. Systém by měl nastartovat a měl by zobrazit úvodní obrazovku
-s grafickou nabídkou<footnote><para>Jestliže to hardware podporuje
-a pokud jste nepoužili pružný způsob vytvoření klíčenky a tuto možnost
-nezakázali.</para></footnote>. Zde si můžete vybrat z různých možností
-instalačního systému, nebo prostě zmáčknout &enterkey;.
-
-</para>
diff --git a/cs/boot-installer/mips.xml b/cs/boot-installer/mips.xml
deleted file mode 100644
index 5e20d5be2..000000000
--- a/cs/boot-installer/mips.xml
+++ /dev/null
@@ -1,8 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70879 -->
-
-  <sect2 arch="mips;mips64el;mipsel" id="boot-tftp-mips"><title>Zavedení z TFTP</title>
-
-&boot-installer-intro-net.xml;
- 
-   </sect2>
-\ No newline at end of file
diff --git a/cs/boot-installer/parameters.xml b/cs/boot-installer/parameters.xml
deleted file mode 100644
index fcb27b859..000000000
--- a/cs/boot-installer/parameters.xml
+++ /dev/null
@@ -1,644 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70793 -->
-
- <sect1 id="boot-parms"><title>Zaváděcí parametry</title>
-<para arch="linux-any">
-
-Parametry pro zavádění jsou vlastně parametry pro jádro Linuxu,
-které se používají v případech, kdy chceme zajistit, aby jádro
-korektně pracovalo s neposlušnými zařízeními. Ve většinou je jádro
-schopno rozpoznat všechna zařízení automaticky, ale v některých
-speciálních případech mu musíte trochu pomoci.
-
-</para><para>
-
-Při prvním zavádění systému zkuste, zdali systém rozpozná všechna
-potřebná zařízení jen s implicitními parametry (tj. nenastavujte
-pro začátek žádné vlastní hodnoty). Systém obvykle naběhne.
-V případě, že se tak nestane, můžete systém zavést později poté,
-co zjistíte, jaké parametry je potřeba zadat, aby jádro korektně
-rozpoznalo váš hardware.
-
-</para><para arch="linux-any">
-
-Poznatky o nejrůznějších zaváděcích parametrech a podivných zařízeních
-jsou k nalezení v
-<ulink url="http://www.tldp.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html">Linux
-BootPrompt HOWTO</ulink>.
-Následující text obsahuje popis jen stěžejních parametrů. Vybrané
-problémy popisuje <xref linkend="boot-troubleshooting"/>.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="boot-console" arch="linux-any" condition="supports-serial-console">
-  <title>Zavěděcí konzole</title>
-<para>
-
-Jádro by
-mělo být schopno rozpoznat, že zavádíte systém ze sériové konzoly.
-Pokud máte v zaváděném počítači rovněž grafickou kartu (framebuffer)
-a připojenou klávesnici, měli byste při zavádění zadat parametr
-<userinput>console=<replaceable>zařízení</replaceable></userinput>,
-kde <replaceable>zařízení</replaceable> je vaše sériové zařízení, což
-je obvykle něco jako <filename>ttyS0</filename>.
-
-</para><para>
-
-Někdy je potřeba zadat konkrétní parametry sériového portu, jako je
-jeho rychlost a parita, např.
-<userinput>console=ttyS0,9600n8</userinput>. Další obvyklé rychlosti
-bývají 57600 a 115200. Ujistěte se, že tento parametr přidáte až za
-<quote>---</quote>, aby se toto nastavení zkopírovalo i do konfigurace
-zavaděče v instalovaném systému. (Pokud to instalátor pro daný zavaděč
-umožňuje.)
-
-</para><para>
-
-Abyste zajistili, že instalace používá typ terminálu kompatibilní
-s vaším emulátorem terminálu, můžete přidat parametr
-<userinput>TERM=<replaceable>typ</replaceable></userinput>.
-Instalační systém podporuje následující typy terminálů:
-<literal>linux</literal>, <literal>bterm</literal>,
-<literal>ansi</literal>, <literal>vt102</literal>
-a <literal>dumb</literal>. Pro sériovou konzoli v &d-i; je výchozím
-typem <userinput>vt102</userinput>.
-
-Používáte-li IPMI konzoli, nebo virtualizační nástroj (např. QEMU/KVM),
-který sám o sobě nenabízí konverzi do daných typů terminálu, můžete
-jej spustit uvnitř <command>screen</command>. To totiž zajistí
-automatický převod na typ terminálu <literal>screen</literal>, který
-je velmi podobný typu <literal>vt102</literal>.
-
-</para><para arch="sparc">
-
-Pro &arch-title; jsou sériová zařízení <filename>ttya</filename> nebo
-<filename>ttyb</filename>. Eventuálně můžete nastavit proměnné pro
-OpenPROM <envar>input-device</envar> a <envar>output-device</envar> na
-hodnotu <filename>ttya</filename>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="installer-args"><title>Parametry instalačního programu</title>
-<para>
-
-Instalační systém rozpoznává několik užitečných parametrů<footnote><para>
-
-S aktuálními jádry (od verze 2.6.9) lze použít až 32 parametrů a 32
-proměnných prostředí. Pokud tato čísla překročíte, jádro zpanikaří.
-Další omezení je, že se celá příkazová řádka jádra musí vejít do 255
-znaků. Cokoliv nad tuto délku může být v tichosti oříznuto.
-
-</para></footnote>.
-
-</para><para>
-
-Mnoho parametrů má i svou zkrácenou formu, která usnadňuje zadávání a
-také pomáhá obejít omezení příkazové řádky jádra. Pokud má parametr
-zkrácenou formu, bude uvedena v závorce za dlouhou podobou. Krátkou
-formu preferujeme i v příkladech této příručce.
-
-</para>
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-<term>debconf/priority (priority)</term>
-<listitem><para>
-
-Nastavením tohoto parametru můžete změnit nejnižší prioritu
-zobrazených otázek.
-
-</para><para>
-
-Standardní instalace používá nastavení
-<userinput>priority=high</userinput>, což znamená, že se
-zobrazí jak kritické, tak důležité hlášky, ale normální a nevýznamné
-zprávy jsou přeskočeny. Jestliže se vyskytne problém, instalátor
-upraví priority otázek podle potřeb.
-
-</para><para>
-
-Když použijete parametr
-<userinput>priority=medium</userinput>, zobrazí se instalační
-menu a získáte nad instalací větší kontrolu. Při použití
-<userinput>priority=low</userinput>, nic se nepřeskakuje
-a zobrazí se všechny hlášky instalačního programu (to je ekvivalentní
-zaváděcí metodě <userinput>expert</userinput>).  Hodnotou
-<userinput>priority=critical</userinput> se potlačí všechny
-zprávy a otázky se stupněm důležitosti menším než kritickým.  Pro tyto
-potlačené otázky se použijí přednastavené hodnoty.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>DEBIAN_FRONTEND</term>
-<listitem><para>
-
-Ovlivňuje uživatelské rozhraní, ve kterém bude instalace
-probíhat. Dostupné volby jsou:
-
-<itemizedlist>
-<listitem>
-<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=noninteractive</userinput></para>
-</listitem><listitem>
-<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=text</userinput></para>
-</listitem><listitem>
-<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=newt</userinput></para>
-</listitem><listitem>
-<para><userinput>DEBIAN_FRONTEND=gtk</userinput></para>
-</listitem>
-</itemizedlist>
-
-Výchozí rozhraní je <userinput>DEBIAN_FRONTEND=newt</userinput>.
-Pro instalaci přes sériovou konzolu může být vhodnější
-<userinput>DEBIAN_FRONTEND=text</userinput>. Některé specializované
-typy instalačních médií mohou nabízet jen omezený výběr rozhraní,
-nicméně rozhraní <userinput>newt</userinput>
-a <userinput>text</userinput> by měla být dostupná na většině
-instalačních médií. Na architekturách, kde to je možné, využívá
-grafický instalátor rozhraní <userinput>gtk</userinput>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>BOOT_DEBUG</term>
-<listitem><para>
-
-Tímto parametrem můžete kontrolovat množství zpráv, které se
-zapíší do instalačního logu.
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-<term><userinput>BOOT_DEBUG=0</userinput></term>
-<listitem><para>Toto je standardní hodnota.</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term><userinput>BOOT_DEBUG=1</userinput></term>
-<listitem><para>Upovídanější než obvykle.</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term><userinput>BOOT_DEBUG=2</userinput></term>
-<listitem><para>Spousty ladících informací.</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term><userinput>BOOT_DEBUG=3</userinput></term>
-<listitem><para>
-
-Pro opravdu detailní ladění se během zavádění několikrát spustí shell,
-ve kterém můžete kontrolovat a ovlivňovat náběh systému. Když shell
-ukončíte, bude zavádění pokračovat.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>INSTALL_MEDIA_DEV</term>
-<listitem><para>
-
-Hodnota tohoto parametru zadává cestu k zařízení, ze kterého se má
-nahrát instalační systém, například
-<userinput>INSTALL_MEDIA_DEV=/dev/floppy/0</userinput>
-
-</para><para>
-
-Normálně se totiž zaváděcí disketa snaží najít kořenovou disketu na
-všech dostupných disketových mechanikách. Tímto parametrem jí sdělíte,
-že se má podívat jenom na zadané zařízení.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>log_host</term>
-<term>log_port</term>
-<listitem><para>
-
-Způsobí, že instalátor nebude ukládat logovací hlášky jen do lokálního
-souboru, ale bude je také posílat přes síť vzdálenému syslogu běžícímu
-na zadaném počítači a portu. Jestliže parametr log_port vynecháte,
-bude se předpokládat standardní port syslogu 514.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>lowmem</term>
-<listitem><para>
-
-Může vynutit, aby instalátor použil agresivnější nízkopaměťový režim,
-než by nastavil podle skutečně dostupné paměti. Možné hodnoty jsou
-1 a 2. Více naleznete v <xref linkend="lowmem"/>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>noshell</term>
-<listitem><para>
-
-Zabrání instalátoru, aby na druhé a třetí virtuální konzoli nabízel
-interaktivní shell, což je užitečné při automatizovaných vzdálených
-instalacích, kdy je fyzická bezpečnost omezena.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>debian-installer/framebuffer (fb)</term>
-<listitem><para>
-
-Některé architektury využívají pro instalaci v různých jazycích
-jaderný framebuffer (grafická konzole). Pokud na svém systému
-zaznamenáte symptomy jako chybové hlášky o btermu a boglu, černou
-obrazovku nebo zamrznutí instalace po několika minutách od spuštění,
-můžete framebuffer vypnout parametrem
-<userinput arch="x86">vga=normal</userinput> <userinput>fb=false</userinput>.
-
-</para><para arch="hppa">
-
-Tyto problémy byly hlášeny na hppa.
-
-</para><note arch="sparc"><para>
-
-Kvůli zobrazovacím problémům na některých systémech je podpora
-framebufferu na architektuře &arch-title; <emphasis>implicitně
-vypnutá</emphasis>. To může způsobit ne zrovna pěkné zobrazení na
-systémech, které framebuffer podporují korektně. Příkladem jsou
-systémy s grafickými kartami ATI. Zaznamenáte-li při instalaci
-problémy se zobrazením, zkuste zavést instalační systém s parametrem
-<userinput>debian-installer/framebuffer=true</userinput>, nebo
-krátce <userinput>fb=true</userinput>.
-
-</para></note></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry arch="not-s390">
-<term>debian-installer/theme (theme)</term>
-<listitem><para>
-
-Téma určuje vzhled uživatelského rozhraní instalačního systému (barvy,
-ikony, atd.). Dostupná témata se liší podle použitého
-rozhraní. Rozhraní newt i gtk nyní podporují pouze alternativní téma
-<quote>dark</quote>, které bylo navrženo pro zrakově postižené
-uživatele. Téma můžete nastavit zaváděcím parametrem
-<userinput>theme=<replaceable>dark</replaceable></userinput>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>netcfg/disable_autoconfig</term>
-<listitem><para>
-
-Standardně se &d-i; snaží získat nastavení sítě přes automatické
-nastavení sítě IPv6 a DHCP. Je-li získáno nějaké nastavení, instalační
-systém se na nic nebude ptát a automaticky bude pokračovat
-v instalaci. K ručnímu nastavení sítě se dostanete pouze v případě, že
-automatické nastavení selže.
-
-</para><para>
-
-Máte-li tedy na místní síti DHCP server nebo IPv6 router, ale
-z nějakého důvodu jej nechcete použít (protože např. pro účely
-instalace vrací špatné hodnoty), můžete použít parametr
-<userinput>netcfg/disable_autoconfig=true</userinput>, kterým
-zabráníte automatickému nastavení sítě (ať už verze 4 nebo 6) a rovnou
-budete požádáni o ruční nastavení síťových údajů.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>hw-detect/start_pcmcia</term>
-<listitem><para>
-
-Pokud chcete zabránit startu PCMCIA služeb, nastavte tento parametr na
-hodnotu <userinput>false</userinput>. Některé notebooky jsou totiž
-nechvalně známé tím, že při startu PCMCIA služeb zaseknou celý systém.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>disk-detect/dmraid/enable (dmraid)</term>
-<listitem><para>
-
-Chcete-li v instalačním systému zapnout podporu disků připojených k
-sériovému ATA RAIDu (též známému jako ATA RAID, BIOS RAID nebo falešný
-RAID), nastavte parametr na hodnotu <userinput>true</userinput>. Tato
-podpora je zatím experimentální. Více informací naleznete v
-v <ulink url="&url-d-i-wiki;">&debian; Installer Wiki</ulink>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>preseed/url (url)</term>
-<listitem><para>
-
-Zde můžete zadat url k souboru s přednastavením, podle kterého se
-má provést automatická instalace, viz <xref
-linkend="automatic-install"/>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>preseed/file (file)</term>
-<listitem><para>
-
-Zde můžete zadat soubor s přednastavením, podle kterého se má provést
-automatická instalace, viz <xref linkend="automatic-install"/>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>preseed/interactive</term>
-<listitem><para>
-
-Nastavením na hodnotu <userinput>true</userinput> se zobrazí i otázky,
-které byly přednastaveny. To může být užitečné pro testování nebo
-ladění souboru s přednastavením. Nastavení se neprojeví u otázek,
-které byly zadány jako parametry při zavádění systému. Pro ty však
-existuje speciální syntaxe, viz <xref linkend="preseed-seenflag"/>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>auto-install/enable (auto)</term>
-<listitem><para>
-
-Při nastavení na hodnotu <userinput>true</userinput> odsune otázky
-obvykle zobrazované před začátkem přednastavení až za nastavení
-sítě. Podrobnosti o automatizaci instalací pomocí této možnosti
-naleznete v části <xref linkend="preseed-auto"/>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>finish-install/keep-consoles</term>
-<listitem><para>
-
-Během instalací skrze sériovou nebo správcovskou konzoli jsou tradiční
-virtuální konzoly (VT1-VT6) v souboru <filename>/etc/inittab</filename>
-zakázány. Chcete-li tomu zabránit, nastavte na hodnotu
-<userinput>true</userinput>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>cdrom-detect/eject</term>
-<listitem><para>
-
-Před restartem &d-i; do nového systému se implicitně vysune optické
-médium použité během instalace. To někdy není potřeba (např. systém
-není nastaven pro automatické zavádění z CD-ROM) a v některých
-případech může být vysunutí dokonce nežádoucí. Například pokud
-mechanika neumí nahrát médium sama a uživatel zrovna není na místě,
-aby to provedl ručně. Příkladem takovýchto mechanik jsou mechaniky
-v přenosných počítačích a mechaniky se štěrbinovým podáváním.
-
-</para><para>
-
-Pro zakázání automatického vysunutí nastavte parametr na hodnotu
-<userinput>false</userinput>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>base-installer/install-recommends (recommends)</term>
-<listitem><para>
-
-Nastavením na hodnotu <userinput>false</userinput> se systém pro
-správu balíků nebude pokoušet o instalaci doporučených balíků jak
-během instalace, tak později v nainstalovaném systému.
-Více naleznete v kapitole <xref linkend="di-install-base"/>.
-
-</para><para>
-
-Použitím této volby můžete získat štíhlejší systém, ale také je možné,
-že zmizí některé vlastnosti, které byste normálně od systému
-očekávali. Pro získání požadované funkcionality pak můžete ručně
-doinstalovat některé vybrané doporučované balíky, nicméně musíte
-vědět, které balíky potřebujete a proto by tuto možnost měli používat
-pouze zkušení harcovníci.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>debian-installer/allow_unauthenticated</term>
-<listitem><para>
-
-Instalační systém vyžaduje, aby byly všechny repositáře autentizovány
-známým gpg klíčem. Nastavením na hodnotu <userinput>true</userinput>
-můžete autentizaci potlačit. <emphasis role="bold">Varování:
-Nebezpečné, není doporučeno.</emphasis>
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-
-<varlistentry arch="mips;mipsel;mips64el">
-<term>ramdisk_size</term>
-<listitem><para>
-
-Tento parametr by již měl být nastaven na správnou hodnotu. Použijte
-jej pouze v případě, že během zavádění systému uvidíte chyby
-naznačující, že ramdisk nebyl nahrán celý. Hodnota je v kB.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>rescue/enable</term>
-<listitem><para>
-
-Nastavíte-li tento parametr na hodnotu <userinput>true</userinput>,
-spustí se místo běžné instalace záchranný režim. Viz <xref
-linkend="rescue"/>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-</variablelist>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="preseed-args">
-  <title>Použití zaváděcích parametrů pro zodpovězení otázek</title>
-<para>
-
-Na stejném místě, kam se zadávají parametry pro jádro nebo instalační
-program, můžete zadat odpověď na téměř každou otázku, se kterou se
-můžete při instalaci potkat. Tato možnost se využívá spíše ve
-specifických případech a je zde vypsáno jen několik
-příkladů. Podrobnější informace naleznete v dodatku <xref
-linkend="preseed-bootparms"/>.
-
-</para>
-
-<variablelist>
-
-<varlistentry>
-<term>debian-installer/language (language)</term>
-<term>debian-installer/country (country)</term>
-<term>debian-installer/locale (locale)</term>
-<listitem><para>
-
-Existují dva způsoby, jak nastavit jazyk, zemi a místní prostředí
-(locale) instalace a následně nainstalovaného systému.
-
-</para><para>
-
-První a nejjednodušší je použít pouze parametr
-<literal>locale</literal>. Jazyk a země se pak z této hodnoty odvodí
-automaticky. Například <userinput>locale=de_CH</userinput> vybere jako
-výchozí jazyk němčinu, jako zemi Švýcarsko a výchozí locale v
-nainstalovaném systému bude <literal>de_CH.UTF-8</literal>. Nevýhodou
-je skutečnost, že takto nelze nastavit všechny možné kombinace jazyka,
-země a locale.
-
-</para><para>
-
-Druhou, pružnější, možností je zadat jazyk
-(<literal>language</literal>) a zemi (<literal>country</literal>)
-samostatně, přičemž můžete volitelně použít i parametr
-<literal>locale</literal>, kterým nastavíte výchozí locale
-instalovaného systému. Například můžete systému sdělit, že se
-nacházíte v Německu, ale rádi byste používali anglické prostředí v
-jeho britském standardu:
-<userinput>language=en country=DE locale=en_GB.UTF-8</userinput>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>anna/choose_modules (modules)</term>
-<listitem><para>
-
-Pomocí tohoto parametru můžete nechat automaticky nahrát komponenty
-instalačního systému, které se implicitně nenahrávají. Příkladem
-užitečných komponent jsou <classname>openssh-client-udeb</classname>
-(během instalace můžete využívat <command>scp</command>)<phrase
-arch="not-s390"> a <classname>ppp-udeb</classname> (podporuje
-nastavení PPPoE, viz <xref linkend="pppoe"/>)</phrase>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>mirror/protocol (protocol)</term>
-<listitem><para>
-
-Instalační systém standardně používá pro stažení souborů ze zrcadel
-&debian;u protokol http a při standardní prioritě otázek nelze za běhu
-změnit na ftp. nastavením tohoto parametru na hodnotu
-<userinput>ftp</userinput> můžete instalátor donutit, aby použil právě
-tento protokol. Ftp zrcadlo nemůžete vybrat z připraveného seznamu,
-vždy jej musíte zadat ručně.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>tasksel:tasksel/first (tasks)</term>
-<listitem><para>
-
-Tímto parametrem můžete nainstalovat úlohy, které nejsou při instalaci
-v interaktivním seznamu úloh dostupné. Příkladem budiž úloha
-<literal>kde-desktop</literal>. Více informací naleznete v části <xref
-linkend="pkgsel"/>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-</variablelist>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="module-parms">
-  <title>Předávání parametrů jaderným modulům</title>
-<para>
-
-Jestliže jsou ovladače zakompilovány přímo do jádra, můžete jim
-předávat parametry tak, jak je popsáno v dokumentaci k jádru. Pokud
-však jsou ovladače zkompilovány jako moduly, znamená to, že jsou při
-instalaci zaváděny odlišným způsobem než při zavádění nainstalovaného
-systému a nemůžete jim předat parametry klasickým postupem. Musíte
-použít speciální syntaxi, kterou instalátor rozpozná a zařídí, aby se
-tyto parametry uložily do příslušných konfiguračních souborů a posléze
-se v pravý čas použily. Tyto parametry se automaticky přenesou i do
-nainstalovaného systému.
-
-</para><para>
-
-Poznamenejme, že v dnešní době je používání parametrů modulů téměř
-raritou, protože jádro ve většině případů správně rozpozná přítomný
-hardware a nastaví pro něj vhodné hodnoty automaticky. Pokud tomu tak
-není, stále můžete použít ruční nastavení.
-
-</para><para>
-
-Syntaxe pro nastavení parametrů modulu je následující:
-
-<informalexample><screen>
-<replaceable>název_modulu</replaceable>.<replaceable>název_parametru</replaceable>=<replaceable>hodnota</replaceable>
-</screen></informalexample>
-
-Potřebujete-li modulu předat několik parametrů, stačí syntaxi
-několikrát zopakovat. Například pro nastavení staré síťové karty 3Com,
-aby použila konektor BNC (koaxiální) a IRQ 10, zadali-byste:
-
-<informalexample><screen>
-3c509.xcvr=3 3c509.irq=10
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="module-blacklist">
-  <title>Zapsání jaderných modulů na černou listinu</title>
-<para>
-
-Někdy je nutné zanést modul na černou listinu a zabránit tak jádru a
-udevu, aby jej automaticky zavedli. Jedním z důvodů bývá ten, že modul
-způsobuje na vašem hardwaru problémy. Někdy také jádro registruje pro
-jedno zařízení dva ovladače, což může vytvářet problémy v případech,
-kdy jsou tyto ovladače navzájem konfliktní, nebo pokud zařízení
-funguje správně jen s jedním z ovladačů a jádro nejprve zavede ten
-chybný ovladač.
-
-</para><para>
-
-Moduly můžete na černou listinu přidat následovně:
-<userinput><replaceable>jméno_modulu</replaceable>.blacklist=yes</userinput>.
-Prakticky to znamená, že se modul zapíše do souboru
-<filename>/etc/modprobe.d/blacklist.local</filename>, což ho vyřadí
-jak během instalace, tak v nově nainstalovaném systému.
-
-</para><para>
-
-Poznamenejme, že modul stále může být zaveden explicitně přímo
-instalačním systémem. Předejít tomu můžete instalací v expertním
-režimu a odebráním modulu ze seznamu modulů, který se zobrazuje během
-několika fází rozpoznávání hardwaru.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
-
diff --git a/cs/boot-installer/powerpc.xml b/cs/boot-installer/powerpc.xml
deleted file mode 100644
index 97c719d68..000000000
--- a/cs/boot-installer/powerpc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,313 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70879 -->
-
-  <sect2 arch="powerpc" id="boot-cd"><title>Zavedení z CD-ROM</title>
-
-&boot-installer-intro-cd.xml;
-
-<para>
-
-Momentálně jediné podarchitektury &arch-title; podporující zavádění
-z CD-ROM jsou PReP/CHRP (ne všechny) a New World PowerMacy. Abyste na
-počítačích PowerMac zavedli systém z výchozí CD mechaniky, stiskněte
-během zavádění klávesu <keycap>c</keycap> nebo kombinaci kláves
-<keycap>Command</keycap>, <keycap>Option</keycap>,
-<keycap>Shift</keycap> a <keycap>Delete</keycap>.
-
-</para><para>
-
-Pro zavedení PowerMacu z externí Firewire CD/DVD mechaniky musíte
-nejprve vyvolat prompt Open Firmwaru (viz
-<xref linkend="invoking-openfirmware"/>) a následně zadat
-
-<informalexample><screen>
-0 &gt; boot fw/node/sbp-2/disk:,\install\yaboot
-</screen></informalexample>
-
-Z OpenFirmwaru můžete samozřejmě zavést i instalaci z výchozí interní
-CD mechaniky příkazem
-
-<informalexample><screen>
-0 &gt; boot cd:,\install\yaboot
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-OldWorld PowerMacy neumí zavést CD s &debian;em, protože zavádění
-nechávají na ovladači <application>MacOS ROM</application>, který musí
-být přítomen na CD. Protože neexistuje svobodná verze tohoto ovladače,
-musíte ke spuštění instalace použít disketovou mechaniku (tu mají
-všechny OldWorld systémy) a teprve pak využít CD.
-
-</para><para>
-
-Pro zavedení CD/DVD s &debian;em na stroji Pegasos II stiskněte
-okamžitě po zapnutí počítače klávesu <keycap>Esc</keycap>. Až se
-objeví prompt SmartFirmwaru, napište
-
-<informalexample><screen>
-boot cd install/pegasos
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Na stroji YDL Powerstation vstoupíte do Open Firmwaru stiskem klávesy
-<keycap>s</keycap> okamžitě po zobrazení hlášky <quote>Press 's' to
-enter Open Firmware</quote>. Až se objeví prompt, zadejte příkaz
-
-<informalexample><screen>
-0 &gt; boot cdrom
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="powerpc" id="install-drive">
-  <title>Zavedení z pevného disku</title>
-
-&boot-installer-intro-hd.xml;
-
-<!--
-  <sect3><title>Zavedení CHRP z OpenFirmware</title>
-<para>
-
-  <emphasis>Not yet written.</emphasis>
-
-</para>
-   </sect3>
--->
-
-   <sect3><title>Zavedení OldWorld PowerMaců z MacOS</title>
-<para>
-
-Pokud jste nastavili program BootX (<xref linkend="files-oldworld"/>),
-můžete ho použít k zavedení instalačního systému. Dvakrát klikněte na
-ikonu <guiicon>BootX</guiicon>, kliknete na tlačítko
-<guibutton>Options</guibutton>, vyberte položku <guilabel>Use
-Specified RAM Disk</guilabel> a vyberte soubor
-<filename>ramdisk.image.gz</filename>. Podle vašeho počítače budete
-možná muset zatrhnout volbu <guilabel>No Video Driver</guilabel>.
-Kliknutím na tlačítko <guibutton>Linux</guibutton> vypnete MacOS a
-spustíte instalaci.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-
-  <sect3 id="boot-newworld">
-  <title>Zavedení NewWorld Maců z OpenFirmware</title>
-<para>
-
-Předpokládáme, že již máte soubory <filename>vmlinux</filename>,
-<filename>initrd.gz</filename>, <filename>yaboot</filename>
-a <filename>yaboot.conf</filename> v kořenovém adresáři své HFS
-oblasti (viz <xref linkend="files-newworld"/>). Restartujte počítač
-do OpenFirmwaru (viz <xref linkend="invoking-openfirmware"/>) a
-do promptu napište:
-
-<informalexample><screen>
-0 &gt; boot hd:<replaceable>x</replaceable>,yaboot
-</screen></informalexample>
-
-kde <replaceable>x</replaceable> nahraďte číslem HFS oblasti, která
-obsahuje soubory jádra a yabootu. Na některých počítačích musíte
-místo <userinput>hd:</userinput> zadat <userinput>ide0:</userinput>.
-Po stisku klávesy &enterkey; uvidíte prompt yabootu
-
-<informalexample><screen>
-boot:
-</screen></informalexample>
-
-Do promptu napište <userinput>install</userinput> nebo
-<userinput>install video=ofonly</userinput> a stiskněte &enterkey;
-&mdash; po chvíli by se měl spustit instalační program &debian;u.
-Parametr <userinput>video=ofonly</userinput> byste měli vyzkoušet
-v případě, že standardní <userinput>install</userinput> nefunguje.
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="powerpc" condition="bootable-usb" id="usb-boot-powerpc">
-  <title>Zavedení z USB médií</title>
-<para>
-
-O zavádění z USB médií víme, že funguje na NewWorld PowerMacích.
-
-</para><para>
-
-K zavedení Macintoshe z USB zařízení musíte mít vše připravené podle
-<xref linkend="boot-usb-files"/>. Protože OpenFirmware implicitně
-neprohledává USB zařízení, budete muset použít prompt OpenFirmwaru
-(viz <xref linkend="invoking-openfirmware"/>).
-
-</para><para>
-
-Nejprve budete muset zjistit, kde se ve stromu zařízení nacházejí USB
-zařízení, protože v současnosti to <command>ofpath</command> neumí
-zjistit automaticky. Seznam všech známých zařízení a jejich aliasů
-získáte tak, že do promptu OpenFirmwaru zadáte <userinput>dev /
-ls</userinput> a <userinput>devalias</userinput>. Na autorově systému
-fungují s různými USB klíčenkami cesty jako
-<filename>usb0/disk</filename>, <filename>usb0/hub/disk</filename>,
-<filename>/pci@f2000000/usb@1b,1/disk@1</filename>
-a <filename>/pci@f2000000/usb@1b,1/hub@1/disk@1</filename>.
-
-</para><para>
-
-Když znáte cestu k zařízení, můžete zavést instalační program
-příkazem:
-
-<informalexample><screen>
-boot <replaceable>usb0/disk</replaceable>:<replaceable>2</replaceable>,\\:tbxi
-</screen></informalexample>
-
-<replaceable>2</replaceable> odpovídá oblasti Apple_HFS nebo
-Apple_Bootstrap, na kterou jste dříve nakopírovali zaváděcí obrazy.
-Část <userinput>,\\:tbxi</userinput> říká OpenFirmwaru, aby zavedl ze
-souboru s HFS typem souboru "tbxi" (t.j. <command>yaboot</command>)
-v adresáři dříve požehnaném příkazem <command>hattrib -b</command>.
-
-</para><para>
-
-Systém by se měl zavést a měla by se ukázat výzva
-<prompt>boot:</prompt>. Zde můžete zadat dodatečné zaváděcí parametry,
-nebo jednoduše stisknout &enterkey;.
-
-</para><warning><para>
-
-Popsaný způsob zavádění je poměrně nový a na některých počítačích
-nemusí jít zprovoznit. Pokud máte problémy, odešlete, prosím, hlášení
-o průběhu instalace, jak je popsáno v <xref linkend="submit-bug"/>.
-
-</para></warning>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="powerpc" id="boot-tftp-powerpc"><title>Zavedení z TFTP</title>
-
-&boot-installer-intro-net.xml;
-
-<para>
-
-V současnosti podporují zavádění ze sítě počítače PReP a New World
-PowerMacy.
-
-</para><para>
-
-Na strojích s OpenFirmwarem, např. NewWorld Power Macích, vstupte do
-<quote>boot monitoru</quote> (viz <xref linkend="invoking-openfirmware"/>)
-a zadejte příkaz
-
-<informalexample><screen>
-0 &gt; boot enet:0
-</screen></informalexample>
-
-Pokud to nebude fungovat, můžete zkusit přidat jméno souboru:
-
-<informalexample><screen>
-0 &gt; boot enet:0,yaboot
-</screen></informalexample>
-
-Stanice PReP a CHRP mohou adresovat síť odlišně. Na PReP zkuste příkaz
-
-<informalexample><screen>
-boot net:<replaceable>ip_adresa_serveru</replaceable>,<replaceable>soubor</replaceable>,<replaceable>ip_adresa_klienta</replaceable>
-</screen></informalexample>
-
-Na některých systémech PReP (např. Motorola PowerStack) vypíše příkaz
-<userinput>help boot</userinput> syntaxi a popis dostupných příkazů a
-parametrů.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-
-  <sect2 arch="powerpc" condition="supports-floppy-boot">
-  <title>Zavedení z disket</title>
-<para>
-
-Zavádění z disket je na architektuře &arch-title; podporováno, ale
-obvykle pouze pro OldWorld systémy, protože NewWorld systémy nebývají
-vybaveny disketovými mechanikami a zavádění z externích USB mechanik
-zatím není podporováno.
-
-</para><para>
-
-Předpokládáme, že jste si již potřebné obrazy stáhli a podle
-<xref linkend="create-floppy"/> vytvořili příslušné diskety.
-
-</para><para>
-
-Abyste mohli z diskety <filename>boot-floppy-hfs.img</filename> zavést
-systém, vložte ji do mechaniky po vypnutí systému, ale před stiskem
-zapínacího tlačítka.
-
-</para><note><para>
-
-Pokud nejste obeznámeni se zvláštnostmi Macintoshů: Disketa vložená
-před zapnutím počítače má nejvyšší prioritu při zavádění systému. Pokud
-na disketě není zaveditelný systém, disketa bude vysunuta a počítač
-zkusí zavést systém z pevného disku.
-
-</para></note><para>
-
-Po zavedení je požadována disketa <filename>root.bin</filename>.
-Vložte ji do mechaniky a zmáčkněte &enterkey;. Kořenový svazek se
-nahraje do paměti a automaticky se spustí instalační program.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-
-  <sect2 arch="powerpc"><title>Zaváděcí parametry na PowerPC</title>
-<para>
-
-Mnoho starších monitorů od Apple používá rozlišení 640x480 na
-67Hz. Pokud se vám zdá obraz na takovém monitoru zkosený, zkuste
-použít zaváděcí parametr <userinput>video=atyfb:vmode:6</userinput>,
-kterým nastavíte vhodný režim pro většinu grafických karet s čipy
-Mach64 a Rage. Pro Rage 128 použijte
-<userinput>video=aty128fb:vmode:6</userinput> .
-
-</para>
-  </sect2>
-
-
-  <sect2 arch="ppc64el"><title>Zavádění na ppc64el</title>
-<para>
-
-Jak zavést ppc64el:
-
-</para>
-
-   <sect3><title>Petitboot</title>
-<para>
-
-Petitboot je platformově nezávislý zavaděč založený na linuxovém
-mechanismu kexec. Podporuje zavedení jádra, initrd a souboru se
-stromem zařízení z libovolného souborového systému připojitelného pod
-Linuxem. Dále umí nahrát soubory ze sítě pomocí protokolů FTP, SFTP,
-TFTP, NFS, HTTP a HTTPS. Petitboot umí zavést libovolný operační
-systém, který obsahuje podporu pro kexec.
-
-</para><para>
-
-Petitboot hledá konfigurační soubory zavaděče na připojitelných
-zařízeních a také se dá nastavit, aby používal informace z DHCP
-serveru.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-<!-- comment this out for now, since there is no content
-  <sect3> <title>Zaváděcí paramatery</title>
-<para>
-        Boot parameters for ppc64el
-
-FIXME: add some useful content here
-
-</para>
-  </sect3>
--->
-
-  </sect2>
diff --git a/cs/boot-installer/s390.xml b/cs/boot-installer/s390.xml
deleted file mode 100644
index 9573fdeb5..000000000
--- a/cs/boot-installer/s390.xml
+++ /dev/null
@@ -1,61 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70788 -->
-
-  <sect2 arch="s390"><title>Omezení S/390</title>
-<para>
-
-Pro spuštění instalačního programu na S/390 je nutné mít funkční
-síťové připojení.
-
-</para><para>
-
-Zaváděcí proces začne s nastavením sítě, kde musíte zadat několik
-síťových parametrů. Pokud je nastavení úspěšné, můžete se pomocí ssh
-přihlásit do systému, čímž se spustí standardní instalační systém.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-
-  <sect2 arch="s390"><title>Zaváděcí parametry S/390</title>
-<para>
-
-Na systémech S/390 můžete parametry uložit do souboru
-<filename>parm</filename>. Tento soubor může být ve formátu ASCII nebo
-EBCDIC a musí mít pevnou šířku 80 znaků na řádek. Pokud se parametr do
-80 znakového limitu nevleze, může bez problémů pokračovat na dalším
-řádku. Před předáním jádru jsou totiž všechny řádky spojeny (bez
-mezer) do jednoho dlouhého. Ukázkový
-<filename>parmfile.debian</filename> naleznete u instalačních médií.
-
-<!--
-Podrobné informace o zaváděcích parametrech specifických pro
-S/390 naleznete v <ulink url="&url-s390-devices;">Device Drivers and
-Installation Commands</ulink>.
--->
-
-</para><para>
-
-Zavádíte-li instalaci v logické oblasti (LPAR) nebo ve virtuálním
-počítači (VM), kde je vidět spousta nejrůznějších zařízení, můžete
-jádru říct, aby se omezilo jen na zadanou množinu zařízení. To se hodí
-v případech, kdy je vidět spousta disků (nejspíše v LPAR režimu).
-Parametr <quote>cio_ignore</quote> může fungovat jak černá listina
-(pro zakázání několika málo zařízení), nebo jako seznam povolených
-zařízení (pro povolení jen konkrétních zařízení):
-
-<informalexample role="example"><screen>
-# černá listina: ignoruje jen zařízení 300 a 301
-cio_ignore=0.0.0300-0.0.0301
-# povolená zařízení: ignoruje vše kromě 1150, FD00, FD01 a FD02
-cio_ignore=all,!0.0.1150,!0.0.fd00-0.0.fd02
-</screen></informalexample>
-
-Poznamenejme, že hexadecimální číslice je třeba psát malými písmeny.
-Jestliže se rozhodnete použít tento parametr, pamatujte, že je potřeba
-vypsat všechna zařízení, což zahrnuje minimálně disky, síťová zařízení
-a konzoli. Aby se seznam použil během zavádění instalace, je potřeba
-tento parametr zadat do souboru <filename>parmfile.debian</filename>.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/boot-installer/sparc.xml b/cs/boot-installer/sparc.xml
deleted file mode 100644
index 0c764ebb0..000000000
--- a/cs/boot-installer/sparc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,45 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70879 -->
-
-  <sect2 arch="sparc" id="boot-tftp-sparc"><title>Zavedení z TFTP</title>
-
-&boot-installer-intro-net.xml;
-
-<para>
-
-Na strojích s OpenBootem jednoduše vstupte do <quote>boot
-monitoru</quote> (viz <xref linkend="invoking-openboot"/>) a zadejte
-příkaz <userinput>boot net</userinput> pro zavedení z TFTP a RARP
-serveru nebo <userinput>boot net:bootp</userinput>
-(resp. <userinput>boot net:dhcp</userinput>) pro zavedení z TFTP
-a BOOTP (resp. DHCP) serveru. Speciální zaváděcí parametry pro &d-i;
-můžete zadat na konec příkazu <userinput>boot</userinput>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-
-  <sect2 arch="sparc"><title>Zavedení z CD-ROM</title>
-
-&boot-installer-intro-cd.xml;
-
-<para>
-
-Většina verzí OpenBootu podporuje příkaz <userinput>boot
-cdrom</userinput>, což je jednoduchý alias k zavedení ze SCSI zařízení
-s ID 6 (nebo ze sekundárního master zařízení na systémech IDE).
-
-</para>
-  </sect2>
-
-
-  <sect2 arch="sparc"><title>Chybová hláška <quote>IDPROM</quote></title>
-<para>
-
-Jestliže nemůžete zavést systém kvůli hlášce o problému s
-<quote>IDPROM</quote>, pak je pravděpodobné, že se vybila baterie
-NVRAM, která uchovává nastavení firmwaru. Více informací naleznete v
-dokumentu <ulink url="&url-sun-nvram-faq;">Sun NVRAM FAQ</ulink>.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/boot-installer/trouble.xml b/cs/boot-installer/trouble.xml
deleted file mode 100644
index b9a2f8e47..000000000
--- a/cs/boot-installer/trouble.xml
+++ /dev/null
@@ -1,603 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70737 -->
-
- <sect1 id="boot-troubleshooting">
- <title>Problémy s instalačním systémem</title>
-<para>
-</para>
-
-  <sect2 arch="not-s390" id="unreliable-cd">
-  <title>Spolehlivost CD</title>
-<para>
-
-Občas, obzvláště se staršími CD mechanikami, se nemusí podařit zavést
-instalační systém. Dokonce je možné, že se systém zavede, ale poté již
-CD mechaniku nenalezne, nebo během instalace bude čtení vracet chyby.
-
-</para><para>
-
-Možných příčin je spousta a můžeme zde vypsat jen ty nejběžnější,
-resp. můžeme zmínit obecné postupy. Zbytek je na vás.
-
-</para><para>
-
-Nejprve byste měli vyzkoušet dvě nejjednodušší věci.
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Pokud z CD nejde zavést, zkontrolujte, že je disk vložen správně a že
-není špinavý.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Pokud systém sice naběhne, ale rozpoznání CD selže, zkuste z menu
-opakovaně vybrat možnost <menuchoice> <guimenuitem>Rozpoznat a
-připojit CD-ROM</guimenuitem> </menuchoice>. Je známo, že se tím
-vyřeší některé problémy s DMA muzeálních CD mechanik.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Jestliže to stále nepomohlo, zkuste některý z návrhů níže. Většina
-návrhů platí jak pro CD mechaniky, tak pro DVD, Blu-Ray a podobné
-mechaniky.
-
-</para><para>
-
-Jako poslední záchrana zde stále existuje možnost zvolit instalaci
-z jiného média, např. ze sítě.
-
-</para>
-
-  <sect3>
-  <title>Běžné problémy</title>
-
-<itemizedlist>
-  <listitem><para>
-
-Některé starší CD mechaniky nepodporují čtení disků vypálených
-na novějších vypalovačkách vyššími rychlostmi.
-
-  </para></listitem>
-<!--
-  <listitem><para>
-
-Jestliže váš systém zvládá zavádění z CD, nemusí to nutně znamenat, že
-že tuto mechaniku (přesněji řečeno řadič, ke kterému je mechanika
-připojena) podporuje i &arch-kernel;.
-
-  </para></listitem>
--->
-  <listitem><para>
-
-Některé hodně staré CD mechaniky nefungují správně při povoleném DMA
-<quote>direct memory access</quote>.
-
-  </para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-  </sect3>
-
-  <sect3>
-  <title>Jak zjistit o problému co nejvíce (a možná jej vyřešit)</title>
-<para>
-
-Pokud se nedaří z CD zavést systém, zkuste následující.
-
-<itemizedlist>
-  <listitem><para>
-
-Zkontrolujte, zda je v BIOSu povoleno zavádění z CD a že vaše CD
-mechanika podporuje média, která používáte.
-
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-
-Pokud jste si stáhli iso obraz, zkontrolujte, že souhlasí kontrolní
-součet s tím, který se nachází v souboru
-<filename>MD5SUMS</filename>. Soubor by měl ležet na stejném místě, ze
-kterého jste stáhli obraz.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>md5sum <replaceable>debian-testing-i386-netinst.iso</replaceable></userinput>
-a20391b12f7ff22ef705cee4059c6b92  <replaceable>debian-testing-i386-netinst.iso</replaceable>
-</screen></informalexample>
-
-Dále zkontrolujte, že kontrolní součet souhlasí i po vypálení obrazu.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>dd if=/dev/cdrom | \</userinput>
-<prompt>&gt;</prompt> <userinput>head -c `stat --format=%s <replaceable>debian-testing-i386-netinst.iso</replaceable>` | \</userinput>
-<prompt>&gt;</prompt> <userinput>md5sum</userinput>
-a20391b12f7ff22ef705cee4059c6b92  -
-262668+0 records in
-262668+0 records out
-134486016 bytes (134 MB) copied, 97.474 seconds, 1.4 MB/s
-</screen></informalexample>
-
-  </para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Pokud se podařilo zavést instalační systém, ale ten už CD nerozpozná,
-postačí někdy z hlavního instalačního menu znovu spustit krok
-rozpoznání CD. Máte-li více mechanik, zkuste použít nějakou
-jinou. Jestliže to nepomáhá, nebo se při čtení objevují chyby, zkuste
-některou z rad níže. Pro následující kroky je třeba základní znalost
-jádra &arch-kernel;. Pro spouštění různých příkazů byste se měli
-přepnout na druhou virtuální konzolu (VT2) a aktivovat tam spící
-shell.
-
-<itemizedlist>
-  <listitem><para>
-
-Zkontrolujte podezřelé hlášky na čtvrté virtuální konzoli, nebo si
-editorem <command>nano</command> prohlédněte obsah souboru
-<filename>/var/log/syslog</filename>. Poté zkontrolujte výstup příkazu
-<command>dmesg</command>.
-
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-
-Ve výpisu příkazu <command>dmesg</command> se podívejte, zda byla vaše
-CD mechanika nalezena. Měli byste tam vidět něco podobného (ne nutně v
-tomto pořadí):
-
-<informalexample><screen>
-ata1.00: ATAPI: MATSHITADVD-RAM UJ-822S, 1.61, max UDMA/33
-ata1.00: configured for UDMA/33
-scsi 0:0:0:0: CD-ROM            MATSHITA DVD-RAM UJ-822S  1.61 PQ: 0 ANSI: 5
-sr0: scsi3-mmc drive: 24x/24x writer dvd-ram cd/rw xa/form2 cdda tray
-cdrom: Uniform CD-ROM driver Revision: 3.20
-</screen></informalexample>
-
-Nevidíte-li nic podobného, je možné, že řadič, ke kterému je vaše CD
-mechanika připojena, nebyl rozpoznán, nebo není podporován. Jestliže
-víte, který ovladač je vyžadován pro váš řadič, můžete jej zkusit
-nahrát ručně příkazem <command>modprobe</command>.
-
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-
-Zkontrolujte, zda se v adresáři <filename>/dev/</filename> vytvořil
-soubor zařízení odpovídající vaší CD mechanice. Podle výše uvedeného
-příkladu by to byl soubor <filename>/dev/sr0</filename>. Také by měl
-existovat symbolický odkaz <filename>/dev/cdrom</filename>.
-
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-
-Příkazem <command>mount</command> se přesvědčte, zda je CD připojeno.
-Pokud ne, zkuste je připojit ručně.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>mount /dev/<replaceable>hdc</replaceable> /cdrom</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Podívejte se, zda tento příkaz nevyvolal nějaká chybová hlášení.
-
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-
-Zkontrolujte, zda je DMA zapnuté:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>cd /proc/<replaceable>ide</replaceable>/<replaceable>hdc</replaceable></userinput>
-<prompt>$</prompt> <userinput>grep using_dma settings</userinput>
-using_dma      1       0       1       rw
-</screen></informalexample>
-
-Číslo <quote>1</quote> v prvním sloupci za textem
-<literal>using_dma</literal> znamená, že je DMA povoleno. Pokud je,
-zkuste je vypnout:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>echo -n "using_dma:0" &gt;settings</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Před spuštěním příkazu se ujistěte, že jste v adresáři zařízení, které
-odpovídá vaší CD mechanice.
-
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-
-Pokud se během instalace vyskytnou problémy, zkuste zkontrolovat
-integritu média pomocí volby v hlavním menu instalačního systému. Toto
-menu můžete použít jako rozumný test, zda je možné spolehlivě přečíst
-celé CD.
-
-  </para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para>
-  </sect3>
-  </sect2>
-
-  <sect2 condition="supports-floppy-boot" id="unreliable-floppies">
-  <title>Spolehlivost disket</title>
-
-<para>
-
-Pro lidi, kteří instalují &debian; z disket, bývá největším problémem
-spolehlivost těchto médií.
-
-</para><para>
-
-Nejhorší problémy bývají se zaváděcí disketou, poněvadž tuto disketu
-čte BIOS ještě před zavedením Linuxu. BIOS nedokáže číst disketu tak
-spolehlivě jako linuxový ovladač, a pokud dojde k chybnému načtení dat,
-může se čtení <quote>jen tak</quote> zastavit bez vypsání chybového
-hlášení. K chybnému čtení může samozřejmě dojít i u disket s ovladači
-a instalačním systémem, což se, na rozdíl od zaváděcí diskety, projeví
-záplavou hlášení o V/V chybách.
-
-</para><para>
-
-Pokud se vám instalace zasekne vždy na stejné disketě, první věc,
-kterou byste měli udělat, je znovu stáhnout obraz diskety a zapsat
-jej na <emphasis>jinou</emphasis> disketu. Přeformátování původní
-diskety nemusí vést k úspěchu, ani když se po formátování vypíše, že
-operace proběhla bez problémů. Někdy je užitečné zkusit nahrát
-diskety na jiném počítači. Máte-li podezření na problém při stahování,
-ověřte md5součty obrazů.
-
-</para><para>
-
-Jeden z uživatelů napsal, že se mu podařilo vytvořit bezchybnou
-zaváděcí disketu až na <emphasis>třetí</emphasis> takový pokus.
-
-</para><para>
-
-Podle dalších uživatelů může systém úspěšně naběhnout až na několikátý
-pokus při čtení ze stejné diskety. Příčinou jsou nespolehlivé
-disketové jednotky nebo chyby ve firmwaru.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Zaváděcí konfigurace</title>
-
-<para>
-
-Pokud se jádro zasekne během zavádění, nerozezná připojená zařízení,
-nebo disky nejsou korektně rozpoznány, v prvé řadě zkontrolujte
-parametry jádra, kterými se zabývá <xref linkend="boot-parms"/>.
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-V některých případech může za nefunkčnost zařízení chybějící firmware,
-jak popisují části <xref linkend="hardware-firmware"/> a <xref
-linkend="loading-firmware"/>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="x86">
-  <title>Softwarová syntéza hlasu</title>
-<para>
-
-Pokud softwarová syntéza hlasu nefunguje, bývá to obvykle problém se
-zvukovou kartou. Buď není její ovladač součástí instalátoru, nebo její
-mixer používá atypické názvy kanálů, které jsou vevýchozím nastavení
-ztišené. Měli byste to nahlásit jako chybu a přiložit k ní výpisy
-násedujících příkazů spuštěných na daném počítači z jiného linuxového
-systému, na kterém zvuk funguje (například z Live CD).
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-  <userinput>dmesg</userinput>
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>lspci</userinput>
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>lsmod</userinput>
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <userinput>amixer</userinput>
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="x86" id="i386-boot-problems">
-  <title>Běžné instalační problémy na &arch-title;</title>
-<para>
-
-V praxi se můžete potkat s instalačními problémy, které lze vyřešit,
-nebo je aspoň obejít, zadáním určitých zaváděcích parametrů
-instalačnímu programu.
-
-</para>
-<!--
-<para>
-
-Některé systémy mají disketové mechaniky s invertovanými DCL. Pokud
-při čtení z mechaniky zaznamenáte chyby a přitom jste si jisti, že
-disketa je dobrá, zkuste parametr
-<userinput>floppy=thinkpad</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Na některých systémech jako např. IBM PS/1 nebo ValuePoint, které
-používají řadiče disků ST-506, asi nebude řadič IDE rozpoznán
-korektně. Nejprve pokud možno vyzkoušejte zavést systém beze změny
-parametrů. Pokud nebude disk rozpoznán, zkuste zadat geometrii disku
-(počet cylindrů, hlav a sektorů) pomocí parametru:
-<userinput>hd=<replaceable>cylindry</replaceable>,<replaceable>hlavy</replaceable>,<replaceable>sektory</replaceable></userinput>.
-
-</para><para>
-
-Jestliže máte velmi starý počítač a jádro se zasekne po hlášce
-<computeroutput>Checking 'hlt' instruction...</computeroutput>, potom
-by mohl pomoci parametr <userinput>no-hlt</userinput>, kterým zakážete
-provádění tohoto testu.
-
-</para><para>
-
-Některé systémy (obzvláště notebooky), které mají nativní rozlišení v
-jiném poměru stran než 4:3 (tj. jiné než např. 800x600 nebo 1024x768),
-mohou po zavedení instalace zobrazovat pouze prázdnou obrazovku.
-V takovém případě zkuste použít zaváděcí parametr
-<userinput>vga=788</userinput><footnote>
-
-<para>
-
-Parametr <userinput>vga=788</userinput> aktivuje VESA framebuffer s
-rozlišením 800x600. To bude nejspíš fungovat, avšak nemusí to být
-nejlepší rozlišení monitoru. Seznam podporovaných rozlišení získáte po
-použití parametru <userinput>vga=ask</userinput>, nicméně tento seznam
-nemusí být úplný.
-
-</para>
-
-</footnote>. Pokud to nepomůže, zkuste ještě parametr
-<userinput>fb=false</userinput>.
-
-</para>
--->
-<para>
-
-Jestliže je obraz na obrazovce během zavádění jádra
-<quote>divný</quote>, jako třeba čistě bílý, naprosto černý, nebo se
-zobrazuje barevné <quote>smetí</quote>, máte problematickou grafickou
-kartu, která se neumí správně přepnout do grafického režimu. V takovém
-případě pomůže zaváděcí parametr
-<userinput>fb=false</userinput>, kterým vypnete
-grafický framebuffer. Během instalace však bude k dispozici pouze
-podmnožina dostupných jazyků, protože některé jazyky nejdou v čistě
-textovém režimu zobrazit. Zaváděcí parametry popisuje
-<xref linkend="boot-parms"/>.
-
-</para>
-
-   <sect3>
-   <title>Systém zamrzne během konfigurování PCMCIA</title>
-<para>
-
-Některé staré modely notebooků firmy Dell jsou známé tím, že se zhroutí,
-když automatické rozpoznávání PCMCIA zařízení přistoupí na určité
-hardwarové adresy. Toto chování mohou vykazovat i některé notebooky
-jiných výrobců. Pokud se u vás tento problém projevuje a pro instalaci
-podporu PCMCIA nepotřebujete, můžete ji vypnout zaváděcím parametrem
-<userinput>hw-detect/start_pcmcia=false</userinput>. Služby PCMCIA
-můžete zprovoznit později po instalaci.
-
-</para><para>
-
-Alternativně můžete instalační program zavést v expertním režimu. Pak
-budete mimo jiné dotázáni na rozsah zdrojů, které váš hardware
-vyžaduje. Například pokud máte jeden z výše zmíněných Dellů, měli
-byste zde zadat <userinput>exclude port
-0x800-0x8ff</userinput>. Seznam obvyklých rozsahů se nachází například
-v <ulink
-url="http://pcmcia-cs.sourceforge.net/ftp/doc/PCMCIA-HOWTO-1.html#ss1.12">System
-resource settings section of the PCMCIA HOWTO</ulink>.
-Při zadávání rozsahů do instalačního programu vynechejte všechny
-čárky (pokud se v rozsazích nachází).
-
-</para>
-   </sect3>
-
-<!--
-   <sect3 arch="x86">
-   <title>Systém zamrzne během nahrávání USB modulů</title>
-<para>
-
-Jádro se standardně snaží nahrát ovladače pro USB a konkrétně pro USB
-klávesnice, aby umožnilo instalaci uživatelům s nestandardními USB
-klávesnicemi. Bohužel existují porouchané USB systémy, na kterých se
-ovladač při nahrávání zasekne. Obejít je můžete tím, že problémový USB
-řadič deaktivujete v BIOSu základní desky. Jinou možností je zaváděcí
-parametr <userinput>nousb</userinput>.
-
-</para>
-   </sect3>
--->
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="sparc" id="sparc-boot-problems">
-  <title>Běžné problémy s instalací na &arch-title;</title>
-<para>
-
-Při instalaci existuje několik známých problémů, které je dobré zmínit.
-
-</para>
-
-   <sect3>
-   <title>Chybné přesměrování video výstupu</title>
-<para>
-
-Není neobvyklé, že ve výchozí konfiguraci mají systémy &arch-title; dvě
-grafické karty, například ATI a Sun Creator 3D. V některých případech se
-může stát, že Linux nepřesměruje svůj video výstup na kartu původně zvolenou
-firmwarem, ale na tu druhou. To pak může vypadat, jako by se zavádění
-zaseklo. Poslední viditelná hláška bývá obvykle:
-
-<informalexample><screen>
-Remapping the kernel... done
-Booting Linux...
-</screen></informalexample>
-
-Možným řešením je fyzické odstranění jedné z grafických karet, nebo
-zakázání nepoužívané karty pomocí parametru jádra. Například pro
-zakázání karty ATI byste zavedli instalační systém s parametrem
-<userinput>video=atyfb:off</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Je možné, že tento parametr budete muset před restartem přidat i do
-konfiguračního souboru zavaděče silo
-(<filename>/target/etc/silo.conf</filename>) a pokud jste instalovali
-X11, tak v souboru <filename>/etc/X11/xorg.conf</filename> změnit
-ovladač, aby odpovídal skutečně použité kartě.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3>
-   <title>Chyba při zavádění z CD-ROM</title>
-<para>
-
-Některé Sparc systémy jsou notoricky známé tím, že mají problémy se
-zaváděním z CD-ROM. A i když se zavedení podaří, mohou se během
-instalace objevovat nevysvětlitelné chyby. Nejvíce problémů bylo
-hlášeno na systémech SunBlade.
-
-</para><para>
-
-Doporučujeme tyto systémy instalovat zavedením ze sítě.
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-
-  <sect2 id="kernel-msgs">
-  <title>Význam hlášek při zavádění jádra</title>
-
-<para>
-
-Během zavádění systému můžete vidět spoustu hlášení typu
-<computeroutput>can't find ...</computeroutput>,
-<computeroutput>... not present</computeroutput>,
-<computeroutput>can't initialize ...</computeroutput> nebo
-<computeroutput>this driver release depends on ...</computeroutput>.
-Většina těchto hlášení je neškodná.  Vy je vidíte proto, že jádro
-instalačního systému je přeloženo tak, aby mohlo běžet na počítačích s
-odlišnými hardwarovými konfiguracemi a mnoha různými periferními
-zařízeními. Samozřejmě že žádný počítač asi nebude mít všechna
-zařízení, tudíž systém nahlásí několik nenalezených zařízení. Také se
-může stát, že se zavádění na chvíli zastaví. To se stává při čekání na
-odpověď od zařízení, které v systému chybí. Pokud se vám zdá doba, za
-kterou systém naběhne, příliš dlouhá, můžete si později vytvořit
-vlastní jádro<phrase arch="linux-any"> (viz <xref linkend="kernel-baking"/>)</phrase>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-
-  <sect2 id="problem-report">
-  <title>Hlášení problémů s instalací</title>
-<para>
-
-Jestliže se dostanete přes úvodní fázi zavedení systému, ale nemůžete
-instalaci dokončit, můžete použít menu <guimenuitem>Uložit záznamy pro
-pozdější ladění</guimenuitem>. Tato volba vám umožní uložit na disketu nebo
-zpřístupnit přes webové rozhraní chybové hlášky, stav systému a jiné
-užitečné informace, které vám mohou naznačit, v čem je problém a jak
-ho vyřešit. Tyto údaje nám také můžete poslat spolu s hlášením
-o chybě.
-
-</para><para>
-
-Další užitečné informace můžete najít během instalace v adresáři
-<filename>/var/log/</filename> a později v novém systému ve
-<filename>/var/log/installer/</filename>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="submit-bug">
-  <title>Pošlete nám zprávu o instalaci</title>
-<para>
-
-Pokud problém přetrvává, prosíme vás o zaslání zprávy o průběhu
-instalace. Zprávu o instalaci můžete zaslat i v případě, že vše
-proběhlo bez problémů &mdash; získáme tak přehled o nejrůznějších
-hardwarových konfiguracích.
-
-</para><para>
-
-Zprávy o instalaci budou publikovány v našem systému sledování chyb
-(BTS, Bug Tracking System) a budou přeposlány do veřejného diskusního
-listu. Proto se ujistěte, že použijete emailovou adresu, u které vám
-nevadí, že bude zveřejněna.
-
-</para><para>
-
-Máte-li funkční systém s &debian;em, je nejjednodušší zaslat zprávu
-pomocí balíku <classname>reportbug</classname>. Nainstalujte si
-potřebné balíky (<command>apt install installation-report
-reportbug</command>), nastavte <classname>reportbug</classname> podle
-kapitoly <xref linkend="mail-outgoing"/> a spusťte příkaz
-<command>reportbug installation-reports</command>.
-
-</para><para>
-
-Při psaní zprávy můžete využít následující
-šablonu, kterou pak zašlete jako hlášení o chybě vůči pseudobalíku
-<classname>installation-report</classname> na adresu
-<email>submit@bugs.debian.org</email>.
-
-<informalexample><screen>
-Package: installation-reports
-
-Boot method: <replaceable>&lt;Jak jste zavedli instalaci? CD? Disketa? Síť?&gt;</replaceable>
-Image version: <replaceable>&lt;Celé url, odkud jste stáhli obraz(y)&gt;</replaceable>
-Date: <replaceable>&lt;Datum a čas instalace&gt;</replaceable>
-
-Machine: <replaceable>&lt;Popis počítače (např. IBM Thinkpad T41)&gt;</replaceable>
-Processor:
-Memory:
-Partitions: <replaceable>&lt;Výstup příkazu df -Tl;&gt;</replaceable>
-
-Output of lspci -knn (or lspci -nn):
-
-Base System Installation Checklist:
-[O] = OK, [E] = Error (please elaborate below), [ ] = didn't try it
-
-Initial boot:           [ ]
-Detect network card:    [ ]
-Configure network:      [ ]
-Detect CD:              [ ]
-Load installer modules: [ ]
-Detect hard drives:     [ ]
-Partition hard drives:  [ ]
-Install base system:    [ ]
-Clock/timezone setup:   [ ]
-User/password setup:    [ ]
-Install tasks:          [ ]
-Install boot loader:    [ ]
-Overall install:        [ ]
-
-Comments/Problems:
-
-<replaceable>&lt;Zde se můžete rozepsat o způsobu instalace, zmínit nápady
-      a postřehy, které vás napadly během instalace.&gt;</replaceable>
-</screen></informalexample>
-
-V samotné zprávě podrobně popište problém, včetně posledních
-viditelných hlášek jádra v okamžiku zaseknutí počítače.
-Také nezapomeňte popsat kroky, kterými jste se do problémové
-části dostali.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/boot-installer/x86.xml b/cs/boot-installer/x86.xml
deleted file mode 100644
index f5476230a..000000000
--- a/cs/boot-installer/x86.xml
+++ /dev/null
@@ -1,495 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70879 -->
-
-  <sect2 arch="any-x86" condition="bootable-usb" id="usb-boot-x86">
-  <title>Zavedení z USB <quote>klíčenky</quote></title>
-
-&boot-installer-intro-usb.xml;
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="any-x86"><title>Zavedení z CD-ROM</title>
-
-&boot-installer-intro-cd.xml;
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="any-x86" id="boot-win32">
-  <title>Zavedení z Windows</title>
-<para>
-
-Pro zavedení instalátoru z Windows můžete buď
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-získat instalační CD/DVD, <phrase condition="bootable-usb">případně
-USB klíčenku,</phrase> jak popisuje kapitola <xref
-linkend="official-cdrom"/>, <phrase
-condition="bootable-usb">resp. <xref linkend="boot-usb-files"/>,
-</phrase> nebo
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-stáhnout samostatnou Windows aplikaci dostupnou na zrcadlech &debian;u
-jako <filename>tools/win32-loader/stable/win32-loader.exe</filename>.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-
-</para><para>
-
-Při použití instalačního CD nebo DVD, by se měl příslušný program
-spustit automaticky při vložení média do mechaniky. Pokud jej Windows
-nespustí, nebo pokud používáte USB klíčenku, můžete (před)instalační
-program spustit ručně tak, že se přepnete na příslušné zařízení
-a spustíte <command>setup.exe</command>.
-
-</para><para>
-
-Po spuštění programu budete dotázáni na několik předběžných otázek a
-následně bude váš systém upraven pro zavedení instalačního systému
-&debian;u.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="x86" id="install-from-dos">
-  <title>Zavedení z DOSu pomocí <command>loadlin</command></title>
-<para>
-
-Zaveďte operační systém DOS (ne Windows) například ze záchranného nebo
-diagnostického média.
-
-</para><para>
-
-Pokud z DOSu můžete přistupovat na CD mechaniku, vložte do ní
-instalační CD a přepněte se na ni příkazem
-
-<informalexample><screen>
-<userinput><replaceable>d</replaceable>:</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-kde <replaceable>d</replaceable> je označení vaší CD mechaniky. Pokud
-CD mechaniku nemáte, nebo není z DOSu dostupná, nachystejte si předem
-příslušné soubory podle <xref linkend="files-loadlin"/> a přepněte se
-na disk, kam jste soubory umístili.
-
-</para><para>
-
-Přesuňte se do podadresáře s preferovanou variantou jádra, např.
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>cd \&x86-install-dir;</userinput>
-</screen></informalexample>.
-
-Preferujete-li grafickou instalaci, přejděte ještě do podadresáře
-<filename>gtk</filename>
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>cd gtk</userinput>
-</screen></informalexample>.
-
-Nyní spusťte dávku <command>install.bat</command>. Zavede se jádro,
-které automaticky spustí instalační systém.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="x86" id="boot-initrd">
-  <title>Zavedení z Linuxu programem <command>LILO</command> nebo
-  <command>GRUB</command></title>
-<para>
-
-Pro zavedení instalátoru z pevného disku musíte nejprve stáhnout
-potřebné soubory a umístit je podle kapitoly <xref
-linkend="boot-drive-files"/>.
-
-</para><para>
-
-Plánujete-li z disku jenom nastartovat a poté již všechno stáhnout ze
-sítě, měli byste použít soubor
-<filename>netboot/debian-installer/&architecture;/initrd.gz</filename>
-a odpovídající jádro
-<filename>netboot/debian-installer/&architecture;/linux</filename>. To vám
-umožní přerozdělit disk, ze kterého jste instalaci spustili.
-
-</para><para>
-
-Pokud během instalace nebudete upravovat diskovou oblast, na které jsou
-soubory instalačního systému, můžete použít
-<filename>hd-media/initrd.gz</filename>, příslušné jádro a také obraz
-CD nebo DVD (musí končit na <literal>.iso</literal>). Instalační
-systém pak nebude vyžadovat připojení k síti.
-
-</para><para>
-
-Pro zavaděč <command>LILO</command> musíte v souboru
-<filename>/etc/lilo.conf</filename> nastavit dvě důležité věci:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-říci zavaděči, že má při zavádění použít soubor
-<filename>initrd.gz</filename> jako RAMdisk,
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-říci jádru <filename>vmlinuz</filename>, že má tento RAMdisk
-použít jako svou kořenovou oblast.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-Následuje příklad <filename>/etc/lilo.conf</filename>:
-
-</para><para>
-
-<informalexample><screen>
-image=/boot/newinstall/vmlinuz
-       label=newinstall
-       initrd=/boot/newinstall/initrd.gz
-</screen></informalexample>
-
-Pokud vás zajímají pikantní detaily, prozkoumejte manuálové stránky
-<citerefentry> <refentrytitle>initrd</refentrytitle>
-<manvolnum>4</manvolnum> </citerefentry> a <citerefentry>
-<refentrytitle>lilo.conf</refentrytitle> <manvolnum>5</manvolnum>
-</citerefentry>. Nyní stačí spustit <userinput>lilo</userinput>
-a restartovat počítač.
-
-</para><para>
-
-Postup pro <command>GRUB1</command> je velmi podobný. Do souboru
-<filename>menu.lst</filename> v adresáři
-<filename>/boot/grub/</filename> (občas též
-<filename>/boot/boot/grub/</filename>) přidejte následující záznam
-(předpokládejme, že <filename>/boot</filename> leží na první oblasti
-prvního disku):
-
-<informalexample><screen>
-title  Instalace Debianu
-root   (hd0,0)
-kernel /boot/newinstall/vmlinuz
-initrd /boot/newinstall/initrd.gz
-</screen></informalexample>
-
-a restartujte počítač.
-
-</para><para>
-
-Postup pro <command>GRUB2</command> je podobný jako u předchůdce,
-jenom soubor se místo <filename>menu.lst</filename> jmenuje
-<filename>grub.cfg</filename> a změnil se jeho formát:
-
-<informalexample><screen>
-menuentry 'Instalace Debianu' {
-  insmod part_msdos
-  insmod ext2
-  set root='(hd0,msdos1)'
-  linux  /boot/newinstall/vmlinuz
-  initrd /boot/newinstall/initrd.gz
-}
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Od teď by neměl být mezi jednotlivými zavaděči žádný rozdíl.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-
-  <sect2 arch="x86" condition="supports-floppy-boot" id="floppy-boot">
-  <title>Zavedení z disket</title>
-<para>
-
-Předpokládáme, že jste si již potřebné obrazy stáhli a podle
-<xref linkend="create-floppy"/> vytvořili příslušné diskety.
-<!--
-Jestliže je to nutné, můžete si zaváděcí disketu přizpůsobit,
-viz <xref linkend="rescue-replace-kernel"/>.
--->
-</para><para>
-
-Zavedení z diskety je jednoduché. Zasuňte disketu do první disketové
-jednotky a normálně systém vypněte a znovu zapněte.
-
-</para><para>
-
-Instalace z mechaniky LS-120 (ATAPI verze) je podporovaná, ovšem
-musíte jádru zadat umístění virtuální
-disketové mechaniky. Docílíte toho zaváděcím parametrem
-<emphasis>root=</emphasis>, kterému zadáte zařízení, na které
-ovladač ide-floppy připojí mechaniku LS-120. Například pokud ji
-máte připojenou jako první IDE zařízení na druhém kabelu, zadáte
-<userinput>install root=/dev/hdc</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Poznamenejme, že na některých stanicích kombinace kláves
-<keycombo><keycap>Control</keycap> <keycap>Alt</keycap>
-<keycap>Delete</keycap></keycombo> neprovede korektní reset počítače a
-je nutné použít <quote>tvrdý restart</quote>. Pokud instalujete z
-existujícího operačního systému (např. na stanici, kde je nainstalován
-DOS), pak nemáte na výběr. V ostatních případech použijte <quote>tvrdý
-restart</quote> během zavádění.
-
-</para><para>
-
-Po stisknutí &enterkey; se objeví hlášení
-<computeroutput>Loading...</computeroutput> následované
-<computeroutput>Uncompressing Linux...</computeroutput> a několika
-stranami o hardwaru vašeho počítače. O této fázi zavádění pojednává
-<xref linkend="kernel-msgs"/>.
-
-</para><para>
-
-Po zavedení ze zaváděcí diskety je požadována kořenová
-disketa. Vložte ji do mechaniky, zmáčkněte &enterkey; a počkejte, až
-se její obsah natáhne do paměti a automaticky se spustí program
-&d-i;.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="x86" id="boot-tftp-x86"><title>Zavedení z TFTP</title>
-
-&boot-installer-intro-net.xml;
-
-<para>
-
-Na architektuře &architecture; existuje několik možností zavedení
-z TFTP.
-
-</para>
-
-   <sect3><title>Síťová karta s podporou PXE</title>
-<para>
-
-Novější síťové karty podporují zavádění metodou PXE, což je
-reimplementace TFTP od <trademark class="trade">Intel</trademark>u.
-Zde by mělo stačit příslušně nastavit BIOS.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3><title>Síťová karta s bootROM</title>
-<para>
-
-Je možné, že vaše síťová karta nabízí možnost zavedení z TFTP.
-
-</para><para condition="FIXME">
-
-Pokud máte zkušenosti s tímto typem zavádění, neváhejte nám poslat
-vaše poznatky na adresu <email>&email-debian-boot-list;</email>.
-Text pište anglicky a odkažte v něm se na tento dokument.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3><title>Etherboot</title>
-<para>
-
-Projekt <ulink url="http://www.etherboot.org">Etherboot</ulink> nabízí
-kromě zaváděcích disket také paměti do síťových karet, které umí
-zavádět z TFTP.
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="x86" id="boot-screen">
-  <title>Zaváděcí obrazovka</title>
-<para>
-
-Při zavádění instalačního programu se objeví grafická obrazovka
-s logem &debian;u a nabídkou:
-
-<informalexample><screen>
-&debian-gnu; installer boot menu
-
-Graphical install
-Install
-Advanced options             >
-Help
-Install with speech synthesis
-</screen></informalexample>
-
-</para><note><para>
-
-Tato obrazovka může vypadat trošku jinak podle toho, zda se
-systém zavede v režimu BIOS nebo v režimu UEFI, ale nabídka možností
-zůstává stejná.
-
-</para></note><para>
-
-V závislosti na zvoleném způsobu instalace nemusí být dostupná
-možnost grafické instalace (<quote>Graphical install</quote>).
-Obrazy pro duální architektury navíc obsahují položky pro 64 bitové
-varianty, což téměř zdvojnásobuje počet položek v nabídce.
-
-</para><para>
-
-Pro běžnou instalaci vyberte šipkami buď položku <quote>Install</quote>
-(instalace v textovém režimu), nebo <quote>Graphical install</quote>
-(instalace v grafickém režimu) a potvrďte klávesou &enterkey;. Na
-položku se také můžete dostat stiskem prvního zvýrazněného písmena.
-
-</para><para>
-
-Položka <quote>Advanced options</quote> otevře další nabídku, kde si
-můžete zvolit pokročilé způsoby instalace, jako je expertní režim,
-záchranný režim a automatizovaná instalace.
-
-</para><para>
-
-Pokud potřebujete jádru nebo instalačnímu systému předat nějaké
-zaváděcí parametry, stiskněte na zvolené položce klávesu &tabkey; (při
-zavedení v režimu BIOS), nebo &ekey;, třikrát &downkey; a pak &endkey;
-(při zavedení v režimu UEFI).
-Zobrazí se výzva <prompt>boot:</prompt>, na které bude vypsán celý
-příkaz k zavedení instalace. Sem můžete přidat požadované parametry,
-nebo upravit stávající (nejběžnější parametry jsou zmíněny
-v nápovědě - viz níže). Ze zaváděcího řádku můžete zavést instalaci
-klávesou &enterkey; (režim BIOS) nebo &f10key; (režim UEFI), případně
-se klávesou &escapekey; vrátit na úvodní obrazovku a vrátit tak
-provedené změny.
-
-</para><para>
-
-Položka <quote>Help</quote> zobrazí první obrazovku nápovědy se
-stručným přehledem nápovědných obrazovek. Zde se můžete porozhlédnout
-po nápovědě, která se skrývá pod klávesami <keycap>F1</keycap> až
-<keycap>F10</keycap>, nebo můžete stisknout &enterkey; a zavést systém
-s výchozími hodnotami. Ze stránek nápovědy se můžete vrátit zpět do
-hlavní nabídky příkazem <userinput>menu</userinput>. Příkazy můžete
-zadat do příkazového řádku, který se nachází na každé nápovědné
-obrazovce:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>Press F1 for the help index, or ENTER to boot:</prompt>
-</screen></informalexample>
-
-Za příkazem pro zavedení instalace (výchozí je
-<userinput>install</userinput>) můžete zadat volitelné parametry,
-které jsou popsány v nápovědě. Celý řádek by tedy vypadal třeba
-takto: <userinput>install fb=false</userinput>. Jestliže stisknete
-pouze &enterkey;, je to stejné, jako kdyby jste zadali
-<userinput>install</userinput> bez dalších parametrů.
-
-<note><para>
-
-Klávesnice se nyní chová podle standardního rozložení americké
-angličtiny, což by v našich krajích neměl být problém, protože
-základní rozložení je až na prohozené Y/Z stejné, liší se pouze horní
-řada a pomocné znaky, které bývají na klávesnicích předtištěny v obou
-variantách. Horší to mají třeba Francouzi s jejich rozložením AZERTY
-&mdash; v takovém případě snad pomůže článek z Wikipedie zabývající se
-<ulink url="&url-us-keymap;">US rozložením</ulink>.
-
-</para></note><note><para>
-
-Instalujete-li na systému, který má v BIOSu nastaveno použití sériové
-konzole, je možné že neuvidíte grafickou část obrazovky a někdy
-dokonce ani zaváděcí nabídku. To stejné vás může potkat v případech,
-kdy instalujete přes zařízení pro vzdálenou správu, jež nabízí textové
-rozhraní k VGA konzoli (např. Compaq <quote>integrated Lights
-Out</quote> (iLO), nebo HP <quote>Integrated Remote Assistant</quote>
-(IRA)).
-
-</para><para>
-
-Můžete se pokusit naslepo stisknout klávesu &escapekey;, a přepnout se
-na textovou zaváděcí výzvu, případně stisknout <quote>H</quote> a
-následně &enterkey;, což by vás mělo přepnout na (textovou) obrazovku
-s nápovědou popsanou výše. Zde by už mělo fungovat echo, tj. znaky,
-které na klávesnici napíšete, by měly být normálně vidět na řádku se
-zaváděcí výzvou. Chcete-li instalačnímu systému zakázat použití
-grafického framebufferu ve zbytku instalace, přidejte na řádek
-parametr <userinput>vga=normal fb=false</userinput>.
-
-</para></note></para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 condition="gtk" id="graphical">
- <title>Grafický instalátor</title>
-<para>
-
-Grafická verze instalačního systému je dostupná pouze na několika
-architekturách, kam patří i &arch-title;. Funkcionalita grafického
-instalátoru je shodná s textovou verzí, protože se jedná o stejné
-programy, liší se pouze vzhled.
-
-</para><para>
-
-I když je funkcionalita stejná, přesto přináší grafická verze několik
-výhod. Tou hlavní je, že podporuje více jazyků, konkrétně ty, jejichž
-znaková sada se nedá zobrazit v textovém rozhraní
-<quote>newt</quote>. Grafické rozhraní také zlepšuje použitelnost tím,
-že můžete volitelně používat myš a že je v některých případech
-zobrazeno více otázek na jediné obrazovce (typicky zadání hesla a jeho
-ověření).
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-Grafický instalátor je dostupný na všech obrazech CD a také při
-instalaci z pevného disku metodou hd-media. Pro zavedení grafického
-instalátoru jednoduše z menu vyberte příslušnou položku. Expertní a
-záchranný režim grafického instlátoru je schovaný v menu
-<quote>Advanced options</quote>. Dříve používané příkazy
-<userinput>installgui</userinput>, <userinput>expertgui</userinput>
-resp. <userinput>rescuegui</userinput> stále můžete použít, ovšem
-musíte z nabídky vybrat položku <quote>Help</quote>, která mj. zobrazí
-výzvu <prompt>boot:</prompt>.
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-Existuje i obraz grafického instalátoru, který je možno zavést ze sítě,
-a speciální <quote>mini</quote> ISO obraz<footnote id="gtk-miniiso-x86">
-
-<para>
-Mini ISO můžete stáhnout ze zrcadla &debian;u stejně jako ostatní
-soubory v <xref linkend="downloading-files"/>, hledejte něco s názvem
-<filename>netboot/gtk/mini.iso</filename>.
-</para>
-
-</footnote>, ktery se používá hlavně pro testování.
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Pro &arch-title; je nyní dostupný pouze experimentální
-<quote>mini</quote> ISO obraz<footnote id="gtk-miniiso-powerpc">
-
-<para>
-Mini ISO můžete stáhnout ze zrcadla &debian;u stejně jako ostatní
-soubory v <xref linkend="downloading-files"/>, hledejte něco s názvem
-<filename>netboot/gtk/mini.iso</filename>.
-</para>
-
-</footnote>. Měl by fungovat na téměř všech systémech PowerPC s
-grafickou kartou ATI, což se nedá říci o ostatních systémech.
-
-</para><para>
-
-Při startu grafického instalátoru můžete používat zaváděcí parametry
-stejně, jako u textové verze.
-
-</para><note><para>
-
-Grafický instalátor vyžaduje pro běh mnohem více paměti než textová
-verze: &minimum-memory-gtk;. Pokud instalace zjistí nedostatek paměti,
-automaticky se přepne do textového rozhraní <quote>newt</quote>.
-
-</para><para>
-
-Máte-li však méně paměti než &minimum-memory;, je možné, že se
-grafická instalace vůbec nezavede, zatímco textová verze může stále
-fungovat. Pro počítače s minimem dostupné paměti je doporučeno použít
-rovnou textovou verzi.
-
-</para></note>
-  </sect2>
diff --git a/cs/boot-new/boot-new.xml b/cs/boot-new/boot-new.xml
deleted file mode 100644
index 8752c7ef3..000000000
--- a/cs/boot-new/boot-new.xml
+++ /dev/null
@@ -1,216 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69755 -->
-
-<chapter id="boot-new">
- <title>Zavedení vašeho nového systému</title>
-
- <sect1 id="base-boot">
- <title>Okamžik pravdy</title>
-<para>
-
-Teď přichází chvíle <emphasis>zahoření</emphasis> systému.
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-Jestliže jste provedli víceméně standardní instalaci, měli byste při
-zavádění systému jako první vidět nabídku zavaděče
-<classname>grub</classname><phrase arch="x86">, případně
-<classname>lilo</classname></phrase>. První položky nabídky patří novému
-systému &debian;. Jestliže máte na svém systému i jiné operační systémy
-(např. Windows), které byly během instalace rozpoznány, budou v
-nabídce uvedeny.
-
-</para><para>
-
-Pokud &debian; z disku nenaběhne, nepanikařte. Byla-li instalace
-úspěšná, je velká šance, že se jedná jen o relativně drobný
-problém. Ve většině případů je možné tyto problémy spravit bez
-opakování celé instalace. Jednou z možností je použít záchranný režim
-zabudovaný přímo do instalačního systému (viz část <xref
-linkend="rescue"/>).
-
-</para><para>
-
-Jestliže se systémem &debian; začínáte, může se vám hodit pomoc
-zkušenějších uživatelů. <phrase arch="x86">Pro online pomoc můžete
-zkusit IRC kanály #debian nebo #debian-boot v síti OFTC, nebo můžete
-kontaktovat poštovní konferenci <ulink
-url="&url-list-subscribe;">debian-user</ulink>.</phrase> <phrase
-arch="not-x86">Pro méně rozšířené architektury jako &arch-title; bude
-nejlepší zeptat se v poštovní konferenci <ulink
-url="&url-list-subscribe;">debian-&arch-listname;</ulink>.</phrase>
-Dále nám můžete poslat zprávu o instalaci (viz <xref
-linkend="submit-bug"/>). Svůj problém popište stručně a jasně a opište
-z obrazovky všechny hlášky, které by mohly ostatním pomoci v určení
-problému.
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-Pokud na svém počítači máte operační systémy, které nebyly nalezeny,
-nebo nebyly rozpoznány správně, pošlete nám prosím zprávu o instalaci.
-
-</para>
-
-
-  <sect2 arch="powerpc">
-  <title><quote>OldWorld</quote> PowerMacy</title>
-<para>
-
-Pokud se při prvním startu po instalaci zastaví zavádění na výzvě
-<prompt>boot:</prompt>, zkuste napsat <userinput>Linux</userinput>
-a stisknout &enterkey;.  (Standardní konfigurace v souboru
-<filename>quik.conf</filename> se nazývá Linux. Všechny názvy
-definované v tomto souboru můžete zobrazit klávesou
-<keycap>Tab</keycap>.) Také můžete zkusit znovu zavést instalátor
-a ručně upravit soubor <filename>/target/etc/quik.conf</filename>
-(vytvořený krokem <quote>Nainstalovat quik na
-pevný disk</quote>). Chytré nápady pro práci
-s <command>quik</command>em jsou v <ulink
-url="&url-powerpc-quik-faq;"></ulink>.
-
-</para><para>
-
-Abyste se dostali zpět do MacOS bez resetování nvram, napište do
-promptu OpenFirmwaru <userinput>bye</userinput>. (Za předpokladu, že
-jste si MacOS ponechali).  Prompt OpenFirmwaru získáte podržením
-kláves <keycombo> <keycap>Command</keycap> <keycap>Option</keycap>
-<keycap>o</keycap> <keycap>f</keycap> </keycombo> během studeného
-startu počítače.  Pokud byste pro přechod do MacOS museli resetovat
-nvram k původním hodnotám, zmáčkněte během studeného startu počítače
-kombinaci <keycombo> <keycap>Command</keycap> <keycap>Option</keycap>
-<keycap>p</keycap> <keycap>r</keycap> </keycombo>.
-
-</para><para>
-
-Pokud chcete pro zavedení &debian;u použít <command>BootX</command>,
-vyberte si ve složce <filename>Linux Kernels</filename> oblíbené
-jádro, odvyberte volbu s ramdiskem a přidejte kořenové zařízení
-odpovídající vaší instalaci (například
-<userinput>/dev/sda8</userinput>).
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="powerpc">
-  <title><quote>NewWorld</quote> PowerMacy</title>
-<para>
-
-Na počítačích G4 a iBook se můžete podržením <keycap>Option</keycap>
-klávesy dostat do grafické obrazovky s tlačítkem pro každý zaveditelný
-operační systém. &debian-gnu; bude mít ikonu s tučňákem.
-
-</para><para>
-
-Jestliže jste si nechali nainstalovaný MacOS, může se stát, že vám
-v OpenFirmwaru změní proměnnou <envar>boot-device</envar> (zařízení,
-ze kterého se zavádí systém).  V takovém případě resetujte
-OpenFirmware na standardní hodnoty, což provedete držením kláves
-<keycombo> <keycap>Command</keycap> <keycap>Option</keycap>
-<keycap>p</keycap> <keycap>r</keycap> </keycombo> během studeného
-startu.
-
-</para><para>
-
-Všechna návěští definovaná v souboru <filename>yaboot.conf</filename>
-můžete zobrazit, pokud ve výzvě <prompt>boot:</prompt> stisknete
-klávesu <keycap>Tab</keycap>.
-
-</para><para>
-
-Resetování OpenFirmwaru na počítačích G3 nebo G4 způsobí, že se
-implicitně bude spouštět &debian-gnu;. (Pokud jste správně rozdělili disk
-a první oblast je <quote>Apple_Bootstrap</quote>).
-Toto nemusí fungovat pokud máte &debian-gnu; na SCSI disku a MacOS na
-disku IDE. Potom musíte vstoupit do OpenFirmwaru a nastavit proměnnou
-<envar>boot-device</envar> sami (<command>ybin</command> to dělá
-automaticky).
-
-</para><para>
-
-Po prvním úspěšném zavedení &debian;u byste měli do souboru
-<filename>/etc/yaboot.conf</filename> přidat další parametry &mdash;
-jako třeba duální zavádění. Aby se změny přenesly do zaváděcí oblasti,
-musíte po každé změně tohoto souboru spustit program
-<command>ybin</command>.  Více informací najdete
-v <ulink url="&url-powerpc-yaboot-faq;">yaboot HOWTO</ulink>.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
-
-&mount-encrypted.xml;
-
- <sect1 id="login">
- <title>Přihlášení do systému</title>
-
-<para>
-
-Po zavedení &debian;u se setkáte s výzvou k přihlášení do systému
-(tzv. <firstterm>login prompt</firstterm>). Přihlaste se pod svým
-osobním účtem, který jste si vytvořili během instalace. Systém je
-připraven k používání.
-
-</para><para>
-
-Pokud jste začínající uživatel, asi si budete chtít prohlédnout
-dokumentaci dostupnou v systému. V současné době existuje několik
-dokumentačních systémů, ale pracuje se na jejich sjednocení.
-
-</para><para>
-
-Dokumentace vztahující se k instalovaným programům je v adresáři
-<filename>/usr/share/doc/</filename> v podadresáři se jménem programu
-(přesněji se jménem balíku). U rozsáhlejší dokumentace bývá tato
-zabalena v samostatném balíku, který je většinou potřeba doinstalovat
-zvlášť. Například příručku pro použití programu <command>apt</command>
-naleznete v balíku <classname>apt-doc</classname> nebo
-<classname>apt-howto</classname>.
-
-</para><para>
-
-<filename>/usr/share/doc/</filename> navíc obsahuje několik
-speciálních adresářů. Například linuxové návody <quote>jak na
-to</quote> (HOWTO) jsou v adresáři
-<filename>/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/</filename>.
-Nainstalujete-li balík <classname>dhelp</classname>, získáte soubor
-<filename>/usr/share/doc/HTML/index.html</filename>, který obsahuje
-seznam veškeré instalované dokumentace.
-
-</para><para>
-
-Tyto dokumenty můžete jednoduše prohlížet pomocí textového
-prohlížeče. Zadejte:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>cd /usr/share/doc/</userinput>
-<prompt>$</prompt> <userinput>w3m .</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Tečka za příkazem <command>w3m</command> říká, že má zobrazit obsah
-aktuálního adresáře.
-
-</para><para>
-
-Máte-li nainstalované desktopové grafické prostředí, můžete použít
-v něm obsažený grafický webový prohlížeč. Spusťte prohlížeč z nabídky
-aplikací a do řádku s adresou zadejte
-<userinput>/usr/share/doc/</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Dokumentaci k příkazu můžete získat, když napíšete na příkazovém řádku
-<userinput>info <replaceable>prikaz</replaceable></userinput> nebo
-<userinput>man <replaceable>prikaz</replaceable></userinput>. Zkrácený
-návod k použití příkazu obvykle získáte, když za příkaz přidáte
-parametr <userinput>--help</userinput>. Jestliže je výstup delší než
-obrazovka, napište na konec příkazu ještě
-<userinput>| more</userinput> (výstup se pak zastaví po každé plné
-obrazovce). Všechny příkazy začínající určitým řetězcem zobrazíte tak,
-že napíšete řetězec a dvakrát stisknete klávesu <keycap>Tab</keycap>.
-Nápovědu k povelům shellu získáte příkazem
-<userinput>help</userinput>.
-
-</para>
-
- </sect1>
-</chapter>
diff --git a/cs/boot-new/mount-encrypted.xml b/cs/boot-new/mount-encrypted.xml
deleted file mode 100644
index 604e50dde..000000000
--- a/cs/boot-new/mount-encrypted.xml
+++ /dev/null
@@ -1,126 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69266 -->
-
- <sect1 id="mount-encrypted-volumes">
- <title>Připojení zašifrovaných svazků</title>
-
-<para>
-
-Jestliže jste při instalaci vytvořili nějaké šifrované svazky a
-přiřadili jim přípojné body, budete během zavádění dotázáni na
-přístupovou frázi ke každému takovému svazku.
-
-</para><para>
-
-Pro oblasti zašifrované pomocí dm-crypt uvidíte při zavádění výzvu
-podobnou této:
-
-<informalexample><screen>
-Starting early crypto disks... <replaceable>part</replaceable>_crypt(starting)
-Enter LUKS passphrase:
-</screen></informalexample>
-
-kde <replaceable>oblast</replaceable> je název oblasti, která byla
-zašifrována. Možná nyní přemýšlíte, pro <emphasis>který
-svazek</emphasis> vlastně frázi zadáváte. <filename>/home</filename>?
-<filename>/var</filename>?  Samozřejmě pokud máte jen jediný šifrovaný
-svazek, tyto pochyby vás trápit nemusí a stačí zadat frázi, kterou
-jste použili při vytváření svazku. Pro ostatní se nyní hodí poznámky,
-které jste si poznačili jako poslední krok <xref
-linkend="partman-crypto"/>. Pokud jste si nepoznačili dvojice
-<filename><replaceable>oblast</replaceable>_crypt</filename> a
-přípojný bod, můžete tuto informaci najít v souboru
-<filename>/etc/fstab</filename> (a částečně v
-<filename>/etc/crypttab</filename>) ve svém novém systému.
-
-</para><para>
-
-Při připojování kořenového souborového systému může výzva k zadání
-fráze vypadat mírně jinak. Vzhled závisí na generátoru, kterým byl
-initrd vytvořen. Initrd v následujícím příkladu byl vytvořen nástrojem
-<classname>initramfs-tools</classname>:
-
-<informalexample><screen>
-Begin: Mounting <emphasis>root file system</emphasis>... ...
-Begin: Running /scripts/local-top ...
-Enter LUKS passphrase:
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Během zadávání přístupové fráze se nezobrazují žádné znaky (ani
-hvězdičky). Zadáte-li chybnou frázi, máte ještě dva další pokusy. Po
-třetím pokusu, zaváděcí proces tento svazek přeskočí a bude pokračovat
-připojením dalšího souborového systému. Přeskočený svazek můžete
-připojit později ručně, viz část <xref
-linkend="crypto-troubleshooting"/>.
-
-</para><para>
-
-Po zadání všech přístupových frází by mělo zavádění pokračovat jako
-obvykle.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="crypto-troubleshooting">
-  <title>Řešení problémů</title>
-
-<para>
-
-Pokud se některé šifrované svazky nepodařilo připojit kvůli chybné
-přístupové frázi, budete je muset připojit po zavedení systému
-ručně. Existuje několik možností.
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-První případ se zabývá kořenovou oblastí. Pokud se tato nepřipojí,
-zavádění se zastaví a pro další pokus budete muset počítač
-restartovat.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Nejjednodušší případ se týká datových oblastí typu
-<filename>/home</filename> nebo <filename>/srv</filename>.
-Po zavedení je stačí ručně připojit.
-
-</para><para>
-
-U dm-crypt nejprve musíte zaregistrovat svazky do části jádra nazvané
-<application>device mapper</application>. Slouží k tomu příkaz
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>/etc/init.d/cryptdisks start</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-který prohledá všechny svazky zmíněné v souboru
-<filename>/etc/crypttab</filename> a po zadání správných přístupových
-frází vytvoří příslušná zařízení v adresáři <filename>/dev</filename>.
-(Již zaregistrované svazky budu přeskočeny, takže můžete příkaz
-spustit bez obav i několikrát po sobě.) Po úspěšné registraci můžete
-svazky připojit tradičním
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mount <replaceable>/pripojny_bod</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Pokud se nepodařilo připojit svazky obsahující nekritické části
-systému (např. <filename>/usr</filename>
-nebo <filename>/var</filename>), systém by se měl stále zavést a měli
-byste mít možnost připojit svazky ručně stejně jako v předchozím
-případě. Navíc byste ale měli nastartovat (resp. restartovat) služby,
-které se spouští ve vašem výchozím <firstterm>runlevel</firstterm>u,
-protože je velmi pravděpodobné, že se nespustily. Nejjednodušší cestou
-je asi restart celého počítače.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/hardware/accessibility.xml b/cs/hardware/accessibility.xml
deleted file mode 100644
index fcf9c7d24..000000000
--- a/cs/hardware/accessibility.xml
+++ /dev/null
@@ -1,34 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69732 -->
-
-  <sect2 id="braille-displays" arch="ia64;powerpc;ppc64el;x86">
-  <title>Braillovy řádky</title>
-<para>
-
-Podpora braillových řádků se odvíjí od jejich podpory v
-<classname>brltty</classname>. Měla by fungovat většina řádků
-připojených přes sériový port, USB nebo bluetooth. Podrobnosti o
-podporovaných zařízeních naleznete na <ulink
-url="&url-brltty;">webových stránkách
-<classname>brltty</classname></ulink>. &debian-gnu; &release; obsahuje
-<classname>brltty</classname> verze &brlttyver;.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="hardware-speech-synthesis" arch="x86">
-  <title>Hardwarová syntéza hlasu</title>
-<para>
-
-Podpora pro hardwarovou syntézu hlasu se odvíjí od jejich podpory v
-balíku <classname>speakup</classname>.  <classname>speakup</classname>
-podporuje pouze integrované karty a externí zařízení připojená k
-sériovému portu. USB zařízení, zařízení připojená přes
-sériové-USB převodníky nebo přes PCI nejsou podporována.  Podrobnosti o
-podporovaných zařízeních pro hardwarovou syntézu hlasu naleznete na
-<ulink url="&url-speakup;">webových stránkách
-<classname>speakup</classname>u</ulink>. &debian-gnu; &release; obsahuje
-<classname>speakup</classname> verze &speakupver;.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/hardware/buying-hardware.xml b/cs/hardware/buying-hardware.xml
deleted file mode 100644
index 5576c07ff..000000000
--- a/cs/hardware/buying-hardware.xml
+++ /dev/null
@@ -1,88 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68011 -->
-
- <sect1 arch="not-s390"><title>Hardware určený pro GNU/&arch-kernel;</title>
-
-<para arch="linux-any">
-
-V současnosti již někteří prodejci dodávají počítače s <ulink
-url="&url-pre-installed;">nainstalovaným</ulink> &debian;em, případně
-jinou distribucí GNU/Linuxu. Patrně si za tuto výhodu něco připlatíte,
-ale zbavíte se starostí, poněvadž máte jistotu, že hardware počítače
-je se systémem GNU/Linux plně kompatibilní.
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-Budete-li nuceni zakoupit počítač se systémem Windows, přečtěte si
-pozorně jejich licenci, jestli můžete software odmítnout a zda vám
-budou vráceny peníze. Více najdete na Internetu, když budete hledat
-klíčová slova <quote>Windows refund</quote>.
-
-</para><para>
-
-Ať už zakoupíte počítač se systémem GNU/&arch-kernel; nebo bez něj, je
-důležité se přesvědčit, že je hardware podporován jádrem operačního
-systému. Zkontrolujte si, jestli jsou všechna zařízení v počítači
-uvedena ve výše zmíněných odkazech jako podporovaná. Při nákupu se
-netajte tím, že kupujete počítač, na kterém poběží &arch-kernel;.
-Dejte přednost zboží, jehož výrobci &arch-kernel; podporují.
-
-</para>
-
-  <sect2><title>Vyvarujte se uzavřených technologií</title>
-<para>
-
-Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání
-ovladačů pro &arch-kernel;, případně požadují podepsat smlouvu
-o uchování těchto informací v tajnosti před třetími osobami, což
-znemožňuje uveřejnění zdrojového kódu pro takový ovladač.
-
-</para><para>
-
-Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro tento hardware neexistují
-ovladače pro &arch-kernel;.
-
-</para><para>
-
-V mnoha případech existují standardy (nebo alespoň nepsané standardy),
-které popisují, jak má operační systém komunikovat s určitou skupinou
-zařízení. Všechna zařízení, která takový (nepsaný) standard dodržují,
-mohou být obsluhována jediným společným ovladačem. Konkrétním
-příkladem skupin zařízení, kde to funguje extrémně dobře, jsou třeba
-<firstterm>USB Human Interface Devices</firstterm> (klávesnice, myši,
-herní ovladače) nebo <firstterm>USB Mass Storage Devices</firstterm>
-(USB klíčenky a čtečky paměťových karet), kde prakticky každé zařízení
-na trhu odpovídá standardům.
-
-</para><para>
-
-Naproti tomu třeba v oblasti tiskáren je situace výrazně horší. I když
-existují tiskárny, které se dají ovládat několika (více či méně)
-standardními ovládacími jazyky a tudíž je lze zprovoznit v téměř
-libovolném operačním systému, existuje dost modelů, které rozumí pouze
-proprietárním příkazům, ke kterým neexistuje žádná dostupná
-dokumentace. Takové tiskárny se ve svobodných operačních systémech buď
-nedají používat vůbec, nebo pouze s uzavřeným ovladačem od výrobce.
-
-</para><para>
-
-V případě existence uzavřeného ovladače od výrobce mějte na paměti, že
-praktická životnost takového zařízení je omezena na dobu, po kterou je
-dostupný ovladač. Se zkracováním životního cyklu výrobku není
-neobvyklé, že výrobce přestane aktualizovat ovladač krátce po ukončení
-výroby daného zařízení. Pokud po aktualizaci systému přestane uzavřený
-ovladač fungovat, stává se tím jinak funkční zařízení hromadou
-nepoužitelného šrotu. Takovému hardwaru je dobré se zdaleka vyhnout
-a to bez ohledu na operační systém, se kterým chcete zařízení
-provozovat.
-
-</para><para>
-
-Pomoci můžete tím, že výrobce uzavřeného hardwaru požádáte o uvolnění
-nezbytné dokumentace, podle které můžeme napsat svobodné ovladače pro
-jejich hardware.
-
-</para>
-</sect2>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/hardware/hardware-supported.xml b/cs/hardware/hardware-supported.xml
deleted file mode 100644
index 4cf646b87..000000000
--- a/cs/hardware/hardware-supported.xml
+++ /dev/null
@@ -1,427 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70579 -->
-
- <sect1 id="hardware-supported">
- <title>Podporovaná zařízení</title>
-<para>
-
-&debian; neklade na hardware jiná omezení než ta, která jsou dána jádrem
-Linuxu nebo kFreeBSD a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové
-architektuře, na kterou bylo přeneseno jádro Linuxu nebo kFreeBSD,
-knihovna libc, překladač <command>gcc</command> atd., a pro kterou
-existuje port &debian;u, můžete &debian; nainstalovat. Viz stránka s porty
-(<ulink url="&url-ports;"></ulink>).
-
-</para><para>
-
-Než abychom se snažili popsat všechny podporované konfigurace
-hardwaru pro architekturu &arch-title;, zaměříme se spíše na obecné
-informace a uvedeme odkazy na doplňující dokumentaci.
-
-</para>
-
-  <sect2><title>Podporované počítačové architektury</title>
-<para>
-
-&debian; GNU/Linux &release; podporuje deset hlavních počítačových
-architektur a několik jejich variant.
-
-</para><para>
-
-<informaltable>
-<tgroup cols="4">
-<thead>
-<row>
-  <entry>Architektura</entry>
-  <entry>Označení v &debian;u</entry>
-  <entry>Podarchitektura</entry>
-  <entry>Varianta</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry morerows="1">založené na Intel x86</entry>
-  <entry morerows="1">i386</entry>
-  <entry>standardní počítače x86</entry>
-  <entry>výchozí</entry>
-</row><row>
-  <entry>Xen PV</entry>
-  <entry>xen</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>AMD64 &amp; Intel 64</entry>
-  <entry>amd64</entry>
-  <entry></entry>
-  <entry></entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>ARM</entry>
-  <entry>armel</entry>
-  <entry>Marvell Kirkwood a Orion</entry>
-  <entry>marvell</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>ARM s hardwarovým FPU</entry>
-  <entry>armhf</entry>
-  <entry>multiplatformní</entry>
-  <entry>armmp</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>64 bitové ARM</entry>
-  <entry>arm64</entry>
-  <entry></entry>
-  <entry></entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry morerows="1">32 bitové MIPS (big endian)</entry>
-  <entry morerows="1">mips</entry>
-  <entry>MIPS Malta</entry>
-  <entry>4kc-malta</entry>
-</row><row>
-  <entry>Cavium Octeon</entry>
-  <entry>octeon</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry morerows="2">64 bitové MIPS (little-endian)</entry>
-  <entry morerows="2">mips64el</entry>
-  <entry>MIPS Malta</entry>
-  <entry>5kc-malta</entry>
-</row><row>
-  <entry>Cavium Octeon</entry>
-  <entry>octeon</entry>
-</row><row>
-  <entry>Loongson 3</entry>
-  <entry>loongson-3</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry morerows="2">32bit MIPS (little endian)</entry>
-  <entry morerows="2">mipsel</entry>
-</row><row>
-  <entry>MIPS Malta</entry>
-  <entry>4kc-malta</entry>
-</row><row>
-  <entry>Cavium Octeon</entry>
-  <entry>octeon</entry>
-</row><row>
-  <entry>Loongson 3</entry>
-  <entry>loongson-3</entry>
-</row>
-
-<!--
-<row>
-  <entry morerows="0">IBM/Motorola PowerPC</entry>
-  <entry morerows="0">powerpc</entry>
-  <entry></entry>
-  <entry></entry>
-  <entry>PowerMac</entry>
-  <entry>pmac</entry>
-</row><row>
-  <entry>PReP</entry>
-  <entry>prep</entry>
-</row>
--->
-
-<row>
-  <entry>Power Systems</entry>
-  <entry>ppc64el</entry>
-  <entry>IBM POWER8 nebo novější</entry>
-  <entry></entry>
-</row>
-
-<!--
-<row>
-  <entry morerows="1">Sun SPARC</entry>
-  <entry morerows="1">sparc</entry>
-  <entry>sun4u</entry>
-  <entry morerows="1">sparc64</entry>
-</row><row>
-  <entry>sun4v</entry>
-</row>
--->
-
-<!--
-<row>
-  <entry>IBM S/390</entry>
-  <entry>s390</entry>
-  <entry>IPL z VM-reader a DASD</entry>
-  <entry>generic</entry>
-</row>
--->
-
-<row>
-  <entry>64 bitové IBM S/390</entry>
-  <entry>s390x</entry>
-  <entry>IPL z VM-reader a DASD</entry>
-  <entry>generic</entry>
-</row>
-
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-</para><para>
-
-Tato verze dokumentu se zabývá instalací &debian;u s jádrem
-<emphasis>&arch-kernel;</emphasis> na architektuře
-<emphasis>&arch-title;</emphasis>. Pro ostatní podporované
-architektury jsou návody na stránkách
-<ulink url="http://www.debian.org/ports/">Debian-Ports</ulink>.
-
-</para><para condition="new-arch">
-
-Toto je první oficiální vydání systému &debian-gnu; pro architekturu
-&arch-title;. K vydání došlo, protože jsme přesvědčeni, že stav
-distribuce pro tuto architekturu je již uspokojivý a distribuce může
-být oficiálně uvolněna k širšímu použití. Jelikož jde o první verzi
-distribuce podporující tuto architekturu, nebyla distribuce prověřena
-širokou uživatelskou základnou a proto se v ní mohou vyskytovat chyby.
-Jakékoliv problémy, prosím, nahlaste na
-<ulink url="&url-bts;">Bug Tracking System</ulink> a nezapomeňte
-napsat, že chyba se týká platformy &arch-title; s jádrem &arch-kernel;.
-Také bude užitečné sledovat diskuzní list
-<ulink url="&url-list-subscribe;">debian-&arch-listname;</ulink>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-<!-- supported cpu docs -->
-&supported-amd64.xml;
-&supported-arm.xml;
-&supported-i386.xml;
-&supported-mips.xml;
-&supported-powerpc.xml;
-&supported-s390.xml;
-&supported-sparc.xml;
-
-  <sect2 arch="x86" id="laptops"><title>Notebooky</title>
-<para>
-
-Z technického pohledu jsou notebooky obyčejné počítače, tudíž se na ně
-vztahuje vše napsané o stolních systémech. V dnešní době funguje
-většina notebooků bez problémů, od automatického uspávání po zavření
-víka, až po speciální tlačítka pro vypnutí Wi-Fi (<quote>režim
-v letadle</quote>). Jestliže notebook obsahuje nestandardní nebo
-proprietární hardwarové prvky, je možné že tyto speciální funkce
-nebudou fungovat. Na stránce <ulink url="&url-x86-laptop;">Linux
-a notebooky</ulink> zjistíte, zda na vašem notebooku GNU/Linux poběží.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 condition="defaults-smp">
-  <title>Víceprocesorové systémy</title>
-<para>
-
-Tato architektura umožňuje využití více procesorů &mdash;
-tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Více procesorů v počítači bylo
-původně doménou výkonných serverů, ale s uvedením konceptu
-<firstterm>vícejádrových</firstterm> procesorů, kdy jeden fyzický čip
-obsahuje několik procesorových jednotek, tzv. <quote>jader</quote>, se
-s nimi dnes setkáváme prakticky všude.
-
-</para><para>
-
-Standardní jádro v distribuci &debian-gnu; &release; bylo sestaveno
-s podporou SMP, což by nemělo vadit ani při instalaci na
-jednoprocesorový počítač.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 condition="smp-alternatives">
-  <title>Víceprocesorové systémy</title>
-<para>
-
-Tato architektura umožňuje využití více procesorů &mdash;
-tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci
-&debian-gnu; &release; bylo sestaveno s podporou
-<firstterm>SMP-alternatives</firstterm>, což znamená, že jádro samo
-rozpozná počet procesorů (nebo procesorových jader) a na
-jednoprocesorových počítačích podporu SMP automaticky vypne.
-
-</para><para>
-
-Více procesorů v počítači bylo původně doménou výkonných serverů, ale
-s uvedením konceptu <firstterm>vícejádrových</firstterm> procesorů,
-kdy jeden fyzický čip obsahuje několik procesorových jednotek,
-tzv. <quote>jader</quote>, se s nimi dnes setkáváme prakticky všude.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 condition="supports-smp">
-  <title>Víceprocesorové systémy</title>
-<para>
-
-Tato architektura umožňuje využití více procesorů &mdash;
-tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci
-&debian-gnu; &release; podporu SMP nezahrnuje. Instalaci by to vadit nemělo,
-protože jádro bez podpory multiprocesingu funguje i na systému s více
-procesory, systém však bude využívat pouze první procesor.
-
-</para><para arch="linux-any">
-
-Pro využití více než jednoho procesoru budete muset nahradit jádro
-operačního systému, viz <xref linkend="kernel-baking"/>. Pro jádro
-verze &kernelversion; zapnete podporu SMP tak, že v konfiguračním
-systému jádra vyberete v sekci <guimenu>&smp-config-section;</guimenu>
-položku <guimenuitem>&smp-config-option;</guimenuitem>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 condition="supports-smp-sometimes">
-  <title>Víceprocesorové systémy</title>
-<para>
-
-Tato architektura umožňuje využití více procesorů &mdash;
-tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci
-&debian; &release; bylo sestaveno s touto podporou, ale v závislosti na
-použitém instalačním médiu se toto jádro nemusí nainstalovat
-automaticky. Instalaci by to vadit nemělo, protože jádro bez podpory
-multiprocesingu funguje i na systému s více procesory, systém však
-bude využívat pouze první procesor.
-
-</para><para>
-
-Pro využití více procesorů se budete muset podívat, zda se
-nainstalovalo SMP jádro. Pokud ne, doinstalujte si příslušný balík.
-<phrase arch="linux-any">
-Další možnost je sestavit si vlastní jádro operačního systému, viz
-<xref linkend="kernel-baking"/>. Pro jádro verze &kernelversion;
-zapnete podporu SMP tak, že v konfiguračním systému jádra vyberete
-v sekci <guimenu>&smp-config-section;</guimenu> položku
-<guimenuitem>&smp-config-option;</guimenuitem>.</phrase>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="gfx" arch="not-s390">
-  <title>Podpora grafických karet</title>
-<para>
-
-Podpora grafických karet v grafickém režimu závisí na tom, zda pro
-kartu existuje ovladač v projektu X.Org a v jádru. Základní podpora
-grafického framebufferu je poskytována jádrem, desktopová prostředí
-používají X.org. Podpora pokročilých vlastností, jako je hardwarová
-akcelerace 3D a videa, závisí na použitém hardwaru a v některých
-případech i na instalaci dodatečného <quote>firmware</quote> (viz
-<xref linkend="hardware-firmware"/>).
-
-</para><para arch="x86">
-
-Na moderních počítačích by měl grafický režim fungovat zcela
-automaticky. Sice byly zaznamenány případy, kdy byl firmware pro
-grafickou kartu vyžadován i pro základní podporu grafického režimu,
-ale to se jednalo o výjimky. Pro spoustu hardwaru funguje zcela
-automaticky i akcelerace 3D, ovšem stále existuje hardware, který pro
-správnou funkčnost vyžaduje <quote>binární blob</quote>
-(nezdokumentovaná hromada binárního kódu, o kterém není jisté, co
-vlastně dělá).
-
-</para><para arch="arm">
-
-Téměř všechny ARMové počítače mají grafický hardware zabudovaný přímo
-v sobě. Počítače se slotem pro zasunutí samostatné grafické karty
-existují, ale je jich jako šafránu. Naopak celkem běžný je hardware
-navržený zcela bez grafického výstupu.
-
-Základní zobrazování přes jaderný framebuffer by mělo fungovat na
-všech zařízeních s grafickým hardwarem, avšak rychlá 3D grafika nutně
-vyžaduje binární ovladače. Situace se mění docela rychle, ale v době
-vydání &releasename; jsou k dispozici svobodné ovladače pro nouveau
-(SoC Nvidia Tegra K1) a freedreno (SoC Qualcomm Snapdragon). Ostatní
-hardware vyžaduje nesvobodné ovladače třetích stran.
-
-</para><para>
-
-Podrobnosti o podporovaných grafických kartách a ukazovacích
-zařízeních naleznete na <ulink url="&url-xorg;"></ulink>.
-&debian-gnu; &release; je dodáván se systémem X.Org verze &x11ver;.
-
-</para><para arch="sparc">
-
-Podporována je většina grafických karet běžně dostupných ve strojích
-Sparc. Grafické ovladače X.org jsou dostupné pro framebuffery sunbw2,
-suncg14, suncg3, suncg6, sunleo a suntcx, karty Creator3D a Elite3D
-(ovladač sunffb), video karty založené na ATI PGX24/PGX64 (ovladač
-ati) a karty založené na PermediaII (ovladač glint). Abyste mohli se
-systémem X.org používat kartu Elite3D, musíte navíc doinstalovat balík
-<classname>afbinit</classname> a přečíst si dokumentaci v něm
-obsaženou, kde zjistíte, jak kartu aktivovat.
-
-</para><para arch="sparc">
-
-Není neobvyklé, že ve výchozí konfiguraci mají systémy Sparc dvě
-grafické karty. V takovém případě se může stát, že Linux nepřesměruje
-svůj výstup na kartu původně zvolenou firmwarem, ale na tu druhou. To
-pak může vypadat, jako by se zavádění zaseklo (poslední viditelná
-hláška bývá obvykle <computeroutput>Booting
-Linux...</computeroutput>). Jedním z možných řešení je fyzické
-odstranění jedné z grafických karet. Jinou možností je zakázání jedné
-karty pomocí parametru jádra. Nepožadujete-li grafický výstup, můžete
-též použít sériovou konzolu. Na některých systémech se sériová konzole
-aktivuje automaticky po odpojení klávesnice při vypnutém počítači.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-&network-cards.xml;
-&accessibility-hardware.xml;
-&supported-peripherals.xml;
-
- </sect1>
-
- <sect1 arch="not-s390" id="hardware-firmware">
- <title>Ovladače vyžadující firmware</title>
-<para>
-
-Některý hardware vyžaduje kromě samotného ovladače zařízení také
-<firstterm>firmware</firstterm> nebo <firstterm>mikrokód</firstterm>,
-který je třeba do zařízení před použitím nahrát. Nejčastěji se s tím
-setkáte u síťových karet (obzvláště bezdrátových), ale jsou známa
-i některá USB zařízení a dokonce řadiče disků. U mnoha grafických
-karet je základní funkčnost dostupná i bez dodatečného firmware,
-nicméně pro využití pokročilejších vlastností je třeba mít v systému
-nachystaný příslušný soubor s firmwarem.
-
-</para><para>
-
-Ve starších zařízeních býval firmware nahrán permanentně v EEPROM nebo
-Flash paměti zařízení přímo od výrobce. To už se dnes příliš nenosí
-a proto je nutné soubor s firmwarem do zařízení nahrát při každém
-startu počítače. Naštěstí to nemusíme dělat ručně, ale postará se o to
-operační systém.
-
-</para><para>
-
-Ve většině případů je firmware dle definice &debian;u nesvobodný a
-tudíž jej nelze zařadit ani do distribuce, ani do instalačního
-systému. Jestliže je ovladač samotný součástí &debian;u a firmware je
-možno legálně distribuovat, je možné, že ho naleznete jako samostatný
-balík v sekci non-free.
-
-</para><para>
-
-Naštěstí to neznamená, že takový hardware nemůžete pro instalaci
-použít. Počínaje &debian;em 5.0 podporuje &d-i; nahrávání firmwaru
-z výměnných médií, jako jsou diskety nebo USB klíčenky. Tomuto tématu
-se podrobněji věnuje kapitola <xref linkend="loading-firmware"/>.
-
-</para><para>
-
-Pokud se instalační systém zeptá na soubor s firmwarem pro nějaké
-zařízení a vy zrovna firmware nemáte, nebo nechcete do systému
-instalovat nesvobodný balík, můžete zkusit pokračovat i bez firmware.
-Je docela možné, že zařízení bude fungovat, pouze nebudou dostupné
-některé pokročilé funkce (toto je případ některých síťových karet
-s ovladačem tg3).
-
-</para>
- </sect1>
diff --git a/cs/hardware/hardware.xml b/cs/hardware/hardware.xml
deleted file mode 100644
index 2c7f398bb..000000000
--- a/cs/hardware/hardware.xml
+++ /dev/null
@@ -1,20 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-<chapter id="hardware-req">
- <title>Požadavky na počítač</title>
-
-<para>
-
-V této kapitole se dozvíte informace o hardwarových požadavcích
-distribuce a také zde naleznete odkazy na další informace o zařízeních
-podporovaných jádrem &arch-kernel; a GNU programy.
-
-</para>
-
-&hardware-supported.xml;
-&buying-hardware.xml;
-&installation-media.xml;
-&memory-disk-requirements.xml;
-
-</chapter>
diff --git a/cs/hardware/installation-media.xml b/cs/hardware/installation-media.xml
deleted file mode 100644
index f087d12b0..000000000
--- a/cs/hardware/installation-media.xml
+++ /dev/null
@@ -1,219 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70556 -->
-
- <sect1 id="installation-media">
- <title>Instalační média</title>
-
-<para>
-
-Tato podkapitola popisuje různé druhy instalačních médií, která můžete
-použít pro instalaci &debian;u. Výhody a nevýhody jednotlivých médií pak
-podrobněji rozebírá kapitola <xref linkend="install-methods"/>.
-
-</para>
-
-  <sect2 condition="supports-floppy-boot"><title>Diskety</title>
-
-<para>
-
-Přestože je instalace z disket nejméně pohodlná volba, stále se někdy
-používá pro počáteční zavedení instalačního systému.
-Vše co potřebujete, je pouze 3,5 palcová disketová jednotka
-s kapacitou 1440 kilobajtů.
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Podpora disket na CHRP je momentálně nefunkční.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="not-s390"><title>CD-ROM/DVD-ROM/BD-ROM</title>
-<note><para>
-
-Kdykoliv v této příručce uvidíte napsáno <quote>CD-ROM</quote>, čtěte
-to jako <quote>CD-ROM, DVD-ROM nebo BD-ROM</quote>, protože z hlediska
-operačního systému není mezi těmito technologiemi žádný rozdíl.
-
-</para></note><para>
-
-Většina architektur umožňuje instalaci z CD. I v případě, že váš
-počítač neumí zavádět systém přímo z CD, můžete CD-ROM využít po
-počátečním zavedení systému z jiného média, viz <xref
-linkend="boot-installer"/>.
-
-</para><para arch="x86">
-
-Využít můžete SATA, SCSI a IDE/ATAPI CD-ROM. Podporovány jsou také
-externí USB CD-ROM mechaniky a některá FireWire zařízení pracující
-s ovladači ohci1394 a sbp2.
-
-</para>
-
-<!-- This is not true on today's hardware
-<para arch="arm">
-
-CD-ROM mechaniky IDE/ATAPI jsou podporovány na všech počítačích ARM.
-
-</para>
--->
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 condition="bootable-usb"><title>USB Memory Stick</title>
-
-<para>
-
-USB flash disky (též <quote>klíčenky</quote>) se staly běžně
-používanými a levnými úložišti. Většina moderních počítačů z nich umí
-zavádět a obzvláště u netbooků a tenkých notebooků bez CD mechaniky se
-předpokládá, že k instalaci operačního systému použijete právě USB
-klíčenku.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Síť</title>
-
-<para>
-
-Během instalace můžete pro stažení potřebných souborů použít síť
-(konkrétně služny HTTP nebo FTP). To, zda se síť použije, závisí na
-typu instalace, který si zvolíte, a na vašich odpovědích během
-instalace. Instalační systém podporuje většinu typů síťových připojení
-včetně PPPoE, výjimkou jsou ISDN nebo PPP. Po instalaci můžete svůj
-systém nastavit i pro tato připojení.
-
-</para><para condition="supports-tftp">
-
-Instalační systém také můžete <emphasis>zavést</emphasis> ze sítě bez
-použití dalšího média jako CD/DVD nebo USB klíčenky.
-<phrase arch="mips;mipsel;mips64el">
-Pro &arch-title; to je preferovaný způsob instalace.
-</phrase>
-
-</para><para condition="supports-nfsroot">
-
-Příjemnou možností je bezdisková instalace. Systém se zavede z lokální
-sítě a všechny lokální souborové systémy se připojí přes NFS.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Pevný disk</title>
-
-<para>
-
-Pro mnoho architektur je také zajímavá možnost zavedení instalačního
-systému z pevného disku. To však vyžaduje jiný operační systém, pomocí
-kterého nahrajete na disk instalační program.
-
-</para><para arch="sparc">
-
-Přestože &arch-title; nepodporuje zavádění ze SunOS (Solarisu), můžete
-instalovat z jejich oblasti (UFS).
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Un*x nebo systém GNU</title>
-
-<para>
-
-Pokud používáte jiný unixový systém, můžete jej využít pro instalaci
-&debian;u a úplně tak obejít &d-i; popisovaný ve zbytku
-příručky. Tento způsob instalace je vhodný zejména pro uživatele
-s podivným hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii,
-nebo na počítačích, které si nemohou dovolit prostoje. Jestliže vás
-zmíněná technika zajímá, přeskočte na <xref linkend="linux-upgrade"/>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Podporovaná datová média</title>
-
-<para>
-
-Zaváděcí disky &debian;u obsahují jádro s velkým množstvím ovladačů,
-aby fungovaly na co nejširší škále počítačů.
-
-</para><para arch="x86">
-
-Instalační systém &debian;u obsahuje podporu pro IDE disky (též známé
-jako PATA), SATA a SCSI řadiče a jednotky, USB i FireWire. Systém umí
-pracovat se souborovými systémy FAT, FAT s rozšířením Win-32 (VFAT),
-NTFS a dalšími.
-
-<!--
-</para><para arch="x86">
-
-Podporovány jsou také disky emulující AT rozhraní. Bývají označeny
-jako MFM, RLL, IDE nebo PATA. Použít můžete také SATA a SCSI řadiče
-disků od nejrůznějších výrobců, podrobnosti jsou shromážděny
-v <ulink url="&url-hardware-howto;">Linux Hardware Compatibility
-HOWTO</ulink>.
--->
-
-</para><para arch="sparc">
-
-Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou
-také podporovány instalačním systémem.
-Standardní jádro obsahuje tyto SCSI ovladače:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Sparc ESP
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-PTI Qlogic,ISP
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Adaptec AIC7xxx
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-NCR a Symbios 53C8XX
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-Samozřejmě jsou podporovány také IDE systémy (jako UltraSPARC 5).
-V dokumentu <ulink url="&url-sparc-linux-faq;">Linux for SPARC
-Processors FAQ</ulink> naleznete vyčerpávající informace o podpoře
-SPARC hardwaru v linuxovém jádře.
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou
-také podporovány instalačním systémem. Aktuální linuxová jádra však
-stále na systémech CHRP nepodporují disketové mechaniky.
-
-</para><para arch="hppa">
-
-Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou
-také podporovány instalačním systémem. Aktuální linuxová jádra však
-nepodporují disketové mechaniky.
-
-</para><para arch="mips;mipsel;mips64el">
-
-Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou
-také podporovány instalačním systémem.
-
-</para><para arch="s390">
-
-Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou
-také podporovány instalačním systémem. To znamená, že DASD FBA a ECKD
-jsou podporovány jak starým (ldl), tak i novým obecným rozvržením
-disku S/390 (cdl).
-
-</para>
-
-  </sect2>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/hardware/memory-disk-requirements.xml b/cs/hardware/memory-disk-requirements.xml
deleted file mode 100644
index 9b427d83e..000000000
--- a/cs/hardware/memory-disk-requirements.xml
+++ /dev/null
@@ -1,30 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70098 -->
-
- <sect1 id="memory-disk-requirements">
- <title>Požadavky na operační paměť a diskový prostor</title>
-
-<para>
-
-K běžné instalaci potřebujete alespoň &minimum-memory; operační paměti
-a &minimum-fs-size; volného místa na disku. Toto jsou opravdu
-minimální hodnoty. Reálnější pohled naleznete v části
-<xref linkend="minimum-hardware-reqts"/>.
-
-</para><para>
-
-Instalace na systémech s menší pamětí<footnote condition="gtk">
-
-<para>
-
-Instalační obrazy podporující grafickou instalaci vyžadují více paměti
-než obrazy pouze s textovou instalací a neměly by se používat na
-systémech s méně než &minimum-memory; paměti. Máte-li možnost výběru
-mezi grafickou a textovou instalací, měli byste zvolit tu textovou.
-
-</para></footnote> nebo dostupným místem na disku se může podařit, ale je
-doporučena pouze pro zkušené uživatele.
-
-</para>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/hardware/network-cards.xml b/cs/hardware/network-cards.xml
deleted file mode 100644
index 1c379937a..000000000
--- a/cs/hardware/network-cards.xml
+++ /dev/null
@@ -1,175 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68014 -->
-
- <sect2 id="network-cards">
- <title>Hardware pro připojení k síti</title>
-
-<para>
-
-Libovolná síťová karta (NIC) podporovaná jádrem &arch-kernel; by měla
-být podporována i instalačním systémem. Ovladače by se měly zavádět
-automaticky.
-
-<phrase arch="x86">To zahrnuje většinu PCI/PCI-Express karet
-včetně notebookových PCMCIA/Express Cards.</phrase>
-
-<phrase arch="i386">Podporováno je i mnoho starších karet pro sběrnici
-ISA.</phrase>
-
-</para><para arch="sparc">
-
-To zahrnuje mnoho obecných PCI karet (na systémech s podporou PCI),
-ale i následující karty od Sunu:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Sun LANCE
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Sun Happy Meal
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Sun BigMAC
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Sun QuadEthernet
-
-</para></listitem>
- <listitem><para>
-
-MyriCOM Gigabit Ethernet
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para arch="s390">
-
-Podporovaná síťová zařízení jsou:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Channel to Channel (CTC) a ESCON spojení (reálné nebo emulované)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-OSA-2 Token Ring/Ethernet a OSA-Express Fast Ethernet (ne QDIO)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-OSA-Express v QDIO módu, HiperSockets a Guest-LAN
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para arch="arm">
-
-Na architektuře &arch-title; je podporována většina integrovaných
-ethernetových zařízení a dostupné jsou i moduly pro přídavná PCI a USB
-zařízení.
-
-</para><para arch="x86">
-
-ISDN je podporováno, ale ne během instalace.
-
-</para>
-
-  <sect3 condition="supports-wireless" id="nics-wireless">
-  <title>Bezdrátové síťové karty</title>
-<para>
-
-Bezdrátové síťové karty jsou obecně podporovány, nicméně mnoho
-bezdrátových síťových adaptérů vyžaduje (nesvobodný) firmware.
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-Jestliže je vyžadován firmware, instalační systém vás během instalace
-vyzve k jeho nahrání. Více informací o nahrávání firmware během
-instalace naleznete v části <xref linkend="loading-firmware"/>.
-
-</para><para>
-
-Síťové karty, které nejsou podporovány oficiálním jádrem, lze obvykle
-pod &debian;em zprovoznit, avšak nejsou podporovány během instalace.
-
-</para><para>
-
-Jestliže bezdrátová karta zlobí a pro instalaci nemůžete použít jinou
-síťovou kartu, stále lze pro instalaci &debian;u použít obraz velkého
-CD nebo DVD. V takovém případě přeskočte konfiguraci sítě a instalujte
-pouze balíky z CD nebo DVD. Potřebný ovladač pak můžete spolu s
-firmwarem doinstalovat po dokončení instalace a následném restartu do
-nového systému.
-
-</para><para>
-
-Pokud ovladač pro kartu existuje, ale není dostupný jako debianí
-balík, můžete si stáhnout z Internetu jeho zdrojové kódy a následně
-zkompilovat, což však přesahuje rozsah této příručky.
-<phrase arch="x86">Neexistuje-li svobodný ovladač, je vaší poslední
-možností balík <classname>ndiswrapper</classname>, který umí použít
-ovladače z Windows.</phrase>
-
-</para>
-  </sect3>
-
-  <sect3 arch="sparc" id="nics-sparc-trouble">
-  <title>Známé problémy na &arch-title;</title>
-<para>
-
-U konkrétních síťových karet bylo hlášeno několik problémů, které je
-vhodné zde zmínit.
-
-</para>
-
-   <sect4>
-   <title>Konflikt mezi ovladači tulip a dfme</title>
-<para>
-
-Existuje několik síťových PCI karet, které se identifikují stejně, ale
-jsou jsou podporovány různými ovladači. Některé karty pracují s
-ovladačem <literal>tulip</literal>, jiné s ovladačem
-<literal>dfme</literal>. Protože se karty identifikují stejně, jádro
-mezi nimi nemůže rozlišit a neví, který ovladač má nahrát. Pokud to
-bude zrovna ten špatný, karta může fungovat špatně, nebo dokonce
-nemusí fungovat vůbec.
-
-</para><para>
-
-Jedná se o běžný problém na systémech Netra s kartami Davicom
-(kompatibilní s DEC-Tulip). V tomto případě je nejspíš ten správný
-ovladač <literal>tulip</literal>. Řešením je umístit nefunkční ovladač
-na černou listinu, jak popisuje část <xref linkend="module-blacklist"/>.
-
-</para><para>
-
-Jinou možností je se během instalace přepnout do shellu, odebrat
-chybný modul (nebo moduly, pokud jich je nahráno víc) příkazem
-<userinput>modprobe -r <replaceable>modul</replaceable></userinput>
-a následně zavést správný modul příkazem
-<userinput>modprobe <replaceable>module</replaceable></userinput>. Je
-možné, že po restartu do nového systému se opět zavede ten chybný
-ovladač.
-
-</para>
-   </sect4>
-
-   <sect4><title>Sun B100 blade</title>
-<para>
-
-Síťový ovladač <literal>cassini</literal> nefunguje na systémech Sun
-B100 blade.
-
- </para>
-   </sect4>
-  </sect3>
- </sect2>
diff --git a/cs/hardware/supported-peripherals.xml b/cs/hardware/supported-peripherals.xml
deleted file mode 100644
index a9211193f..000000000
--- a/cs/hardware/supported-peripherals.xml
+++ /dev/null
@@ -1,26 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69111 -->
-
- <sect2 id="supported-peripherals">
- <title>Ostatní zařízení</title>
-<para arch="not-s390">
-
-&arch-kernel; umožňuje používat nejrůznější hardwarové vybavení jako
-myši, tiskárny, scannery, televizní karty a zařízení
-PCMCIA/CardBus/ExpressCard a USB. Většina z nich však není pro
-instalaci nutná.
-
-<phrase arch="x86">
-Některé USB klávesnice mohou na starých počítačích vyžadovat speciální
-nastavení (viz <xref linkend="hardware-issues"/>), ale na soudobých
-počítačích pracují USB myši a klávesnice bez dalšího nastavovaní.
-</phrase>
-
-</para><para arch="s390">
-
-Instalace balíků z XPRAM a z pásky není tímto systémem podporována.
-Všechny balíky, které chcete instalovat, musí být dostupné na DASD
-nebo přes síť na NFS, HTTP nebo FTP.
-
-</para>
-</sect2>
diff --git a/cs/hardware/supported/amd64.xml b/cs/hardware/supported/amd64.xml
deleted file mode 100644
index 4fa342386..000000000
--- a/cs/hardware/supported/amd64.xml
+++ /dev/null
@@ -1,24 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68331 -->
-
-  <sect2 arch="amd64">
-  <title>Podporované procesory</title>
-<para>
-
-Podporovány jsou jak procesory AMD64, tak Intel 64.
-
-</para>
-
-<!--
-   <sect3 id="bus"><title>V/V sběrnice</title>
-<para>
-
-Systémová sběrnice je částí základní desky, která umožňuje procesoru
-komunikaci s perifériemi jako jsou například datová média. Váš počítač
-musí být vybaven sběrnicí PCI nebo PCI Express.
-
-</para>
-   </sect3>
--->
-  </sect2>
-
diff --git a/cs/hardware/supported/arm.xml b/cs/hardware/supported/arm.xml
deleted file mode 100644
index ca952bcc0..000000000
--- a/cs/hardware/supported/arm.xml
+++ /dev/null
@@ -1,503 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70798 -->
-
-  <sect2 arch="arm">
-  <title>Tři hlavní ARM porty</title>
-<para>
-
-Architektura ARM se vyvíjí a moderní ARM procesory nabízí možnosti,
-které nejsou na starších modelech dostupné. &debian; proto nabízí tři
-základní ARM porty pro nejlepší podporu širokého spektra systémů:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-&debian;/armel cílí na starší 32 bitové ARM procesory bez hardwarové
-podpory výpočtů s plovoucí desetinnou čárkou (nemají FPU)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-&debian;/armhf běží jen na novějších 32 bitových ARM procesorech,
-které implementují alespoň architekturu ARMv7 s 3. verzí ARM
-specifikace pro vektorové výpočty s plovoucí desetinnou čárkou
-(VFPv3). &debian;/armhf využívá tyto rozšířené možnosti a vyšší výkon
-nových modelů.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-&debian;/arm64 funguje na 64 bitových ARM procesorech implementujících
-alespoň architekturu ARMv8.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Technicky mohou všechny aktuálně dostupné ARM procesory běžet v obou
-režimech adresování (<quote>little-endian</quote>
-i <quote>big-endian</quote>), avšak v praxi používá drtivá většina ARM
-systémů adresování <quote>little-endian</quote>. V tomto duchu
-podporuje &debian;/arm64, &debian;/armhf i &debian;/armel pouze
-systémy <quote>little-endian</quote>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="arm">
-  <title>Různé návrhy ARM procesorů a náročnost podpory</title>
-<para>
-
-Systémy ARM jsou mnohem různorodější, než systémy založené na
-architektuře i386/amd64, takže podpora může být složitější.
-Architektura ARM se používá hlavně v řešeních vše v jednom, tzv. SoC
-(<quote>system-on-chip</quote>). Tyto SoC navrhuje spousta společností
-z nejrůznějších hardwarových součástí, které se liší i v tak základní
-funkcionalitě, jako je zavedení systému.
-
-</para><para arch="armel;armhf">
-
-Systémy využívající tyto čipy obvykle postrádají jednotné rozhraní
-v podobě systémového firmwaru a ve výsledku se linuxové jádro na
-architektuře ARM musí starat o spousty nízkoúrovňových detailů
-specifických pro konkrétní systém, o což by se ve světě PC postaral
-BIOS.
-
-</para><para arch="armel;armhf">
-
-To znamenalo, že když Linux získal podporu architektury ARM, muselo se
-pro každý systém sestavovat speciální jádro, na rozdíl od architektury
-i386/amd64, kde jedno jádro běží na téměř libovolném hardwaru. Tento
-přístup samozřejmě nebyl s ohromným počtem různých systémů udržitelný
-a vývojáři začali pracovat na tom, aby se podobně jako u PC dalo jedno
-jádro použít na různých ARM systémech. Toto jádro se pak nazývá
-multiplatformní a podporuje většinu novějších systémů. V &debian;u je
-na architektuře &debian;/armhf označeno jako <literal>armmp</literal>.
-
-Stále však existují starší systémy, které vyžadují speciální jádro.
-Z tohoto důvodu podporuje standardní &debian; instalaci jen na několik
-vybraných starších systémů.
-
-</para><para arch="arm64">
-
-Na rozdíl od starších verzí ARM architektury je architektura ARMv8
-(arm64) mnohem více standardizovaná a tudíž jednodušeji podporovatelná
-jak ze strany linuxového jádra, tak ostatního softwaru.
-
-</para><para arch="arm64">
-
-Serverová verze ARMv8 hardwaru se typicky konfiguruje s využitím
-standardů UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) a ACPI
-(Advanced Configuration and Power Interface), které poskytují
-jednotný, na zařízení nezávislý způsob inicializace počítačového
-hardwaru. Oba standardy jsou běžné ve světě počítačů x86.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="arm64" id="arm64-supported-platforms">
-  <title>Platformy podporované v &debian;/arm64</title>
-<para>
-
-Arm64/AArch64/ARMv8 hardware se stal dostupným v pozdní fázi
-vývojového cyklu &debian;u &releasename-cap;, tudíž se do jádra
-používaného v tomto vydání dostala podpora jen málo platforem.
-&debian;/arm64 v tomto vydání podporuje následující platformy.
-(Všechny uvedené platformy jsou podporovány jediným jádrem).
-
-</para>
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-<term>Applied Micro (APM) Mustang/X-Gene</term>
-<listitem><para>
-
-APM Mustang byl první ARMv8 systém použitelný v Linuxu. Používá SoC
-X-gene SoC, který je nyní používán i v dalších počítačích. Jedná se
-o osmijádrový procesor, s ethernetem, USB a sériovým rozhraním.
-Vzhledově vypadá jako běžný desktopový počítač, nicméně je očekáváno
-mnoho dalších verzí. Většina hardwaru je podporována přímo oficiálním
-jádrem, ale v jádře dostupném v &releasename-cap; kulhá podpora USB.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Vývojová platforma ARM Juno</term>
-<listitem><para>
-
-Juno je vývojářská deska s šestijádrovým procesorem ARMv8-A 800MHz
-(2xA57, 4xA53), grafikou Mali (T624), 8GB DDR3 RAM, ethernetem, USB
-a sériovým rozhraním. Jelikož je deska zaměřená na vývojáře, aby se
-seznámili s touto platformou, není ani malá, ani levná, ale jedná se
-o jednu z prvních dostupných desek a jádro v &releasename-cap;
-podporuje veškerý integrovaný hardware.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-<para>
-
-Při použití &d-i; na systémech bez UEFI se možná budete muset na konci
-instalace přepnout do shellu a ručně zadat několik příkazů pro
-nastavení zavádění nově nainstalovaného systému.
-<command>flash-kernel</command> ví, jak nastavit zavádění systému
-X-Gene pomocí U-Boot.
-
-</para>
-
-   <sect3 arch="arm64" id="arm64-other-platforms">
-   <title>Ostatní platformy</title>
-<para>
-
-Díky multiplatformní podpoře v linuxovém jádře je možné, že &d-i;
-poběží i na arm64 systémech zde explicitně neuvedených. Stačí, aby
-jádro podporovalo komponenty instalovaného systému a byl dostupný
-soubor popisující strom zařízení daného systému. V případě použití
-UEFI by se mělo v takto nainstalovaném systému automaticky nastavit
-i zavádění. Na systémech bez UEFI se možná budete muset na konci
-instalace přepnout do shellu a ručně zadat několik příkazů pro
-nastavení zavádění.
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="armhf" id="armhf-armmp-supported-platforms">
-  <title>Platformy podporované v &debian;/armhf</title>
-<para>
-
-O následujících systémech je známo, že fungují s &debian;/armhf
-používajícím multiplatformní jádro <literal>armmp</literal>:
-
-<variablelist>
-
-<varlistentry>
-<term>Freescale MX53 Quick Start Board (MX53 LOCO Board)</term>
-<listitem><para>
-
-IMX53QSB je vývojářská deska založená na SoC i.MX53.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Versatile Express</term>
-<listitem><para>
-
-Versatile Express je série vývojářských desek od ARMu skládající se ze
-základní desky, která se dá osadit různými dceřinnými CPU.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Některé vývojářské desky a embeded systémy Allwinner založené na sun<replaceable>X</replaceable>i</term>
-<listitem><para>
-
-Jádro armmp podporuje několik vývojářských desek a embeded systémů
-založených na SoC Allwinner A10 (architektura <quote>sun4i</quote>),
-A10s/A13 (architektura <quote>sun5i</quote>), A20 (architektura
-<quote>sun7i</quote>), A31/A31s (architektura <quote>sun6i</quote>)
-a A23/A33 (součást rodiny <quote>sun8i</quote>). Instalační systém
-plně podporuje následující systémy:
-
-  <itemizedlist>
-  <listitem><para>
-             Cubietech Cubieboard 1 + 2 / Cubietruck
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-             LeMaker Banana Pi a Banana Pro
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-             LinkSprite pcDuino a pcDuino3
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-             Olimex A10-Olinuxino-LIME / A20-Olinuxino-LIME /
-             A20-Olinuxino-LIME2 / A20-Olinuxino Micro / A20-SOM-EVB
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-             Xunlong OrangePi Plus
-  </para></listitem>
-  </itemizedlist>
-
- </para><para>
-
-Podpora pro zařízení Allwinner založená na architektuře
-sun<replaceable>X</replaceable>i je daná ovladači a stromy zařízení
-dostupnými v oficiálním linuxovém jádře. Jádra jednotlivých dodavatelů
-(jako třeba jádra z Allwinner SDK) a jádra linux-sunxi.org 3.4
-odvozená z Androidu nejsou v &debian;u podporována.
-
- </para><para>
-
-Oficiální linuxové jádro na SoC Allwinner A10, A10s/A13, A20, A23/A33
-a A31/A31s obvykle podporuje sériovou konzoli, ethernet, SATA, USB
-a karty MMC/SD. Míra podpory lokálního displeje (HDMI/VGA/LCD)
-a integrovaného audio hardwaru se liší systém od systému. Pro většinu
-systémů jádro neobsahuje nativní ovladače grafiky a místo toho využívá
-infrastrukturu <quote>simplefb</quote>, která spoléhá na to, že se
-o inicializaci zobrazovacího hardwaru postará zavaděč a jádro pak již
-jen znovu-použije předpřipravený framebuffer. V praxi to funguje
-poměrně dobře, ale přináší to s sebou několik omezení, jako je
-nemožnost měnit za běhu rozlišení a nefunkční správa napájení.
-
-</para><para>
-
-Integrovaná flash paměť sloužící jako mass storage se na systémech
-založených na sun<replaceable>X</replaceable>i vyskytuje ve dvou
-základních variantách: NAND a eMMC. Většina starších desek používá
-NAND flash, pro kterou obvykle neexistují ovladače v oficiálním jádře
-a proto ani v Debianu. Mnohé novější systémy používají místo NAND
-flash eMMC flash. Čip s eMMC se navenek tváří jako rychlá,
-nevyměnitelná SD karta a je tedy podporována stejně, jako běžná SD
-karta.
-
-</para><para>
-
-Instalátor obsahuje základní podporu pro mnoho dalších, výše
-neuvedených systémů založených na sun<replaceable>X</replaceable>i,
-avšak tyto povětšinou nejsou otestovány, protože projekt &debian; nemá
-k danému hardwaru přístup. Pro tyto systémy neexistují předpřipravené
-obrazy SD karet s instalačním systémem. Mezi tyto vývojářské desky
-s omezenou podporou patří:
-
-  <itemizedlist>
-  <listitem><para>
-             Olimex A10s-Olinuxino Micro / A13-Olinuxino /
-             A13-Olinuxino Micro
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-             Sinovoip BPI-M2 (založená na A31s)
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-             Xunlong Orange Pi (založená na A20) /
-             Orange Pi Mini (založená na A20)
-  </para></listitem>
-  </itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Kromě výše uvedených systémů obsahuje instalátor velice omezenou
-podporu pro platformu Allwinner H3 a desky na ní založené. V době
-vydání Debianu 9 je podpora H3 v oficiálním jádře stále ve vývoji
-a instalátor tedy na systémech založených na H3 podporuje pouze
-sériovou konzoli, MMC/SD a USB řadič. Chybí podpora integrovaného
-ethernetu, takže síťování je možné pouze přes externí ethernetovou
-nebo Wifi kartu do USB. Mezi systémy založené na H3, které mají
-základní podporu instalátoru, patří:
-
-  <itemizedlist>
-  <listitem><para>
-             FriendlyARM NanoPi NEO
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-             Xunlong Orange Pi Lite / Orange Pi One / Orange Pi PC /
-             Orange Pi PC Plus / Orange Pi Plus / Orange Pi Plus 2E /
-             Orange Pi 2
-  </para></listitem>
-  </itemizedlist>
-
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>NVIDIA Jetson TK1</term>
-<listitem><para>
-
-NVIDIA Jetson TK1 je vývojářská deska založená na čipu Tegra K1 (též
-známým jako Tegra 124). Tegra K1 se pyšní čtyřjárovým 32 bitovým
-procesorem ARM Cortex-A15 a grafickou kartou Kepler (GK20A) se 192
-CUDA jádry. Je možné, že budou fungovat i jiné systémy založené na
-Tegra 124.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Seagate Personal Cloud a Seagate NAS</term>
-<listitem><para>
-
-Seagate Personal Cloud a Seagate NAS jsou NAS zařízení založené na
-platformě Armada 370 od Marvellu. Debian podporuje Personal Cloud
-(SRN21C), Personal Cloud 2-Bay (SRN22C), Seagate NAS 2-Bay (SRPD20)
-a Seagate NAS 4-Bay (SRPD40).
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>SolidRun Cubox-i2eX / Cubox-i4Pro</term>
-<listitem><para>
-
-Řada Cubox-i jsou malé systémy ve tvaru kostky založené na rodině SoC
-Freescale i.MX6. Podpora pro řadu Cubox-i je daná ovladači a stromy
-zařízení dostupnými v oficiálním linuxovém jádře. Jádra Freescale 3.0
-pro Cubox-i nejsou v &debian;u podporována. Oficiální linuxové jádro
-podporuje sériovou konzoli, ethernet, USB, karty MMC/SD a podporu
-zobrazování přes HDMI (konzole i X11). Na Cubox-i4Pro je navíc
-podporován i eSATA port.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Wandboard</term>
-<listitem><para>
-
-Wandboard Quad, Dual a Solo jsou vývojářské desky založená na SoC
-Freescale i.MX6 Quad. Podpora je daná ovladači a stromy zařízení
-dostupnými v oficiálním linuxovém jádře. Speciální jádra řady 3.0
-a 3.10 z wandboard.org nejsou v &debian;u podporována. Oficiální
-linuxové jádro podporuje sériovou konzoli, zobrazování přes HDMI
-(konzole i X11), ethernet, USB, karty MMC/SD SATA (jen Quad)
-a analogové audio. V &debian;u 9 nejsou podporovány ostatní audio
-výstupy (S/PDIF a HDMI) a ani integrovaný WLAN/Bluetooth modul.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-</para><para>
-
-Pokud má jádro použité v &d-i;u podporu daných systémových komponent
-a je dostupný soubor se stromem zařízení, umožňuje multiplatformní
-linuxové jádro spustit &d-i; i na armhf systémech výše explicitně
-neuvedených.
-
-</para><para>
-
-Na takových systémech obvykle instalace funguje, nicméně se asi
-nepodaří automaticky nastavit zavádění, jelikož to často vyžaduje
-konkrétní informace přesně pro dané zařízení. V takovém případě je
-nutno před dokončením instalace nastavit zavádění ručně, například
-spuštěním požadovaných příkazů v shellu spuštěném z prostředí &d-i;u.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="armhf" id="armhf-unsupported-platforms">
-  <title>Platformy dále nepodporované v &debian;/armhf</title>
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-<term>EfikaMX</term>
-<listitem><para>
-
-Platforma EfikaMX (Genesi Efika Smartbook a Genesi EfikaMX nettop)
-byla podporovaná v &debian;u 7 specifickým jádrem, ale jelikož byla
-v roce 2012 podpora této platformy z oficiálního linuxového jádra
-odstraněna, nemůže ani &debian; dále pokračovat v podpoře.
-
-</para><para>
-
-Řešením by bylo použití multiplatformního jádra armmp, ale pro
-platformu EfikaMX v současnosti není dostupný příslušný strom
-zařízení.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="armel" id="armel-supported-platforms">
-  <title>Platformy podporované v &debian;/armel</title>
-<para>
-
-&debian;/armel podporuje následující platformy. Tyto platformy
-vyžadují specifická jádra.
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-<term>Kirkwood</term>
-<listitem><para>
-
-Orion je řešení typu vše v jednom (SoC &mdash; System on a Chip) od
-Marvelu, které v jediném čipu integruje procesor ARM, ethernet, SATA,
-USB a další funkcionalitu. V současné době podporujeme následující
-zařízení založené na Kirkwoodu:
-
-<itemizedlist>
-  <listitem><para>
-    <ulink url="&url-arm-cyrius-sheevaplug;">zásuvkové počítače
-    (SheevaPlug, GuruPlug, DreamPlug a Seagate FreeAgent
-    DockStar)</ulink>
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-    <ulink url="&url-arm-cyrius-qnap-kirkwood;">QNAP Turbo Station</ulink>
-    (všechny modely TS-11x/TS-12x, HS-210, TS-21x/TS-22x a TS-41x/TS-42x)
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-    NASy LaCie (Network Space v2, Network Space Max v2, Internet Space
-    v2, d2 Network v2, 2Big Network v2 a 5Big Network v2)
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-    OpenRD (OpenRD-Base, OpenRD-Client a OpenRD-Ultimate)
-  </para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Orion5x</term>
-<listitem><para>
-
-Orion je řešení typu vše v jednom (SoC &mdash; System on a Chip) od
-Marvelu, které v jediném čipu integruje procesor ARM, ethernet, SATA,
-USB a další funkcionalitu. Na trhu existuje mnoho NAS zařízení
-(Network Attached Storage) založených právě na tomto čipu. V současné
-době podporujeme
-<ulink url="&url-arm-cyrius-kuroboxpro;">Buffalo Kurobox</ulink> a
-<ulink url="&url-arm-cyrius-mv2120;">HP mv2120</ulink>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Versatile</term>
-<listitem><para>
-
-Platforma Versatile je emulovaná v QEMU a je tudíž příjemnou možností,
-jak testovat/používat &debian; na platformě ARM v případě, že
-nedisponujete příslušným hardwarem.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="arm">
-  <title>Platformy a zařízení dále nepodporované v &debian;/armel</title>
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-<term>IXP4xx</term>
-<listitem><para>
-
-Podpora pro platformu Intel IXP4xx byla odstraněna v &debian;u 9. Na
-této platformě byl založen populární Linksys NSLU2.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Orion5x</term>
-<listitem><para>
-
-S &debian;em 9 byla z platformy Orion5x odebrána podpora pro zařízení
-D-Link DNS-323 a Conceptronic CH3SNAS, protože se linuxové jádro na
-těchto zařízeních již nevešlo do flash paměti. Ostatní Orion zařízení
-jako Buffalo Kurobox a HP mv2120 jsou nadále podporovány.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-  </sect2>
diff --git a/cs/hardware/supported/hppa.xml b/cs/hardware/supported/hppa.xml
deleted file mode 100644
index 744326c08..000000000
--- a/cs/hardware/supported/hppa.xml
+++ /dev/null
@@ -1,17 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 41452 -->
-
-  <sect2 arch="hppa"><title>Procesory, základní desky a grafické karty</title>
-<para>
-
-Na architektuře <emphasis>&architecture;</emphasis> jsou podporovány
-dvě hlavní větve: PA-RISC 1.1 a PA-RISC 2.0. Architektura PA-RISC 1.1
-je zaměřená na 32 bitové procesory, zatímco architektura 2.0 se
-soustředí na procesory 64 bitové. Na některých systémech mohou běžet
-obě jádra.
-V obou případech jsou uživatelské aplikace 32 bitové. O rozšíření na
-64 bitů se zatím neuvažuje.
-
-</para>
-  </sect2>
-
diff --git a/cs/hardware/supported/i386.xml b/cs/hardware/supported/i386.xml
deleted file mode 100644
index bf5f64c9d..000000000
--- a/cs/hardware/supported/i386.xml
+++ /dev/null
@@ -1,46 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70113 -->
-
-  <sect2 arch="i386">
-  <title>Procesory, základní desky a grafické karty</title>
-<para>
-
-Úplné informace o podporovaných zařízeních naleznete v
-<ulink url="&url-hardware-howto;">Linux Hardware Compatibility
-HOWTO</ulink>. Tato kapitola nastiňuje pouze základní požadavky.
-
-</para>
-
-   <sect3><title>Procesory</title>
-<para>
-
-Jsou podporovány téměř všechny aktivně používané procesory řady x86
-(IA-32). To zahrnuje i 32 bitové procesory AMD Athlon XP, Intel
-Pentium 4, Intel Xeon nebo Via C3.
-
-</para><para>
-
-&debian-gnu; &releasename; nepoběží na procesorech třídy 586 (Pentium)
-a starších.
-
-</para><note><para>
-
-Pokud je váš počítač postaven na 64 bitovém procesoru z rodiny AMD64
-nebo Intel 64 (např. Intel Core i5), budete pravděpodobně chtít
-použít instalátor pro architekturu amd64. Díky zpětné kompatibilitě
-však můžete použít i 32 bitový instalátor pro architekturu i386.
-
-</para></note>
-   </sect3>
-
-   <sect3 id="bus"><title>V/V sběrnice</title>
-<para>
-
-Systémová sběrnice je částí základní desky, která umožňuje procesoru
-komunikaci s perifériemi jako jsou například datová média. Váš počítač
-musí být vybaven sběrnicí PCI, PCIe nebo PCI-X.
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
-
diff --git a/cs/hardware/supported/ia64.xml b/cs/hardware/supported/ia64.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/hardware/supported/ia64.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/hardware/supported/mips.xml b/cs/hardware/supported/mips.xml
deleted file mode 100644
index 78631c8d7..000000000
--- a/cs/hardware/supported/mips.xml
+++ /dev/null
@@ -1,137 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70568 -->
-
-  <sect2 arch="mips;mips64el;mipsel">
-  <title>Platformy podporované v &debian; &architecture;</title>
-<para>
-
-&debian; na &arch-title; podporuje následující platformy:
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-  <term>Cavium Octeon</term>
-  <listitem><para>
-
-Společnost Cavium navrhuje řadu 64 bitových procesorů MIPS Octeon,
-které se používají převážně v síťových zařízeních. Mezi tato zařízení
-patří Ubiquiti EdgeRouter a Rhino Labs UTM8.
-
-  </para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry arch="mips64el;mipsel">
-  <term>Loongson 3</term>
-  <listitem><para>
-
-Podporována jsou zařízení založená na procesorech Loongson 3A a 3B.
-<!-- TODO list some actual devices here -->
-
-  </para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-  <term>MIPS Malta</term>
-  <listitem><para>
-
-MIPS Malta: tato platforma je emulovaná v QEMU a je tudíž příjemnou
-možností, jak testovat/používat &debian; na platformě MIPS v případě, že
-nedisponujete příslušným hardwarem.
-
-  </para><para>
-
-Pro Maltu existují dvě varianty jádra: 4kc-malta pro 32 bitové
-procesory a 5kc-malta pro procesory 64 bitové.
-
-  </para></listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-</para><para>
-
-Mimo výše uvedené by měl &debian; běžet i na deskách s procesory
-<phrase arch="mips;mipsel">MIPS32r2 nebo</phrase> MIPS64r2, ale pro
-tyto nesestavujeme jádra a &d-i; je nepodporuje.
-
-</para><para>
-
-Kompletní informace o podporovaných počítačích mips/mipsel/mips64el
-najdete na stránce <ulink url="&url-linux-mips;">Linux MIPS</ulink>.
-V této sekci popíšeme pouze systémy podporované instalačními médii.
-Hledáte-li podporu pro ostatní podarchitektury, kontaktujte prosím
-diskusní skupinu <ulink
-url="&url-list-subscribe;">debian-&arch-listname;</ulink>.
-
-</para>
-
-   <sect3><title>Procesory (CPU)</title>
-<para>
-
-Některé MIPS počítače mohou běžet jak v little, tak v big endian
-režimu.
-
-<phrase arch="mips64el;mipsel">
-
-Pro MIPS s adresováním <quote>little endian</quote> se podívejte na
-architekturu mipsel nebo mips64el.
-
-</phrase><phrase arch="mips">
-
-Pro MIPS s adresováním <quote>big endian</quote> se podívejte na
-architekturu mips.
-
-</phrase>
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="mips;mipsel">
-  <title>Platformy dále nepodporované v &debian; &architecture;</title>
-<para>
-
-Počínaje &debian;em Stretch byla odstraněna podpora pro procesory
-MIPS, neimplementující specifikaci MIPS32 Release 2 a proto již nejsou
-podporovány následující platformy, které byly podporovány v Jessie:
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-<term>Loongson 2E a 2F</term>
-<listitem>
-
-Jedná se o starší procesory Loongson, které lze najít v zařízeních
-jako Fuloong Mini-PC a Lemote Yeeloong laptop.
-
-</listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>SGI IP22</term>
-<listitem>
-
-Tato platforma zahrnuje stanice SGI Indy, Indigo 2 a Challenge S.
-
-</listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>SGI IP32</term>
-<listitem>
-
-Tato platforma je obecně známá jako SGI O2.
-
-</listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Broadcom BCM91250</term>
-<listitem>
-
-Vývojářská deska pro Broadcom SiByte, též známá pod kódovým názvem
-SWARM.
-
-</listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/hardware/supported/powerpc.xml b/cs/hardware/supported/powerpc.xml
deleted file mode 100644
index cfe059a8d..000000000
--- a/cs/hardware/supported/powerpc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,469 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69732 -->
-
-  <sect2 arch="powerpc">
-  <title>Procesory, základní desky a grafické karty</title>
-<para>
-
-&debian-gnu; &release; podporuje pouze podarchitektury PMac
-(Power-Macintosh nebo PowerMac) a PreP.
-
-<!--
-Existují čtyři hlavní podporované odnože architektury
-<emphasis>&architecture;</emphasis> &mdash; PMac (Power-Macintosh nebo
-PowerMac), PReP,
-APUS (Amiga Power-UP System) a počítače CHRP. Každá odnož má svůj
-vlastní způsob zavádění. Aby to bylo ještě zamotanější, existují čtyři
-různá jádra podporující různé varianty procesorů.
--->
-</para><para>
-
-Porty na jiné &architecture; architektury (jako Be-Box a MBX) jsou na
-cestě, ale ještě nejsou oficiálně podporovány.  V budoucnu bychom
-chtěli mít i 64bitový port (Power3).
-
-</para>
-
-   <sect3><title>Varianty jádra</title>
-<para>
-
-Jak jsme již zmínili, v &debian;u existují dvě varianty jádra pro
-různé procesory:
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-<term>powerpc</term>
-<listitem><para>
-
-Většina systémů využije toto jádro, které podporuje procesory PowerPC
-601, 603, 604, 740, 750 a 7400. Všechny systémy Apple Power Macintosh
-až do G4 včetně používají některý z těchto procesorů.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>powerpc-smp</term>
-<listitem><para>
-
-Všechny SMP počítače Apple PowerMac G4.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>power64</term>
-<listitem><para>
-
-Varianta jádra power64 podporuje následující procesory:
-
-</para><para>
-
-Procesor POWER3 se používá ve starších 64 bitových serverových
-systémech od IBM. Známé modely zahrnují IntelliStation POWER Model
-265, pSeries 610 a 640 a RS/6000 7044-170, 7043-260 a 7044-270.
-
-</para><para>
-
-Procesor POWER4 je použit v novějších 64 bitových serverových
-systémech IBM, což zahrnuje pSeries 615, 630, 650, 655, 670 a 690.
-
-</para><para>
-
-Na architektuře POWER4 jsou založeny také systémy požívající procesor
-PPC970FX (Apple G5, YDL PowerStation, IBM Intellistation POWER 185),
-což znamená, že využívají tuto variantu jádra.
-
-</para><para>
-
-Novější IBM systémy s procesory POWER5, POWER6 a POWER7.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<!--
-<varlistentry>
-<term>prep</term>
-<listitem><para>
-
-Tato varianta jádra podporuje počítače podarchitektury PReP.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>apus</term>
-<listitem><para>
-
-Toto jádro podporuje počítače Amiga Power-UP System, ale momentálně
-je vyřazeno.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
--->
-</variablelist>
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3><title>Podarchitektura Power Macintosh (pmac)</title>
-<para>
-
-Apple (a pár dalších výrobců &mdash; Power Computing například)
-vyrábělo několik řad Macintoshů založených na procesoru PowerPC.  Jsou
-rozděleny do kategorií NuBus (bez podpory v &debian;u), OldWorld a
-NewWorld.
-
-</para><para>
-
-OldWorld systémy jsou většinou Power Macintoshe s disketovou
-mechanikou a sběrnicí PCI. Je to většina Power Macintoshů založených
-na 603, 603e, 604 a 604e. Modely PowerPC od Apple jsou označovány
-čtyřmi číslicemi. Výjimkou jsou béžové G3, které také patří mezi
-OldWorld systémy.
-
-</para><para>
-
-Takzvané NewWorld PowerMacy jsou všechny PowerMacy v průsvitných
-plastikových krabicích a poozdější modely. To znamená všechny iMacy,
-iBooky, systémy G4, modré G3 a většina PowerBooků vyrobených po roce
-1999.  NewWorld PowerMacy jsou známy svým systémem <quote>ROM v
-RAM</quote> a jsou vyráběny od poloviny roku 1998.
-
-</para><para>
-
-Specifikace pro hardware od Apple jsou dostupné na
-<ulink url="http://www.info.apple.com/support/applespec.html">AppleSpec</ulink>
-a pro starší systémy na
-<ulink url="http://www.info.apple.com/support/applespec.legacy/index.html">AppleSpec Legacy</ulink>.
-
-</para><para>
-
-<informaltable>
-<tgroup cols="3">
-<colspec colname="c1"/>
-<colspec colname="c2"/>
-<colspec colname="c3"/>
-<thead>
-<row>
-  <entry namest="c1" nameend="c2">Model/číslo</entry>
-  <entry>Generace</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry morerows="27">Apple</entry>
-  <entry>iMac Bondi Blue, 5 Flavors, Slot Loading</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>iMac Summer 2000, Early 2001</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>iMac G5</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>iBook, iBook SE, iBook Dual USB</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>iBook2</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>iBook G4</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Power Macintosh Blue and White (B&amp;W) G3</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Power Macintosh G4 PCI, AGP, Cube</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Power Macintosh G4 Gigabit Ethernet</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Power Macintosh G4 Digital Audio, Quicksilver</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Power Macintosh G5</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>PowerBook G3 FireWire Pismo (2000)</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>PowerBook G3 Lombard (1999)</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>PowerBook G4 Titanium</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>PowerBook G4 Aluminum</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Xserve G5</entry>
-  <entry>NewWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Performa 4400, 54xx, 5500</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Performa 6360, 6400, 6500</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Power Macintosh 4400, 5400</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Power Macintosh 7200, 7300, 7500, 7600</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Power Macintosh 8200, 8500, 8600</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Power Macintosh 9500, 9600</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Power Macintosh (Beige) G3 Minitower</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Power Macintosh (Beige) Desktop, All-in-One</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>PowerBook 2400, 3400, 3500</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>PowerBook G3 Wallstreet (1998)</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Twentieth Anniversary Macintosh</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>Workgroup Server 7250, 7350, 8550, 9650, G3</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry morerows="1">Power Computing</entry>
-  <entry>PowerBase, PowerTower / Pro, PowerWave</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row><row>
-  <entry>PowerCenter / Pro, PowerCurve</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>UMAX</entry>
-  <entry>C500, C600, J700, S900</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>APS</entry>
-  <entry>APS Tech M*Power 604e/2000</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>Motorola</entry>
-  <entry>Starmax 3000, 4000, 5000, 5500</entry>
-  <entry>OldWorld</entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3><title>Podarchitektura PReP</title>
-<para>
-
-<informaltable>
-<tgroup cols="2">
-<colspec colname="c1"/>
-<colspec colname="c2"/>
-<thead>
-<row>
-  <entry namest="c1" nameend="c2">Model/číslo</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry morerows="4">Motorola</entry>
-  <entry>Firepower, PowerStack Series E, PowerStack II</entry>
-</row><row>
-  <entry>MPC 7xx, 8xx</entry>
-</row><row>
-  <entry>MTX, MTX+</entry>
-</row><row>
-  <entry>MVME2300(SC)/24xx/26xx/27xx/36xx/46xx</entry>
-</row><row>
-  <entry>MCP(N)750</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry morerows="3">IBM RS/6000</entry>
-  <entry>40P, 43P</entry>
-</row><row>
-  <entry>Power 830/850/860 (6070, 6050)</entry>
-</row><row>
-  <entry>6030, 7025, 7043</entry>
-</row><row>
-  <entry>p640</entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3><title>Podarchitektura CHRP</title>
-<para>
-
-<informaltable>
-<tgroup cols="2">
-<colspec colname="c1"/>
-<colspec colname="c2"/>
-<thead>
-<row>
-  <entry namest="c1" nameend="c2">Model/číslo</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry>IBM RS/6000</entry>
-  <entry>B50, 43P-150, 44P</entry>
-</row>
-<row>
-  <entry>Genesi</entry>
-  <entry>Pegasos I, Pegasos II</entry>
-</row>
-<row>
-  <entry>Fixstars</entry>
-  <entry>YDL PowerStation</entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3><title>Podarchitektura APUS (nepodporovaná)</title>
-<para>
-
-<informaltable>
-<tgroup cols="2">
-<colspec colname="c1"/>
-<colspec colname="c2"/>
-<thead>
-<row>
-  <entry namest="c1" nameend="c2">Model/číslo</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry>Amiga Power-UP Systems (APUS)</entry>
-  <entry>A1200, A3000, A4000</entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3>
-   <title>Podarchitektura Nubus PowerMac (nepodporována)</title>
-
-<para>
-
-&debian;/powerpc v současné době nepodporuje systémy NuBus, protože
-monolitické jádro Linux/PPC pro tyto počítače podporu nemá. Místo něj
-se musí použít mikrojádro Mach MkLinux, které zatím &debian;
-nepodporuje. Do této kategorie patří
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Power Macintosh 6100, 7100, 8100
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Performa 5200, 6200, 6300
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Powerbook 1400, 2300, and 5300
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Workgroup Server 6150, 8150, 9150
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-Linuxové jádro s (omezenou) podporou pro tyto počítače existuje na
-<ulink url="http://nubus-pmac.sourceforge.net/"></ulink>
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3><title>Ne-PowerPC Macintoshe</title>
-
-<para>
-
-Macintoshe s procesory řady 680x0 nepatří do rodiny PowerPC, ale do
-rodiny m68k. Jedná se o modely začínající <quote>Mac II</quote>,
-pokračující přes <quote>LC</quote> a sérii Centris a vrcholící řadou
-Quadra a Perfoma. Tyto modely mají obvykle třímístné označení
-jako Mac IIcx, LCIII nebo Quadra 950.
-
-</para><para>
-
-Tato modelová řada začala počítači Mac II (Mac II, IIx, IIcx, IIci,
-IIsi, IIvi, IIvx, IIfx), poté LC (LC, LCII, III, III+, 475, 520, 550,
-575, 580, 630), následně Mac TV, Centris (610, 650, 660AV), Quadra
-(605, 610, 630, 650, 660AV, 700, 800, 840AV, 900, 950), a konečně
-Performa 200-640CD.
-
-</para><para>
-
-Notebooky této rodiny zahrnují Mac Portable, PowerBook 100-190cs a
-PowerBook Duo 210-550c (kromě PowerBook 500, což je Nubus, viz výše).
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="ppc64el">
-  <title>Procesory, základní desky a grafické karty</title>
-
-   <sect3>
-   <title>Počítače</title>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-S822L
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-S821L
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-S822
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-S821
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-TYAN GN70-BP010
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-   </sect3>
-  </sect2>
diff --git a/cs/hardware/supported/s390.xml b/cs/hardware/supported/s390.xml
deleted file mode 100644
index 86ee03c05..000000000
--- a/cs/hardware/supported/s390.xml
+++ /dev/null
@@ -1,27 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70788 -->
-
-  <sect2 arch="s390"><title>Typy počítačů zSeries a System z</title>
-<para>
-
-Počínaje &debian;em Squeeze již není podporováno zavádění v režimu
-ESA/390. Váš počítač musí podporovat z/Architecture na 64 bitech.
-Uživatelské programy portu S/390 jsou však zatím stále kompilovány pro
-ESA/390. Plně podporován je veškerý hardware zSeries a System z.
-
-Nejaktuálnější informace o IBM podpoře Linuxu můžete najít na stránce
-<ulink url="http://www.ibm.com/developerworks/linux/linux390/development_technical">Linux a <trademark class="registered">System z</trademark></ulink>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="s390"><title>PAV a HyperPAV</title>
-<para>
-
-PAV a HyperPAV jsou podporovány zcela transparentně a pro využití
-výhod těchto úložišť není potřeba multipathing. Nezapomeňte nastavit
-příslušná zařízení během výběru DASD zařízení. Aliasy těchto zařízení
-nebudou nabídnuty pro rozdělení, formátování, ani přímé použití.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/hardware/supported/sparc.xml b/cs/hardware/supported/sparc.xml
deleted file mode 100644
index b95091d9f..000000000
--- a/cs/hardware/supported/sparc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,70 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-  <sect2 arch="sparc" id="sparc-cpus">
-  <title>Procesory a základní desky</title>
-<para>
-
-Sparc systémy se dají rozdělit do několika podarchitektur: sun4,
-sun4c, sun4d, sun4m, sun4u a sun4v. Následující seznam popisuje, které
-systémy patří do které kategorie a jakou míru podpory pro ně můžete
-očekávat.
-
-</para>
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-<term>sun4, sun4c, sun4d, sun4m</term>
-
-<listitem><para>
-
-Žádná z těchto 32 bitových podarchitektur (sparc32) již není
-podporovaná. Kompletní seznam strojů patřících do této třídy naleznete
-ve Wikipedii na stránce
-<ulink url="http://en.wikipedia.org/wiki/SPARCstation">SPARCstation</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Poslední vydání &debian;u, které ještě podporovalo sparc32, byl Etch,
-ovšem i ten zvládal pouze systémy sun4m. Ostatní 32 bitové
-podarchitektury nejsou podporovány již delší dobu.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>sun4u</term>
-
-<listitem><para>
-
-Tato podarchitektura zahrnuje všechny 64 bitové počítače (sparc64)
-založené na procesoru UltraSparc a jeho klonech. Většina strojů je
-podporována dobře, ale na některých můžete zaznamenat problém se
-zaváděním z CD. Za problémy mohou chyby ve firmwaru nebo zavaděči (a
-můžete je obejít zavedením ze sítě). Pro jedno resp. víceprocesorové
-systémy použijte jádra sparc64 resp. sparc64-smp.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>sun4v</term>
-
-<listitem><para>
-
-Toto je nejnovější přírůstek do rodiny Sparců a zahrnuje počítače
-založené na vícejádrových procesorech Niagara. Tyto procesory jsou
-nyní dostupné pouze v serverech T1000 a T2000 od Sunu a jsou
-podporovány velmi dobře. Použijte jádro sparc64-smp.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-<para>
-
-Procesory SPARC64 od Fujitsu používané v řadě serverů PRIMEPOWER
-nejsou podporovány, protože pro ně chybí podpora v linuxovém jádře.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/howto/installation-howto.xml b/cs/howto/installation-howto.xml
deleted file mode 100644
index a812f32b9..000000000
--- a/cs/howto/installation-howto.xml
+++ /dev/null
@@ -1,389 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70881 -->
-
-<appendix id="installation-howto">
-<title>Jak na instalaci</title>
-<para>
-
-Tento dokument popisuje, jak nainstalovat &debian-gnu; &releasename; pro
-architekturu &arch-title; (<quote>&architecture;</quote>) pomocí
-nového instalačního programu. Jedná se o rychlého průvodce instalačním
-procesem, který by měl pokrýt většinu typických
-instalací. V případech, kdy je vhodné sdělit více informací, se
-odkazujeme do ostatních částí tohoto dokumentu.
-
-</para>
-
- <sect1 id="howto-preliminaries">
- <title>Příprava</title>
-<para>
-
-<phrase condition="unofficial-build">
-&d-i; je stále ve fázi testování.
-</phrase>
-
-Zaznamenáte-li během instalace nějaké chyby, podívejte se do <xref
-linkend="submit-bug"/>, kde naleznete instrukce, jak je
-nahlásit. Pokud máte otázky, na které nemůžete nalézt odpovědi v tomto
-dokumentu, ptejte se v diskuzní skupině debian-boot
-(&email-debian-boot-list;) nebo na IRC (kanál #debian-boot v síti
-OFTC).
-
-</para>
- </sect1>
-
- <sect1 id="howto-getting-images">
- <title>Zavedení instalačního programu</title>
-<para>
-
-<phrase condition="unofficial-build">
-Chcete-li rychle stáhnout obrazy CD, podívejte se na
-<ulink url="&url-d-i;">domovskou stánku &d-i;u</ulink>.
-</phrase>
-
-Tým debian-cd nabízí obrazy CD s &d-i;em na stránce <ulink
-url="&url-debian-cd;">Debian CD</ulink>.  Více informací o získání CD
-naleznete v kapitole <xref linkend="official-cdrom"/>.
-
-</para><para>
-
-Některé metody instalace vyžadují jiné soubory než obrazy CD.
-
-<phrase condition="unofficial-build">
-Odkazy na jiné soubory naleznete na <ulink url="&url-d-i;">domovské
-stránce &d-i;u</ulink>.
-</phrase>
-
-Kapitola <xref linkend="where-files"/> vysvětluje, jak najít na
-zrcadlech &debian;u ty správné obrazy.
-
-</para><para>
-
-Následující podkapitoly osvětlují, které obrazy byste měli použít pro
-který typ instalace.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="howto-getting-images-cdrom">
-  <title>CDROM</title>
-<para>
-
-Populární volbou pro instalaci &releasename; je obraz
-<quote>síťového</quote> CD. Tento obraz slouží k zavedení instalačního
-systému z CD, instalaci minimálního funkčního systému a k instalaci
-ostatních balíků ze sítě (proto mu říkáme
-<quote>síťový</quote>). Pokud byste raději nepoužili síť, můžete si
-stáhnout i plné CD, které k instalaci síť nepotřebuje. (Z celé sady
-vám bude stačit pouze první obraz.)
-
-</para><para>
-
-Stáhněte si preferovaný obraz a vypalte jej na CD.
-
-<phrase arch="any-x86">
-
-Pro zavedení z CD možná budete muset změnit nastavení v BIOSu, viz
-<xref linkend="bios-setup"/>.
-
-</phrase><phrase arch="powerpc">
-
-Pro zavedení PowerMacu z CD stiskněte během zavádění klávesu
-<keycap>c</keycap>. Další možnosti zavádění z CD naleznete v <xref
-linkend="boot-cd"/>.
-
-</phrase>
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 condition="supports-floppy-boot" id="howto-getting-images-floppy">
-  <title>Diskety</title>
-<para>
-
-Nemůžete-li zavádět z CD, můžete si stáhnout obrazy disket. Budete
-potřebovat soubor <filename>floppy/boot.img</filename>,
-<filename>floppy/root.img</filename> a některý z obrazů s ovladači.
-
-</para><para>
-
-Zaváděcí disketa bude ta, na kterou zapíšete
-<filename>boot.img</filename>. Po zavedení jádra z této diskety budete
-požádáni o vložení druhé diskety (je na ní obraz
-<filename>root.img</filename>).
-
-</para><para>
-
-Chystáte-li se instalovat ze sítě, budete potřebovat i disketu
-<filename>floppy/net-drivers-1.img</filename>. Pro méně rozšířené
-síťové karty nebo pro síťování přes PCMCIA nebo USB budete potřebovat
-i druhou disketu s ovladači
-<filename>floppy/net-drivers-2.img</filename>.
-
-</para><para>
-
-Máte-li CD, ale nemůžete z něj zavádět, zaveďte instalační systém
-z disket a s pomocí ovladačů na
-<filename>floppy/cd-drivers.img</filename> připojte instalační
-CD. Dále postupujte jako u běžné instalace z CD.
-
-</para><para>
-
-Diskety jsou jedním z nejnespolehlivějších dostupných médií, takže
-buďte připraveni na možné problémy (viz <xref
-linkend="unreliable-floppies"/>). Každý soubor s příponou
-<filename>.img</filename> zapište na jednu disketu. K tomu můžete
-použít příkaz <command>dd</command>, nebo nějaký jiný způsob - viz
-<xref linkend="create-floppy"/>.  Protože budete mít nejméně dvě
-diskety, je dobré si je popsat.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 condition="bootable-usb" id="howto-getting-images-usb">
-  <title>USB Memory Stick</title>
-<para>
-
-Instalovat můžete také z výměnných USB zařízení. Například USB
-klíčenka je šikovným instalačním zařízením, které můžete nosit stále
-s sebou a velmi rychle tak rozšiřovat řady počítačů s &debian;em.
-
-</para><para condition="isohybrid-supported">
-
-Nejjednodušší cestou k vytvoření USB klíčenky s instalačním systémem
-je stáhnout libovolný CD/DVD obraz s instalací Debianu, který se na
-klíčenku vejde a nakopírovat ho přímo na klíčenku. Tím samozřejmě
-zrušíte všechna data, která na ní byla. Celé to funguje proto, že
-obrazy instalačních CD jsou <quote>hybridní</quote> a umožňují
-zavádění jak z CD, tak z USB.
-
-</para><para condition="isohybrid-unsupported">
-
-USB klíčenku připravíte jednoduše. Nejprve stáhněte soubor
-<filename>hd-media/boot.img.gz</filename>, rozbalte jej a výsledný
-obraz zapište přímo na 1 GB klíčenku. Tím samozřejmě zrušíte všechna
-data, která na ní byla &mdash; na jejich místě se nyní usadil
-souborový systém FAT obsahující několik souborů. Souborový systém
-připojte a nakopírujte na něj obraz síťového CD. Na jméně obrazu
-nezáleží, jediná podmínka je, že musí končit na
-<filename>.iso</filename>.
-
-</para><para>
-
-Funkční klíčenku s instalačním programem lze vyrobit více cestami,
-z nichž některé jsou popsány v kapitole <xref
-linkend="boot-usb-files"/>. (Například návod, jak použít klíčenku
-menší než 256 MB.)
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-Některé BIOSy umí zavádět přímo z USB, jiným je třeba pomoci. Hledejte
-menu, které povolí zavádění z <quote>removable drive</quote> nebo
-<quote>USB-ZIP</quote>. Užitečné tipy naleznete v kapitole <xref
-linkend="usb-boot-x86"/>.
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Zavádění systémů Macintosh z USB zařízení vyžaduje ruční zásah do
-Open Firmwaru. Postup naleznete v <xref linkend="usb-boot-powerpc"/>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="howto-getting-images-netboot">
-  <title>Zavedení ze sítě</title>
-<para>
-
-Další z možností, jak zavést &d-i; je pomocí sítě. Konkrétní postup
-závisí na vaší architektuře a síťovém prostředí.  Obecně budete
-potřebovat soubory z adresáře <filename>netboot/</filename>.
-
-</para><para arch="x86">
-
-Nejjednodušší cesta je asi přes PXE. Do adresáře
-<filename>/srv/tftp</filename> (nebo jiného podle vašeho tftp
-serveru) rozbalte soubor
-<filename>netboot/pxeboot.tar.gz</filename>. Nastavte DHCP server, aby
-klientům předal název souboru <filename>pxelinux.0</filename>
-a s trochou štěstí bude vše fungovat samo. Podrobnější informace
-naleznete v kapitole <xref linkend="install-tftp"/>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="linux-any" id="howto-getting-images-hard-disk">
-  <title>Zavedení z pevného disku</title>
-<para>
-
-Také je možné spustit instalační systém z pevného disku. Stáhněte si soubory
-<filename>hd-media/initrd.gz</filename>,
-<filename>hd-media/vmlinuz</filename> a obraz instalačního CD do
-kořenového adresáře pevného disku. Ujistěte se, že obraz CD má příponu
-<filename>.iso</filename>. Nyní již jen stačí zavést stažené jádro
-vmlinuz spolu s jeho ramdiskem initrd.
-
-<phrase arch="x86">
-Postup naleznete v kapitole <xref linkend="boot-initrd"/>.
-</phrase>
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
-
- <sect1 id="howto-installation">
- <title>Instalace</title>
-<para>
-
-Po startu instalačního programu budete uvítáni úvodní obrazovkou. Nyní
-si můžete buď přečíst návod pro různé způsoby zavádění (viz <xref
-linkend="boot-parms"/>), nebo jednoduše stisknout &enterkey; a zavést
-instalaci.
-
-</para><para>
-
-Za chvíli budete vyzváni k výběru jazyka, ve kterém má instalace
-probíhat. Po seznamu se můžete pohybovat šipkami, pro pokračování
-stiskněte &enterkey;. Dále budete dotázáni na výběr země. Pokud není
-požadovaná země v zobrazené nabídce, můžete přejít do úplného seznamu
-zemí světa.
-
-</para><para>
-
-Můžete být vyzváni na potvrzení klávesnicového rozložení. Pokud si
-nejste jisti, ponechte výchozí návrh.
-
-</para><para>
-
-Nyní se pohodlně usaďte a nechte &d-i;, aby rozpoznal základní
-hardware a nahrál zbytek sebe sama z CD, disket, USB, apod.
-
-</para><para>
-
-Instalační program se pokusí rozpoznat síťová zařízení a nastavit
-síťování přes DHCP. Pokud nejste připojeni k síti, nebo pokud
-nepoužíváte DHCP, budete mít možnost nastavit síť ručně.
-
-</para><para>
-
-Dalším krokem je nastavení hodin a časového pásma. Instalátor se
-pokusí spojit s časovým serverem na Internetu a nastavit přesný
-čas. Časové pásmo je vybráno automaticky podle země, kterou jste
-zvolili dříve. Leží-li země v několika časových pásmech, dostanete na
-výběr.
-
-</para><para>
-
-Následovat bude vytvoření uživatelských účtů, které po vás obvykle
-chce zadat heslo pro správce systému (uživatel <quote>root</quote>)
-a několik informací nutných pro vytvoření účtu běžného uživatele.
-Jestliže necháte heslo uživatele <quote>root</quote> prázdné, bude
-tento účet zakázán. Abyste mohli systém spravovat i bez uživatele
-root, nainstaluje a nastaví se balík <command>sudo</command> tak, aby
-měl první zadaný uživatel možnost zvýšit svá oprávnění.
-
-</para><para>
-
-Nyní je správný čas pro rozdělení disků. Nejprve vám bude nabídnuta
-možnost automaticky rozdělit celý disk nebo dostupné volné místo na
-disku (viz kapitola <xref linkend="partman-auto" />). Toto je
-doporučený způsob rozdělení disku pro začátečníky nebo pro lidi
-ve spěchu. Pokud nechcete využít této možnosti, vyberte
-z menu <guimenuitem>Ruční</guimenuitem> rozdělení.
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-Máte-li stávající DOSové nebo windowsové oblasti, které chcete
-zachovat, buďte s automatickým dělením velmi opatrní. Pokud vyberete
-ruční dělení, můžete přímo v instalačním programu měnit velikost
-stávajících NTFS a FAT oblastí a vytvořit tak místo pro &debian;;
-jednoduše vyberte oblast a zadejte její novou velikost.
-
-</para><para>
-
-Na další obrazovce uvidíte svou tabulku oblastí s informacemi o tom,
-jak budou oblasti formátovány a kam budou připojeny. Pro změnu
-nastavení nebo pro smazání oblasti ji jednoduše vyberte a proveďte
-požadovanou akci. Pokud jste využili automatické dělení, mělo by
-stačit vybrat <guimenuitem>Ukončit rozdělování a zapsat změny na
-disk</guimenuitem>. Nezapomeňte vytvořit alespoň jednu oblast pro
-odkládací prostor a připojit kořenovou oblast na
-<filename>/</filename>. Více informací o dělení disku naleznete v
-kapitole <xref linkend="di-partition" />, obecnější informace se
-nachází v dodatku <xref linkend="partitioning"/>.
-
-</para><para>
-
-Nyní &d-i; naformátuje oblasti a zahájí instalaci základního systému,
-což může chvíli trvat. Následovat bude instalace jádra.
-
-</para><para>
-
-Základní systém je nyní funkční, avšak značně minimalistický. Další
-krok vám tedy umožní doinstalovat další software pomocí
-předpřipravených úloh. Aby systém věděl, odkud se mají balíky se
-softwarem nainstalovat, musí se nejprve nastavit nástroj
-<classname>apt</classname>, který je za instalaci balíků zodpovědný.
-Ve výchozím nastavení bude k instalaci vybrána úloha <quote>Standardní
-systém</quote>, která doinstaluje užitečný software pro textovou
-konzolu. Jestliže budete chtít nainstalovat grafické prostředí, zvolte
-úlohu <quote>Desktopové prostředí</quote>. Více o tomto kroku
-naleznete v kapitole <xref linkend="pkgsel"/>.
-
-</para><para>
-
-Posledním krokem je instalace zavaděče. Pokud instalátor rozpozná na
-počítači jiné operační systémy, přidá je do zaváděcího menu.
-
-<phrase arch="any-x86">
-Implicitně se GRUB nainstaluje do hlavního zaváděcího záznamu prvního
-disku. K dispozici však máte i možnost instalovat zavaděč kamkoliv
-jinam.
-</phrase>
-
-</para><para>
-
-&d-i; vám oznámí, že instalace skončila. Vyjměte zaváděcí média
-(např. CD) a restartujte počítač klávesou &enterkey;. Měl by se
-spustit váš nově nainstalovaný systém. Tato část je popsaná v <xref
-linkend="boot-new"/>.
-
-</para><para>
-
-Pokud potřebujete k instalaci více informací, přečtěte si <xref
-linkend="d-i-intro"/>.
-
-</para>
- </sect1>
-
- <sect1 id="howto-installation-report">
- <title>Pošlete nám zprávu o instalaci</title>
-<para>
-
-Pokud jste zdárně dokončili instalaci &debian;u, najděte si chvilku
-a pošlete nám o tom krátkou zprávu.
-Nejjednodušší možností je nainstalovat si balík
-<classname>reportbug</classname> (<command>apt install
-reportbug</command>), nastavit jej podle <xref
-linkend="mail-outgoing"/> a spustit příkaz <command>reportbug
-installation-reports</command>.
-
-</para><para>
-
-Pokud instalaci nedokončili, pravděpodobně jste
-narazili na chybu v &d-i;u. Abychom mohli tuto chybu odstranit
-a instalátor vylepšit, potřebujeme o problémech vědět. Najděte si
-prosím chvilku a nalezené chyby nahlaste (viz <xref
-linkend="problem-report"/>).
-
-</para>
- </sect1>
-
- <sect1 id="howto-installation-finally">
- <title>A na závěr&hellip;</title>
-<para>
-
-Doufáme, že se vám instalace &debian;u líbí a že shledáváte &debian;
-užitečným. Nyní byste si možná chtěli přečíst kapitolu <xref
-linkend="post-install"/>.
-
-</para>
- </sect1>
-</appendix>
diff --git a/cs/install-methods/automatic-install.xml b/cs/install-methods/automatic-install.xml
deleted file mode 100644
index a029a16a2..000000000
--- a/cs/install-methods/automatic-install.xml
+++ /dev/null
@@ -1,33 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
- <sect1 id="automatic-install">
- <title>Automatická Instalace</title>
-<para>
-
-Pokud spravujete více obdobných počítačů, můžete využít plně
-automatickou instalaci. Příslušné balíky se jmenují
-<classname>fai-quickstart</classname> a samozřejmě &d-i;
-Více informací o FAI naleznete na
-<ulink url="http://fai-project.org">domovské stránce FAI</ulink>.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="preseed">
-  <title>debian-installer</title>
-<para>
-
-Instalační program &debian;u podporuje automatické instalace pomocí
-<firstterm>předkonfiguračních</firstterm> souborů. Předkonfigurační
-soubor obsahuje odpovědi na otázky, které se &d-i; ptá během
-instalace. Tento soubor můžete nahrát ze sítě nebo z vyměnitelného
-média.
-
-</para><para>
-
-Kompletní dokumentaci o přednastavení včetně funkčního příkladu
-naleznete v <xref linkend="appendix-preseed"/>.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/install-methods/boot-drive-files.xml b/cs/install-methods/boot-drive-files.xml
deleted file mode 100644
index f210d5cae..000000000
--- a/cs/install-methods/boot-drive-files.xml
+++ /dev/null
@@ -1,193 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68418 -->
-
- <sect1 condition="bootable-disk" id="boot-drive-files">
- <title>Příprava souborů pro zavedení z pevného disku</title>
-<para>
-
-Instalační systém můžete zavést ze zaváděcích souborů umístěných na
-stávající oblasti pevného disku buď přímo BIOSem, nebo z původního
-operačního systému.
-
-</para><para>
-
-Můžete tak dosáhnout <quote>čistě síťové</quote> instalace a vyhnout
-se vzrušující loterii při použití spousty nespolehlivých disket,
-potažmo neskladných CD.
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Instalační program nemůžete zavést ze souborů umístěných na oblasti
-HFS+. Tento souborový systém mohou používat počítače s MacOS System
-8.1 a novější. NewWorld PowerMacy používají HFS+ standardně. Zda tento
-souborový systém používáte zjistíte tak, že na příslušné oblasti
-vyberete <userinput>Get Info</userinput>. Souborové systémy HFS se
-zobrazí jako <userinput>Mac OS Standard</userinput>, zatímco HFS+
-ukazují <userinput>Mac OS Extended</userinput>.
-Abyste si mohli vyměňovat soubory mezi Linuxem a MacOS, musíte mít
-oblast typu HFS (například pro instalační soubory).
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Zavedení instalace z pevného disku se liší podle toho, jestli máte
-novější (NewWorld) nebo starší (OldWorld) Macintosh.
-
-</para>
-
-  <sect2 arch="x86" id="files-lilo">
-  <title>Zavedení instalačního systému programem
-  <command>LILO</command> nebo <command>GRUB</command></title>
-<para>
-
-Tato část vysvětluje, jak zavést instalaci z existující linuxové
-distribuce za pomoci programu <command>LILO</command>, resp.
-<command>GRUB</command>.
-
-</para><para>
-
-Oba zavaděče totiž kromě jádra umí zavést do paměti také
-obraz disku. Ten pak můžete použít jako kořenový souborový systém.
-
-</para><para>
-
-Z archivu &debian;u si stáhněte následující soubory a přesuňte je na
-vhodné místo (například do <filename>/boot/newinstall/</filename>).
-Pozor na to, že LILO neumí zavést soubory ležící na souborovém systému
-NTFS.
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<filename>vmlinuz</filename> (vhodné jádro)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>initrd.gz</filename> (obraz ramdisku)
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Nastavení zavaděče popisuje <xref linkend="boot-initrd"/>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="x86" id="files-loadlin">
-  <title>Zavedení instalačního systému programem
-  <command>loadlin</command></title>
-<para>
-
-Tato část vysvětluje, jak zavést instalaci z DOSu za pomoci programu
-<command>loadlin</command>.
-
-</para><para>
-
-Z instalačního CD &debian;u zkopírujte do <filename>c:\</filename>
-následující adresáře:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<filename>/&x86-install-dir;</filename> (jádro a obraz ramdisku)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>/tools</filename> (nástroj loadlin)
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="powerpc" id="files-oldworld">
-  <title>Zavedení instalátoru z disku na OldWorld Macích</title>
-<para>
-
-Program <application>miBoot</application>, který se používaná při
-instalaci z diskety <filename>boot-floppy-hfs</filename>, se bohužel
-velmi špatně přizpůsobuje pro zavádění z pevného disku. Z tohoto
-důvodu je lepší použít program <application>BootX</application>, který
-se spouští z MacOS, podporuje zavádění souborů z pevného disku a po
-instalaci &debian;u umí duální zavádění MacOS a Linuxu.
-Zdá se, že <command>quik</command> na stroji Performa 6360 neumí
-nastavit zavádění z pevného disku, takže
-<application>BootX</application> musíte použít tak jako tak.
-
-</para><para>
-
-Z <ulink url="&url-powerpc-bootx;"></ulink> nebo z debianího zrcadla z
-adresáře
-<filename>dists/woody/main/disks-powerpc/current/powermac</filename>
-si stáhněte program <application>BootX</application> a pomocí
-<application>Stuffit Expander</application>u jej rozbalte. V balíčku
-se nachází prázdná složka nazvaná <filename>Linux Kernels</filename>.
-Do této složky nakopírujte soubory <filename>linux.bin</filename> a
-<filename>ramdisk.image.gz</filename> ze složky
-<filename>disks-powerpc/current/powermac</filename>.
-Složku <filename>Linux Kernels</filename> pak přesuňte do aktivní
-složky systému (active System Folder).
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="powerpc" id="files-newworld">
-  <title>Zavedení instalátoru z disku na NewWorld Macích</title>
-<para>
-
-NewWorld PowerMacy podporují zavádění ze sítě, z ISO9660 CD-ROM
-nebo zavedení binárních ELF souborů přímo z pevného disku.
-Tyto počítače budou zavádět Linux zavaděčem <command>yaboot</command>,
-který podporuje zavedení jádra a RAMdisku přímo z ext2 oblasti stejně
-jako duální zavádění s MacOS. Zavádění z pevného disku je důležité pro
-novější počítače bez disketové mechaniky. <command>BootX</command>
-není na NewWorld PowerMacích podporován, takže ho nepoužívejte.
-
-</para><para>
-
-Následující čtyři soubory <emphasis>zkopírujte</emphasis> (nepřesuňte)
-do kořenového adresáře vašeho disku. (Toho můžete docílit, když
-stisknete <keycap>Option</keycap> a přetáhnete soubory na ikonu
-pevného disku).
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<filename>vmlinux</filename>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>initrd.gz</filename>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>yaboot</filename>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>yaboot.conf</filename>
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Poznamenejte si číslo diskové oblasti, kam jste soubory nakopírovali.
-Například v programu <command>pdisk</command> příkazem
-<userinput>L</userinput>. Toto číslo budete potřebovat pro Open
-Firmware až budete zavádět instalační systém.
-
-</para><para>
-
-Instalační systém zavedete podle <xref linkend="boot-newworld"/>.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/install-methods/boot-usb-files.xml b/cs/install-methods/boot-usb-files.xml
deleted file mode 100644
index 0728aa65c..000000000
--- a/cs/install-methods/boot-usb-files.xml
+++ /dev/null
@@ -1,177 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69577 -->
-
- <sect1 condition="bootable-usb" id="boot-usb-files">
- <title>Příprava souborů pro zavedení z USB zařízení</title>
-
-<para>
-
-Pro přípravu USB zařízení budete potřebovat počítač s nainstalovaným
-GNU/Linuxem a podporou USB. Dnešní systémy GNU/Linuxu by měly USB
-klíčenku rozpoznat automaticky. Pokud tomu tak není, ověřte, zda je
-nahraný jaderný modul usb-storage. Po zasunutí USB klíčenky ji systém
-naváže na zařízení <filename>/dev/sdX</filename>, kde
-<replaceable>X</replaceable> je písmeno z rozsahu a-z. Přesný název
-zařízení zjistíte z příkazu <command>dmesg</command>, kde by měl být
-o zasunutí a rozpoznání USB zařízení záznam. Pokud klíčenka obsahuje
-ochranu proti zápisu, vypněte ji.
-
-</para><warning><para>
-
-Postupem popsaným dále v kapitole si smažete všechna data, která se na
-zařízení nachází! Před spuštěním příkazů se raději několikrát
-ujistěte, že jste zařízení zadali správně, protože i drobný překlep
-může způsobit, že si smažete data na pevném disku.
-
-</para></warning>
-
-  <sect2 id="usb-copy-isohybrid" condition="isohybrid-supported">
-  <title>Příprava USB klíčenky s hybridním CD/DVD obrazem</title>
-<para>
-
-Obrazy debianích CD/DVD mohou být zapsány přímo na USB klíčenku, což
-je nejjednodušší způsob vytvoření zaváděcího USB zařízení. Stačí si
-podle <xref linkend="official-cdrom"/> stáhnout některý z obrazů,
-který se vejde na vaši USB klíčenku.
-
-</para><para>
-
-Jestliže máte opravdu malou klíčenku v řádu megabajtů, můžete z
-adresáře <filename>netboot</filename> stáhnout obraz
-<filename>mini.iso</filename> (viz kapitola <xref
-linkend="where-files"/>), nicméně tato varianta zavede pouze minimální
-instalační systém a zbytek stahuje ze sítě.
-
-</para><para>
-
-Zvolený obraz CD/DVD byste měli zapsat přímo na USB klíčenku, čímž
-přepíšete všechna data, která na ní byla. Například na systému s
-GNU/Linuxem můžete obraz CD/DVD zapsat na USB klíčenku následovně
-(ujistěte se, že žádný souborový systém z klíčenky není připojený):
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cp <replaceable>debian.iso</replaceable> /dev/<replaceable>sdX</replaceable></userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>sync</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Na systémech s Windows můžete pro zápis obrazu použít nástroj <ulink
-url="http://sf.net/projects/win32diskimager/">win32diskimager</ulink>.
-
-</para><important><para>
-
-Obraz je nutno zapsat na celé zařízení, ne jen do případné oblasti,
-tj. například do <filename>/dev/sdb</filename> a ne
-<filename>/dev/sdb1</filename>. Také nepoužívejte nástroje jako
-<command>unetbootin</command>, které zapisovaný obraz mění.
-
-</para></important><important><para>
-
-Vytvoření instalační USB klíčenky tímto způsobem by mělo fungovat
-většině uživatelů. Ostatní možnosti popsané níže slouží spíše lidem se
-speciálními požadavky.
-
-</para></important><para>
-
-Hybridní obraz na USB klíčence obvykle nezabírá veškerý prostor, což
-přímo vybízí použití volného místa pro uložení potřebných souborů
-s firmwarem, speciálních balíků, nebo jiných souborů. Veškeré soubory
-jsou pak pěkně pohromadě na jednom médiu.
-
-</para><para>
-
-Stačí na USB klíčence vytvořit druhou oblast typu FAT, připojit ji
-a nakopírovat nebo rozbalit do ní příslušné soubory s firmwarem (viz
-<xref linkend="loading-firmware"/>). Například takto:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mount /dev/<replaceable>sdX2</replaceable> /mnt</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cd /mnt</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>tar zxvf <replaceable>/cesta/k/</replaceable>firmware.tar.gz</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cd /</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>umount /mnt</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-Jestliže jste na USB klíčenku nakopírovali obraz
-<filename>mini.iso</filename>, nemusíte druhou oblast vytvářet,
-protože už je tam předchystaná. Po odpojení a novém zasunutí USB
-klíčenky by se měly objevit obě dvě oblasti.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="usb-copy-easy">
-  <title>Ruční kopírování souborů</title>
-<para>
-
-Jiný způsob vytvoření instalační USB klíčenky je ruční nakopírování
-instalačního systému a obrazu malého instalačního CD. USB klíčenka by
-měla mít velikost alespoň 1 GB. Menší velikosti jsou podporovány
-pouze při ruční výrobě podle <xref linkend="usb-copy-flexible"/>.
-
-</para><para>
-
-K dispozici máte soubor <filename>hd-media/boot.img.gz</filename>,
-který obsahuje všechny instalační soubory (včetně jádra), zavaděč
-<phrase arch="x86"><classname>syslinux</classname></phrase>
-<phrase arch="powerpc"><classname>yaboot</classname></phrase> a jeho
-konfigurační soubor.
-
-</para><para>
-
-I když je tento způsob vytvoření zaváděcího USB média pohodlný, má
-jednu zásadní nevýhodu: logická velikost zařízení bude vždy omezena na
-1 GB, i když je skutečná kapacita USB klíčenky mnohonásobně
-větší. Budete-li ji chtít někdy v budoucnu použít k jinému účelu a
-budete-li vyžadovat její celou kapacitu, budete ji muset přerozdělit a
-znovu vytvořit souborový systém.
-
-</para><para arch="x86">
-
-Jediné co musíte se staženým <filename>boot.img.gz</filename> udělat,
-je rozbalit ho na USB zařízení:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>gzip -dc boot.img.gz &gt;/dev/<replaceable>sdX</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Na USB zařízení vytvořte <command>mac-fdisk</command>em oblast typu
-<quote>Apple_Bootstrap</quote> (příkaz <userinput>C</userinput>)
-a stažený obraz do ní rozbalte:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>gzip -dc boot.img.gz &gt;/dev/<replaceable>sdX2</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Na klíčence nyní bude jedna velká oblast typu
-<phrase arch="x86">FAT16.</phrase> <phrase arch="powerpc">HFS.</phrase>
-Připojte ji (<userinput>mount
-<replaceable arch="x86">/dev/sdX</replaceable>
-<replaceable arch="powerpc">/dev/sdX2</replaceable> /mnt</userinput>)
-a nakopírujte na ni ISO obraz instalačního CD. Nyní stačí
-klíčenku odpojit (<userinput>umount /mnt</userinput>) a je hotovo.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="usb-copy-flexible">
-  <title>Ruční kopírování souborů &mdash; pružná cesta</title>
-<para>
-
-Pokud máte rádi více pružnosti, nebo jen chcete zjistit <quote>co se
-děje za oponou</quote>, můžete použít následující metodu<phrase
-arch="not-x86">.</phrase><phrase arch="x86">, ve které mj. ukážeme,
-jak místo celého USB zařízení použít pouze první oblast.</phrase>
-
-</para>
-
-&usb-setup-x86.xml;
-&usb-setup-powerpc.xml;
-
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/install-methods/create-floppy.xml b/cs/install-methods/create-floppy.xml
deleted file mode 100644
index c6a22bb62..000000000
--- a/cs/install-methods/create-floppy.xml
+++ /dev/null
@@ -1,93 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
- <sect1 condition="supports-floppy-boot" id="create-floppy">
- <title>Zápis obrazů disků na diskety</title>
-<para>
-
-Zavádění z disket se obvykle používá jako poslední možnost na
-počítačích, které neumí zavést instalační systém jinými prostředky
-(např. z CD, USB nebo sítě).
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Na Macích s disketovými USB mechanikami zavádění selže.
-
-</para><para>
-
-Obrazy disků představují úplný obsah disket v
-<emphasis>syrové</emphasis> formě. Soubory, jako je
-např. <filename>boot.img</filename>, nelze na disketu jednoduše
-nakopírovat - jejich zápis se provádí speciálním programem
-<emphasis>přímo</emphasis> do sektorů na disketě.
-
-</para><para>
-
-Příprava disket se liší systém od systému. Tato kapitola se zabývá
-přípravou disket pod různými operačními systémy.
-
-</para><para>
-
-Před vytvořením disket si musíte stáhnout jejich obrazy z některého
-zrcadla &debian;u, jak je popsáno v <xref linkend="downloading-files"/>.
-<phrase arch="i386">Pokud již máte instalační CD nebo DVD, je možné,
-že jsou příslušné obrazy umístěny právě tam.</phrase>
-
-</para><para>
-
-Až budete mít diskety vytvořené, raději je ochraňte před neúmyslným
-přepsáním (nastavte mechanický přepínač do pozice zamknuto).
-
-</para>
-
-  <sect2>
-  <title>Zápis disket pod Linuxem nebo jiným unixovým systémem</title>
-<para>
-
-Přímý zápis na diskety může většinou provádět pouze uživatel root.
-Založte do mechaniky prázdnou disketu a příkazem
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>dd</prompt> <userinput>if=<replaceable>soubor</replaceable> of=/dev/fd0 bs=1024 conv=sync ; sync</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-zapište <replaceable>soubor</replaceable> na disketu.
-<filename>/dev/fd0</filename> bývá označení disketové jednotky. (Na
-systému Solaris je to <filename>/dev/fd/0</filename>).
-Disketu vyjměte až po zhasnutí kontrolky na mechanice, protože příkaz
-<command>dd</command> vám může vrátit příkazový řádek, ještě než
-systém dokončí zápis souboru. Na některých systémech lze
-vyjmout disketu z mechaniky pouze softwarově. (Solaris má pro tento
-účel příkaz <command>eject</command>.)
-
-</para><para>
-
-Některé systémy se snaží automaticky připojit disketu, jakmile ji
-vložíte do mechaniky. Abyste mohli na disketu zapisovat
-<emphasis>přímo</emphasis>, budete muset tuto funkci vypnout.
-Postup se bohužel liší systém od systému, takže se na podrobnosti
-vyptejte svého systémového administrátora. Například na Solarisu
-musíte pro přímý přístup k disketě obejít volume management: Nejprve
-se programem <command>volcheck</command> (nebo ekvivalentním příkazem
-ve správci souborů) ujistěte, že disketa je připojená. Poté normálně
-použijte výše zmíněný příklad s programem <command>dd</command>, pouze
-<filename>/dev/fd0</filename> nahraďte za
-<filename>/vol/rdsk/<replaceable>nazev_diskety</replaceable></filename>,
-kde <replaceable>nazev_diskety</replaceable> je jméno diskety, jaké
-jste jí přiřadili při formátování. (Nepojmenované diskety mají
-standardní jméno <filename>unnamed_floppy</filename>.)
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Na powerpc vysunete disketu příkazem <command>eject</command> (možná
-jej budete muset doinstalovat).
-
-</para>
-
-  </sect2>
-
-&floppy-i386.xml; <!-- can be used for other arches -->
-&floppy-powerpc.xml;
-
- </sect1>
-
diff --git a/cs/install-methods/download/arm.xml b/cs/install-methods/download/arm.xml
deleted file mode 100644
index aa1101c42..000000000
--- a/cs/install-methods/download/arm.xml
+++ /dev/null
@@ -1,84 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version:  70811-->
-
-   <sect3 arch="armel" id="kuroboxpro-install-files">
-   <title>Instalační soubory pro Kurobox Pro</title>
-<para>
-
-Kurobox Pro vyžaduje jádro a ramdisk na oblasti formátované souborovým
-systémem ext2. Oblast se musí nacházet na disku, na který chcete
-&debian; nainstalovat. Tyto obrazy jsou k dispozici ke stažení na
-&kuroboxpro-firmware-img;.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 arch="armel" id="mv2120-install-files">
-   <title>Instalační soubory pro HP mv2120</title>
-<para>
-
-Pro HP mv2120 existuje obraz firmware, který automaticky zavede
-<classname>debian-installer</classname>. Tento obraz je k dispozici
-ke stažení na &mv2120-firmware-img;. Do zařízení můžete obraz nahrát
-nástrojem <command>uphpmvault</command> ze stejnojmenného balíku,
-případně z Windows pomocí HP Media Vault Firmware Recovery Utility.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 arch="armel" id="qnap-install-files">
-   <title>Instalační soubory pro QNAP Turbo Station</title>
-<para>
-
-Instalační soubory pro QNAP Turbo Station se skládají z jádra,
-ramdisku a skriptu, který tyto soubory zapíše do flash paměti
-zařízení. Příslušné instalační soubory pro QNAP TS-11x/TS-12x, HS-210,
-TS-21x/TS-22x a TS-41x/TS-42x můžete stáhnout
-z &qnap-kirkwood-firmware-img;.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 arch="armel" id="marvell-install-files">
-   <title>Instalační soubory pro zásuvkové počítače a OpenRD</title>
-<para>
-
-Instalační soubory pro zásuvkové počítače (SheevaPlug, GuruPlug,
-DreamPlug apod.) a zařízení OpenRD se skládají z jádra a initrd pro
-U-Boot. Oba soubory můžete stáhnout z &kirkwood-marvell-firmware-img;.
-
- </para>
-    </sect3>
-
-   <sect3 arch="armel" id="lacie-install-files">
-   <title>Instalační soubory pro NASy LaCie</title>
-<para>
-
-Instalační soubory pro NASy LaCie (Network Space v2, Network Space Max
-v2, Internet Space v2, d2 Network v2, 2Big Network v2 a 5Big Network
-v2) se skládají z jádra a initrd pro U-Boot. Oba soubory můžete
-stáhnout z &lacie-kirkwood-firmware-img;.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 arch="armhf" id="armmp-install-files">
-   <title>Instalační soubory pro multiplatformní armhf</title>
-<para>
-
-Instalační soubory pro systémy podporované multiplatformním jádrem
-armhf (viz <xref linkend="armhf-armmp-supported-platforms"/>) se
-skládají ze standadního linuxového jádra, standardního linuxového
-initrd a binárky, obsahující strom zařízení pro konkrétní systém.
-Jádro a initrd pro zavedení přes TFTP můžete stáhnout
-z &armmp-firmware-img;, binárku se stromem zařízení z &armmp-dtb-img;.
-Tar archiv s pro vytvoření zaveditelné instalační USB klíčenky můžete
-získat z &armmp-hd-media-tarball;
-
-</para><para>
-
-Obrazy U-Bootu pro nejrůznější armhf platformy jsou dostupné na
-&armmp-uboot-img;.
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/install-methods/download/powerpc.xml b/cs/install-methods/download/powerpc.xml
deleted file mode 100644
index cce8606a0..000000000
--- a/cs/install-methods/download/powerpc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,27 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 28672 -->
-
-<!-- commented out as it seems out of date and the links are broken
-
-   <sect3 arch="powerpc" id="newworld-install-files">
-   <title>Instalační soubory pro NewWorld MacOS</title>
-<para>
-
-Pro bezdisketovou instalaci na NewWorld Macích, si z
-<ulink url="&url-powerpc-of;"></ulink> stáhněte Stuffit archív
-obsahující všechny potřebné soubory (podrobný návod je v archívu).
-Pokud však chcete použít diskety, stáhněte si soubory ze seznamu
-uvedeného výše. Soubory nezapomeňte uložit na oblast typu HFS
-(ne HFS+). Dále budete potřebovat soubory <filename>yaboot</filename>
-a <filename>yaboot.conf</filename> ze složky
-<ulink url="&downloadable-file;new-powermac/">new-powermac</ulink>
-nebo <ulink url="&downloadable-file;powermac/">powermac</ulink>.
-Ti, kdo vlastní nejnovější PowerMacy G4, nebo ti, kdo pracují bez
-MacOS 9, potřebují novější verzi <command>yaboot</command>u, než je v
-archívu. Nejnovější verzi si můžete stáhnout z
-<ulink url="http://penguinppc.org/projects/yaboot/"></ulink>.
-
-</para>
-   </sect3>
-
--->
-\ No newline at end of file
diff --git a/cs/install-methods/downloading-files.xml b/cs/install-methods/downloading-files.xml
deleted file mode 100644
index 670abd295..000000000
--- a/cs/install-methods/downloading-files.xml
+++ /dev/null
@@ -1,36 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
- <sect1 id="downloading-files">
- <title>Stažení souborů ze zrcadel &debian;u</title>
-
-<para>
-
-Nejbližší (a tedy pravděpodobně nejrychlejší) zrcadlo naleznete
-v <ulink url="&url-debian-mirrors;">seznamu zrcadel &debian;u</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Budete-li stahovat soubory z debianího zrcadla pomocí FTP, použijte
-<emphasis>binární</emphasis> mód, ne textový nebo automatický.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="where-files">
-  <title>Kde se nalézají instalační obrazy?</title>
-<para>
-
-Instalační obrazy jsou umístěny na každém zrcadle &debian;u v adresáři
-<ulink
-url="&url-debian-installer;images">debian/dists/&releasename;/main/installer-&architecture;/current/images/</ulink>.
-Význam jednotlivých obrazů popisuje soubor <ulink
-url="&url-debian-installer;images/MANIFEST">MANIFEST</ulink>.
-
-</para>
-
-&download-arm.xml;
-&download-powerpc.xml;
-
-  </sect2>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/install-methods/floppy/i386.xml b/cs/install-methods/floppy/i386.xml
deleted file mode 100644
index 22f5df0be..000000000
--- a/cs/install-methods/floppy/i386.xml
+++ /dev/null
@@ -1,34 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-<!--  This is not set off for i386 only, because many people will have -->
-<!--  access to a PC in order to make a floppy for other arches. -->
-
-  <sect2>
-  <title>Zápis disket ze systémů DOS, Windows a OS/2</title>
-<para>
-
-Pokud máte přístup k PC (typu i386 nebo amd64), můžete k zapsání
-obrazů na diskety využít některý z následujících programů.
-
-</para><para>
-
-Pod MS-DOSem můžete použít programy <command>rawrite1</command>
-a <command>rawrite2</command>. Před použitím těchto programů se
-přesvědčete, že jste skutečně v DOSu.  Spuštění programu dvojitým
-kliknutím z Windows Exploreru nebo z DOSového okna ve Windows
-<emphasis>nemusí</emphasis> fungovat.
-
-</para><para>
-
-Pro Windows 95, NT, 98, 2000, ME, XP a novější použijte program
-<command>rwwrtwin</command>. Pro jeho správnou funkci budete muset ve
-stejném adresáři rozbalit i knihovnu <filename>diskio.dll</filename>.
-
-</para><para>
-
-Tyto nástroje se nachází na oficiálních CD-ROM s &debian;em v adresáři
-<filename>/tools</filename>.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/install-methods/floppy/powerpc.xml b/cs/install-methods/floppy/powerpc.xml
deleted file mode 100644
index e2c89ae12..000000000
--- a/cs/install-methods/floppy/powerpc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,118 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-  <sect2 arch="powerpc"><title>Zápis disket v MacOS</title>
-<para>
-
-Pro vytvoření disket z jejich obrazů existuje AppleScript
-<application>Make Debian Floppy</application>, který si můžete
-stáhnout z
-<ulink url="ftp://ftp2.sourceforge.net/pub/sourceforge/d/de/debian-imac/MakeDebianFloppy.sit"></ulink>.
-Použití je snadné. Jednoduše ho nechte na ploše a přetáhněte na něj
-jednotlivé obrazy disket.
-Aby program fungoval, musíte mít AppleScript nainstalovaný a povolený
-ve správci rozšíření (extensions manager).
-Před samotným zápisem na disketu budete ještě dotázáni, zda opravdu
-chcete disketu smazat.
-
-</para><para>
-
-Také můžete použít přímo program <application>Disk Copy</application>
-nebo freewarovou utilitu <application>suntar</application>.
-V následujících ukázkách používáme jako příklad obrazu soubor
-<filename>root.bin</filename>.
-
-</para>
-
-   <sect3>
-   <title>Zápis disket programem <application>Disk Copy</application></title>
-<para>
-
-Jestliže vyrábíte diskety ze souborů umístěných na oficiálních CD
-&debian;u, pak jsou hodnoty Type a Creator nastavené správně.
-Následující kroky musíte provést pouze pokud jste si stáhli obrazy
-z některého z debianích zrcadel.
-
-</para>
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-
-Stáhněte si
-<ulink url="&url-powerpc-creator-changer;">Creator-Changer</ulink>
-a otevřete jím soubor <filename>root.bin</filename>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Změňte <quote>Creator</quote> na hodnotu <userinput>ddsk</userinput>
-(Disk Copy), a <quote>Type</quote> na <userinput>DDim</userinput>
-(binární obraz diskety).  Pole jsou citlivá na malá/velká písmena.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<emphasis>Důležité:</emphasis> ve Finderu si příkazem <userinput>Get
-Info</userinput> zobrazte informace o obrazu diskety a zatrhněte
-položku <userinput>File Locked</userinput>, aby MacOS nemohl odstranit
-zaváděcí bloky, kdybyste omylem obraz připojili.
-
-</para></listitem>
-    <listitem><para>
-
-Pokud ho ještě nemáte, z <ulink url="&url-powerpc-diskcopy;"></ulink>
-si stáhněte program <application>Disk Copy</application>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Spusťte <application>Disk Copy</application> a z menu
-<userinput>Utilities</userinput> vyberte položku <quote>Make a Floppy</quote>.
-V následujícím dialogu vyberte <emphasis>zamknutý</emphasis> obraz
-diskety. Budete požádáni o vložení diskety a potvrzení, že ji opravdu
-chcete smazat. Po skončení kopírování by se měla disketa vysunout.
-
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-   </sect3>
-
-   <sect3>
-   <title>Zápis disket programem <application>suntar</application></title>
-<para>
-
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-
-Z <ulink url="&url-powerpc-suntar;"></ulink> si stáhněte program
-<application>suntar</application>, spusťte ho a z menu
-<userinput>Special</userinput> vyberte položku
-<quote>Overwrite Sectors...</quote>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Na požádáni vložte disketu a stiskněte &enterkey; (začít na sektoru 0).
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-V dialogovém okně pro načtení souboru vyberte soubor
-<filename>root.bin</filename>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Po úspěšném zápisu diskety vyberte z menu <userinput>File</userinput>
-položku <quote>Eject</quote>. Pokud se při zápisu vyskytly chyby,
-disketu vyhoďte a zkuste to s jinou.
-
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-Než disketu, kterou jste právě vytvořili, použijete, <emphasis>zapněte
-na ní ochranu proti zápisu</emphasis>! Kdybyste ji totiž omylem v
-MacOS připojili, ten by ji vesele zrušil.
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
diff --git a/cs/install-methods/install-methods.xml b/cs/install-methods/install-methods.xml
deleted file mode 100644
index b4c6517db..000000000
--- a/cs/install-methods/install-methods.xml
+++ /dev/null
@@ -1,15 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68675 -->
-
-<chapter id="install-methods">
- <title>Získání instalačních médií</title>
-
-&official-cdrom.xml;
-&downloading-files.xml;
-&create-floppy.xml;
-&boot-usb-files.xml;
-&boot-drive-files.xml;
-&install-tftp.xml;
-&automatic-install.xml;
-
-</chapter>
diff --git a/cs/install-methods/install-tftp.xml b/cs/install-methods/install-tftp.xml
deleted file mode 100644
index 20ea9e4fa..000000000
--- a/cs/install-methods/install-tftp.xml
+++ /dev/null
@@ -1,344 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 65994 -->
-
- <sect1 condition="supports-tftp" id="install-tftp">
- <title>Příprava souborů pro zavedení ze sítě pomocí TFTP</title>
-<para>
-
-Pokud je váš počítač připojen do lokální sítě, můžete jej zavést ze
-sítě pomocí TFTP. Jestliže chcete pomocí TFTP zavést instalační
-systém, musíte na vzdáleném počítači nakopírovat zaváděcí soubory do
-specifických adresářů a povolit zavádění vaší stanice.
-
-</para><para>
-
-Musíte nastavit TFTP server a často i DHCP server
-<phrase condition="supports-rarp"> nebo RARP </phrase>
-<phrase condition="supports-bootp"> nebo BOOTP </phrase> server.
-
-</para><para>
-
-<phrase condition="supports-rarp"> Klientovi můžete sdělit jeho IP
-adresu protokolem RARP (Reverse Address Resolution Protocol) nebo BOOTP.
-</phrase>
-
-<phrase condition="supports-bootp"> BOOTP je IP protokol, který
-informuje počítač o jeho IP adrese a prozradí mu, odkud si má stáhnout
-zaváděcí obraz.
-</phrase>
-
-DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je flexibilnější, zpětně
-kompatibilní rozšíření protokolu BOOTP. Některé systémy mohou být
-nastaveny pouze pomocí DHCP.
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Pokud máte NewWorld Power Macintosh, je lepší použít místo BOOTP
-protokol DHCP, protože některé novější počítače se neumí protokolem
-BOOTP zavést.
-
-</para><para arch="hppa">
-
-Některé starší stroje HPPA (tj. 715/75) používají místo BOOTP protokol
-RBOOTD. Pro tyto účely slouží v &debian;u balík
-<classname>rbootd</classname>.
-
-</para><para>
-
-Pro přenos zaváděcího obrazu ke klientovi se používá protokol TFTP
-(Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky můžete použít server na
-libovolné platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole se
-vztahují k operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a
-GNU/Linux.
-
-<note arch="x86"><para>
-
-Pokud na serveru běží &debian;, doporučujeme použít TFTP server
-<classname>tftp-hpa</classname> od stejného autora jako zavaděč
-<classname>syslinux</classname>, protože by mezi nimi mělo nastat
-nejméně problémů. Vhodnou alternativou je i
-<classname>atftpd</classname>.
-
-</para></note></para>
-
-&tftp-rarp.xml;
-&tftp-dhcp.xml;
-&tftp-bootp.xml;
-
-  <sect2 id="tftpd">
-  <title>Povolení TFTP serveru</title>
-<para>
-
-Aby vám TFTP server fungoval, měli byste nejprve zkontrolovat,
-zda je <command>tftpd</command> povolen.
-
-</para><para>
-
-V případě balíku <classname>tftpd-hpa</classname> existují dva
-způsoby, jak službu provozovat. Jednak se může
-<classname>tftpd-hpa</classname> spouštět jako samostatný daemon při
-startu systému, nebo může jeho spuštění zajišťovat systémový daemon
-<classname>inetd</classname> v okamžik, kdy je ho potřeba. Způsob,
-který zrovna používáte, můžete zvolit při instalaci balíku, respektive
-ho můžete kdykoliv změnit rekonfigurací balíku.
-
-</para><note><para>
-
-TFTP servery historicky používaly pro uložení nabízených obrazů
-adresář <filename>/tftpboot</filename>. Aby byl &debian; v souladu se
-standardem <ulink url="&url-fhs-home;">FHS</ulink>, mohou debianí
-balíky používat jiná umístění. Například
-<classname>tftpd-hpa</classname> implicitně používá adresář
-<filename>/srv/tftp</filename>. Je proto možné, že budete
-muset cesty uváděné v této kapitole upravit pro konkrétní situaci.
-
-</para></note><para>
-
-Všechny alternativní <command>in.tftpd</command> v &debian;u by měly
-automaticky zaznamenávat všechny požadavky, které jim byly zaslány, do
-systémových logů. To se hodí zejména v situaci, kdy zavádění neprobíhá
-tak, jak má. Některé TFTP servery umí zvýšit svou upovídanost
-parametrem <userinput>-v</userinput>.
-
-</para><para arch="mips">
-
-Pokud je vaším TFTP serverem GNU/Linux s jádrem 2.4.X a instalujete na
-počítač SGI, musíte na něm následujícím příkazem vypnout <quote>Path
-MTU discovery</quote>:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>echo 1 &gt; /proc/sys/net/ipv4/ip_no_pmtu_disc</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Pokud tak neučiníte, PROM na SGI nebude moci stáhnout jádro.
-Dále zkontrolujte že TFTP pakety jsou posílány z portu menšího než
-32767, protože jinak by se přenos zastavil po prvním paketu.
-Rozsah zdrojových portů, které má TFTP server používat se nastaví
-příkazem:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>echo "2048 32767" &gt; /proc/sys/net/ipv4/ip_local_port_range</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="tftp-images">
-  <title>Přesun TFTP obrazů na místo</title>
-<para>
-
-Dále je potřeba umístit příslušný TFTP obraz (viz
-<xref linkend="where-files"/>) do adresáře, kde má
-<command>tftpd</command> uloženy obrazy.
-Bohužel TFTP klient očekává jméno
-souboru v určitém tvaru, pro který neexistují žádné závazné
-standardy. Proto ještě musíte na příslušný obraz vytvořit odkaz, který
-<command>tftpd</command> použije pro zavedení konkrétního klienta.
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Na strojích NewWorld Power Macintosh budete muset nastavit jako
-zaváděcí TFTP obraz zavaděč <command>yaboot</command>.
-<command>Yaboot</command> si pak sám přes TFTP stáhne obrazy jádra a
-RAMdisku. Z adresáře <filename>netboot/</filename> musíte stáhnout
-následující soubory:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<filename>vmlinux</filename>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>initrd.gz</filename>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>yaboot</filename>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>yaboot.conf</filename>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>boot.msg</filename>
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para arch="x86">
-
-Pro PXE zavádění by mělo být vše potřebné v souboru
-<filename>netboot/netboot.tar.gz</filename>. Tento archiv stačí
-rozbalit do adresáře, kde <command>tftpd</command> uchovává zaváděcí
-obrazy. Ujistěte se, že je váš dhcp server nastaven tak, aby jako
-jméno souboru pro zavedení zasílal <filename>pxelinux.0</filename>.
-
-</para><para arch="ia64">
-
-Pro PXE zavádění by mělo být vše potřebné v souboru
-<filename>netboot/netboot.tar.gz</filename>. Tento archiv stačí
-rozbalit do adresáře, kde <command>tftpd</command> uchovává zaváděcí
-obrazy. Ujistěte se, že je váš dhcp server nastaven tak, aby jako
-jméno souboru pro zavedení zasílal
-<filename>/debian-installer/ia64//elilo.efi</filename>.
-
-</para>
-
-   <sect3 arch="sparc">
-   <title>TFTP zavádění na počítačích SPARC</title>
-<para>
-
-Některé počítače SPARC přidávají k názvu souboru jména podarchitektur
-jako třeba <quote>SUN4M</quote> nebo <quote>SUN4C</quote>. Pokud třeba
-máte počítač s podarchitekturou SUN4C a IP adresa je 192.168.1.3, pak
-jméno souboru bude <filename>C0A80103.SUN4C</filename>. Převod IP
-adresy na hexadecimální čísla můžete provést jednoduše v shellu
-příkazem
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>printf '%.2x%.2x%.2x%.2x\n' <replaceable>10 0 0 4</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-kde čísla <replaceable>10 0 0 4</replaceable> představují IP adresu (v
-tomto případě 10.0.0.4). Výsledek ještě musíte převést na velká
-písmena a případně připojit název podarchitektury.
-
-</para><para>
-
-Jestliže jste vše zadali správně, měl by příkaz <userinput>boot
-net</userinput> zadaný v OpenPROM nahrát obraz. Pokud obraz nebyl
-nalezen, zkontrolujte logy svého tftp serveru, abyste zjistili, o jaký
-obraz počítač požádal.
-
-</para><para>
-
-Některé sparc systémy můžete donutit hledat konkrétní soubor přidáním
-jména souboru na konec OpenPROM příkazu <userinput>boot</userinput>
-(např. <userinput>boot net muj-sparc.obraz</userinput>). Soubor musí
-samozřejmě ležet v adresáři prohledávaném TFTP serverem.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 arch="mips">
-   <title>TFTP zavádění na SGI</title>
-<para>
-
-U počítačů SGI se můžete spolehnout na <command>bootpd</command>,
-že předá správné jméno TFTP souboru. Jméno se zadává v souboru
-<filename>/etc/bootptab</filename> jako parametr
-<userinput>bf=</userinput> nebo v souboru
-<filename>/etc/dhcpd.conf</filename> parametrem
-<userinput>filename=</userinput>.
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-<!-- FIXME: commented out since it seems too old to be usable and a current
-            way is not known
-
-  <sect2 id="tftp-low-memory">
-  <title>TFTP instalace na systémech s nedostatkem paměti</title>
-<para>
-
-Na některých systémech se standardní instalační RAMdisk a zaváděcí
-TFTP obraz nemusí vlézt do paměti. V takovém případě musíte navíc přes
-NFS připojit také kořenový adresář. Tento postup je shodný s instalací
-na bezdiskové nebo bezdatové klienty.
-
-</para><para>
-
-Nejprve proveďte všechny kroky podle <xref linkend="install-tftp"/>.
-
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-
-Nakopírujte obraz linuxového jádra (<userinput>a.out</userinput> verzi
-pro vaši architekturu) na TFTP server.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Na NFS serveru rozbalte kořenový archiv. (NFS i TFTP mohou běžet na
-stejném počítači):
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cd /tftpboot</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>tar xvzf root.tar.gz</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Ujistěte se, že používáte GNU <command>tar</command>, protože některé
-implementace (konkrétně ta na SunOS) pracují (chybně) se zařízeními
-jako s obyčejnými soubory.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Na klienta exportujte adresář
-<filename>/tftpboot/debian-sparc-root</filename> (s rootovským
-přístupem). Tj. do souboru <filename>/etc/exports</filename> přidejte
-následující řádek (toto je GNU/Linux syntaxe - pro SunOS by to mělo
-být podobné):
-
-<informalexample><screen>
-/tftpboot/debian-sparc-root <replaceable>klient</replaceable>(rw,no_root_squash)
-</screen></informalexample>
-
-Poznámka: <replaceable>klient</replaceable> je jméno nebo IP adresa
-instalovaného počítače tak, jak ji vidí server, když se klient zavádí.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Vytvořte symbolický odkaz z klientské IP adresy, v tečkové notaci,
-na soubor <filename>debian-sparc-root</filename> v adresáři
-<filename>/tftpboot</filename>.
-Například pokud je IP adresa klienta 192.168.1.3, napište:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>ln -s debian-sparc-root 192.168.1.3</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-</para>
-
-  </sect2>
-
-  <sect2 condition="supports-nfsroot">
-  <title>Instalace za použití TFTP a NFS</title>
-<para>
-
-Instalace přes TFTP a použití kořenového adresáře přes NFS je podobné
-jako <xref linkend="tftp-low-memory"/>, protože nebudete do paměti
-nahrávat RAMdisk, ale zavedete systém z kořenového souborového systému
-připojeného přes NFS. Musíte pak nahradit symbolický odkaz, aby
-ukazoval na jádro (například <filename>linux-a.out</filename>) a ne na
-tftp obraz.
-
-</para><para>
-
-RARP/TFTP vyžadují, aby všechny démony běžely na stejném serveru.
-(Stanice totiž odešle TFTP požadavek tomu, kdo odpoví na RARP
-zprávu).
-
-</para><para>
-
-Nyní máte nachystáno vše potřebné a můžete přejít k zavedení klientské
-stanice &mdash; <xref linkend="boot-tftp"/>.
-
-</para>
-
-  </sect2>
-
-END FIXME -->
-
- </sect1>
diff --git a/cs/install-methods/ipl-tape.xml b/cs/install-methods/ipl-tape.xml
deleted file mode 100644
index 4e1d741d0..000000000
--- a/cs/install-methods/ipl-tape.xml
+++ /dev/null
@@ -1,22 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 36841 -->
-
- <sect1 arch="s390" id="ipl-tape">
- <title>Vytvoření IPL pásky</title>
-
-<para>
-
-Pokud nemůžete zavést systém (IPL) z CD-ROM a nepoužíváte VM, musíte
-nejprve vytvořit IPL pásku. To je popsáno v červené knize <ulink
-url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf">
-Linux for IBM eServer zSeries and S/390: Distributions</ulink> v sekci
-3.4.3. Na pásku musíte zapsat následující soubory (v tomto pořadí):
-<filename>kernel.debian</filename>,
-<filename>parmfile.debian</filename>
-a <filename>initrd.debian</filename>. Soubory si můžete stáhnout
-z podadresáře <filename>tape</filename>, viz <xref
-linkend="where-files"/>.
-
-</para>
- </sect1>
-
diff --git a/cs/install-methods/official-cdrom.xml b/cs/install-methods/official-cdrom.xml
deleted file mode 100644
index 5a9b07972..000000000
--- a/cs/install-methods/official-cdrom.xml
+++ /dev/null
@@ -1,75 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68675 -->
-
- <sect1 id="official-cdrom">
- <title>Oficiální sada CD/DVD-ROM</title>
-<para>
-
-Nejsnazší cesta k instalaci &debian;u vede přes oficiální sadu
-CD/DVD s &debian;em (viz <ulink url="&url-debian-cd-vendors;">seznam
-dodavatelů</ulink>).
-Pokud máte rychlé připojení k síti a vypalovací mechaniku, můžete si
-stáhnout obrazy CD/DVD z debianího zrcadla a vyrobit si vlastní sadu.
-(Postup naleznete na webové stránce
-<ulink url="&url-debian-cd;">debianích CD</ulink>.)
-Jestliže již CD máte a váš počítač z nich umí zavést systém, můžete
-přeskočit rovnou na <xref linkend="boot-installer"/>.
-Přestože &debian; zabírá mnoho CD, je nepravděpodobné, že byste
-potřebovali všechny disky, protože balíky jsou na nich seřazeny
-podle oblíbenosti, takže většinu programů nainstalujete z prvního CD.
-Také můžete použít DVD verzi, která vám ušetří místo na poličce
-a navíc se vyhnete diskžokejské práci s hromadou CD.
-
-</para><note><para>
-
-Poznamenejme, že obě hlavní desktopová prostředí GNOME a KDE jsou tak
-rozsáhlá, že se nevejdou na jediné CD a proto při instalaci počítejte
-s tím, že budete muset použít více CD, nebo nechat stáhnout zbývající
-balíky ze sítě.
-
-</para></note><para>
-
-Pokud sice CD máte, ale váš počítač nepodporuje zavádění z CD-ROM,
-můžete zahájit instalaci zavedením instalačního systému z
-
-<phrase condition="supports-floppy-boot">diskety,</phrase>
-
-<phrase arch="s390">VM readeru,</phrase>
-
-<phrase condition="bootable-disk">pevného disku,</phrase>
-
-<phrase condition="bootable-usb">usb klíčenky,</phrase>
-
-<phrase condition="supports-tftp">ze sítě,</phrase>
-
-nebo ručním zavedením jádra z CD. Soubory, které potřebujete k
-zavedení instalačního systému alternativními cestami, se rovněž
-nachází na CD. Organizace adresářů na CD je shodná se strukturou
-debianího archívu na Internetu, takže cesty k souborům uváděné dále
-v dokumentu můžete jednoduše vyhledat jak na CD, tak i na síti.
-
-</para><para>
-
-Po zavedení instalačního systému do paměti se již budou všechny
-potřebné soubory kopírovat z CD.
-
-</para><para>
-
-Pokud sadu CD nemáte, budete si muset stáhnout soubory instalačního
-sytému a nakopírovat je na
-
-<phrase arch="s390">VM minidisk</phrase>
-
-<phrase condition="supports-floppy-boot">diskety nebo na</phrase>
-
-<phrase condition="bootable-usb">usb klíčenku nebo na</phrase>
-
-<phrase condition="bootable-disk">pevný disk nebo na</phrase>
-
-<phrase condition="supports-tftp">připojený počítač</phrase>
-
-tak, aby se z nich mohl zavést instalační systém.
-
-</para>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/install-methods/tftp/bootp.xml b/cs/install-methods/tftp/bootp.xml
deleted file mode 100644
index 027967741..000000000
--- a/cs/install-methods/tftp/bootp.xml
+++ /dev/null
@@ -1,70 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68620 -->
-
-  <sect2 condition="supports-bootp" id="tftp-bootp">
-  <title>Nastavení BOOTP serveru</title>
-<para>
-
-V GNU/Linuxu můžete použít v zásadě dva BOOTP servery. Jednak je to
-CMU <command>bootpd</command> a druhý je vlastně DHCP server &mdash;
-ISC <command>dhcpd</command>. V distribuci &debian-gnu; jsou k dispozici v
-balících <classname>bootp</classname> a <classname>isc-dhcp-server</classname>.
-
-</para><para>
-
-Pokud chcete použít CMU <command>bootpd</command>, musíte nejprve
-odkomentovat (nebo přidat) jeden důležitý řádek v souboru
-<filename>/etc/inetd.conf</filename>. V systému &debian-gnu; můžete
-spustit <userinput>update-inetd --enable bootps</userinput> a následně
-restartovat inetd pomocí <userinput>/etc/init.d/inetd
-reload</userinput>. V jiných systémech přidejte řádku, která bude
-vypadat zhruba takto:
-
-<informalexample><screen>
-bootps  dgram  udp  wait  root  /usr/sbin/bootpd  bootpd -i -t 120
-</screen></informalexample>
-
-Nyní musíte vytvořit soubor <filename>/etc/bootptab</filename>. Jeho
-struktura je velmi podobná té, co používají staré dobré soubory
-<filename>printcap</filename>, <filename>termcap</filename>
-a <filename>disktab</filename> ze systému BSD.  Bližší informace jsou
-v manuálové stránce <filename>bootptab</filename>. Pokud používáte CMU
-<command>bootpd</command>, musíte rovněž znát hardwarovou (MAC) adresu
-klienta. Následuje příklad souboru <filename>/etc/bootptab</filename>:
-
-<informalexample><screen>
-client:\
-  hd=/tftpboot:\
-  bf=tftpboot.img:\
-  ip=192.168.1.90:\
-  sm=255.255.255.0:\
-  sa=192.168.1.1:\
-  ha=0123456789AB:
-</screen></informalexample>
-
-Z příkladu budete muset změnit minimálně volbu <quote>ha</quote>,
-která značí hardwarovou adresu klienta. Volba <quote>bf</quote>
-specifikuje soubor, který si klient stáhne protokolem TFTP, viz <xref
-linkend="tftp-images"/>.
-
-<phrase arch="mips">
-Na strojích SGI stačí spustit příkazový monitor a napsat
-<userinput>printenv</userinput>. Hodnota <userinput>eaddr</userinput>
-je MAC adresa daného počítače.
-</phrase>
-
-</para><para>
-
-V kontrastu s předchozím je nastaveni BOOTP pomocí ISC
-<command>dhcpd</command> velmi jednoduché, protože dhcpd považuje
-BOOTP klienty za speciální případ DHCP klientů. Některé architektury
-však vyžadují pro zavádění klientů pomocí BOOTP komplikované
-nastavení. Je-li to váš případ, přečtěte si <xref linkend="dhcpd"/>.
-V opačném případě stačí v konfiguračním
-souboru <filename>/etc/dhcp/dhcpd.conf</filename> vložit do bloku
-podsítě, ve které se nachází klient, direktivu <userinput>allow
-bootp</userinput>. Potom restartujte <command>dhcpd</command> server
-příkazem <userinput>/etc/init.d/isc-dhcp-server restart</userinput>.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/install-methods/tftp/dhcp.xml b/cs/install-methods/tftp/dhcp.xml
deleted file mode 100644
index 82a536f14..000000000
--- a/cs/install-methods/tftp/dhcp.xml
+++ /dev/null
@@ -1,94 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68620 -->
-
-  <sect2 id="dhcpd">
-   <title>Nastavení DHCP serveru</title>
-<para>
-
-Jedním ze svobodných DHCP serverů je ISC
-<command>dhcpd</command>. &debian-gnu; jej obsahuje jako balík
-<classname>isc-dhcp-server</classname>. Následuje ukázka jednoduchého
-konfiguračního souboru (obvykle
-<filename>/etc/dhcp/dhcpd.conf</filename>):
-
-<informalexample><screen>
-option domain-name "priklad.cz";
-option domain-name-servers ns1.priklad.cz;
-option subnet-mask 255.255.255.0;
-default-lease-time 600;
-max-lease-time 7200;
-server-name "karel";
-
-subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 {
-  range 192.168.1.200 192.168.1.253;
-  option routers 192.168.1.1;
-}
-
-host clientname {
-  filename "/tftpboot.img";
-  server-name "karel";
-  next-server dalsiserver.priklad.cz;
-  hardware ethernet 01:23:45:67:89:AB;
-  fixed-address 192.168.1.90;
-}
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-V tomto příkladu máme jeden server jménem
-<replaceable>karel</replaceable>, který obstarává práci DHCP a
-TFTP serveru a také slouží jako brána do sítě. Ve svém nastavení si
-musíte změnit alespoň doménové jméno, jméno serveru a hardwarovou
-adresu klienta. Položka <replaceable>filename</replaceable> by měla
-obsahovat název souboru, který si klient stáhne přes TFTP.
-
-</para><para>
-
-Po úpravách konfiguračního souboru musíte restartovat
-<command>dhcpd</command> příkazem <userinput>/etc/init.d/isc-dhcp-server
-restart</userinput>.
-
-</para>
-
-   <sect3 arch="x86">
-   <title>Povolení PXE zavádění</title>
-<para>
-Další příklad souboru <filename>dhcp.conf</filename> tentokrát využívá
-metodu PXE (Pre-boot Execution Environment) protokolu TFTP.
-
-<informalexample><screen>
-option domain-name "priklad.cz";
-
-default-lease-time 600;
-max-lease-time 7200;
-
-allow booting;
-allow bootp;
-
-# Následující odstavec si musíte upravit dle skutečnosti
-subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 {
-  range 192.168.1.200 192.168.1.253;
-  option broadcast-address 192.168.1.255;
-# adresa brány
-# (například pro přístup k internetu)
-  option routers 192.168.1.1;
-# dns server, který chcete použít
-  option domain-name-servers 192.168.1.3;
-}
-
-group {
-  next-server 192.168.1.3;
-  host tftpclient {
-    # hardwarová adresa tftp klienta
-    hardware ethernet  00:10:DC:27:6C:15;
-    filename "pxelinux.0";
-  }
-}
-</screen></informalexample>
-
-Při PXE zavádění není soubor <filename>pxelinux.0</filename> obraz
-jádra, ale zavaděč (viz <xref linkend="tftp-images"/> dále v textu).
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
diff --git a/cs/install-methods/tftp/rarp.xml b/cs/install-methods/tftp/rarp.xml
deleted file mode 100644
index 72706d1e8..000000000
--- a/cs/install-methods/tftp/rarp.xml
+++ /dev/null
@@ -1,35 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69223 -->
-
-  <sect2 condition="supports-rarp" id="tftp-rarp">
-  <title>Nastavení RARP serveru</title>
-<para>
-
-Pro úspěšné nastavení RARP serveru potřebujete znát ethernetovou
-adresu klienta (stanice, kterou zavádíte), jinými slovy MAC adresu.
-Pokud tuto informaci nemáte k dispozici, můžete
-
-<phrase arch="sparc">
-ji vyčíst z úvodních hlášek OpenPROMu nebo použít příkaz OpenBootu
-<userinput>.enet-addr</userinput> nebo
-</phrase>
-
-zavést do záchranného (rescue) režimu (např. pomocí záchranné diskety)
-a použít příkaz <userinput>ip addr show dev eth0</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Na linuxových systémech, případně na systémech SunOS/Solaris máte
-k dispozici program
-<command>rarpd</command>. Nejprve musíte zaručit, že ethernetová
-adresa klienta bude zaznamenána v databázích <quote>ethers</quote>
-(tj. buď v souboru <filename>/etc/ethers</filename> nebo pomocí
-NIS/NIS+) a <quote>hosts</quote>. Pak můžete spustit RARP démona.  Na
-většině linuxových systémů a na SunOS 5 (Solaris 2) to provedete (jako
-superuživatel root) příkazem <userinput>/usr/sbin/rarpd
--a</userinput>, na jiných systémech příkazem
-<userinput>/usr/sbin/in.rarpd -a</userinput> a na SunOS 4 (Solaris 1)
-příkazem <userinput>/usr/etc/rarpd -a</userinput>.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/install-methods/usb-setup/powerpc.xml b/cs/install-methods/usb-setup/powerpc.xml
deleted file mode 100644
index b44eb4269..000000000
--- a/cs/install-methods/usb-setup/powerpc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,125 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68208 -->
-
-   <sect3 arch="powerpc">
-   <title>Rozdělení USB klíčenky</title>
-<para>
-
-Protože většina USB klíčenek nebývá připravena pro zavádění přes Open
-Firmware, musíte klíčenku přerozdělit. Na Macintoshi spusťte příkaz
-<userinput>mac-fdisk /dev/<replaceable>sdX</replaceable></userinput>, kde
-<userinput>/dev/sdX</userinput> je USB klíčenka. Nejprve musíte
-inicializovat novou tabulku oblastí příkazem <userinput>i</userinput>
-a pak můžete vytvořit novou oblast typu Apple_Bootstrap příkazem
-<userinput>C</userinput>. (Poznámka: první <quote>oblast</quote> bude
-vždy samotná tabulka oblastí.) Poté zadejte:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>hformat /dev/<replaceable>sdX2</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Příkaz <command>hformat</command> je obsažen v balíku
-<classname>hfsutils</classname>. Pozorně se přesvědčete, že používáte
-správný název zařízení!
-
-</para><para>
-
-Aby se po zavedení z USB klíčenky spustilo jádro, nainstalujeme na
-klíčenku zavaděč <command>yaboot</command>, který se umí nainstalovat
-na HFS oblast. Zavaděč můžete jednoduše konfigurovat úpravou textového
-souboru, což lze provést z libovolného operačního sytému, který
-podporuje souborový systém HFS.
-
-</para><para>
-
-Obvyklý nástroj <command>ybin</command>, jež je součástí
-<command>yaboot</command>u, zatím nepodporuje USB zařízení, takže
-budete muset <command>yaboot</command> nainstalovat ručně pomocí
-nástrojů z balíku <classname>hfsutils</classname>. Za předpokladu, že
-je vaše zvolená oblast <replaceable>/dev/sdX2</replaceable>, zadejte:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>hmount <replaceable>/dev/sdX2</replaceable></userinput>
-<prompt>$</prompt> <userinput>hcopy -r /usr/lib/yaboot/yaboot :</userinput>
-<prompt>$</prompt> <userinput>hattrib -c UNIX -t tbxi :yaboot</userinput>
-<prompt>$</prompt> <userinput>hattrib -b :</userinput>
-<prompt>$</prompt> <userinput>humount</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Tímto zapíšete zavaděč do dané oblasti a pomocí HFS nástrojů ji
-označíte tak, že z ní bude Open Firmware schopný zavádět. Během
-procedury nesmí být oblast připojená jiným způsobem. Poté můžete
-připravit zbytek klíčenky běžnými unixovými utilitami.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 arch="powerpc">
-   <title>Přidání obrazu instalačního systému</title>
-<para>
-
-Připojte oblast
-(<userinput>mount /dev/<replaceable>sdX2</replaceable> /mnt</userinput>)
-a nakopírujte na ni následující soubory:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<filename>vmlinux</filename> (jádro)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>initrd.gz</filename> (obraz ramdisku)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>yaboot.conf</filename> (konfigurační soubor yabootu)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>boot.msg</filename> (volitelná zaváděcí hláška)
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Konfigurační soubor <filename>yaboot.conf</filename> by měl obsahovat
-následující řádky:
-
-<informalexample><screen>
-default=install
-root=/dev/ram
-
-message=/boot.msg
-
-image=/vmlinux
-        label=install
-        initrd=/initrd.gz
-        initrd-size=10000
-        read-only
-</screen></informalexample>
-
-Možná budete muset zvýšit hodnotu u parametru
-<userinput>initrd-size</userinput>, protože tato se mění v závislosti
-na obrazu, který zavádíte.
-
-</para><para>
-
-Pokud jste použili obraz <filename>hd-media</filename>, měli byste
-nyní na klíčenku nakopírovat ISO obraz s instalací &debian;u (jako
-běžný soubor)<footnote><para>
-
-Použít můžete obraz typu netinst, nebo, pokud se vejde, klidně celé
-první CD/DVD (viz část <xref linkend="official-cdrom"/>).
-Poznamenejme, že netboot obraz <filename>mini.iso</filename> není pro
-tento účel vhodný.
-
-</para></footnote> a následně USB klíčenku odpojit (<userinput>umount
-/mnt</userinput>).
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/install-methods/usb-setup/x86.xml b/cs/install-methods/usb-setup/x86.xml
deleted file mode 100644
index e07614918..000000000
--- a/cs/install-methods/usb-setup/x86.xml
+++ /dev/null
@@ -1,123 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70065 -->
-
-   <sect3 arch="x86">
-   <title>Rozdělení USB zařízení</title>
-<note><para>
-
-Protože má většina USB klíčenek přednastavenou jednu velkou oblast
-typu FAT16, pravděpodobně nemusíte klíčenku přeformátovávat. Pokud to
-však musíte provést, použijte pro vytvoření této oblasti
-<command>cfdisk</command> nebo podobný nástroj pro dělení
-disku<footnote><para>
-
-Nezapomeňte oblasti nastavit <quote>zaváděcí</quote> příznak.
-
-</para></footnote>, nainstalujte MBR příkazem
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>install-mbr /dev/<replaceable>sdX</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-z balíku <classname>mbr</classname> a vytvořte souborový systém
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mkdosfs /dev/<replaceable>sdX1</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Příkaz <command>mkdosfs</command> je obsažen v balíku
-<classname>dosfstools</classname>. Pozorně se přesvědčete, že
-používáte správný název zařízení!
-
-</para></note><para>
-
-Pro zavedení jádra z klíčenky je zapotřebí zavaděče. Přestože byste
-mohli použít téměř libovolný zavaděč (např. <classname>lilo</classname>),
-je zvykem používat <classname>syslinux</classname>, protože používá oblast
-typu FAT16 a jeho nastavení se provádí úpravou jednoduchého textového
-souboru. Díky tomu můžete zavaděč konfigurovat z téměř libovolného
-operačního systému.
-
-</para><para>
-
-Pro instalaci <classname>syslinux</classname>u na 1. oblast USB klíčenky
-musíte mít nainstalované balíky <classname>syslinux</classname> a
-<classname>mtools</classname> a daná oblast nesmí být připojená. Poté
-zadejte příkaz
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>syslinux /dev/<replaceable>sdX1</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-čímž se na začátek oblasti zapíše zaváděcí sektor a vytvoří se soubor
-<filename>ldlinux.sys</filename>, který obsahuje hlavní část zavaděče.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 arch="x86">
-   <title>Přidání obrazu instalačního systému</title>
-<para>
-
-Připojte oblast
-(<userinput>mount /dev/<replaceable>sdX1</replaceable> /mnt</userinput>)
-a nakopírujte na ni následující soubory:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<filename>vmlinuz</filename> nebo <filename>linux</filename> (jádro)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>initrd.gz</filename> (obraz ramdisku)
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-Chcete-li použít grafickou verzi instalátoru, použijte soubory
-z podadresáře <filename>gtk</filename>. Pokud si chcete soubory
-přejmenovat, pamatujte, že
-<classname>syslinux</classname> umí pracovat pouze s DOSovými názvy
-souborů (8.3).
-
-</para><para>
-
-Dále si vytvořte konfigurační soubor <filename>syslinux.cfg</filename>,
-který by měl obsahovat alespoň následující řádek (pokud jste
-použili obraz <filename>netboot</filename>, změňte jméno souboru s
-jádrem na <quote><filename>linux</filename></quote>):
-
-<informalexample><screen>
-default vmlinuz initrd=initrd.gz
-</screen></informalexample>
-
-Pro grafickou instalaci byste na řádek měli přidat ještě
-parametr <userinput>vga=788</userinput> a případné další parametry.
-
-</para><para>
-
-Chcete-li povolit interaktivní přidávání parametrů při zavádění
-instalačního systému, přidejte ještě řádek:
-
-<informalexample><screen>
-prompt 1
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Pokud jste použili obraz <filename>hd-media</filename>, měli byste
-nyní na klíčenku nakopírovat ISO obraz s instalací &debian;u (jako
-běžný soubor)<footnote><para>
-
-Použít můžete obrazy typu netinst, nebo, pokud se vejde, klidně celé
-první CD/DVD (viz část <xref linkend="official-cdrom"/>).
-Poznamenejme, že netboot obraz <filename>mini.iso</filename> není pro
-tento účel vhodný.
-
-</para></footnote> a následně USB klíčenku odpojit (<userinput>umount
-/mnt</userinput>).
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/partitioning/device-names.xml b/cs/partitioning/device-names.xml
deleted file mode 100644
index e849e30bc..000000000
--- a/cs/partitioning/device-names.xml
+++ /dev/null
@@ -1,100 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69755 -->
-
- <sect1 arch="linux-any" id="device-names">
- <title>Jak Linux pojmenovává pevné disky</title>
-<para>
-
-Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odlišné názvy než v jiných
-operačních systémech. Tyto názvy budete potřebovat při rozdělování
-disku a připojování oblastí. Základní zařízení:
-
-</para>
-<itemizedlist arch="not-s390">
-<listitem><para>
-
-První disketová jednotka je nazvána <filename>/dev/fd0</filename>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Druhá disketová jednotka je <filename>/dev/fd1</filename>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-První rozpoznaný disk má název <filename>/dev/sda</filename>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Druhý rozpoznaný disk má název <filename>/dev/sdb</filename> atd.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-První SCSI CD mechanice odpovídá <filename>/dev/scd0</filename> nebo
-také <filename>/dev/sr0</filename>.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<itemizedlist arch="s390">
-<listitem><para>
-
-První DASD zařízení se jmenuje <filename>/dev/dasda</filename>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Druhé DASD zařízení se jmenuje <filename>/dev/dasdb</filename>, atd.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para arch="not-s390">
-
-Oddíly na discích jsou rozlišeny připojením čísla k názvu zařízení:
-<filename>sda1</filename> a <filename>sda2</filename> představují
-první a druhý oddíl prvního disku.
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-Například uvažujme počítač se dvěma disky na SCSI sběrnici na
-SCSI adresách 2 a 4. Prvnímu disku (na adrese 2) odpovídá zařízení
-<filename>sda</filename>, druhému <filename>sdb</filename>. Tři oddíly
-na disku <filename>sda</filename> by byly pojmenovány
-<filename>sda1</filename>, <filename>sda2</filename>,
-<filename>sda3</filename>. Stejné schéma značení platí i pro disk
-<filename>sdb</filename> a jeho oblasti.
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-Máte-li v počítači dva SCSI řadiče, pořadí disků zjistíte ze
-zpráv, které Linux vypisuje při startu.
-
-</para><para arch="x86">
-
-Primární oddíly jsou v Linuxu reprezentovány názvem disku a číslem
-oddílu 1 až 4. Například <filename>/dev/sda1</filename> odpovídá
-prvnímu primárnímu oddílu na prvním disku. Logické oddíly jsou
-číslovány od 5, takže na stejném disku má první logický oddíl označení
-<filename>/dev/sda5</filename>. Rozšířený oddíl, tj. primární oddíl
-obsahující logické oddíly, sám o sobě použitelný není.
-
-</para><para arch="sparc">
-
-Sunovské oblasti povolují mít 8 samostatných oblastí (nebo
-také plátků (slices)). Třetí oblast bývá obvykle (a je to tak
-doporučováno) oblast <quote>celého disku</quote> (Whole disk).
-Tato oblast obsahuje všechny sektory na disku a obvykle je používána
-zavaděčem systému (buď SILO nebo vlastním zavaděčem od Sunu).
-
-</para><para arch="s390">
-
-Na oblasti na disku se můžete odkazovat pomocí čísel přidaných za
-název disku: <filename>dasda1</filename> a <filename>dasda2</filename>
-představují první a druhou oblast na prvním DASD zařízení v systému.
-
-</para>
- </sect1>
diff --git a/cs/partitioning/partition-programs.xml b/cs/partitioning/partition-programs.xml
deleted file mode 100644
index 9d8e256de..000000000
--- a/cs/partitioning/partition-programs.xml
+++ /dev/null
@@ -1,140 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
- <sect1 id="partition-programs">
- <title>Dělící programy v &debian;u</title>
-<para>
-
-K rozdělení disku nabízí každá architektura různé programy.
-Pro váš typ počítače jsou k dispozici:
-
-</para>
-
-<variablelist>
-
-<varlistentry>
-<term><command>partman</command></term>
-<listitem><para>
-
-Doporučený nástroj, který umí kromě dělení disků i měnit velikost
-oblastí, vytvářet souborové
-systémy <phrase arch="any-x86"> (v řeči Windows
-<quote>formátovat</quote>) </phrase> a přiřadit je k přípojným bodům.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry condition="fdisk.txt">
-<term><command>fdisk</command></term>
-<listitem><para>
-
-Původní linuxový program pro správu oddílů, vhodný pro guru.
-
-</para><para>
-
-Obzvláště opatrní musíte být v případě, že máte na disku oblasti
-systému FreeBSD. Instalační jádra sice obsahují podporu pro tyto
-oblasti, ale způsob, jakým je <command>fdisk</command>
-(ne)reprezentuje, může změnit názvy zařízení. Viz
-<ulink url="&url-linux-freebsd;">Linux+FreeBSD HOWTO</ulink>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry condition="cfdisk.txt">
-<term><command>cfdisk</command></term>
-<listitem><para>
-
-Jednoduchý, celoobrazovkový program pro správu oddílů se
-vyznačuje snadným ovládáním.
-
-</para><para>
-
-Poznamenejme, že <command>cfdisk</command> oblasti FreeBSD nerozpozná
-vůbec a tím pádem se názvy zařízení mohou změnit.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry condition="atari-fdisk.txt">
-<term><command>atari-fdisk</command></term>
-<listitem><para>
-
-Atari verze programu <command>fdisk</command>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry condition="amiga-fdisk.txt">
-<term><command>amiga-fdisk</command></term>
-<listitem><para>
-
-Amiga verze programu <command>fdisk</command>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry condition="mac-fdisk.txt">
-<term><command>mac-fdisk</command></term>
-<listitem><para>
-
-Mac verze programu <command>fdisk</command>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry condition="pmac-fdisk.txt">
-<term><command>pmac-fdisk</command></term>
-<listitem><para>
-
-PowerMac verze programu <command>fdisk</command>, používá se i pro
-systémy BVM a Motorola VMEbus.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry condition="fdasd.txt">
-<term><command>fdasd</command></term>
-<listitem><para>
-
-&arch-title; verze programu <command>fdisk</command>. Popis naleznete
-v manuálové stránce programu fdasd nebo ve 13. kapitole dokumentu
-<ulink url="http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/docu/l390dd08.pdf">
-Device Drivers and Installation Commands</ulink>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-<para>
-
-Jeden z těchto programů se spustí automaticky, když vyberete krok
-<guimenuitem>Rozdělit disky</guimenuitem> (nebo podobný). Teoreticky
-je možné přepnout se na druhou konzoli (<userinput>tty2</userinput>)
-a použít jiný nástroj na dělení disku, avšak prakticky se to
-nedoporučuje.
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-Nezapomeňte označit zaváděcí oddíl jako <quote>aktivní</quote>
-(bootable).
-
-</para><para condition="mac-fdisk.txt">
-
-Důležité je, že na macintoshích discích je odkládací oblast
-rozpoznána svým jménem: musí být nazvána <quote>swap</quote>.
-Všechny linuxové oblasti na macintoshích používají stejný typ oblasti
-Apple_UNIX_SRV2. Další užitečné čtení je
-<ulink url="&url-mac-fdisk-tutorial;">mac-fdisk Tutorial</ulink>,
-kde je krok za krokem popsán způsob sdílení disku s MacOS.
-
-</para>
-
-&partition-hppa.xml;
-&partition-x86.xml;
-&partition-ia64.xml;
-&partition-mips.xml;
-&partition-powerpc.xml;
-&partition-sparc.xml;
-
- </sect1>
diff --git a/cs/partitioning/partition/hppa.xml b/cs/partitioning/partition/hppa.xml
deleted file mode 100644
index 2bc210e4a..000000000
--- a/cs/partitioning/partition/hppa.xml
+++ /dev/null
@@ -1,19 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 35595 -->
-
-  <sect2 arch="hppa"><title>Dělení disku pro &arch-title;</title>
-<para>
-
-PALO, zavaděč na HPPA, vyžaduje oblast typu <quote>F0</quote> kdekoliv
-v prvních
-dvou gigabajtech. V této oblasti se uloží zavaděč, jádro a RAMdisk,
-takže by měla být dostatečně velká &mdash; alespoň 16Mb (raději 25-50Mb).
-Další požadavek firmwaru je, aby se jádro nacházelo na prvních dvou
-gigabajtech pevného disku.
-Toho můžete dosáhnout tak, že kořenový svazek bude celý umístěn v
-prvních dvou gigabajtech, nebo někde u začátku disku vytvoříte malou
-(25-50Mb) oblast pro <filename>/boot</filename>, kde se obvykle
-uchovávají jádra.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/partitioning/partition/ia64.xml b/cs/partitioning/partition/ia64.xml
deleted file mode 100644
index fca441075..000000000
--- a/cs/partitioning/partition/ia64.xml
+++ /dev/null
@@ -1,111 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 43254 -->
-
-  <sect2 arch="ia64"><title>Dělení disku na &arch-title;</title>
-<para>
-
-Výchozím dělicím programem instalačního systému je
-<command>partman</command>. <command>partman</command> se stará
-o správné rozdělení disku, správu přípojných bodů a hlavně dává pozor,
-aby jste neudělali nějakou logickou chybu, která by zabránila
-instalaci. Protože toho má na starosti víc než dost, přenechává
-samotné dělení disku programu <command>parted</command>.
-
-</para><note><title>Různé formáty tabulky oddílů</title><para>
-
-IA-64 EFI firmware podporuje dva formáty tabulky oddílů &mdash; GPT
-a MS-DOS. Formát MS-DOS se typicky používá na počítačích i386 a pro
-systémy IA-64 se již nedoporučuje. Přestože instalační systém nabízí
-dva programy pro dělení disku (<command>cfdisk</command>
-a <command>parted</command>), měli byste používat pouze druhý z nich,
-protože jenom <command>parted</command> zvládá oba formáty tabulky
-oddílů.
-
-</para></note><para>
-
-Pokud v <command>partman</command>u zvolíte automatické rozdělení
-disků, automaticky se na začátku prvního disku vytvoří malá EFI
-oblast. Jestliže rozdělujete disk ručně, můžete ji vytvořit stejným
-způsobem, jako třeba <emphasis>swap</emphasis>.
-
-</para><para>
-
-Pokud byste náhodou potřebovali vytvořit tak speciální rozdělení
-disku, že by to <command>partman</command> nezvládl, můžete se
-přepnout do shellu a ručně spustit program <command>parted</command>.
-Bohužel je <command>parted</command> ovládaný z příkazové řádky a tím
-pádem se nepoužívá tak jednoduše jako <command>partman</command>.
-Předpokládejme, že chcete smazat celý disk a vytvořit tabulku GPT
-a několik oblastí. Posloupnost příkazů by mohla vypadat nějak takto:
-
-<informalexample><screen>
-      mklabel gpt
-      mkpartfs primary fat 0 50
-      mkpartfs primary linux-swap 51 1000
-      mkpartfs primary ext2 1001 3000
-      set 1 boot on
-      print
-      quit
-</screen></informalexample>
-
-Tím se vytvoří nová tabulka rozdělení disku a tři oblasti pro použití
-jako zaváděcí oblast EFI, virtuální paměť a kořenový souborový
-systém. Nakonec se oblasti EFI nastaví příznak pro zavádění.
-Oblasti se zadávají v megabajtech tak, že uvedete posunutí počátku
-a konce oblasti od začátku disku. V příkladu jsme vytvořili oblast se
-souborovým systémem ext2 o velikosti 1999MB, která začíná na
-1001. megabajtu od začátku disku.
-Poznámka: Formátování odkládací oblasti programem
-<command>parted</command> může trvat několik minut, protože se
-kontroluje výskyt vadných bloků.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="ia64"><title>Požadavky na zaváděcí oblast</title>
-<para>
-
-ELILO, zavaděč na IA-64, vyžaduje oblast obsahující souborový systém
-FAT. Jestliže jste použili oblasti GPT, měla by mít nastaven příznak
-<userinput>boot</userinput>; pokud jste použili oblasti MS-DOS, pak by
-měla být typu <quote>EF</quote>. Oblast musí být dostatečně velká, aby
-se do ní vešel zavaděč, jádra a případné RAMdisky. Obvykle stačí 16MB,
-ale jestli experimentujete s více jádry, klidně použijte oblast
-o velikosti 128MB.
-
-</para><para>
-
-Protože EFI Boot Manager a EFI Shell plně podporují tabulku rozdělení
-typu GPT, nemusí být zaváděcí oblast nutně první a dokonce ani nemusí
-být na stejném disku. To se hodí v případech, když tuto oblast
-zapomenete alokovat a zjistíte to až později po vytvoření
-a zformátování jiných oblastí. <command>partman</command> na tento
-problém myslí a hlídá, zda je při ukončení <command>partman</command>u
-zaváděcí EFI oblast vytvořená a zda existuje platná kořenová oblast.
-To vám dává možnost opravit rozdělení disku ještě před instalací
-balíků (což by v dané chvíli většinou nedávalo smysl). Nejjednodušší
-cesta k nápravě je zmenšit poslední oblast na disku a použít vzniklé
-volné místo právě pro zaváděcí EFI oblast.
-
-</para><para>
-
-Velmi se doporučuje vytvořit zaváděcí EFI oblast na stejném disku,
-kde leží <emphasis>kořenový</emphasis> souborový systém.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="ia64"><title>Diagnostické EFI oblasti</title>
-<para>
-
-EFI firmware je mnohem propracovanější než obvyklé BIOSy, které můžete
-nalézt ve většině osobních počítačů třídy x86. Někteří výrobci
-využívají možností EFI a ukládají si na systémový disk do speciální
-oblasti diagnostické programy a nástroje pro správu
-systému. Podrobnější informace o této oblasti se dozvíte v dokumentaci
-k systému. Nejjednodušší cesta k vytvoření diagnostické oblasti je
-vytvořit ji v <command>partman</command>u zároveň se zaváděcí EFI
-oblastí.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/partitioning/partition/mips.xml b/cs/partitioning/partition/mips.xml
deleted file mode 100644
index 38aa46ed6..000000000
--- a/cs/partitioning/partition/mips.xml
+++ /dev/null
@@ -1,17 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 35613 -->
-
-  <sect2 arch="mips"><title>Dělení na &arch-title;</title>
-<para>
-
-Aby se na počítačích SGI zavedl systém, musí být přítomen SGI
-disk label. Můžete ho vytvořit z expertního menu programu fdisk.  Při
-tom se vytvoří <quote>volume header</quote> (oblast číslo 9), která by
-měla mít velikost alespoň 3MB. Pokud experimentujete s více jádry, je
-lepší použít velikost alespoň 10MB. Jestliže je oblast
-<quote>volumeheader</quote> příliš malá, můžete ji jednoduše smazat
-a znovu přidat s novou velikostí. Tato oblast musí vždy začínat na
-sektoru 0.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/partitioning/partition/powerpc.xml b/cs/partitioning/partition/powerpc.xml
deleted file mode 100644
index f4778b706..000000000
--- a/cs/partitioning/partition/powerpc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,55 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64829 -->
-
-  <sect2 arch="powerpc">
-  <title>Dělení disku na novějších Macintoshích</title>
-<para>
-
-Pokud instalujete na <quote>Newworld</quote> PowerMac, musíte pro
-zavaděč vytvořit speciální zaváděcí oblast. Tato oblast by měla být
-typu <emphasis>Apple_Bootstrap</emphasis> o velikosti nejméně 819200
-bajtů. Pokud oblast nebude mít požadovaný typ, nebudete schopni
-zavádět systém z pevného disku. Tuto oblast vytvoříte buď
-v <command>partman</command>u tak, že vytvoříte oblast a přiřadíte jí
-typ použití <quote>Zaváděcí oblast NewWorld</quote>, nebo
-v <command>mac-fdisk</command>u příkazem <userinput>b</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Tím, že přiřadíte zaváděcí oblasti speciální typ, předejdete
-problémům s MacOS, který by jinak oblast připojil a tím ji zničil,
-protože tato obsahuje speciální modifikace pro OpenFirmware.
-Modifikace jsou nutné pro automatický start z oblasti.
-
-</para><para>
-
-Celá zaváděcí oblast je vytvořená pro tři malé soubory: program
-<command>yaboot</command>, jeho konfigurační soubor
-<filename>yaboot.conf</filename> a první část zavaděče OpenFirmware
-&mdash; <command>ofboot.b</command>. Tato oblast se nemusí a neměla by
-se připojovat do souborového systému, natož na ni kopírovat jádro nebo
-něco podobného. Pro manipulaci s touto oblastí slouží utility
-<command>ybin</command> a <command>mkofboot</command>.
-
-</para><para>
-
-Aby mohl OpenFirmware zavést &debian-gnu; automaticky, měla by se zaváděcí
-oblast objevit před všemi ostatními oblastmi na disku, obzvláště před
-zaváděcími oblastmi MacOS. To znamená, že zaváděcí oblast by měla být
-první, kterou vytvoříte. Ovšem i když přidáte zaváděcí oblast později,
-můžete použít program <command>mac-fdisk</command> a příkazem
-<userinput>r</userinput> přeskládat tabulku oblastí tak, aby tato
-oblast následovala hned po tabulce rozdělení disku (což je vždy první
-oblast). Toto pořadí je logické, ne fyzické uspořádání na disku, ale o
-to nám jde.
-
-</para><para>
-
-Apple disky totiž obsahují několik malých oblastí pro ovladače. Pokud
-chcete mít na disku &debian; i MacOSX, musí tyto oblasti zůstat
-zachovány včetně malé HFS oblasti (její minimální velikost je 800k).
-To je proto, že MacOSX nabízí při každém zavádění inicializaci všech
-disků, které nemají aktivní MacOS oblasti a oblasti s ovladači.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/partitioning/partition/sparc.xml b/cs/partitioning/partition/sparc.xml
deleted file mode 100644
index 063d51e83..000000000
--- a/cs/partitioning/partition/sparc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,31 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
-
-  <sect2 arch="sparc"><title>Dělení disku na &arch-title;</title>
-<para>
-
-Abyste mohli zavést systém, jediná možnost je vytvořit na zaváděcím
-disku <quote>Sun disk label</quote>, protože OpenBoot PROM rozumí jedině tomuto
-rozložení oblastí. Pro vytvoření <quote>Sun disk label</quote> se v
-<command>fdisk</command>u používá klávesa <keycap>s</keycap>.
-
-</para><para>
-
-Dále si na &arch-title; discích dejte pozor, aby první oblast na
-zaváděcím disku začínala na nultém cylindru. To znamená, že první
-oblast bude obsahovat i tabulku oblastí a zaváděcí blok, které leží
-v prvních dvou sektorech disku. V žádném případě
-<emphasis>nesmíte</emphasis> na první oblast zaváděcího disku dávat
-oblast pro virtuální paměť, protože tyto oblasti mažou prvních několik
-sektorů z oblasti. Klidně zde můžete umístit oblasti Ext2 nebo UFS,
-protože se zaváděcího bloku ani tabulky oblastí nedotknou.
-
-</para><para>
-
-Také se doporučuje, aby třetí oblast byla typu 5, což je <quote>Whole
-disk</quote>. Tato oblast obsahuje celý disk (od prvního cylindru až k
-poslednímu). Kromě toho, že je to zažitá konvence, tak tím pomůžete
-zavaděči <command>SILO</command>.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/partitioning/partition/x86.xml b/cs/partitioning/partition/x86.xml
deleted file mode 100644
index 7745270f5..000000000
--- a/cs/partitioning/partition/x86.xml
+++ /dev/null
@@ -1,77 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 66973 -->
-
-  <sect2 arch="x86"><title>Dělení disku na &arch-title;</title>
-<para>
-
-BIOS osobních počítačů obvykle přidává další omezení na rozdělení
-disku. Je určeno, kolik můžete na disku připravit <quote>primárních</quote> a
-<quote>logických</quote> oddílů. Starší BIOSy z let 1994-1998 dokáží zavést
-systém jen z části disku. Informace na toto téma podávají dokumenty
-<ulink url="&url-partition-howto;">Linux Partition HOWTO</ulink>,
-zde uvádíme jen stručný přehled.
-
-</para><para>
-
-<quote>Primární</quote> oddíly jsou původní koncept rozdělení disku. Na disku
-mohou být maximálně čtyři. Toto omezení překonávají oddíly
-<quote>rozšířené</quote> a <quote>logické</quote>. Změníte-li primární oddíl na rozšířený,
-můžete tento prostor využít k vytvoření libovolného počtu (max. 60)
-logických částí. Na disku lze však vytvořit maximálně jeden rozšířený
-oddíl.
-
-</para><para arch="linux-any">
-
-Linux omezuje počet oddílů na disk takto: 255 oddílů pro disky SCSI
-(3 primární a 252 logických) a 63 oddílů na discích IDE
-(3 primární a 60 logických). Standardní &debian-gnu; nabízí na každém
-disku pouze 20 zařízení pro oblasti, takže pokud chcete využívat
-oblasti s číslem větším než 20, musíte odpovídající zařízení vytvořit
-ručně.
-
-</para><para>
-
-Jestliže máte velký IDE disk na kterém nepoužíváte ani LBA adresování,
-ani překládací ovladač od výrobce, pak musíte umístit zaváděcí oddíl
-(obsahující jádro) do prvních 1024 cylindrů na disku (obvykle prvních
-524 megabajtů).
-
-</para><para>
-
-Toto omezení neplatí pro novější BIOSy (podle výrobce 1995-98),
-které podporují <quote>Enhanced Disk Drive Support Specification</quote>.
-Lilo, linuxový zavaděč, i alternativní zavaděč
-<command>mbr</command> musí použít BIOS pro načtení jádra z disku do
-operační paměti. Jestliže jsou v BIOSu přítomna rozšíření pro přístup
-k velkým diskům (přes přerušení 0x13), pak budou použita. V opačném
-případě je použito původní rozhraní pro přístup k diskům, které
-bohužel neumí adresovat oblasti nad 1023. cylindrem.
-Avšak v okamžiku, kdy je &arch-kernel; zaveden, už nezáleží na omezeních
-BIOSu, protože &arch-kernel; k přístupu na disky BIOS nepoužívá.
-
-</para><para>
-
-Pokud máte velký disk, možná budete chtít využít techniku překladu
-cylindrů, kterou můžete zapnout v BIOSu (jako třeba LBA <quote>Logical
-Block Addressing</quote> nebo CHS <quote>Large</quote> módy).
-Více informací ohledně velkých disků najdete v
-<ulink url="&url-large-disk-howto;">Large Disk HOWTO</ulink>.
-Pokud používáte techniku překladu cylindrů a BIOS nepodporuje
-rozšíření pro přístup k velkým diskům, pak se vaše zaváděcí oblast
-musí vlézt do <emphasis>přeloženého</emphasis> ekvivalentu
-1024. cylindru.
-
-</para><para>
-
-Pro splnění těchto požadavků doporučujeme vytvořit malou oblast
-na začátku disku (25-50MB by mělo stačit), která se použije jako
-zaváděcí. Ostatní oblasti je pak možné vytvořit kdekoliv ve zbylém
-místu. Zaváděcí oblast <emphasis>musí</emphasis> být připojena jako
-<filename>/boot</filename>, protože v tomto adresáři se uchovávají
-jádra.
-Takovéto nastavení bude fungovat na libovolném počítači, bez ohledu
-na to, zda používá nebo nepoužívá LBA, CHS nebo zda podporuje
-rozšíření pro přístup k velkým diskům.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/partitioning/partitioning.xml b/cs/partitioning/partitioning.xml
deleted file mode 100644
index 754a7cf35..000000000
--- a/cs/partitioning/partitioning.xml
+++ /dev/null
@@ -1,13 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-<appendix id="partitioning">
-<title>Poznámky k rozdělování disku</title>
-
-&sizing.xml;
-&tree.xml;
-&schemes.xml;
-&device-names.xml;
-&partition-programs.xml;
-
-</appendix>
diff --git a/cs/partitioning/schemes.xml b/cs/partitioning/schemes.xml
deleted file mode 100644
index ecef7ba7b..000000000
--- a/cs/partitioning/schemes.xml
+++ /dev/null
@@ -1,78 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69755 -->
-
- <sect1>
- <title>Doporučené rozdělení disku</title>
-<para>
-
-Pro nové uživatele, domácí počítače a jiné jednouživatelské stanice je
-asi nejjednodušší použít jednu oblast jako kořenovou (a případně jednu
-pro virtuální paměť). Pokud bude některá oblast větší než 6 GB,
-použijte raději jiný souborový systém než standardní ext2 (např. ext3).
-Oblasti se souborovým systémem ext2 se totiž musí pravidelně
-kontrolovat, což může u větších oblastí trvat poměrně dlouho a
-prodlužuje se tím náběh systému.
-
-</para><para>
-
-Jak jsme řekli dříve, pro víceuživatelské systémy je lepší použít pro
-<filename>/var</filename>, <filename>/tmp</filename>
-a <filename>/home</filename> samostatné oblasti.
-
-</para><para>
-
-Chcete-li instalovat hodně programů, které nejsou přímo součástí
-distribuce, může se vám hodit samostatný oddíl pro
-<filename>/usr/local</filename>. Na počítači, který slouží jako
-poštovní server, má smysl vytvořit svazek pro
-<filename>/var/mail</filename>. Někdy je také dobré oddělit adresář
-<filename>/tmp</filename> na samostatný oddíl s kapacitou 20 až 50MB.
-Na serveru s více uživateli je výhodné vymezit velký oddíl pro
-domovské adresáře (<filename>/home</filename>).
-Obecně ale platí, že rozdělení disku se liší počítač od počítače a
-záleží na tom, k čemu systém používáte.
-
-</para><para>
-
-Při instalaci komplikovanějšího systému (serveru) se podívejte
-do <ulink url="&url-multidisk-howto;">Multi
-Disk HOWTO</ulink> na podrobnější informace. Tento odkaz může být
-zajímavý rovněž pro zprostředkovatele připojení k Internetu.
-
-</para><para>
-
-Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální paměť. Názory systémových
-administrátorů jsou různé. Jedna (dobrá) zkušenost říká, že je dobré
-mít stejně odkládacího prostoru jako máte paměti, ale rozhodně ne méně
-než 16MB (To už je skoro lepší odkládací prostor nepoužívat vůbec).
-Samozřejmě že existují výjimky &mdash; budete-li řešit soustavu
-10000 rovnic na počítači s 256 MB, budete potřebovat více jak
-gigabajt odkládacího prostoru.
-
-</para><para>
-
-Na některých 32-bitových architekturách (m68k a PowerPC)
-využije Linux z jednoho odkládacího oddílu maximálně 2 GB, takže není
-důvod, proč překračovat tuto hranici. Máte-li větší nároky na
-virtuální paměť, zkuste umístit odkládací oddíly na různé fyzické
-disky, a pokud možno, na různé IDE nebo SCSI kanály. Jádro bude
-automaticky vyrovnávat zátěž mezi jednotlivé oblasti, což se projeví
-ve zvýšení rychlosti.
-
-</para><para>
-
-Například starší domácí počítač může mít 32 MB paměti a 1,7 GB IDE
-disk na zařízení <filename>/dev/sda</filename>.
-Řekněme, že na <filename>/dev/sda1</filename> je oblast pro druhý
-operační systém o velikosti 500 MB. Odkládací oddíl má 32 MB a je na
-<filename>/dev/sda3</filename>. Zbytek, tj. asi 1,2 GB na
-<filename>/dev/sda2</filename> je kořenový svazek pro Linux.
-
-</para><para>
-
-Pro představu, kolik místa zaberou jednotlivé úlohy, se podívejte na
-<xref linkend="tasksel-size-list"/>.
-
-</para>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/partitioning/sizing.xml b/cs/partitioning/sizing.xml
deleted file mode 100644
index fb08c31b0..000000000
--- a/cs/partitioning/sizing.xml
+++ /dev/null
@@ -1,52 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
- <sect1 id="partition-sizing">
- <title>Počet a velikost oblastí</title>
-<para>
-
-Jako úplné minimum potřebuje GNU/&arch-kernel; jeden diskový oddíl. Tento
-oddíl je využit pro operační systém, programy a uživatelská data.
-Většina uživatelů navíc pokládá za nutnost mít vydělenou část disku
-pro virtuální paměť (swap). Tento oddíl slouží operačnímu systému jako
-odkládací prostor. Vydělení <quote>swap</quote> oblasti umožní efektivnější
-využití disku jako virtuální paměti. Je rovněž možné pro tento účel
-využít obyčejný soubor, ale není to doporučené řešení.
-
-</para><para>
-
-Většina uživatelů vyčlení pro GNU/&arch-kernel; více než jeden oddíl na disku.
-Jsou k tomu dva důvody. Prvním je bezpečnost, pokud dojde k poškození
-souborového systému, většinou se to týká pouze jednoho oddílu, takže
-potom musíte nahradit ze záloh pouze část systému. Minimálně můžete
-uvážit vydělení kořenového svazku souborů. Ten obsahuje zásadní
-komponenty systému. Jestliže dojde poškození nějakého dalšího oddílu,
-budete stále schopni spustit GNU/&arch-kernel; a provést nápravu, což vám může
-ušetřit novou instalaci systému.
-
-</para><para>
-
-Druhý důvod je obyčejně závažnější při produkčním nasazení.
-Představte si situaci, kdy nějaký proces začne nekontrolovaně zabírat
-diskový prostor. Pokud se jedná o proces se superuživatelskými právy,
-může zaplnit celý disk a naruší tak chod systému, poněvadž &arch-kernel;
-potřebuje při běhu vytvářet soubory. K takové situaci může dojít i z
-vnějších příčin, například se stanete obětí spamu a nevyžádané e-maily
-vám lehce zaplní celý disk. Rozdělením disku na více oddílů se lze
-před podobnými problémy uchránit. Pokud třeba vydělíte pro 
-<filename>/var/mail</filename> samostatnou oblast, bude systém
-fungovat, i když bude zahlcen nevyžádanou poštou.
-
-</para><para>
-
-Jedinou nevýhodou při používání více diskových oddílů je, že je
-obtížné dopředu odhadnout kapacitu jednotlivých oddílů. Jestliže
-vytvoříte některý oddíl příliš malý, budete muset systém instalovat
-znovu, a nebo se budete potýkat s přesunováním souborů z oddílu, jehož
-velikost jste podhodnotili. V opačném případě, kdy vytvoříte zbytečně
-velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by se dal využít
-jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale proč vyhazovat peníze
-oknem?
-
-</para>
- </sect1>
diff --git a/cs/partitioning/tree.xml b/cs/partitioning/tree.xml
deleted file mode 100644
index 00017fbe6..000000000
--- a/cs/partitioning/tree.xml
+++ /dev/null
@@ -1,158 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69849 -->
-
- <sect1 id="directory-tree">
- <title>Strom adresářů</title>
-<para>
-
-&debian-gnu; dodržuje standard pro pojmenování souborů a adresářů
-(<ulink url="&url-fhs-home;">Filesystem Hierarchy Standard</ulink>),
-což zaručuje, že uživatelé či programy mohou odhadnout umístění
-souborů či adresářů. Kořenový adresář je reprezentován lomítkem
-<filename>/</filename> a na všech &debian;ích systémech obsahuje tyto
-adresáře:
-
-<informaltable>
-<tgroup cols="2">
-<thead>
-<row>
-  <entry>Adresář</entry><entry>Obsah</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry><filename>bin</filename></entry>
-  <entry>Důležité programy</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>boot</filename></entry>
-  <entry>Statické soubory zavaděče</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>dev</filename></entry>
-  <entry>Soubory zařízení</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>etc</filename></entry>
-  <entry>Konfigurační soubory závislé na systému</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>home</filename></entry>
-  <entry>Domovské adresáře uživatelů</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>lib</filename></entry>
-  <entry>Podstatné sdílené knihovny a moduly jádra</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>media</filename></entry>
-  <entry>Obsahuje přípojné body pro výměnná média</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>mnt</filename></entry>
-  <entry>Místo pro dočasné připojování souborových systémů</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>proc</filename></entry>
-  <entry>Virtuální adresář obsahující systémové informace</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>root</filename></entry>
-  <entry>Domovský adresář správce systému</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>run</filename></entry>
-  <entry>Proměnlivá data platná po dobu běhu systému</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>sbin</filename></entry>
-  <entry>Důležité systémové programy</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>srv</filename></entry>
-  <entry>Data nabízená systémem</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>sys</filename></entry>
-  <entry>Virtuální adresář pro systémové informace</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>tmp</filename></entry>
-  <entry>Dočasné soubory</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>usr</filename></entry>
-  <entry>Druhá úroveň hierarchie</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>var</filename></entry>
-  <entry>Proměnlivá data</entry>
-</row><row>
-  <entry><filename>opt</filename></entry>
-  <entry>Softwarové balíky třetích stran</entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-</para>
-
-<para>
-
-Následující seznam by vám měl pomoci při rozhodování o rozdělení disku
-na oblasti. Berte prosím na vědomí, že využití disku se velmi liší
-podle způsobu používání systému a proto jsou následující doporučení
-pouze obecné a měly by sloužit jen jako možný základ pro dělení disku.
-
-</para>
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<filename>/</filename>: kořenový adresář musí vždy fyzicky obsahovat
-adresáře <filename>/etc</filename>, <filename>/bin</filename>,
-<filename>/sbin</filename>, <filename>/lib</filename> a
-<filename>/dev</filename>, protože jinak byste nemohli zavést systém.
-Typicky je potřeba &root-system-size-min;&ndash;&root-system-size-max; MB,
-ale v konkrétních podmínkách se požadavky mohou lišit.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>/usr</filename>: obsahuje všechny uživatelské programy
-(<filename>/usr/bin</filename>), knihovny
-(<filename>/usr/lib</filename>), dokumentaci
-(<filename>/usr/share/doc</filename>), atd.
-Protože tato část souborového systému spotřebuje nejvíce místa,  měli
-byste jí na disku poskytnout alespoň 600&ndash;750 MB. Pokud budete instalovat
-hodně balíčků, měli byste tomuto adresáři vyhradit ještě více
-místa. Velkoryse pojatá instalace pracovní stanice nebo serveru může
-klidně zabrat i 5&ndash;6 GB.
-
-</para><para>
-
-V současnosti se doporučuje mít adresář <filename>/usr</filename>
-umístěn přímo na kořenové oblasti, jelikož zavádění systému
-s <filename>/usr</filename> na samostatné oblasti je stále obtížnější
-a jednou přestane být podporováno.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>/var</filename>: v tomto adresáři budou uložena všechna
-proměnlivá data jako příspěvky news, e-maily, webové stránky,
-vyrovnávací paměť pro balíčkovací software, atd. Velikost tohoto
-adresáře velmi závisí na způsobu používání vašeho počítače, ale pro
-většinu lidí bude velikost dána režijními náklady správce balíčků.
-Pokud se chystáte nainstalovat najednou vše, co &debian; nabízí, mělo by
-stačit pro <filename>/var</filename> vyhradit dva až tři gigabajty.
-V případě, že budete instalovat systém po částech (nejprve služby a
-utility, potom textové záležitosti, následně X, ...), bude stačit 300
-až 500 megabajtů. Jestliže je vaší prioritou volné místo na disku a
-neplánujete žádné velké aktualizace systému, lze vyjít se 30 až 40
-megabajty.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>/tmp</filename>: sem programy většinou zapisují dočasná data.
-Obvykle by mělo stačit 40&ndash;100 MB. Některé aplikace &mdash; včetně
-nadstaveb archivačních programů, authoringových CD/DVD nástrojů
-a multimediálních programů &mdash; mohou <filename>/tmp</filename>
-využívat pro uložení celých obrazů. Plánujete-li využívat takovéto
-programy, měli byste dostupné místo příslušně zvýšit.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>/home</filename>: každý uživatel si bude ukládat data do
-svého podadresáře v tomto adresáři. Jeho velikost závisí na tom, kolik
-uživatelů bude systém používat a jaké soubory se v jejich adresářích
-budou uchovávat. Pro každého uživatele byste měli počítat alespoň
-100 MB místa, ale opět závisí na konkrétní situaci.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/post-install/further-reading.xml b/cs/post-install/further-reading.xml
deleted file mode 100644
index 458113c6b..000000000
--- a/cs/post-install/further-reading.xml
+++ /dev/null
@@ -1,48 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
- <sect1 id="further-reading"><title>Další dokumentace</title>
-<para>
-
-Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkoušejte nejprve kombinaci
-<userinput>man <replaceable>program</replaceable></userinput> a
-<userinput>info <replaceable>program</replaceable></userinput>.
-
-</para><para>
-
-Užitečné informace najdete v adresáři
-<filename>/usr/share/doc</filename>, obzvláště v podadresářích
-<filename>/usr/share/doc/HOWTO</filename> a
-<filename>/usr/share/doc/FAQ</filename>. Pokud chcete nahlásit chybu,
-přečtěte si soubory <filename>/usr/share/doc/debian/bug*</filename>.
-Úpravy, které vývojáři provedli v distribuovaných programech, jsou
-zdokumentovány v souborech
-<filename>/usr/share/doc/(název balíčku)/README.Debian</filename>.
-
-</para><para>
-
-<ulink url="http://www.debian.org/">Webové stránky Debianu</ulink>
-sdružují ohromné množství informací. V první řadě se podívejte
-do <ulink url="http://www.debian.org/doc/FAQ/">Debian GNU/Linux
-FAQ</ulink> a <ulink
-url="http://www.debian.org/doc/user-manuals#quick-reference">Debian
-Reference</ulink>. Seznam další dokumentace vztahující se k &debian;u
-naleznete na stránkách <ulink
-url="http://www.debian.org/doc/ddp">Debian Documentation
-Project</ulink>. Ohromné množství informací obsahuje také <ulink
-url="http://lists.debian.org/">archiv debianích
-diskusních listů</ulink>. Komunita okolo &debian;u si navzájem pomáhá
-(uživatelé uživatelům), takže pokud se chcete přihlásit k některému z
-&debian;ích diskusních listů, podívejte se na stránku
-<ulink url="http://www.debian.org/MailingLists/subscribe">
-přihlášení do diskusních listů</ulink>.
-
-</para><para arch="linux-any">
-
-Základním zdrojem informací o Linuxu je
-<ulink url="http://www.tldp.org/">Linux Documentation Project</ulink>,
-kde mimo jiné naleznete návody HOWTO (jak na to) a odkazy na další
-dokumenty o jednotlivých částech systému GNU/Linux.
-
-</para>
- </sect1>
diff --git a/cs/post-install/kernel-baking.xml b/cs/post-install/kernel-baking.xml
deleted file mode 100644
index 2d73c5314..000000000
--- a/cs/post-install/kernel-baking.xml
+++ /dev/null
@@ -1,169 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69949 -->
-
- <sect1 arch="linux-any" id="kernel-baking"><title>Kompilace nového jádra</title>
-<para>
-
-Proč byste si chtěli sestavit nové jádro? Obvykle nejde o
-nutnost, poněvadž jádro dodávané s &debian;em funguje ve většině
-počítačů. V &debian;u také bývají dostupná alternativní jádra, která
-mohou odpovídat vašemu hardwaru lépe než jádro výchozí, takže byste se
-na ně určitě měli podívat. Nicméně nové jádro může být užitečné
-v následujících situacích:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Potřebujete vyřešit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální nároky
-hardwaru, které dodávané jádro nezvládne.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou službu
-(např. podporu vysoké paměti).
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Chcete menší jádro bez ovladačů, které nepoužíváte. Urychlíte start
-systému a ušetříte paměť.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Chcete monolitické jádro místo modulárního.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Chcete jádro z vývojové řady.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Chcete se o jádře dozvědět něco víc.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para>
-
-  <sect2><title>Správa jader</title>
-<para>
-
-Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít užitek.
-
-</para><para>
-
-Doporučený způsob kompilace jádra v &debian;u vyžaduje tyto balíky:
-<classname>fakeroot</classname>, <classname>kernel-package</classname>,
-<classname>linux-source-2.6</classname> a další, které
-již máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru
-<filename>/usr/share/doc/kernel-package/README.gz</filename>).
-
-</para><para>
-
-Tato metoda vytvoří ze zdrojových textů jádra .deb balíček, a jestliže
-používáte nestandardní moduly, taktéž z nich vyrobí aktuální balíčky.
-Při instalaci balíčku se do adresáře <filename>/boot</filename> uloží
-pěkně pohromadě jádro, mapa symbolů <filename>System.map</filename> a
-aktuální konfigurace.
-
-</para><para>
-
-Jádro <emphasis>nemusíte</emphasis> připravovat touto cestou, ale
-domníváme se, že s využitím balíčkovacího softwaru se proces
-zjednoduší a je také bezpečnější. Místo balíku
-<classname>linux-source-2.6</classname>
-si klidně můžete stáhnout poslední zdrojové texty jádra přímo od
-Linuse.
-
-</para><para>
-
-Popis balíku <classname>kernel-package</classname> se nachází v
-adresáři <filename>/usr/share/doc/kernel-package</filename>.
-V následujících odstavcích najdete jen stručný úvod k jeho použití.
-
-</para><para>
-
-V dalším budeme předpokládat, že zdrojové texty jádra verze
-&kernelversion; uložíte někam do svého domovského adresáře.<footnote>
-
-<para>
-
-Existují i jiná místa, kam můžete zdrojové texty jádra rozbalit, ale
-použitá možnost je nejjednodušší a nevyžaduje žádná speciální práva.
-
-</para></footnote>
-
-Přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty jádra
-(<userinput>cd <replaceable>~/build</replaceable></userinput>),
-rozbalte archiv (<userinput>tar xf
-/usr/src/linux-source-&kernelversion;.tar.xz</userinput>) a vejděte
-do vzniklého adresáře (<userinput>cd
-linux-source-&kernelversion;/</userinput>).
-
-</para><para>
-
-V prostředí X11 nakonfigurujte jádro příkazem <userinput>make
-xconfig</userinput>, nebo v terminálu příkazem <userinput>make
-menuconfig</userinput> (musíte mít nainstalovaný balíček
-<classname>ncurses-dev</classname>). Pročtěte si nápovědu a pozorně
-vybírejte z nabízených možností. Pokud si v některém bodu nebudete
-vědět rady, je většinou lepší zařízení do jádra vložit. Volby, kterým
-nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, raději nechte na
-přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout <quote>Kernel
-module loader</quote> (tj. automatické vkládání modulů) v sekci
-<quote>Loadable module support</quote>, které přednastavené nebývá,
-avšak &debian; tuto službu předpokládá.
-
-</para><para>
-
-Příkazem <userinput>make-kpkg clean</userinput> pročistíte strom
-zdrojových textů a vynulujete předchozí nastavení balíku
-<classname>kernel-package</classname>.
-
-</para><para>
-
-Kompilaci jádra provedete příkazem <userinput>fakeroot
-make-kpkg --initrd --revision=<replaceable>1.0.moje</replaceable>
-kernel_image</userinput>. Číslo verze <quote>1.0.moje</quote> si
-můžete zvolit podle vlastní úvahy, slouží pouze k vaší orientaci
-v připravených balících. Kompilace zabere chvíli času, záleží na
-výpočetním výkonu vašeho počítače.
-
-</para><para>
-
-Až kompilace skončí, jádro nainstalujete jako každý jiný balík. Jako
-root napište <userinput>dpkg -i
-../&kernelpackage;-&kernelversion;-<replaceable>podarchitektura</replaceable>_1.0.moje_&architecture;.deb</userinput>.
-<replaceable>podarchitektura</replaceable> je volitelné upřesnění
-architektury, <phrase arch="x86"> např. <quote>686</quote>,
-</phrase> které jste zadali při konfiguraci
-jádra. <userinput>dpkg -i</userinput> nainstaluje jádro spolu
-s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory
-<filename>System.map</filename>, který je užitečný při dohledávání
-problémů v jádře, a <filename>/boot/config-&kernelversion;</filename>
-obsahující konfigurační soubor jádra. Balík s jádrem je dostatečně
-chytrý, takže během instalace upraví zavaděč tak, aby implicitně
-používal nové jádro. Pokud jste vytvořili balík s moduly (třeba PCMCIA
-nebo lm-sensors), je nanejvýš vhodné ho také nainstalovat.
-
-</para><para>
-
-Nyní je čas spustit systém s novým jádrem. Projděte si chybové hlášky,
-které se mohly při instalaci jádra vyskytnout, a pokud vše vypadá
-dobře, restartujte příkazem <userinput>shutdown -r now</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Více informací o debianích jádrech a o kompilaci jader si můžete
-přečíst v <ulink
-url="&url-kernel-handbook;">Debian Linux Kernel Handbook</ulink>.
-Popis balíku <classname>kernel-package</classname> najdete v adresáři
-<filename>/usr/share/doc/kernel-package</filename>.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/post-install/mail-setup.xml b/cs/post-install/mail-setup.xml
deleted file mode 100644
index 003b75397..000000000
--- a/cs/post-install/mail-setup.xml
+++ /dev/null
@@ -1,255 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70803 -->
-
- <sect1 id="mail-setup">
- <title>Nastavení poštovního systému</title>
-
-<para>
-
-V dnešní době je elektronická pošta důležitou součástí našich životů.
-Protože existuje spousty způsobů, jak poštu nastavit, a protože na ni
-spoléhají některé nástroje, zkusíme zde pokrýt alespoň základy.
-
-</para><para>
-
-Poštovní systém se skládá ze tří částí. Uživateli nejbližší je
-klientský program (MUA), jenž uživatel používá pro čtení a psaní
-pošty. Dále je zde poštovní server (MTA), který se stará o přenos
-pošty mezi různými počítači. A na závěr je zde doručovací agent (MDA),
-který se stará o doručení pošty do uživatelovy schránky. Tyto tři
-funkce mohou vykonávat samostatné programy, nebo mohou být sloučeny do
-dvou, případně jediného programu.
-
-</para><para>
-
-Na unixových systémech je historicky velmi populární MUA
-<command>mutt</command> a jako většina tradičních programů je
-textový. Jako MTA se často používá <command>exim</command> nebo
-<command>sendmail</command> a funkci MDA vykonává
-<command>procmail</command> nebo <command>maildrop</command>.
-
-</para><para>
-
-S rostoucí popularitou grafických desktopových prostředí se začíná
-používat více grafických poštovních klientů jako
-<command>evolution</command> pro prostředí GNOME,
-<command>kmail</command> pro prostředí KDE, nebo multiplatformní
-<command>thunderbird</command>. Tyto programy kombinují funkce MUA, MTA a
-MDA dohromady, ale mohou být &mdash; a často jsou &mdash; používány v
-kombinaci s tradičními unixovými nástroji.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="mail-default">
-  <title>Výchozí nastavení pošty</title>
-<para>
-
-I když plánujete používat grafický poštovní program typu vše v jednom,
-je důležité, aby byl nainstalován i tradiční MTA/MDA. Důvodem jsou
-různé nástroje<footnote><para>
-
-<command>cron</command>, <command>quota</command>,
-<command>logcheck</command>, <command>aide</command>, &hellip;
-
-</para></footnote>, které mohou elektronickou poštou zasílat správci
-a/nebo uživatelům důležitá upozornění.
-
-</para><para>
-
-K těmto účelům se při standardní instalaci (pokud jste nezrušili
-výběr úlohy <quote>standardní</quote>) nainstalují balíky
-<classname>exim4</classname> a <classname>mutt</classname>.
-<command>exim4</command> kombinuje MTA a MDA, je relativně malý,
-jednoduchý na pochopení a zároveň je dostatečně pružný, aby vyhověl i
-náročnějším požadavkům. Ve výchozí konfiguraci je nastaven tak, aby
-zpracovával pouze lokální poštu (tj. tu, která vznikla na tomto
-systému) a veškeré zprávy adresované systémovému správci (účet root)
-posílal na účet běžného uživatele, který byl vytvořen během
-instalace<footnote><para>
-
-Přeposílání pošty uživatele root na účet běžného uživatele se
-nastavuje v souboru <filename>/etc/aliases</filename>. Jestliže jste
-během instalace přeskočili vytvoření běžného uživatele, pak bude pošta
-samozřejmě doručována přímo uživateli root.
-
-</para></footnote>.
-
-</para><para>
-
-Pošta je při doručení přidána do souboru
-<filename>/var/mail/<replaceable>jmeno_uctu</replaceable></filename>.
-Tuto poštu můžete číst například programem <command>mutt</command>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="mail-outgoing">
-  <title>Odesílání pošty mimo systém</title>
-<para>
-
-Jak bylo zmíněno dříve, po základní instalaci &debian;u umí systém
-zpracovávat pouze poštu pocházející ze stejného počítače. Odesílání
-nebo přijímání pošty z jiných systémů není nastaveno.
-
-</para><para>
-
-Chcete-li, aby <classname>exim4</classname> zpracovával i externí
-poštu, podívejte se na následující podkapitolu, kde naleznete základní
-možnosti. Nezapomeňte pak otestovat, zda odesílání a přijímání pošty
-funguje bez problému.
-
-</para><para>
-
-Jestliže plánujete používat grafický poštovní program ve spojení s
-poštovním serverem vašeho poskytovatele Internetu nebo s poštovním
-serverem vaší firmy, není důvod, abyste nastavovali
-<classname>exim4</classname>. Stačí nastavit grafický poštovní klient,
-aby používal pro přijímání a odesílání správné poštovní servery
-(konkrétní nastavení spadá mimo rozsah této příručky).
-
-</para><para>
-
-I při použití grafického poštovního klienta a externího poštovního
-serveru je někdy potřeba nastavit některé konkrétní programu pro
-posílání pošty mimo systém. Jedním z takových programů je nástroj
-<command>reportbug</command>, který zajišťuje odesílání hlášení o
-chybách v &debian;ích balících. Ve výchozím nastavení očekává, že bude
-pro odesílání chybových hlášení používat <classname>exim4</classname>.
-
-</para><para>
-
-Abyste <command>reportbug</command> přemluvili, aby používal externí
-poštovní server, spusťte příkaz <command>reportbug
---configure</command> a na otázku, zda je MTA dostupný, odpovězte
-<quote>ne</quote>. Poté budete dotázáni na SMTP server, který se má
-používat pro odesílání chybových hlášení. Sem vyplňte stejné jméno
-nebo IP adresu, jakou jste zadali v konfiguraci grafického poštovního
-klienta.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="config-mta">
-  <title>Nastavení poštovního serveru Exim4</title>
-<para>
-
-V případě, že na svém systému chcete zpracovávat i externí poštu,
-musíte změnit nastavení balíku <classname>exim4</classname><footnote>
-<para>
-
-Samozřejmě vám nic nebrání <classname>exim4</classname> odstranit a
-nahradit alternativním MTA/MDA.
-
-</para></footnote>:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure exim4-config</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Po zadání příkazu budete nejprve dotázáni, zda chcete rozdělit
-konfiguraci do menších souborů. Pokud si nejste jisti, ponechte
-výchozí možnost.
-
-</para><para>
-
-Další obrazovka vám nabídne několik typických scénářů použití. Vyberte
-z nich ten, který nejvíce odpovídá zamýšlenému použití:
-
-</para>
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-<term>internetový počítač</term>
-<listitem><para>
-
-Váš systém je připojen k počítačové síti a pošta je odesílána/přijímána
-přímo protokolem SMTP. Na následujících obrazovkách budete dotázáni
-několik základních údajů, jako je poštovní jméno nebo seznam domén,
-pro které chcete přijímat nebo předávat poštu.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>odesílání pošty přes chytrý počítač</term>
-<listitem><para>
-
-Podle tohoto scénáře je veškerá odchozí pošta posílána
-<quote>chytrému</quote> počítači, který ji za vás rozešle. Chytrý
-počítač také často ukládá vaši příchozí poštu, tudíž nemusíte být
-neustále připojeni. To pak znamená, že poštu musíte číst na chytrém
-počítači, nebo ji z něj stahovat programem typu
-<command>fetchmail</command>.
-
-</para><para>
-
-Chytrý počítač obvykle bývá poštovní server vašeho poskytovatele
-připojení, což je obzvláště vhodné pro uživatele s vytáčeným
-připojením. Jinak to může být třeba firemní poštovní server, nebo i
-jiný počítač na vaší síti.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>odesílání pošty přes chytrý počítač; žádná lokální pošta</term>
-<listitem><para>
-
-Tato volba je v podstatě shodná s předchozí, až na fakt, že systém
-nebude zpracovávat poštu pro lokální poštovní doménu. Zpracovávat se
-bude pouze pošta vzniklá na systému (např. pro systémového správce).
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>pouze lokální pošta</term>
-<listitem><para>
-
-Systém není připojen k síti a pošta se rozesílá pouze mezi lokálními
-uživateli. Tato volba je důrazně doporučena i když neplánujete
-posílání žádných zpráv, protože různé systémové nástroje mohou
-elektronickou poštou zasílat nejrůznější výstrahy a varování
-(například oblíbené <quote>Překročili jste diskovou kvótu</quote>).
-Tato volba je také vhodná pro nové uživatele, protože se neptá žádné
-další otázky.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>žádné nastavení</term>
-<listitem><para>
-
-Tuto možnost vyberte jedině pokud přesně víte, co děláte, protože
-dokud poštovní systém nenastavíte, nebudete moci přijímat a odesílat
-žádnou poštu a můžete tak přijít o důležité zprávy od systémových
-programů.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-<para>
-
-Jestliže vám nevyhovuje žádný z nabízených scénářů, nebo pokud
-potřebujete jemnější nastavení, budete muset ručně upravit
-konfigurační soubory v adresáři <filename>/etc/exim4</filename>.
-Další informace o <command>exim4</command> naleznete v adresáři
-<filename>/usr/share/doc/exim4</filename>.
-
-</para><para>
-
-Mějte však na paměti, že pokud nemáte oficiální doménové jméno, tak
-pošta odesílaná přímo do Internetu může být protistranou odmítnuta
-jako ochrana proti spammerům. Preferováno je posílání pošty přes
-poštovní server vašeho poskytovatele připojení. Chcete-li přesto
-odesílat poštu přímo, možná bude dobré použít jinou adresu, než tu,
-která byla vytvořena automaticky. S poštovním serverem Exim můžete
-přidat nový záznam do <filename>/etc/email-addresses</filename>.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/post-install/new-to-unix.xml b/cs/post-install/new-to-unix.xml
deleted file mode 100644
index 77f44a626..000000000
--- a/cs/post-install/new-to-unix.xml
+++ /dev/null
@@ -1,31 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-
- <sect1 id="unix-intro">
- <title>První kroky se systémem UNIX</title>
-<para>
-
-Jestliže se systémem Unix začínáte, měli byste si pořídit (a hlavně
-přečíst) nějakou literaturu. Mnoho hodnotných informací naleznete
-v <ulink url="&url-debian-reference;">Debian Reference</ulink>.
-Za shlédnutí stojí také <ulink url="&url-unix-faq;">seznam unixových
-FAQ</ulink>, který obsahuje spoustu usenetových dokumentů, jež mohou
-sloužit jako pohled do historie.
-
-</para><para arch="linux-any">
-
-Linux je jednou z implementací systému Unix. Na stránkách
-<ulink url="&url-ldp;">Linux Documentation Project (LDP)</ulink>
-je shromážděno obrovské množství elektronických knih a návodů HOWTO
-týkajících se Linuxu. Většinu z těchto materiálů si můžete pročítat
-lokálně, stačí nainstalovat jeden z balíků
-<classname>doc-linux-html</classname> (HTML verze) nebo
-<classname>doc-linux-text</classname> (ASCII verze).
-Dokumenty se nainstalují do adresáře
-<filename>/usr/share/doc/HOWTO</filename>. V balících jsou dostupné
-rovněž překlady některých návodů.
-
-</para>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/post-install/orientation.xml b/cs/post-install/orientation.xml
deleted file mode 100644
index ec7cbe7e4..000000000
--- a/cs/post-install/orientation.xml
+++ /dev/null
@@ -1,121 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70188 -->
-
- <sect1 id="debian-orientation"><title>Orientace v &debian;u</title>
-<para>
-
-&debian-gnu; se od ostatních distribucí mírně odlišuje. Proto i když
-jste již s Linuxem nebo jiným unixovým systémem pracovali, pokud si
-chcete udržet systém v pořádku, je třeba se seznámit s tím, jak
-distribuce funguje. Tato kapitola vám pomůže se v &debian;u lépe
-zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled.
-
-</para>
-
-  <sect2><title>Balíčkovací systém &debian;u</title>
-<para>
-
-Nejdůležitější je pochopit, jak pracuje balíčkovací software, protože
-systém je z velké části spravován právě balíčkovacím systémem.
-Jedná se o adresáře:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<filename>/usr</filename> (vyjma <filename>/usr/local</filename>)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>/var</filename> (vyjma <filename>/var/local</filename>)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>/bin</filename>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>/sbin</filename>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<filename>/lib</filename>
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-Do vyjmenovaných adresářů byste neměli zasahovat, protože byste mohli
-narušit informace udržované balíčkovacím systémem a mohlo by to vést
-až k nefunkčním aplikacím.
-Například když nahradíte program <filename>/usr/bin/perl</filename>,
-nejspíš bude vše fungovat, ale s přechodem k novější verzi balíku
-<classname>perl</classname> o své úpravy přijdete. Zkušení uživatelé
-tomu dokáží zabránit převedením balíku do stavu <quote>hold</quote>.
-
-</para><para>
-
-Jedna z nejlepších instalačních metod je určitě apt. Můžete ji použít
-z příkazové řádky programem <command>apt</command>, nebo v
-celoobrazovkové textové aplikaci <application>aptitude</application>.
-Apt vám dovolí sloučit všechny archivy (main, contrib a non-free),
-takže můžete instalovat jak standardní, tak exportně omezené verze
-balíčků.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Další software pro &debian;</title>
-<para>
-
-I když máte po instalaci systému &debian; k dispozici oficiální
-repositáře balíčků, je možné, že budete potřebovat software, který se
-v nich nenachází. V takovém případě se můžete poohlédnout po dalších
-více či méně oficiálních repositářích, které mohou daný software
-obsahovat. Jeden komentovaný seznam repositářů naleznete Wiki stránce
-<ulink url="&url-debian-wiki-software;">Dostupný software pro &debian;
-(stabilní vydání)</ulink>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Správa různých verzí programů</title>
-<para>
-
-Pokud udržujete více verzí různých aplikací, bude vás zajímat
-manuálová stránka příkazu <command>update-alternatives</command>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Správa Cronu</title>
-<para>
-
-Všechny periodické úlohy spojené se správou systému by měly být
-v adresáři <filename>/etc</filename>, protože to jsou konfigurační
-soubory. Pokud spouštíte administrátorské úlohy denně, týdně, nebo
-měsíčně, umístěte je do
-<filename>/etc/cron.{daily,weekly,monthly}</filename>. Spouštění
-těchto úloh je řízeno souborem <filename>/etc/crontab</filename>.
-Úlohy poběží postupně podle abecedního pořadí.
-
-</para><para>
-
-Jestliže však máte speciálnější požadavky (potřebujete úlohu spouštět
-pod jiným uživatelem nebo chcete úlohu pouštět v určitém čase nebo
-intervalu), můžete použít soubor <filename>/etc/crontab</filename>,
-nebo ještě lépe <filename>/etc/cron.d/cokoliv</filename>. Tyto soubory
-mají navíc pole pro jméno uživatele, pod kterým se má úloha spustit.
-
-</para><para>
-
-V obou případech stačí přidat/upravit soubory a cron je automaticky
-rozpozná a začne používat &mdash; není potřeba spouštět žádný příkaz.
-Další informace jsou v cron(8), crontab(5) a
-<filename>/usr/share/doc/cron/README.Debian</filename>.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/post-install/post-install.xml b/cs/post-install/post-install.xml
deleted file mode 100644
index 7bff653ad..000000000
--- a/cs/post-install/post-install.xml
+++ /dev/null
@@ -1,15 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 43623 -->
-
-<chapter id="post-install">
- <title>Co dál?</title>
-
-&shutdown.xml;
-&new-to-unix.xml;
-&orientation.xml;
-&further-reading.xml;
-&mail-setup.xml;
-&kernel-baking.xml;
-&rescue.xml;
-
-</chapter>
diff --git a/cs/post-install/rescue.xml b/cs/post-install/rescue.xml
deleted file mode 100644
index 6020f60c6..000000000
--- a/cs/post-install/rescue.xml
+++ /dev/null
@@ -1,72 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69754 -->
-
- <sect1 id="rescue">
- <title>Obnovení poškozeného systému</title>
-<para>
-
-Občas se věci pokazí a pečlivě instalovaný systém najednou nejde
-zavést. Možná se při změně porušil zavaděč, možná není funkční nově
-instalované jádro, nebo možná kosmické záření zasáhlo váš disk
-a v <filename>/sbin/init</filename> změnilo nějaký bit. Pomineme-li
-příčinu toho, proč je váš systém pokažen, budete potřebovat funkční
-systém, ze kterého můžete věci opravit. Jednou z možností je záchranný
-režim instalačního systému.
-
-</para><para>
-
-Pro spuštění záchranného režimu vyberte ze zaváděcího menu položku
-<userinput>rescue</userinput>, na výzvu <prompt>boot:</prompt> zadejte
-<userinput>rescue</userinput>, nebo použijte běžnou instalační metodu
-se zaváděcím parametrem
-<userinput>rescue/enable=true</userinput>. Nejprve se zobrazí několik
-prvních obrazovek z instalace, pouze v rohu obrazovky bude poznámka,
-že se jedná o záchranný režim. Nepanikařte, váš stávající systém
-nebude přepsán. Záchranný režim jednoduše z instalačního systému
-využije možnost automatického rozpoznání hardwaru, aby zajistil, že
-budete mít při opravách přístup k vašim diskům, síťovým kartám,
-a podobným užitečným zařízením.
-
-</para><para>
-
-Namísto nástroje pro dělení disků by se vám měl zobrazit seznam
-nalezených oblastí s pobídkou, abyste jednu z oblastí vybrali. Obvykle
-byste měli vybrat oblast, na které se nachází kořenový souborový
-systém, jež chcete opravit. Kromě běžných <quote>fyzických</quote>
-oblastí můžete samozřejmě vybírat i oblasti <quote>virtuální</quote>
-ležící na softwarovém RAIDu nebo LVM.
-
-</para><para>
-
-Pokud to bude jen trochu možné, instalátor vám nyní nabídne příkazový
-řádek ve vybraném souborovém systému, který teď můžete použít pro
-provedení nezbytných záchranných prací.
-
-<phrase arch="any-x86">
-Například potřebujete-li přeinstalovat zavaděč GRUB do hlavního
-zaváděcího záznamu (MBR) prvního disku, můžete použít příkaz
-<userinput>grub-install '(hd0)'</userinput>.
-</phrase>
-
-</para><para>
-
-Pokud se nepodaří spustit použitelný příkazový řádek ve vybraném
-kořenovém souborovém systému, je možné, že je souborový systém
-porušen. V takovém případě se zobrazí dialog, který zobrazí varování
-a nabídne spuštění příkazového řádku v prostředí instalačního systému.
-V tomto prostředí se nenachází příliš nástrojů, ale k základní opravě
-systému často bohatě postačí. Vybraný kořenový souborový systém bude
-připojen do adresáře <filename>/target</filename>.
-
-</para><para>
-
-V obou případech se po ukončení shellu systém restartuje.
-
-</para><para>
-
-Na závěr mějte na paměti, že oprava poškozených systémů může být
-obtížná a popis všech možností, které mohou nastat, je mimo rozsah
-této příručky. Pokud máte problémy, obraťte se na specialistu.
-
-</para>
- </sect1>
diff --git a/cs/post-install/shutdown.xml b/cs/post-install/shutdown.xml
deleted file mode 100644
index 671bb1cc3..000000000
--- a/cs/post-install/shutdown.xml
+++ /dev/null
@@ -1,47 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70503 -->
-
- <sect1 id="shutdown">
- <title>Vypínání systému</title>
-
-<para>
-
-Běžící systém &debian-gnu; nesmíte vypínat tlačítkem reset nebo prostým
-vytažením napájecí šňůry ze zásuvky. Pokud se operační systém nevypne
-řízeně, mohou se soubory na disku ztratit nebo poškodit. Používáte-li
-desktopové prostředí, obvykle se v menu vyskytuje položka
-<quote>Odhlásit</quote>, která vám umožní systém vypnout (případně
-restartovat).
-
-</para><para>
-
-Na konzoli můžete použít klávesovou kombinaci
-<keycombo>
-  <keycap>Ctrl</keycap> <keycap>Alt</keycap> <keycap>Del</keycap>
-</keycombo>
-<phrase arch="powerpc"> nebo na Macintoshích
-<keycombo>
-  <keycap>Control</keycap> <keycap>Shift</keycap> <keycap>Power</keycap>
-</keycombo>
-</phrase>.
-
-Pokud žádná z předchozích možností nefungovala, můžete se přihlásit
-jako uživatel root a zadat příslušný příkaz ručně.
-
-Systém restartujete příkazem <command>reboot</command>, zastavíte
-příkazem <command>halt</command> (bez vypnutí napájení) a zcela
-vypnete příkazem <command>poweroff</command><footnote><para>
-
-S dřívějším init systémem SysV se příkaz <command>halt</command>
-choval stejně jako <command>poweroff</command>, ale s init systémem
-systemd (výchozí od &debian;u 8) se jejich chování změnilo.
-
-</para></footnote> nebo <command>shutdown -h now</command>.
-
-Nový init systém systemd nabízí podobné příkazy se stejnou
-funkcionalitou, a sice <command>systemctl reboot</command>,
-<command>systemctl halt</command> a <command>systemctl
-poweroff</command>.
-
-</para>
- </sect1>
diff --git a/cs/preface.xml b/cs/preface.xml
deleted file mode 100644
index 76830eb56..000000000
--- a/cs/preface.xml
+++ /dev/null
@@ -1,36 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70434 -->
-
-<preface>
- <title>Instalace systému &debian-gnu; &release; na
-        architektuře &architecture;</title>
-<para>
-
-Jsme potěšeni, že jste se rozhodli vyzkoušet právě &debian;. Poznáte, že
-je mezi distribucemi operačních systémů zcela výjimečný.  &debian-gnu;
-přináší kvalitní svobodný software z celého světa a spojuje jej do
-koherentního celku. Věříme, že zjistíte, že i zde platí pravidlo
-synergie: přínos softwaru v distribuci &debian; je mnohem vyšší než
-celkový přínos samostatných programů.
-
-</para><para>
-
-Chápeme, že mnoho čtenářů bude chtít přeskočit tuto příručku a začít
-rovnou s instalací (a instalační program se snaží, aby to bylo možné).
-Pokud tedy nemáte čas číst celou instalační příručku, přečtěte si
-alespoň krátký dokument nazvaný <quote>Jak na instalaci</quote>, který
-vás provede základní instalací. Pro případ, že se něco pokazí, nebo
-pro popis složitějších technik, v něm naleznete odkazy do této
-instalační příručky.  Krátký dokument se nalézá v <xref
-linkend="installation-howto"/>.
-
-</para><para>
-
-Ve světle řečeného doufáme, že si naleznete čas přečíst většinu této
-příručky, protože získáte nejen zajímavé informace, ale také budete
-mít z instalace lepší zážitek.
-
-</para>
-</preface>
-
-
diff --git a/cs/preparing/backup.xml b/cs/preparing/backup.xml
deleted file mode 100644
index 8656afd2f..000000000
--- a/cs/preparing/backup.xml
+++ /dev/null
@@ -1,30 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 67991 -->
-
- <sect1 id="backup">
- <title>Zálohujte si svá data!</title>
-<para>
-
-Před instalací si vytvořte zálohu všech souborů, které máte na
-disku, protože byste o ně při instalaci mohli přijít.
-Je totiž velmi pravděpodobné, že budete muset přerozdělit pevný disk,
-abyste si pro &debian-gnu; udělali místo. Při rozdělování disku byste vždy
-měli počítat s tím, že můžete ztratit všechna data. Instalační
-programy jsou docela spolehlivé a většina z nich je prověřená
-lety používání, ale jedna chybná odpověď by se vám mohla zle vymstít.
-I po uchování obsahu disků buďte opatrní a promyslete si odpovědi
-a kroky při instalaci. Dvě minuty přemýšlení mohou ušetřit hodiny
-zbytečné práce.
-
-</para><para>
-
-Jestliže budete instalovat Linux na počítač, kde již máte jiný
-operační systém, přesvědčete se, že máte po ruce média pro jeho
-instalaci. Obvykle to není potřeba, ale zvlášť v případě, kdy byste se
-chystali přerozdělit systémový disk, by se vám mohlo stát, že bude
-nutné znovu nainstalovat zavaděč původního systému, nebo dokonce celý
-systém.
-
-</para>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/arm.xml b/cs/preparing/bios-setup/arm.xml
deleted file mode 100644
index 2e3c04fb1..000000000
--- a/cs/preparing/bios-setup/arm.xml
+++ /dev/null
@@ -1,147 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70879 -->
-
-  <sect2 arch="arm64" id="boot-dev-select-arm64">
-  <title>Výběr zaváděcícho zařízení</title>
-<para>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="arm" id="arm-firmware-overview">
-  <title>ARM firmware</title>
-<para>
-
-Jak jsme již zmínili dříve, na systémech ARM bohužel neexistuje
-standard pro systémový firmware a proto se různé systémy, které
-nominálně používají stejný firmware, mohou chovat zcela odlišně.
-
-To pramení z faktu, že se ARM architektura používá hlavně v embeded
-zařízeních, pro které výrobci vytváří vlastní upravené firmwary
-a přidávají záplaty pro konkrétní zařízení. Výrobci bohužel často
-zapomenou zaslat své úpravy zpět vývojářům původního firmwaru, takže
-se jejich změny neobjeví v novějších verzích daného firmwaru.
-
-</para><para>
-
-Výsledkem je, že i nové systémy často používají firmware, který je
-založený na nějaké prehistorické verzi firmwaru, kterou si výrobce
-kdysi upravil, přičemž vývoj původního firmwaru mezitím pokračoval
-a nyní nabízí nové vlastnosti, nebo v některých ohledech jiné chování.
-Výrobci upravených firmwarů navíc nepojmenovávají integrovaná zařízení
-konzistentně, takže i když se jedná o stejný základní firmware, je na
-platformě ARM téměř nemožné poskytnout obecně platné informace.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="armhf" id="armhf-uboot-images">
-  <title>Obrazy U-Bootu poskytované &debian;em</title>
-<para>
-
-Na &armmp-uboot-img; poskytuje &debian; obrazy U-Bootu pro nejrůznější
-armhf systémy, které umí nahrát U-Boot z SD karty. U-Boot je nabízen
-ve dvou variantách: surové komponenty U-Bootu a předpřipravený obraz
-pro jednoduché zapsání na SD kartu. Surové komponenty jsou zamýšleny
-pro pokročilé uživatele, doporučenou cestou jsou předpřipravené obrazy
-pro SD karty. Obrazy se jmenují
-<literal>&lt;systém&gt;.sdcard.img.gz</literal> a na SD kartu se dají
-zapsat například tímto příkazem:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>zcat <replaceable>&lt;systém&gt;</replaceable>.sdcard.img.gz &gt; /dev/<replaceable>SD_KARTA</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Jako vždy, zkontrolujte si, zda zapisujete na správné zařízení,
-protože tím smažete veškerý obsah daného zařízení!
-
-</para><para>
-
-Pokud pro svůj systém naleznete obraz U-Bootu jak u &debian;u, tak
-u výrobce systému, doporučujeme použít verzi z &debian;u, jelikož tato
-bývá novější a mívá více vlastností.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-
-  <sect2 arch="arm" id="uboot-macsetting">
-  <title>Nastavení ethernetové MAC adresy v U-Bootu</title>
-<para>
-
-MAC adresa každého ethernetového rozhraní by měla být celosvětově
-unikátní, resp. musí být unikátní minimálně v rámci dané ethernetové
-broadcastovací domény. Výrobce si pro sebe obvykle alokuje blok MAC
-adres z centrálně spravované zásoby (za což zaplatí nějaký poplatek)
-a pak příslušně nakonfiguruje každé vyrobené zařízení tak, aby mělo
-unikátní adresu.
-
-</para><para>
-
-V případě vývojářských desek se chce někdy výrobce vyhnout placení
-poplatků a proto unikátní MAC adresu na ethernetové zařízení
-nenastaví. V takových případech musí MAC adresu nastavit uživatel.
-Některé ovladače síťových karet, když zjistí, že MAC adresa není
-přiřazena, vygenerují náhodnou MAC adresu, která se může při každém
-restartu měnit. Pro uživatele to pak vypadá, že síťování v zásadě
-funguje, ale některé služby nemusí být zrovna spolehlivé, jako třeba
-přiřazování semi-statických IP adres pomocí DHCP na základě MAC adresy.
-
-</para><para>
-
-Aby se předešlo konfliktům se stávajícími, oficiálně přiřazenými MAC
-adresami, existuje blok adres, které je rezervován pro takzvaně
-<quote>místně spravované</quote> adresy. Blok je definován hodnotou
-dvou konkrétních bitů v prvním bajtu adresy. V praxi to znamená, že se
-jako lokálně spravovaná adresa dá použít například libovolná adresa
-začínající hexadecimálním <literal>ca</literal> (jako třeba
-<literal>ca:ff:ee:12:34:56</literal>.
-
-</para><para>
-
-Na systémech používajících jako firmware U-Boot je ethernetová MAC
-adresa umístěna v proměnné prostředí <literal>ethaddr</literal>.
-Adresu můžete zkontrolovat v promptu U-Bootu příkazem
-<command>printenv ethaddr</command> a nastavit příkazem
-<command>setenv ethaddr <replaceable>ca:ff:ee:12:34:56</replaceable></command>.
-Po nastavení proměnné můžete hodnotu trvale uložit příkazem
-<command>saveenv</command>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="arm" id="uboot-relocation-issues">
-  <title>Problémy s přesunem jádra/initrd/stromu zařízení v U-Bootu</title>
-<para>
-
-Na některých systémech se starší verzí U-Bootu se mohou objevit
-problémy s korektním přesunem linuxového jádra, úvodního ramdisku
-a binárky se stromem zařízení během zavádění. Projevuje se to tak, že
-U-Boot vypíše hlášku
-<computeroutput>Starting kernel ...</computeroutput>, ale systém
-dál zamrzne bez jakéhokoliv výstupu. Problém byl vyřešen v novějších
-verzích U-Bootu, tj. od verze v2014.07 dále.
-
-</para><para>
-
-Problém se může projevit i v případě, že systém původně používal verzi
-U-Bootu starší než v2014.07 a teprv následně byl aktualizován.
-Aktualizace U-Bootu totiž obvykle nemění stávající proměnné prostředí
-a oprava problému vyžaduje, aby se nastavila nová proměnná prostředí
-<literal>bootm_size</literal>, což U-Boot provádí automaticky pouze
-u nových instalací v čistém prostředí. Ručně tuto novou proměnnou
-nastavíte v promptu U-Bootu příkazem
-<command>env default bootm_size; saveenv</command>.
-
-</para><para>
-
-Jinou možností, jak obejít problém s přesunem, je v promptu U-Bootu
-spustit příkaz
-
-<command>setenv fdt_high ffffffff; setenv initrd_high 0xffffffff; saveenv</command>,
-
-kterým zcela zakážete přesun úvodního ramdisku a binárky se stromem
-zařízení.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/i386.xml b/cs/preparing/bios-setup/i386.xml
deleted file mode 100644
index 3b4ed8d89..000000000
--- a/cs/preparing/bios-setup/i386.xml
+++ /dev/null
@@ -1,65 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70881 -->
-
-  <sect2 arch="any-x86" id="bios-setup">
-  <title>Vyvolání menu systému BIOS</title>
-
-<para>
-
-BIOS zabezpečuje základní funkce nutné pro zavedení operačního
-systému. Váš počítač patrně umožňuje vyvolání menu, ze kterého lze
-BIOS nastavit. Vstup do BIOSu se liší od výrobce k výrobci, ale často
-to bývá klávesou <keycap>Delete</keycap> nebo <keycap>F2</keycap> po
-zapnutí počítače.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="any-x86" id="boot-dev-select-x86">
-  <title>Výběr zaváděcího zařízení</title>
-
-<para>
-
-V systémech BIOS si obvykle můžete vybrat pořadí médií, na kterých se
-bude hledat zaveditelný operační systém. V seznamu obvykle naleznete
-interní pevné disky, CD/DVD mechaniky a bloková USB zařízení jako USB
-klíčenky nebo externí USB disky. Často také nechybí zavádění ze sítě
-pomocí PXE.
-
-</para><para>
-
-Dle zvolené instalační metody nastavte pořadí zařízení tak, aby se
-jako první spustil instalační systém.
-
-</para><para>
-
-Často můžete použít zkratku a příslušné zaváděcí zařízení vybrat hned
-po zapnutí počítače bez vstupování do BIOSu. Výhodou je, že na rozdíl
-od nastavení v BIOSu, platí tato změna pouze pro tento jeden start
-počítače. Nevýhoda je pak ta, že se klávesa pro vyvolání této nabídky
-liší mezi systémy ještě více, než samotný vstup do BIOSu. Správnou
-klávesu vám prozradí návod k základní desce, obvykle to bývá klávesa
-<keycap>F12</keycap>, <keycap>F11</keycap> nebo <keycap>F8</keycap>.
-
-</para><para>
-
-Některé počítače mají bohužel chybové verze BIOSu a zavedení
-instalačního systému z USB klíčenky nemusí fungovat, i když jste vše
-nastavili správně. Někdy se dají počítače ošálit tím, že v BIOSu místo
-<quote>USB harddisk</quote> nebo <quote>USB stick</quote> vyberete typ
-zařízení <quote>USB ZIP</quote> nebo <quote>USB CDROM</quote>.
-<phrase condition="isohybrid-supported">
-Změna na <quote>USB CDROM</quote> pomáhá obzvláště v případech, kdy na
-USB klíčence používáte CD/DVD obraz typu isohybrid (viz <xref
-linkend="usb-copy-isohybrid"/>).</phrase>
-
-</para><para>
-
-Jestliže se vám nepodaří přemluvit BIOS, aby zavedl instalaci přímo
-z USB, můžete zkusit zavést instalaci z pevného disku (dle kapitoly
-<xref linkend="boot-drive-files"/>) a v kroku, kdy bude instalační
-systém hledat na pevném disku obraz instalačního CD, ho nasměrovat na
-USB zařízení, na kterém bude tento obraz ležet.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml b/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml
deleted file mode 100644
index e97704dfc..000000000
--- a/cs/preparing/bios-setup/powerpc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,320 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70293 -->
-
-  <sect2 arch="powerpc" id="invoking-openfirmware">
-  <title>Vyvolání OpenFirmwaru</title>
-<para>
-
-Na systémech &arch-title; obvykle není třeba BIOS (nazývaný
-OpenFirmware) nastavovat. PReP a CHRP jsou vybaveny OpenFirmwarem,
-ale protože se bohužel způsob vyvolání liší u každého výrobce, budete
-se muset podívat do dokumentace ke svému počítači.
-
-</para><para>
-
-Na &arch-title; Macintoshích vyvoláte OpenFirmware při zavádění
-klávesami <keycombo><keycap>Command (čtyřlístek/Apple)</keycap>
-<keycap>Option</keycap> <keycap>o</keycap> <keycap>f</keycap></keycombo>.
-Klávesy se většinou začnou odchytávat po <quote>zvonku</quote>, ale
-načasování se liší od modelu k modelu.
-Více tipů má <ulink url="&url-netbsd-powerpc-faq;"></ulink>.
-
-</para><para>
-
-Prompt OpenFirmwaru vypadá takto:
-
-<informalexample><screen>
-ok
-0 &gt;
-</screen></informalexample>
-
-</para><para>
-
-Na starších modelech &arch-title; Maců je standardní a někdy jediná
-možnost komunikace OpenFirmwaru s uživatelem přes sériový (modemový)
-port. Jestliže na některém z těchto strojů vyvoláte OpenFirmware,
-uvidíte pouze černou obrazovku. V takovém případě musíte pro
-komunikaci s OpenFirmwarem použít terminálový program na jiném
-počítači připojeném přes sériový port.
-
-</para><para>
-
-OpenFirmware na béžových počítačích OldWorld G3 je ve verzích 2.0f1
-a 2.4 pokažený. Dokud se firmware nezazáplatuje, nebudou tyto stroje
-schopny zavést systém z pevného disku. Záplata je obsažená v utilitě
-<application>System Disk 2.3.1</application> a je dostupná na adrese
-<ulink
-url="ftp://ftp.apple.com/developer/macosxserver/utilities/SystemDisk2.3.1.smi.bin"></ulink>.
-V MacOS utilitu rozbalte, spusťte a tlačítkem
-<guibutton>Save</guibutton> uložte záplatu do nvram.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="ppc64el;powerpc" id="update-firmware">
-  <title>Jak aktualizovat firmware na ppc64el</title>
-<para>
-
-Jedná se o výtah z dokumentu
-<ulink url="&url-ibm-powerkvm;">IBM PowerKVM on IBM POWER8</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Open Power Abstraction Layer (OPAL) je systémový firmware na serverech
-založených na procesorech POWER.
-
-</para><para>
-
-Někdy je vhodné aktualizovat firmware na novější verzi, což může
-přinést nové vlastnosti nebo podporu dalších zařízení.
-
-</para><para>
-
-Před aktualizací se ujistěte, že jsou splněny následující podmínky:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Na počítači běží OS.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Máte .img soubor s OPALem verze, na kterou chcete aktualizovat.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Počítač není pod kontrolou HMC.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-</para><para>
-
-Power Systems mají flash paměť rozdělenou na dvě části - trvalou
-a dočasnou. Díky tomu můžete vyzkoušet aktualizaci firmwaru v dočasné
-části a po otestování, že vše funguje, můžete provedené změny přenést
-z dočasné do trvalé části paměti.
-
-</para><para>
-
-Aktualizaci OPALu provedete následovně:
-
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-
-Před aktualizací si uložte úroveň současného firmwaru. V systémovém
-menu ASM klikněte na <guimenu>Service Aids</guimenu>, zvolte
-<guimenuitem>Service Processor Command Line</guimenuitem> a spusťte
-následující příkaz:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>cupdcmd -f</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Stáhněte si .img soubor s firmwarem, na který chcete aktualizovat,
-někam do souborového systému. Ohledně stažení souboru konzultujte
-<ulink url="&url-ibm-fixcentral;">IBM Fix Central</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Ověřte stažený obraz firmwaru následujícím příkazem a výstup si uložte.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>update_flash -v -f <replaceable>firmware.img</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Aktualizujte firmware příkazem
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>update_flash -f <replaceable>firmware.img</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para><note><para>
-
- <itemizedlist>
- <listitem><para>
-
-  Příkaz restartuje systém, případná probíhající sezení budou ztracena.
-
- </para></listitem>
- <listitem><para>
-
-  Nerestartujte a nevypínejte systém, dokud znovu nenaběhne.
-
- </para></listitem>
- </itemizedlist>
-
-</para></note></listitem>
-<listitem><para>
-
-Ověřte verzi aktualizovaného firmware v dočasné části flash paměti
-stejně jako v kroku 1.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Pokud je z nějakého důvodu potřeba vrátit aktualizaci zpět, můžete
-tak učinit příkazem
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>update_flash -r</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Návrat je možný pouze v dočasné části flash paměti, takže byste měli
-novou verzi firmwaru před zápisem do permanentní části důkladně
-otestovat.
-
-</para><para>
-
-Novou verzi můžete zapsat do permanentní části paměti příkazem
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>update_flash -c</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="ppc64el;powerpc">
-  <title>Aktualizace firmwaru KVM hosta (SLOF)</title>
-<para>
-
-Slimline Open Firmware (SLOF) je implementací standardu IEEE 1275 a dá
-se použít jako firmware pro hosty na počítačích řady pSeries běžících
-pod QEMU nebo KVM.
-
-</para><para>
-
-Balík <classname>qemu-slof</classname> je závislostí balíku
-<classname>qemu-system-ppc</classname> (který též poskytuje virtuální
-balík <classname>qemu-system-ppc64</classname>) a na systémech
-založených na Debianu se dá nainstalovat pomocí
-<command>apt</command>:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>apt install qemu-slof</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-SLOF se samozřejmě dá nainstalovat i na systémech používajících
-balíčkovací systém RPM, jen je potřeba přidat správný repositář.
-Zdrojový kód je dostupný na <ulink
-url="http://github.com/leilihh/SLOF"></ulink>.
-
-</para><para>
-
-Při používání <command>qemu-system</command> si můžete volit mezi
-různými SLOF tak, že při startu qemu za příkaz přidáte parametr
-<userinput>-bios <replaceable>slof_soubor</replaceable></userinput>.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="ppc64el">
-  <title>Aktualizace hypervizoru PowerKVM</title>
-
-   <sect3 arch="ppc64el">
-   <title>Návod pro instalaci ze sítě</title>
-<para>
-
-Budete potřebovat funkční DHCP/TFTP (BOOTP) server a webový server.
-Po stažení obrazu
-<filename>ibm-powerkvm-*-ppc64-service-*.iso</filename>, jej připojte
-a rozbalte obsah do podadresáře v kořenovém www adresáři vašeho
-webového serveru.
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cd <replaceable>adresář-s-iso-souborem</replaceable></userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>mkdir ./iso</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>sudo mount -o loop ibm-powerkvm-*-ppc64-service-*.iso ./iso</userinput>
-<prompt>#</prompt> <userinput>cp -a ./iso/* <replaceable>cesta-k-www-root</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-V podadresáři kořenového adresáře TFTP serveru
-(např. <filename>/tftproot/powerkvm</filename>) vytvořte soubor
-<filename>petitboot.conf</filename> s následujícím obsahem:
-
-<informalexample><screen>
-label PowerKVM Automated Install
-kernel http://<replaceable>IP-adresa-serveru</replaceable>/<replaceable>cesta-k-wwwroot</replaceable>/ppc/ppc64/vmlinuz
-initrd http://<replaceable>IP-adresa-serveru</replaceable>/<replaceable>cesta-k-wwwroot</replaceable>/ppc/ppc64/initrd.img
-append root=live:http://<replaceable>IP-adresa-serveru</replaceable>/<replaceable>cesta-k-wwwroot</replaceable>/LiveOS/squashfs.img repo=http://<replaceable>IP-adresa-serveru</replaceable>/<replaceable>cesta-k-wwwroot</replaceable>/packages rd.dm=0 rd.md=0 console=hvc0 console=tty0
-</screen></informalexample>
-
-Na začátek souboru <filename>dhcpd.conf</filename> přidejte nastavení:
-
-<informalexample><screen>
-option conf-file code 209 = text;
-</screen></informalexample>
-
-a dále vytvořte záznam:
-
-<informalexample><screen>
-host <replaceable>váš-systém</replaceable> {
-    hardware ethernet <replaceable>mac-adresa-systému</replaceable>;
-    fixed-address <replaceable>ip-adresa-systému</replaceable>;
-    option host-name "<replaceable>jméno-systému</replaceable>";
-    option conf-file "<replaceable>powerkvm/petitboot.conf</replaceable>";
- }
-</screen></informalexample>
-
-Restartujte DHCP server, aby se načetlo nové nastavení.
-
-</para><para>
-
-Nastartujte počítač PowerLinux.
-
-</para><para>
-
-Petitboot by měl nabídnout následující volbu:
-
-<informalexample><screen>
-"Power KVM Automated Install"
-</screen></informalexample>
-
-Po jejím výběru by se měl automaticky objevit instalační systém.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 arch="ppc64el">
-   <title>Návod pro DVD</title>
-<para>
-
-Zaveďte ISO <filename>ibm-powerkvm-*-ppc64-service-*.iso</filename>
-(buď z vypáleného DVD nebo při použití QEMU z obrazu) a počkejte, než
-se systém zavede.
-
-</para><para>
-
-Petitboot by měl nabídnout následující volbu:
-
-<informalexample><screen>
-"POWERKVM_LIVECD"
-</screen></informalexample>
-
-Po jejím výběru by se měl automaticky objevit instalační systém.
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-<!-- commented out for now, since there is no content
-  <sect2 arch="ppc64el">
-  <title>Aktualizace hypervizoru PowerVM</title>
-<para>
-
-FIXME: add some useful content here
-
-</para>
-  </sect2>
--->
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/s390.xml b/cs/preparing/bios-setup/s390.xml
deleted file mode 100644
index 77542cca6..000000000
--- a/cs/preparing/bios-setup/s390.xml
+++ /dev/null
@@ -1,110 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70788 -->
-
-  <sect2 arch="s390">
-  <title>Nastavení BIOSu</title>
-<para>
-
-Abyste mohli na počítač S/390 nebo zSeries nainstalovat &debian-gnu;, musíte
-nejprve zavést do systému jádro. Zaváděcí mechanismus je na této
-platformě diametrálně odlišný od ostatních systémů, obzvláště od
-kategorie PC (například zde není k dispozici disketová mechanika).
-Při práci s touto platformou si asi všimnete dalšího velkého rozdílu:
-většinu času (pokud ne všechen) budete pracovat vzdáleně za použití
-klientských programů telnetu nebo www prohlížeče. Je tomu tak kvůli
-speciální systémové architektuře, kde je konzola 3215/3270 řádková
-místo znaková.
-
-</para><para>
-
-Linux může na této platformě běžet nativně na skutečném počítači
-v takzvané LPAR (logické oblasti), nebo ve virtuálním počítači
-vytvořeném systémem VM. Zaváděcí média se liší podle běhového režimu.
-Například můžete využít virtuální čtečku karet virtuálního počítače,
-nebo, pokud instalujete do LPAR, zavést systém z HMC (hardwarová
-konzola pro správu systému).
-
-</para><para>
-
-Než začnete s vlastní instalací, měli byste si projít několik
-přípravných kroků. Firma IBM celý proces zdokumentovala (mj. jak
-vytvořit instalační médium a jak z něj zavést systém) a není zde
-tedy potřeba tyto informace duplikovat. Krátce se však zmíníme
-o krocích specifických pro &debian;. Podle uvedených zdrojů byste si
-měli připravit počítač a instalační médium a poté z něj zavést
-instalaci. Jakmile uvidíte uvítací zprávu instalačního systému,
-pokračujte dál za pomoci tohoto manuálu.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="s390">
-  <title>Nativní (LPAR) instalace</title>
-<para>
-
-Pro nastavení LPAR pro instalaci Linuxu si v červených knihách
-<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf">
-Linux for &arch-title;</ulink> a
-<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf">
-Linux for IBM eServer zSeries and &arch-title;: Distributions</ulink>
-nastudujte kapitoly 5 a 3.2.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="s390">
-  <title>Instalace jako host systému VM</title>
-
-<para>
-
-Pro nastavení hosta systému VM pro instalaci Linuxu si v červených
-knihách
-<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf">
-Linux for &arch-title;</ulink> a
-<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf">
-Linux for IBM eServer zSeries and  &arch-title;: Distributions</ulink>
-přečtěte kapitoly 6 a 3.1.
-
-</para><para>
-
-Dále budete muset zkopírovat všechny soubory z podadresáře
-<filename>generic</filename> na váš CMS disk. Ujistěte se, že soubory
-<filename>kernel.debian</filename>
-a <filename>initrd.debian</filename> přenášíte v binárním módu
-s pevnou šířkou záznamu 80 znaků (zadáním příkazů
-<userinput>BINARY</userinput> a <userinput>LOCSITE FIX 80</userinput>
-ve svém FTP klientovi). Soubor <filename>parmfile.debian</filename>
-může být uložen v kódování ASCII nebo EBCDIC.
-
-Spolu s obrazy nalezeznete ukázkový skript <filename>debian.exec</filename>,
-který nakopne soubory ve správném pořadí.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="s390">
-  <title>Nastavení instalačního serveru</title>
-
-<para>
-
-Pokud nemáte připojení k Internetu (ať už přímo nebo přes proxy),
-musíte si vytvořit lokální instalační server, který bude dostupný
-z instalovaného S/390 a na kterém budou umístěny všechny balíčky, jež
-chcete instalovat. Tyto balíčky musí být dostupné přes NFS, HTTP nebo
-FTP.
-
-</para><para>
-
-Instalační server potřebuje přesnou kopii adresářové struktury
-libovolného zrcadla &debian;u. Vyžadovány jsou samozřejmě pouze soubory
-architektury S/390 a soubory na architektuře nezávislé. Do takto
-vytvořené struktury můžete také nakopírovat obsah všech instalačních
-CD.
-
-</para>
-
-<para condition="FIXME">
-<emphasis>FIXME: more information needed - from a Redbook?</emphasis>
-</para>
-
-  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml b/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml
deleted file mode 100644
index ab1f40fa7..000000000
--- a/cs/preparing/bios-setup/sparc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,105 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 43641 -->
-
-  <sect2 arch="sparc" id="invoking-openboot">
-  <title>Vyvolání OpenBootu</title>
-
-<para>
-
-OpenBoot poskytuje základní funkce potřebné k zavedení počítačů
-&arch-title;. Funkčně je to podobné BIOSu na architektuře x86, ale
-mnohem hezčí. Sun boot PROM mají zabudovaný interpret, který umožňuje
-provádět s počítačem zajímavé věci, jako třeba diagnostiku, psaní
-jednoduchých skriptů, atd.
-
-</para><para>
-
-K získání zaváděcího promptu musíte stisknout a držet klávesu
-<keycap>Stop</keycap> (na starších klávesnicích typu 4 použijte
-klávesu <keycap>L1</keycap>, nebo u PC klávesnice připojené
-adaptérem stiskněte <keycap>Break</keycap>) a současně stisknout
-klávesu <keycap>A</keycap>. Boot PROM vám ukáže prompt
-<userinput>ok</userinput> nebo <userinput>&gt;</userinput>.
-Obecně je lepší mít novější prompt <userinput>ok</userinput>, takže
-pokud dostanete starý prompt, pro přepnutí do novějšího stiskněte
-klávesu <keycap>n</keycap>.
-
-</para><para>
-
-Používáte-li sériovou konzoli, pošlete počítači přerušení. V Minicomu
-použijte <keycap>Ctrl-A F</keycap>, v programu cu stiskněte
-<keycap>Enter</keycap> a poté napište
-<userinput>%~break</userinput>. Používáte-li jiný program pro emulaci
-terminálu, podívejte se do jeho dokumentace.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="sparc" id="boot-dev-select-sun">
-  <title>Výběr zaváděcího zařízení</title>
-
-<para>
-
-OpenBoot můžete použít k zavedení z různých zařízení, nebo ke změně
-standardního zaváděcího zařízení. Nyní byste se však měli seznámit
-s tím, jak OpenBoot pojmenovává zařízení, protože je to odlišné od
-způsobu, jakým zařízení pojmenovává Linux (viz
-<xref linkend="device-names"/>).
-Také příkazy se mohou lišit v závislosti na použité verzi OpenBootu.
-Bližší informace o OpenBootu se můžete dočíst v
-<ulink url="&url-openboot;">Sun OpenBoot Reference</ulink>.
-
-</para><para>
-
-V novějších verzích OpenBootu můžete používat jména zařízení jako
-<quote>floppy</quote>, <quote>cdrom</quote>, <quote>net</quote>,
-<quote>disk</quote> nebo <quote>disk2</quote>.  Jejich význam je
-zřejmý (<quote>net</quote> se používá pro zavedení ze sítě).  Dále
-může jméno zařízení specifikovat konkrétní oblast na disku, jako třeba
-<quote>disk2:a</quote>, což zavede systém z první oblasti druhého
-disku. Kompletní OpenBoot jméno zařízení má tvar:
-
-<informalexample>
-<screen>
-<replaceable>driver-name</replaceable>@
-<replaceable>unit-address</replaceable>:
-<replaceable>device-arguments</replaceable>
-</screen></informalexample>
-
-Ve starších revizích OpenBootu se pojmenování zařízení mírně liší:
-disketová mechanika se nazývá <quote>/fd</quote>, a SCSI disky se
-označují ve tvaru <quote>sd(<replaceable>controller</replaceable>,
-<replaceable>disk-target-id</replaceable>,
-<replaceable>disk-lun</replaceable>)</quote>. Novější revize OpenBootu
-mají příkaz <command>show-devs</command>, kterým zobrazíte všechna
-aktuálně nakonfigurovaná zařízení.  Kompletní informace o všech
-revizích najdete v <ulink url="&url-openboot;">Sun OpenBoot
-Reference</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Systém z daného zařízení zavedete příkazem <userinput>boot
-<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>. Pokud z tohoto
-zařízení chcete zavádět systém automaticky, můžete nastavit příslušnou
-proměnnou příkazem <userinput>setenv</userinput>.
-V OpenBootu 1.x použijte příkaz <userinput>setenv boot-from
-<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>,
-nebo v novějších revizích <userinput>setenv boot-device
-<replaceable>zarizeni</replaceable></userinput>.
-Proměnná se dá změnit i přímo z operačního systému
-(v Solarisu příkazem <command>eeprom</command>, v Linuxu změnou
-souborů v adresáři <filename>/proc/openprom/options/</filename>).
-Například pod Linuxem:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>echo disk1:1 &gt; /proc/openprom/options/boot-device</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-a pod Solarisem:
-
-<informalexample><screen>
-<userinput>eeprom boot-device=disk1:1</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/install-overview.xml b/cs/preparing/install-overview.xml
deleted file mode 100644
index b994e19f1..000000000
--- a/cs/preparing/install-overview.xml
+++ /dev/null
@@ -1,178 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 67991 -->
-
- <sect1 id="install-overview">
- <title>Přehled instalačního procesu</title>
-<para>
-
-Jenom na okraj bychom chtěli poznamenat, že kompletní reinstalace
-&debian;u je velmi výjimečná událost, kterou má nejčastěji na svědomí
-mechanická závada pevného disku.
-
-</para><para>
-
-Na rozdíl od mnoha známých operačních systémů, které musíte při
-přechodu na novější verzi instalovat úplně znovu, nebo alespoň
-přeinstalovat aplikace, &debian-gnu; se umí aktualizovat za běhu.
-Pokud by nová verze programu vyžadovala nové verze ostatních balíků,
-nebo byla nějakým způsobem konfliktní s jiným programem, balíčkovací
-systém &debian;u se o vše postará. Protože máte k dispozici mocné
-aktualizační nástroje, měli byste o kompletní reinstalaci uvažovat
-pouze jako o poslední možnosti.
-Instalační systém <emphasis>není</emphasis> navržen aktualizaci
-staršího systému.
-
-</para><para>
-
-Následuje stručný přehled instalačního procesu:
-
-</para>
-
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-
-Nejprve si zazálohujete všechna důležitá data (hlavně dokumenty).
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Poté posbíráte co nejvíce informací o svém počítači a seženete si
-potřebnou dokumentaci (např. dokumenty odkazované z této příručky).
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="not-x86"><para>
-
-Na pevném disku vytvoříte volné rozdělitelné místo (pro &debian;).
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Stáhnete si soubory instalačního systému, potřebné ovladače a soubory
-s firmwarem.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Připravíte si zaváděcí média jako CD/DVD/USB klíčenky, nebo vytvoříte
-síťovou infrastrukturu pro zavedení instalace ze sítě.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Zavedete instalační systém.
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="not-s390"><para>
-
-Zvolíte jazyk pro instalaci.
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="not-s390"><para>
-
-Nastavíte síťové připojení.
-
-</para></listitem>
-
-<listitem arch="s390"><para>
-
-Nastavíte síťové rozhraní.
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="s390"><para>
-
-Otevřete ssh spojení na nový systém.
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="s390"><para>
-
-Připojíte jedno nebo více DASD (Direct Access Storage Device).
-
-</para></listitem>
-
-<listitem arch="x86"><para>
-
-Bude-li třeba, vytvoříte místo pro &debian; zmenšením stávajících
-oblastí na cílovém pevném disku.
-
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-
-Vytvoříte a připojíte oblasti pro &debian;.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Můžete pozorovat automatické stažení, instalaci a nastavení
-<firstterm>základního systému</firstterm>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Volitelně můžete nainstalovat další software pomocí předpřipravených
-<firstterm>úloh</firstterm>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Nainstalujete <firstterm>zavaděč</firstterm>, kterým budete spouštět
-&debian-gnu; (případně i původní operační systém).
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Spustíte svůj nově nainstalovaný systém.
-
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-<para condition="gtk">
-
-Na architektuře &arch-title; můžete použít
-i <phrase arch="powerpc">experimentální</phrase> grafickou verzi
-instalačního systému. Více informací naleznete
-v kapitole <xref linkend="graphical"/>.
-
-</para><para>
-
-Pokud máte s některým instalačním krokem problémy, je dobré vědět,
-který balík je za danou situaci zodpovědný. Nuže, představujeme vám
-hlavní softwarové role v tomto instalačním dramatu:
-
-</para><para>
-
-<classname>debian-installer</classname> (instalační program) je hlavní
-náplní této příručky. Rozpoznává hardware a nahrává správné ovladače,
-rozděluje disky, instaluje jádro systému a dohlíží na programy
-<classname>dhcp-client</classname>, aby nastavil síťové připojení,
-<classname>debootstrap</classname>, aby nainstaloval balíky
-základního systému a <classname>tasksel</classname>, aby doinstaloval
-dodatečný software. V této fázi instalace hraje své epizodní role
-mnohem více herců, ale úloha <classname>debian-installer</classname>u
-končí s prvním zavedením nového systému.
-
-</para><para>
-
-Díky programu <classname>tasksel</classname>, si můžete jednoduše
-doinstalovat celé skupiny programů jako <quote>webový server</quote>
-nebo <quote>desktopové prostředí</quote> a přizpůsobit si tak systém
-svým potřebám.
-
-</para><para>
-
-Pro začínajícího uživatele je jedním z důležitých rozhodnutí během
-instalace instalace desktopového grafického prostředí, se skládá ze
-systému X Window a jednoho z populárních desktopových prostředí.
-Pokud desktopové prostředí nenainstalujete, budete mít k dispozici
-relativně jednoduchý systém ovládaný z příkazové řádky. Grafické
-prostředí je volitelné proto, protože hodně systémů &debian-gnu; slouží
-jako servery, a ty ke své činnosti grafické rozhraní nepotřebují.
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-Vezměte, prosím, na vědomí, že X Window System je od instalačního
-systému úplně oddělen a protože je mnohem více komplikovaný,
-nezabýváme se jím ani v této příručce.
-
-</para>
- </sect1>
diff --git a/cs/preparing/minimum-hardware-reqts.xml b/cs/preparing/minimum-hardware-reqts.xml
deleted file mode 100644
index 614324e47..000000000
--- a/cs/preparing/minimum-hardware-reqts.xml
+++ /dev/null
@@ -1,100 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70417 -->
-
- <sect1 id="minimum-hardware-reqts">
-<title>Splnění minimálních hardwarových požadavků</title>
-<para>
-
-Porovnejte seznam svého hardware s následující tabulkou, ve které
-zjistíte, zda můžete použít zamýšlený typ instalace.
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-Skutečné minimální požadavky mohou být nižší než uvádí tabulka, ale
-většina uživatelů by asi nebyla spokojena s rychlostí systému. Vždy
-záleží na konkrétních požadavcích a možnostech.
-
-</para><para arch="any-x86">
-
-Pro pracovní stanice je minimální doporučený procesor Pentium 4 na
-1GHz.
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Všechny OldWorld nebo NewWorld PowerPC mohou velmi dobře posloužit
-jako pracovní stanice.
-
-</para>
-
-<table>
-<title>Doporučené minimální požadavky</title>
-<tgroup cols="4">
-<thead>
-<row>
-  <entry>Typ instalace</entry>
-  <entry>RAM (minimální)</entry>
-  <entry>RAM (doporučená)</entry>
-  <entry>Pevný disk</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry>Bez desktopového prostředí</entry>
-  <entry>128 MB</entry>
-  <entry>512 MB</entry>
-  <entry>2 GB</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Desktopové prostředí</entry>
-  <entry>256 MB</entry>
-  <entry>1 GB</entry>
-  <entry>10 GB</entry>
-</row>
-
-</tbody></tgroup></table>
-
-<para>
-
-Konkrétní minimální paměťové požadavky jsou o něco nižší, čísla
-uváděná v tabulce. Podle architektury je možné instalovat &debian;
-s pouhými 60MB RAM (na amd64). Něco podobného
-platí i pro požadavky na diskový prostor a hodně závisí na tom, které
-aplikace si nainstalujete. Více informací naleznete v tabulce
-<xref linkend="tasksel-size-list"/>.
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-I na starších systémech je možné provozovat grafické desktopové
-prostředí, ale v takovém případě je doporučeno nainstalovat méně
-náročné prostředí než KDE Plasma nebo GNOME. Mezi populární alternativy patří
-<classname>xfce4</classname>, <classname>icewm</classname> a
-<classname>wmaker</classname>, ale na výběr máte i přehršle dalších.
-
-</para><para>
-
-Pro serverové nasazení je téměř nemožné určit paměťové nebo diskové
-požadavky, protože ty se liší podle konkrétního nasazení.
-
-</para><para>
-
-Pamatujte, že všechny uvedené velikosti jsou orientační a že
-neobsahují další věci, které obvykle v systému bývají (jako třeba
-pošta, soubory uživatelů, data). Při přidělování místa pro své vlastní
-soubory a data je vždy lepší být velkorysý.
-
-</para><para>
-
-Dále je potřeba dávat pozor na oblast <filename>/var</filename>, která
-obsahuje hodně dat závislých na konkrétní situaci. Například soubory
-programu <command>dpkg</command> mohou klidně zabrat 40MB, ani nevíte
-jak.  Dále sem zapisuje třeba <command>apt</command>, který zde
-odkládá stažené balíky před samotnou instalací. Pokud přidáme velikost
-logovacích souborů (většinou v řádech MB) a ostatní proměnlivá data,
-měli byste pro <filename>/var</filename> uvažovat o alokování
-minimálně 200MB. Plánujete-li instalaci grafického desktopového
-prostředí, tak i mnohem více. Do <filename>/var</filename> také
-implicitně ukládají své databáze databázové systémy.
-
-</para>
- </sect1>
-
diff --git a/cs/preparing/needed-info.xml b/cs/preparing/needed-info.xml
deleted file mode 100644
index fc8c0e2a8..000000000
--- a/cs/preparing/needed-info.xml
+++ /dev/null
@@ -1,481 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70543 -->
-
- <sect1 id="needed-info">
- <title>Dále budete potřebovat</title>
-
-  <sect2>
-  <title>Dokumentace</title>
-
-   <sect3>
-   <title>Instalační manuál</title>
-
-<para condition="for_cd">
-
-(Právě čtete.) Manuál je k dispozici ve formátech ASCII, HTML nebo PDF.
-
-</para>
-
-<itemizedlist  condition="for_cd">
-
-&list-install-manual-files;
-
-</itemizedlist>
-
-<para condition="for_wdo">
-
-Dokument, který právě čtete, je oficiální verze instalační příručky
-pro vydání &debian;u &releasename; a je dostupný v <ulink
-url="&url-release-area;/installmanual">různých formátech a jazykových
-verzích</ulink>.
-
-</para>
-
-<para condition="for_dillon">
-
-Dokument, který právě čtete, je vývojová verze instalační příručky pro
-příští vydání &debian;u a je dostupný v <ulink
-url="&url-d-i-dillon-manual;">různých formátech a jazykových
-verzích</ulink>.
-
-</para>
-
-</sect3>
-
-
-   <sect3><title>Domumentace k hardwaru</title>
-<para>
-
-Obsahuje spousty užitečných informací o konfiguraci resp. provozování
-různého hardwaru.
-
-</para>
-
-<!-- Arch list needed for proper xml -->
-<itemizedlist arch="x86;sparc;mips;mipsel;mips64el">
-<listitem arch="x86"><para>
-
-<ulink url="&url-debian-wiki-hardware;">Debian Hardware Wiki</ulink>
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="sparc"><para>
-
-<ulink url="&url-sparc-linux-faq;">Linux for SPARC Processors FAQ</ulink>
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="mips;mipsel;mips64el"><para>
-
-<ulink url="&url-linux-mips;">Stránky Linux/MIPS</ulink>
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-   </sect3>
-
-
-   <sect3 arch="s390">
-   <title>&arch-title; Hardware Reference</title>
-<para>
-
-Dokumentace zaváděcí sekvence na &arch-title;, příkazy a ovladače
-zařízení (např. DASD, XPRAM, Console, OSA, HiperSockets a z/VM)
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<ulink url="http://public.dhe.ibm.com/software/dw/linux390/docu/lk32dd04.pdf">Device Drivers, Features, and Commands (Linux Kernel 3.2)</ulink>
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para>
-
-Červená kniha firmy IBM popisující soužití Linuxu a z/VM na strojích
-zSeries a &arch-title;.
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf">
-Linux for &arch-title;</ulink>
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para>
-
-Červená kniha firmy IBM popisující dostupné linuxové distribuce pro
-mainframy. Sice nemá kapitolu přímo o &debian;u, ale základní instalační
-strategie jsou stejné pro všechny distribuce.
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<ulink url="http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf">
-Linux for IBM eServer zSeries and &arch-title;: Distributions</ulink>
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="fsohi">
-  <title>Hledání zdrojů informací o hardwaru</title>
-<para>
-
-V mnoha případech umí instalační program rozpoznat hardware
-automaticky, ale podle hesla <quote>vždy připraven</quote>
-doporučujeme, abyste se před instalací se svým hardwarem seznámili
-poněkud důvěrněji.
-
-</para><para>
-
-Informace o hardwaru můžete získat:
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Z manuálů, které jste získali spolu s příslušným hardwarem.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Z BIOSu vašeho počítače. K těmto informacím se dostanete, když během
-startu počítače stisknete určitou kombinaci kláves. Často to bývá
-klávesa <keycap>Delete</keycap> nebo <keycap>F2</keycap>. Obvykle je
-tato klávesa zmíněna na obrazovce při startu počítače, nebo v příručce
-k základní desce.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Z krabic, ve kterých byly části hardware zabaleny.
-
-</para></listitem>
-
-<listitem arch="any-x86"><para>
-
-Z Ovládacích panelů systému Windows.
-
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-
-Ze systémových příkazů nebo nástrojů původního operačního systému.
-Zvláště užitečné informace jsou o pevném disku a paměti RAM.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Od vašeho správce nebo poskytovatele Internetu. Tyto informace vám
-mohou pomoci při nastavení sítě a elektronické pošty.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para>
-
-<table>
-<title>Hardwarové informace užitečné pro instalaci</title>
-<tgroup cols="2">
-<thead>
-<row>
-  <entry>Hardware</entry><entry>užitečné informace</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row arch="not-s390">
-  <entry morerows="5">Pevné disky</entry>
-  <entry>Počet.</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Jejich pořadí v systému.</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Typ IDE (též známé jako PATA), SATA nebo SCSI</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Dostupné volné místo.</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Diskové oddíly.</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Oddíly, na kterých jsou nainstalovány jiné operační systémy</entry>
-</row>
-
-<!--
-<row arch="not-s390">
-  <entry morerows="5">Monitor</entry>
-  <entry>Výrobce a model.</entry>
-</row>
-<row arch="not-s390">
-  <entry>Podporovaná rozlišení.</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Horizontální obnovovací frekvence.</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Vertikální obnovovací frekvence.</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Podporovaná barevná hloubka (počet barev).</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Velikost obrazovky.</entry>
-</row>
--->
-
-<!--
-<row arch="not-s390">
-  <entry morerows="3">Myš</entry>
-  <entry>Typ: sériová, PS/2 nebo USB.</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Port.</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Výrobce.</entry>
-</row><row arch="not-s390">
-  <entry>Počet tlačítek.</entry>
-</row>
--->
-
-<row arch="not-s390">
-  <entry>Síťová rozhraní</entry>
-  <entry>Výrobce a model síťových adaptérů.</entry>
-</row>
-
-<row arch="not-s390">
-  <entry>Tiskárna</entry>
-  <entry>Výrobce a model.</entry>
-</row>
-
-<row arch="not-s390">
-  <entry>Grafická karta</entry>
-  <entry>Výrobce a model.</entry>
-</row>
-
-<row arch="s390">
-  <entry morerows="1">DASD</entry>
-  <entry>Čísla zařízení.</entry>
-</row><row arch="s390">
-  <entry>Dostupné volné místo.</entry>
-</row>
-
-<row arch="s390">
-  <entry morerows="2">Síť</entry>
-  <entry>Typ adaptéru.</entry>
-</row><row arch="s390">
-  <entry>Čísla zařízení</entry>
-</row><row arch="s390">
-  <entry>Relativní číslo adaptéru karet OSA</entry>
-</row>
-
-</tbody></tgroup></table>
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2>
-  <title>Hardwarová kompatibilita</title>
-
-<para>
-
-Mnoho výrobků pracuje v operačním systému &arch-kernel; bez problémů
-a podpora hardwaru pro něj se zlepšuje každým dnem. Přes to všechno
-&arch-kernel; nepodporuje tolik typů hardwaru jako některé jiné
-operační systémy.
-
-</para><para>
-
-Ovladače v jádře &arch-kernel; většinou nejsou psány pro konkrétní
-<quote>výrobek</quote> nebo <quote>značku</quote>, ale pro konkrétní
-čipovou sadu. Mnoho na první pohled odlišných zařízení/značek bývá
-založeno na stejném hardwaru, často přímo na
-tzv. <firstterm>referenčním návrhu</firstterm>, který poskytuje
-výrobce čipu a ostatní firmy jej pak prodávají pod svými vlastními
-názvy.
-
-</para><para>
-
-To má výhody i nevýhody. Výhodou je, že ovladač pro jednu čipovou sadu
-funguje se širokou škálou zařízení od různých výrobců. Nevýhodou je,
-že často není jednoduché poznat, který čip je v jakém zařízení použit,
-protože někteří výrobci občas změní hardware produktu bez změny názvu
-zařízení, nebo alespoň verze. Může se tak stát, že stejný výrobek
-koupený později, může mít zcela jiný hardware, pro který je potřeba
-použít jiný ovladač, nebo pro něj dokonce ani ovladač existovat
-nemusí.
-
-</para><para>
-
-Pro USB a PCI/PCI-Express/ExpressCard zařízení se dá zjistit
-identifikační číslo zařízení (ID) a podle něj pak dohledat čipovou
-sadu, na které je výrobek založen.
-
-</para><para>
-
-V Linuxu můžete tato ID zjistit příkazem <command>lsusb</command> pro
-USB zařízení, nebo příkazem <command>lspci -nn</command> pro zařízení
-PCI/PCI-Express/ExpressCard. ID obvykle vypadá jako dvě čísla
-v šestnáctkové soustavě oddělená dvojtečkou,
-např. <quote>1d6b:0001</quote>, kde <quote>1d6b</quote> je ID výrobce
-a <quote>0001</quote> je ID zařízení.
-
-</para><para>
-
-Příklady výstupů obou příkazů:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>lsusb</userinput>
-<computeroutput>Bus 001 Device 001: ID 1d6b:0002 Linux Foundation 2.0 root hub</computeroutput>
-</screen></informalexample>
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>lspci -nn</userinput>
-<computeroutput>03:00.0 Ethernet controller [0200]: Realtek Semiconductor Co., Ltd. RTL8111/8168B PCI Express Gigabit Ethernet controller [10ec:8168] (rev 06)
-04:00.0 VGA compatible controller [0300]: Advanced Micro Devices [AMD] nee ATI RV710 [Radeon HD 4350] [1002:954f]</computeroutput>
-</screen></informalexample>
-
-Na druhém příkladu vidíme dvě zařízení - síťovou kartu od výrobce s ID
-<quote>10ec</quote> a grafickou kartu od výrobce s ID
-<quote>1002</quote>.
-
-</para><para>
-
-Na systémech Windows můžete zjistit ID zařízení ve Správce zařízení na
-záložce <quote>Podrobnosti</quote>. ID výrobce má předponu
-<quote>VEN_</quote>, ID zařízení pak předponu <quote>DEV_</quote>.
-U Windows 7 a novějších navíc musíte na záložce Podrobnosti vybrat ze
-seznamu vlastnost <quote>Hardwarová ID</quote>, jelikož jinak byste ID
-neviděli.
-
-</para><para>
-
-Vyzbrojeni ID pak můžete vyrazit do hlubin Internetu a pátrat po
-informacích ohledně ovladače pro danou čipovou sadu. Nebudete-li
-úspěšní, můžete zkusit hledat podle kódových jmen čipů, která jsou
-taktéž vidět ve výpisu příkazů <command>lsusb</command>
-a <command>lspci</command>. V našem případě to je
-<quote>RTL8111</quote>/<quote>RTL8168B</quote> pro síťovou kartu
-a <quote>RV710</quote> pro kartu grafickou.
-
-</para>
-
-   <sect3>
-   <title>Testování kompatibility hardware pomocí Live systému</title>
-<para>
-
-&debian-gnu; je též na některých architekturách dostupný ve formě
-tzv. <quote>live systému</quote>. Jedná se o předpřipravené obrazy
-systému, které se dají spustit přímo z USB klíčenky, CD nebo DVD a bez
-dalšího nastavování okamžitě používat. Výhodou je, že se v takovém
-systému ve výchozím nastavení nic nezapisuje na disk, vše se odehrává
-jen v operační paměti a po restartu počítače se vše vrátí do původního
-stavu. Nejpohodlnější cestou ke zjištění, zda je daný hardware
-systémem &debian-gnu; podporován, je tedy spustit &debian; live
-a zkusit ho chvíli používat.
-
-</para><para>
-
-Při používání live systému je třeba mít na paměti několik omezení.
-Jelikož se vše odehrává v paměti počítače, je třeba mít dostatek
-paměti. Dalším omezením pro testování hardwarové kompatibility může
-být fakt, že oficiální live obrazy systému &debian-gnu; obsahují pouze
-svobodné součásti, což znamená, že na nich nenaleznete například
-nesvobodný firmware. Ten sice můžete následně doinstalovat ručně, ale
-nebude to tak automatické, jako když se &d-i; sám dotázal po
-chybějících souborech s firmwarem.
-
-</para><para>
-
-Podrobnější informace o dostupných obrazech &debian; live můžete
-nalézt na stránce <ulink url="&url-debian-live-cd;">Debian
-Live</ulink>.
-
-</para>  
-   </sect3>
-  </sect2>
-
-  <sect2>
-  <title>Nastavení sítě</title>
-
-<para>
-
-Pokud bude váš počítač trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové
-a obdobné připojení, ne PPP), kterou spravuje někdo jiný, zjistěte si
-od správce sítě následující informace.
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Název počítače (možná si počítač pojmenujete sami).
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Název vaší domény.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-IP adresu vašeho počítače.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Síťovou masku.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-IP adresu brány tj. počítače spojujícího vaši síť s další sítí (nebo
-Internetem), pokud na vaší síti brána <emphasis>je</emphasis>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-IP adresu jmenného serveru, který zprostředkovává převod názvů
-počítačů na IP adresy (DNS).
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Pokud daná síť používá pro nastavení parametrů DHCP (Dynamic Host
-Configuration Protocol), nemusíte tyto informace zjišťovat, protože
-DHCP server nastaví váš počítač automaticky.
-
-</para><para>
-
-Při připojení přes DSL nebo kabelovou televizi obvykle dostanete
-router, přes který se připojujete, a na kterém obvykle bývá DHCP
-zapnuto.
-
-</para><para arch="x86">
-
-Hodně zjednodušeně: pokud jste ve svém předchozím operačním systému
-nemuseli síť nastavovat ručně, nebudete ji muset nastavovat ani
-v systému &debian-gnu;.
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-Používáte-li bezdrátové připojení, měli byste navíc zjistit:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-ESSID (jméno) vaší bezdrátové sítě.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Bezpečnostní klíč WEP nebo WPA/WPA2 pro přístup k síti (pokud jej
-používáte).
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para>
-  </sect2>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/preparing/non-debian-partitioning.xml b/cs/preparing/non-debian-partitioning.xml
deleted file mode 100644
index 41dad18f7..000000000
--- a/cs/preparing/non-debian-partitioning.xml
+++ /dev/null
@@ -1,169 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68523 -->
-
- <sect1 id="non-debian-partitioning">
- <title>Předrozdělení disku pro více operačních systémů</title>
-<para>
-
-Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých
-oddílů (angl. partition). Každý oddíl je nezávislý na ostatních.
-Dá se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi &mdash; přidání nábytku do
-jedné místnosti nemá na ostatní místnosti žádný vliv.
-
-</para><para arch="s390">
-
-Kdykoliv se v této kapitole bude mluvit o <quote>disku</quote>, měli
-byste si to přeložit do světa &arch-title; jako <quote>DASD</quote>
-nebo <quote>VM minidisk</quote>.  Obdobně <quote>počítač</quote>
-znamená <quote>LPAR</quote> nebo <quote>VM guest</quote>.
-
-</para><para>
-
-Jestliže už na počítači máte nějaký operační systém
-
-<phrase arch="any-x86">
-(Windows 9x, Windows NT/2000/XP/2003/Vista/7, OS/2, MacOS, Solaris, FreeBSD,
-&hellip;)
-</phrase>
-
-<phrase arch="s390">
-(VM, z/OS, OS/390, &hellip;)
-</phrase>
-
-a chcete na stejný disk ještě umístit &debian;, patrně se nevyhnete
-přerozdělení disku. &debian; pro sebe potřebuje vlastní diskové oblasti
-a nemůže být nainstalován na oblasti systému Windows nebo třeba MacOS X.
-Je sice možné sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis
-je mimo rozsah tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu
-oblast pro kořenový souborový systém.
-
-</para><para>
-
-Informace o aktuálním rozdělení disku můžete získat dělicím programem
-svého stávajícího operačního systému<phrase arch="any-x86">, jako je
-Správa disků ve Windows nebo fdisk v DOSu</phrase><phrase
-arch="powerpc">, jako je Disk Utility, Drive Setup, HD Toolkit nebo
-MacTools</phrase> <phrase arch="s390">, jako je VM
-diskmap</phrase>. Každý dělicí nástroj umožňuje prohlížet oblasti bez
-jejich modifikace.
-
-</para><para>
-
-Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu
-dat, takže si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů
-zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději
-vynesete veškerý nábytek, než budete přestavovat zdi.
-
-</para><para>
-
-Přestože některé moderní operační systémy zvládají přesun a změnu
-velikosti některých oddílů bez zničení obsahu, takže by se dalo
-vytvořit místo pro &debian; beze ztráty dat, jedná se o inherentně
-nebezpečnou operaci a proto byste to měli spáchat až po kompletní
-záloze všech dat. <phrase arch="any-x86">Oblasti typu FAT/FAT32 a NTFS
-se dají bezeztrátově upravovat například ze Správy disků ve Windows 7,
-nebo během instalace přímo z &d-i;u (viz <xref
-linkend="di-partition"/>).</phrase>
-
-</para><warning><para>
-
-Pokud startujete instalační systém z pevného disku a potom tento disk
-rozdělíte, smažete si zaváděcí soubory a musíte doufat, že se
-instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto případě je dobré mít
-u sebe nástroje pro oživení počítače, jako jsou zaváděcí diskety nebo
-CD s původním systémem a podobně.)
-
-</para></warning><para>
-
-I když s diskovými oblastmi mohou manipulovat jak &d-i;, tak nástroje
-ve stávajícím operačním systému, vždy bývá nejlepší, když si své
-oblasti vytváří vždy ten systém, který je bude používat, protože sám
-nejlépe ví, co mu chutná. To znamená, že oblasti pro &debian-gnu;
-byste měli vytvořit v &d-i;.
-
-</para><para>
-
-Jestliže budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste
-tyto systémy instalovat před &debian;em. Instalační programy Windows a
-jiných systémů by mohly zabránit startu &debian;u nebo vás navést k
-přeformátování některých důležitých oblastí.
-
-</para><para>
-
-Tyto problémy můžete úspěšně vyřešit, případně se jim úplně vyhnout,
-ale nejjistější je instalovat &debian; jako poslední systém.
-
-</para><para arch="powerpc">
-
-Aby OpenFirmware automaticky zaváděl &debian-gnu;, měly by se oblasti pro
-&debian; vyskytovat před všemi ostatními oblastmi na disku (obzvláště
-před zaváděcími oblastmi Mac OS X).
-To se zajistí třeba tím, že se před instalací vytvoří prázdná oblast
-<emphasis>před</emphasis> ostatními zaváděcími oblastmi na disku.
-(Z malých applových oblastí vyhrazených pro ovladače disků nelze
-zavádět.) Poté, při instalaci &debian;u, se tato oblast smaže a nahradí
-se oblastmi pro &arch-parttype;.
-
-</para>
-
-<!-- paragraph scheduled for removal
-<para>
-
-Jestliže máte, jako většina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný
-disk s oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační
-systémy (původní systém a &debian;), musíte:
-
-  <orderedlist>
-<listitem><para>
-
-Zazálohovat vše v počítači.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Zavést z <phrase arch="s390">pásek</phrase> <phrase
-arch="not-s390">disket</phrase> nebo CD dodaných s původním operačním
-systémem.
-
-<phrase arch="powerpc">Při zavádění z CD MacOS držte klávesu
-<keycap>c</keycap>. Tím donutíte CD, aby se stalo aktivním systémem
-MacOS.</phrase>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Oddílovým programem původního systému vytvořit oblast(i) pro původní
-systém a ponechat volné místo pro &debian;.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Nainstalovat původní operační systém do jeho nových oblastí.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Vyzkoušet, že původní systém funguje a stáhnout si instalační soubory
-&debian;u.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Zavést instalátor &debian;u a pokračovat v instalaci.
-
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-</para>
--->
-
-<!-- &nondeb-part-x86.xml; currently includes only outdated information;
-
-&nondeb-part-x86.xml;
-
--->
-
-&nondeb-part-sparc.xml;
-&nondeb-part-powerpc.xml;
-
- </sect1>
diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/powerpc.xml b/cs/preparing/nondeb-part/powerpc.xml
deleted file mode 100644
index 448a468b3..000000000
--- a/cs/preparing/nondeb-part/powerpc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,38 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68523 -->
-
-  <sect2 arch="powerpc"><title>Rozdělení disku z Mac OS X</title>
-
-<para>
-
-Aplikaci <application>Disk Utility</application> můžete najít v
-instalátoru Mac OS X v menu <filename>Utilities</filename>. Tato aplikace
-bohužel neumožňuje upravit stávající oblasti. To znamená, že musíte
-disk rozdělit najednou.
-
-</para><para>
-
-Oblast pro GNU/Linux byste měli vytvořit na začátku disku. Na jejím
-typu nezáleží, protože ho instalační program &debian;u přepíše.
-
-</para><para>
-
-Nástroje pro dělení disků dostupné v &d-i;u jsou kompatibilní s OS X,
-ale ne s MacOS 9. Pokud plánujete instalaci MacOS 9 i OS X, je lepší
-nainstalovat OS X a &debian; na jeden disk a MacOS 9 na druhý.
-Jestliže totiž během startu počítače stisknete klávesu
-<keycap>option</keycap>, uvidíte pro každý systém vlastní položku
-a také pak můžete v zavaděči <application>yaboot</application> použít
-pro různé systémy různé parametry.
-
-</para><para>
-
-GNU/Linux neumí přistupovat k souborům na oblastech UFS, ale podporuje
-HFS+ (alias MacOS Extended). Zatímco OS X jednu z nich vyžaduje pro
-zavádění, MacOS 9 může být nainstalován buď na HFS (alias MacOS
-Standard) nebo na HFS+. Ke sdílení informací mezi MacOS a GNU/Linuxem
-je vhodné použít <quote>výměnnou</quote> oblast se souborovým systémem
-HFS, HFS+ nebo MS-DOS FAT, které rozumí MacOS 9, Max OS X i GNU/Linux.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/sparc.xml b/cs/preparing/nondeb-part/sparc.xml
deleted file mode 100644
index 3b5485e69..000000000
--- a/cs/preparing/nondeb-part/sparc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,43 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-  <sect2 arch="sparc">
-  <title>Rozdělení disku ze SunOS</title>
-<para>
-
-Rozdělení disku ze SunOS je absolutně bezproblémové. Pokud se
-rozhodnete mít na jednom stroji SunOS i &debian;, je doporučeno rozdělit
-disk nástroji SunOS ještě před instalací &debian;u. Linuxové jádro
-rozumí formátu Sun disklabel, takže zde problémy nebudou. SILO
-podporuje zavádění Linuxu i SunOS z několika oblastí: EXT2 (Linux),
-UFS (SunOS), romfs a iso9660 (CDROM).
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="sparc">
-  <title>Dělení disku z Linuxu nebo jiného OS</title>
-<para>
-
-Ať už používáte jakýkoliv operační systém pro vytvoření diskových
-oblastí, zkontrolujte si, zda na svém zaváděcím disku vytváříte
-oblast s typem <quote>Sun disk label</quote>.
-Toto je jediný způsob rozdělení, kterému rozumí OpenBoot PROM,
-a tudíž je to jediný způsob, kterým můžete zavést systém.
-V programu <command>fdisk</command>, se k vytvoření Sun disk label
-používá klávesa <keycap>s</keycap>. Toto je nutné udělat pouze na
-discích, které ještě Sun disk label nemají.
-Pokud používáte disk, který byl dříve naformátován v osobním počítači
-(nebo jiné architektuře), musíte vytvořit nový disk label, nebo
-se s velkou pravděpodobností objeví problémy s geometrií disku.
-
-</para><para>
-
-K zavádění systému budete pravděpodobně používat program
-<command>SILO</command> (ten malý program, který zavede jádro
-operačního systému). <command>SILO</command> má jisté specifické
-požadavky na rozdělení a velikost oblastí &mdash; pro bližší informace
-se podívejte na <xref linkend="partitioning"/>.
-
-</para>
-  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/nondeb-part/x86.xml b/cs/preparing/nondeb-part/x86.xml
deleted file mode 100644
index 443778abc..000000000
--- a/cs/preparing/nondeb-part/x86.xml
+++ /dev/null
@@ -1,115 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69772 -->
-
-  <sect2 arch="any-x86">
-  <title>Dělení disku v systémech DOS a Windows</title>
-<para>
-
-Pokud budete měnit diskové oddíly se souborovými svazky FAT nebo NTFS,
-doporučuje se buď postup popsaný dále v textu, nebo použití programů
-dodávaných se systémy DOS nebo Windows. V opačném případě není nutné
-provádět rozdělení disku z těchto systémů, lepších výsledků obvykle
-docílíte unixovými nástroji.
-
-</para><para>
-
-Možným problémem může být velký IDE disk, na kterém nepoužíváte ani
-LBA adresování, ani překládací ovladač od výrobce, nebo pokud máte
-starší BIOS (vyrobený před rokem 1998), který nepodporuje rozšíření
-pro velké disky.
-Potom je nutné umístit zaváděcí oddíl do prvních 1024 cylindrů na
-disku (obvykle prvních 524 MB), což může vyžadovat posunutí
-stávajících  FAT nebo NTFS oblastí.
-
-</para>
-
-   <sect3 id="lossless">
-   <title>Změna rozdělení disku beze ztráty dat</title>
-<para>
-
-Jedna z nejčastějších situací je přidání &debian;u na systém, kde už je
-DOS (případně Windows 3.1), Win32 (jako Windows 95, 98, Me, NT, 2000,
-XP, 2003, Vista, 7) nebo OS/2, aniž by se zničil původní systém. Instalační
-program podporuje změnu velikosti oblastí se souborovým systémem FAT
-a NTFS (ovšem počátek oblasti se nesmí posunout). V takovém případě
-nemusíte postupovat podle této kapitoly a můžete disk rozdělit až při
-instalaci, kde u rozdělení disku zvolíte <menuchoice>
-<guimenuitem>Ručně</guimenuitem> </menuchoice>, vyberete oblast a
-zadáte její novou velikost.
-
-</para><para>
-
-Nejprve se rozhodněte, jak chcete disk rozdělit. Postup v této
-sekci rozdělí jeden oddíl na dva. První bude obsahovat původní
-operační systém a druhý bude pro &debian;. Během instalace &debian;u
-budete mít příležitost druhou část disku dále rozdělit.
-
-</para><para>
-
-Myšlenka je taková, že se veškerá data přesunou na začátek oddílu,
-aby, až se změní záznamy o rozdělení disku, nedošlo ke ztrátě dat.
-Důležité je, abyste mezi přesunutím dat a změnou oddílu provedli co
-nejméně operací. Snížíte tak možnost zápisu nějakého souboru do
-volného místa na konci oblasti a tím větší kus se vám podaří ukrojit
-z původního oddílu.
-
-</para><para>
-
-Nyní budete potřebovat program <command>fips</command>.
-Rozbalte archiv a nakopírujte soubory
-<filename>RESTORRB.EXE</filename>, <filename>FIPS.EXE</filename> a
-<filename>ERRORS.TXT</filename> na systémovou disketu.
-Systémová disketa se vytvoří příkazem <command>sys a:</command>.
-Program <command>fips</command> je doplněn velmi kvalitním popisem,
-který jistě oceníte v případě, že používáte při přístupu na disk
-kompresi dat nebo diskový manažer. Vytvořte si systémovou disketu a
-<emphasis>než</emphasis> začnete defragmentaci, přečtěte si dokumentaci.
-
-</para><para>
-
-Dalším krokem je přesun dat na začátek oddílu. To umí program
-<command>defrag</command>, jež je součástí systému DOS od verze 6.0.
-Dokumentace k programu <command>fips</command> obsahuje seznam jiných
-programů, které můžete k tomuto úkonu použít. Jestliže používáte
-Windows 95 a vyšší, musíte použít jejich verzi programu
-<command>defrag</command>, poněvadž verze pro DOS nezvládá souborový
-systém VFAT, který obsahuje podporu dlouhých jmen u Windows 95
-a vyšších.
-
-</para><para>
-
-Po ukončení defragmentace disku, která může na větších discích chvíli
-trvat, zaveďte systém z připravené systémové diskety. Spusťte
-<filename>a:\fips</filename> a postupujte podle nápovědy.
-
-</para><para>
-
-Pokud s programem <command>fips</command> neuspějete, můžete zkusit
-přehršel jiných programů pro správu disku.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 id="partitioning-for-dos">
-   <title>Vytváření oddílů pro DOS</title>
-<para>
-
-Při vytváření oddílů pro DOS nebo změně jejich velikosti unixovými
-nástroji, pozorovali někteří uživatelé problémy s takto připravenými
-oddíly. Někdy se jednalo o zhoršení výkonu, jindy se objevily časté
-potíže s programem <command>scandisk</command> nebo divné chyby
-systémů DOS a Windows.
-
-</para><para>
-
-Kdykoliv vytvoříte nebo změníte velikost oddílu určeného pro DOS, je
-dobré vymazat prvních pár sektorů. Před spuštěním programu
-<command>format</command> v systému DOS, proveďte z &debian;u
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>dd if=/dev/zero of=/dev/sd<replaceable>XX</replaceable> bs=512 count=4</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para>
-   </sect3>
-  </sect2>
diff --git a/cs/preparing/pre-install-bios-setup.xml b/cs/preparing/pre-install-bios-setup.xml
deleted file mode 100644
index 3055843da..000000000
--- a/cs/preparing/pre-install-bios-setup.xml
+++ /dev/null
@@ -1,162 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70236 -->
-
- <sect1 id="pre-install-bios-setup">
- <title>Než začnete s instalací &hellip;</title>
-<para>
-
-Tato část vás provede nastavením hardwaru, který je občas potřeba před
-vlastní instalací mírně připravit. Obecně se tím myslí kontrola
-a případná změna nastavení <firstterm>BIOS</firstterm>u/systémového
-<firstterm>firmware</firstterm>. <quote>BIOS</quote> nebo
-<quote>systémový firmware</quote> je nejnižší úroveň softwaru, který
-je využíván zařízeními v počítači, a rozhodujícím způsobem ovlivňuje
-start počítače po jeho zapnutí.
-
-</para>
-
-&bios-setup-i386.xml;
-&bios-setup-powerpc.xml;
-&bios-setup-sparc.xml;
-&bios-setup-s390.xml;
-&bios-setup-arm.xml;
-
-  <sect2 arch="x86" id="UEFI">
-  <title>Systémy s firmwarem UEFI</title>
-<para>
-
-UEFI (<quote>Unified Extensible Firmware Interface</quote>) je nový
-typ systémového firmwaru, který se používá na mnoha moderních
-systémech a, mimo jiné, by měl v počítačích nahradit klasický BIOS.
-
-</para><para>
-
-Většina počítačů s UEFI zatím ve firmwaru používá CSM
-(<quote>Compatibility Support Module</quote>), který operačnímu systému
-poskytuje stejná rozhraní, jako poskytoval tradiční BIOS, tudíž je
-zatím možno používat software napsaný přímo pro BIOS beze změn. To
-však jednou skončí, protože UEFI nebude tuto kompatibilní vrstvu
-podporovat navždy. Již nyní existuje mnoho systémů s UEFI bez CSM.
-
-</para><para>
-
-Při instalaci operačního systému na počítačích s UEFI je potřeba vzít
-v úvahu několik věcí, protože systém zavádění se mezi BIOSem
-(resp. UEFI v režimu CSM) a nativním UEFI zásadně liší. Jednou
-významnou změnou je způsob dělení pevného disku na oblasti. Tradiční
-BIOS a UEFI v režimu CSM používají DOSovou tabulku oddílů, nativní
-UEFI používá systém GPT (<quote>GUID Partition Table</quote>). Na
-jednom disku může být použita pouze jedna z nich, a v případě, že
-používáte více operačních systémů na jednom disku, znamená to, že
-všechny systémy musí podporovat zvolený typ rozdělení disku. Zavádění
-z disku s GPT je možné pouze v nativním režimu UEFI, což se může zdát
-jako nevýhoda, ale s tím, jak rostou velikosti disků, se používání GPT
-rozšiřuje, jelikož tradiční DOSová tabulka oddílů neumí adresovat
-disky větší než 2 TB.
-
-</para><para>
-
-Dalším zásadním rozdílem mezi BIOSem (resp. UEFI v režimu CSM)
-a nativním UEFI je v tom, odkud se načítá zavaděč a jaký používá
-formát, což znamená, že se v obou případech jedná o různé zavaděče.
-
-To je důležité pro &d-i; na systémech s UEFI v režimu CSM, jelikož
-&d-i; si zjistí, zda byl spuštěn na počítači s BIOSem nebo na počítači
-s nativním UEFI a podle toho nainstaluje příslušný zavaděč. To obvykle
-funguje k plné spokojenosti, ale přesto může nastat problém na
-systémech, které mají více možností zavádění. Na některých UEFI
-systémech v režimu CSM se totiž způsob zavádění může lišit mezi
-zaváděním z pevného disku a zaváděním z výměnných médií. To může
-způsobit, že instalační systém zavedený z USB klíčenky používá jiný
-režim, než systém nainstalovaný na pevném disku, čímž dojde
-k instalaci špatného zavaděče a po dokončení instalace se pak systém
-nemusí spustit.
-
-Některé systémy nabízí při volbě zaváděcího zařízení dvě samostatné
-položky pro každé zařízení, takže si uživatel může vybrat, zda se má
-zavádění provést v kompatibilním režimu CSM, nebo v nativním UEFI.
-
-</para><para>
-
-Dalším tématem spojeným s UEFI je takzvaný <quote>secure boot</quote>.
-Secure boot je mechanismus některých UEFI implementací, které umí
-uzamknout zavádění a umožňují pak spouštět pouze kód, který byl
-kryptograficky podepsán určitými klíči a tím pádem blokovat
-(potenciálně škodlivý) software, který není podepsaný, nebo je
-podepsaný neznámými klíči. V praxi to znamená, že na většině UEFI
-systémů se secure bootem je akceptován pouze klíč od Microsoftu,
-kterým je podepsán zavaděč Windows. Jelikož zavaděč používaný &d-i;em
-není podepsaný Microsoftem, je nutno před zavedením instalace secure
-boot vypnout. Často se to týká počítačů, na kterých je předinstalovaná
-64 bitová verze Windows 8. Bohužel neexistuje unifikovaný postup,
-kterým by se dal secure boot vypnout. Na některých systémech se tato
-možnost objeví až po té, co uživatel nastaví heslo do BIOSu.  Pokud je
-tedy secure boot zapnutý a nikde nevidíte možnost jeho vypnutí, zkuste
-nastavit heslo do BIOSu, restartovat počítač a podívat se znovu, zda
-se možnost neobjevila.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="x86" id="disable-fast-boot">
-  <title>Vypnutí <quote>rychlého spuštění</quote> u Windows 8</title>
-<para>
-
-Windows 8 nabízí možnost nazvanou rychlé spuštění, které zkracuje dobu
-k nastartování Windows. Je-li tato možnost povolena, Windows se při
-vypínání nevypnou zcela, ale provedou něco, jako částečné uspání, aby
-tím urychlily následný start. To samo o sobě ničemu nevadí, ale pokud
-máte na počítači i jiný operační systém, který může přistupovat ke
-stejným oblastem, jako Windows, může dojít k porušení a ztrátě dat,
-jelikož se může skutečný stav souborového systému lišit od toho, jak
-si jej Windows pamatují a zápisy na takový souborový systém mohou vést
-k jeho porušení. V případě zavádění různých operačních systémů je tedy
-vhodné <quote>rychlé spuštění</quote> ve Windows vypnout, aby
-k porušení souborového systému nedocházelo.
-
-</para><para>
-
-<quote>Rychlé spuštění</quote> je někdy potřeba vypnout už jen proto,
-abyste se dostali do nastavení UEFI, kde si můžete zvolit, že chcete
-zavést jiný operační systém, nebo &d-i;. Některé UEFI systémy totiž
-zkracují čas zavedení tím, že neinicializují řadič klávesnice nebo USB
-zařízení a klávesnice pak při zavádění nereaguje. V takovém případě je
-nezbytné nastartovat Windows a <quote>rychlé spuštění</quote> vypnout.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2 arch="x86;powerpc" id="hardware-issues">
-  <title>Různé hardwarové problémy</title>
-
-   <formalpara arch="x86">
-   <title>BIOS a USB klávesnice</title>
-<para>
-
-Pokud nemáte k dispozici standardní PS/2 klávesnici, ale pouze USB
-model, je možné, že budete muset v BIOSu nastavit emulaci klasické
-klávesnice. Hledejte položky jako <quote>Legacy keyboard
-emulation</quote> nebo <quote>USB keyboard support</quote>. Toto
-nastavení změňte pouze v případě, že instalační program klávesnici
-nerozpozná.
-
-</para>
-   </formalpara>
-
-   <formalpara arch="powerpc">
-   <title>Viditelnost displeje na OldWorld Powermacích</title>
-<para>
-
-Některé OldWorld Powermacy, obzvláště ty s <quote>kontrolním</quote>
-displejem, pokud jsou nastaveny pro použití více než 256 barev, nemusí
-pod Linuxem použít barevnou mapu spolehlivě. Zaznamenáte-li po
-restartu následující problémy se zobrazením (občas můžete na monitoru
-vidět data, ale jindy není vidět nic), nebo pokud po zavedení
-instalačního systému obrazovka zčerná, místo aby se zobrazilo
-uživatelské rozhraní, zkuste v MacOS změnit nastavení zobrazení, aby
-se místo tisíců nebo milionů barev používalo pouze 256.
-
-</para>
-   </formalpara>
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/preparing/preparing.xml b/cs/preparing/preparing.xml
deleted file mode 100644
index d4e049239..000000000
--- a/cs/preparing/preparing.xml
+++ /dev/null
@@ -1,21 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-<chapter id="preparing">
- <title>Než začnete s instalací</title>
-<para>
-
-Tato kapitola se zabývá přípravou pro instalaci &debian;u ještě před
-zavedením instalačního programu. To zahrnuje zazálohování dat,
-zjištění informací o hardwaru a další nezbytné kroky.
-
-</para>
-
-&install-overview.xml;
-&backup.xml;
-&needed-info.xml;
-&minimum-hardware-reqts.xml;
-&non-debian-partitioning.xml;
-&pre-install-bios-setup.xml;
-
-</chapter>
diff --git a/cs/using-d-i/components.xml b/cs/using-d-i/components.xml
deleted file mode 100644
index 5fbfc1483..000000000
--- a/cs/using-d-i/components.xml
+++ /dev/null
@@ -1,196 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70545 -->
-
- <sect1 id="module-details">
- <title>Použití jednotlivých komponent</title>
-<para>
-
-V této části podrobně popíšeme každou komponentu instalačního
-programu. Komponenty jsou seskupeny do celků podle kontextu, ve kterém
-se během instalace vyskytují. Poznamenejme, že při instalaci se nemusí
-vždy využít všechny komponenty &mdash; to závisí na způsobu instalace
-a na dostupném hardwaru.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="di-setup">
-  <title>Nastavení instalačního programu a rozpoznání hardwaru</title>
-<para>
-
-Předpokládejme, že &d-i; úspěšně nastartoval a nyní se díváte na jeho
-první obrazovku. V tento okamžik je &d-i; ještě poměrně hloupý
-a nepoužitelný. Neví nic o hardwaru vašeho počítače, nezná váš
-preferovaný jazyk a dokonce ani netuší, jaký úkol mu byl přidělen. Ale
-nebojte se. Jako správný průzkumník začne &d-i; zkoumat své okolí a po
-nějaké době bude mít slušný přehled o okolním hardwaru. Poté se pokusí
-nalézt zbytek svých komponent a sám sebe přemění ve schopný, dobře
-vychovaný program.
-
-Bohužel, stále existují věci, se kterými si &d-i; nedokáže poradit
-a proto mu musíte trošku pomoci (například vybrat jazyk, ve kterém má
-instalace probíhat, odsouhlasit rozložení klávesnice a podobně).
-
-</para><para>
-
-Během této fáze si jistě všimnete, že &d-i; několikrát
-<firstterm>rozpoznává hardware</firstterm>. Poprvé je úzce zaměřen na
-hardware, který by mohl obsahovat další části instalačního programu,
-tj. CD mechaniky nebo síťové karty. Další rozpoznávání hardwaru
-probíhá později, když se hledají pevné disky, protože před prvním
-rozpoznáváním ještě nemusí být k dispozici všechny ovladače.
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-Při rozpoznávání hardwaru si &d-i; kontroluje, zda ovladače pro
-nalezený hardware vyžadují zavedeni firmwaru. Jestliže požadovaný
-firmware není dostupný, zobrazí se nabídka na jeho nahrání z výměnného
-média. Podrobnosti naleznete v části <xref linkend="loading-firmware"/>.
-
-</para>
-
-&module-lowmem.xml;
-&module-localechooser.xml;
-&module-kbd-chooser.xml;
-&module-s390-netdevice.xml;
-&module-ddetect.xml;
-&module-cdrom-detect.xml;
-&module-iso-scan.xml;
-&module-anna.xml;
-&module-netcfg.xml;
-&module-choose-mirror.xml;
-&module-clock-setup.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-user-setup">
-  <title>Nastavení uživatelů a hesel</title>
-<para>
-
-Těsně před nastavením hodin vám instalační systém umožní nastavit
-účet <quote>root</quote> a/nebo účet pro prvního uživatele. Další
-uživatelské účty můžete vytvořit po dokončení instalace.
-
-</para>
-
-&module-user-setup.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-partition">
-  <title>Rozdělení disku a výběr přípojných bodů</title>
-<para>
-
-Nyní, po posledním rozpoznávání hardwaru, by již měl být &d-i; v plné
-síle, přizpůsoben podle uživatelských požadavků a připraven na
-opravdovou práci.
-
-Jak praví název této části, bude se několik následujících komponent
-zabývat rozdělením disků, vytvořením souborových systémů, přiřazením
-přípojných bodů a volitelně nastavením souvisejících záležitostí, jako
-jsou LVM, RAID a šifrovaná zařízení.
-
-</para>
-
-&module-s390-dasd.xml;
-&module-partman.xml;
-&module-autopartkit.xml;
-&module-partitioner.xml;
-&module-partconf.xml;
-&module-mdcfg.xml;
-&module-partman-lvm.xml;
-&module-partman-crypto.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-install-base">
-  <title>Instalace základního systému</title>
-<para>
-
-Přestože je tato část nejméně problematická, zabere dosti času,
-protože musí stáhnout, ověřit a rozbalit celý základní systém. Pokud
-máte pomalý počítač a/nebo síťové připojení, může to chvíli trvat.
-
-</para>
-
-&module-base-installer.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-install-software">
-  <title>Instalace dodatečného softwaru</title>
-<para>
-
-V tento okamžik máte sice použitelný, nicméně poněkud
-omezený systém. Většina uživatelů si bude chtít do systému doinstalovat
-další software a upravit tak systém svým potřebám, s čímž vám instalátor
-ochotně pomůže. Jestliže máte pomalejší počítač nebo síťové připojení,
-může tento krok trvat ještě déle než instalace základního systému.
-
-</para>
-
-&module-apt-setup.xml;
-&module-pkgsel.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-make-bootable">
-  <title>Nastavení zavádění systému</title>
-<para condition="supports-nfsroot">
-
-Pokud instalujete bezdiskovou stanici, zavádění systému z lokálního
-disku evidentně nebude nejsmysluplnější volba - tento krok přeskočte.
-<phrase arch="sparc"> Možná budete chtít nastavit OpenBoot tak, aby
-implicitně zaváděl systém ze sítě, viz <xref
-linkend="boot-dev-select-sun"/>.</phrase>
-
-<!--
-</para><para>
-
-Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako
-černá magie. Tento dokument se ani nesnaží pokrýt všechny možné
-zavaděče, které se liší na jednotlivých architekturách a dokonce i na
-jejich podarchitekturách. Měli byste si dobře prostudovat dokumentaci
-vašeho zavaděče a pamatujete: třikrát měř a jednou řež.
--->
-
-</para>
-
-&module-os-prober.xml;
-&module-hppa-palo-installer.xml;
-&module-x86-grub-installer.xml;
-&module-x86-lilo-installer.xml;
-&module-ia64-elilo-installer.xml;
-&module-mipsel-colo-installer.xml;
-&module-powerpc-yaboot-installer.xml;
-&module-powerpc-quik-installer.xml;
-&module-powerpc-grub-installer.xml;
-&module-s390-zipl-installer.xml;
-&module-sparc-silo-installer.xml;
-&module-arm-flash-kernel-installer.xml;
-&module-nobootloader.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-finish">
-  <title>Dokončení instalace</title>
-<para>
-
-Toto jsou poslední drobnosti, které je třeba vykonat před zavedením
-nového systému. Většina práce spočívá v uklizení po &d-i;u.
-
-</para>
-
-&module-clock-setup-finish.xml;
-&module-finish-install.xml;
-  </sect2>
-
-  <sect2 id="di-miscellaneous">
-  <title>Řešení problémů</title>
-<para>
-
-Následující komponenty se obvykle do instalačního procesu nezapojují,
-ale tiše čekají v pozadí, aby vám pomohly v případě, že se něco
-pokazí.
-
-</para>
-
-&module-save-logs.xml;
-&module-cdrom-checker.xml;
-&module-shell.xml;
-  </sect2>
-&module-network-console.xml;
- </sect1>
diff --git a/cs/using-d-i/loading-firmware.xml b/cs/using-d-i/loading-firmware.xml
deleted file mode 100644
index b0bc98ea5..000000000
--- a/cs/using-d-i/loading-firmware.xml
+++ /dev/null
@@ -1,125 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68421 -->
-
- <sect1 id="loading-firmware" arch="not-s390">
- <title>Nahrání chybějícího firmwaru</title>
-<para>
-
-Jak je zmíněno v <xref linkend="hardware-firmware"/>, některá zařízení
-vyžadují pro svou práci kromě ovladače zařízení také firmware. Ve
-většině případů znamená chybějící firmware nefunkční zařízení.
-Existují však výjimky, kdy zařízení bez firmwaru funguje alespoň v
-základním režimu a firmware je potřeba až pro povolení speciálních
-vlastností.
-
-</para><para>
-
-Pokud ovladač zařízení vyžaduje firmware, který není k dispozici,
-&d-i; nabídne jeho nahrání z výměnných médií. Budete-li souhlasit,
-&d-i; prozkoumá dostupná zařízení, na kterých hledá buď samotné
-soubory s firmwarem, nebo balíky obsahující firmware. Je-li firmware
-nalezen, nakopíruje se do <filename>/lib/firmware</filename> a
-příslušný modul je znovu zaveden.
-
-</para><note><para>
-
-To, která zařízení jsou prohledána a které souborové systémy
-prozkoumány, závisí na architektuře, typu instalačních médií a fáze
-instalace. Obzvláště v počátcích instalace budete mít největší šanci
-na úspěch s disketou nebo USB klíčenkou formátovanou souborovým
-systémem FAT. <phrase arch="x86">Na architekturách i386 a amd64 je
-možné zavést firmware také z MMC nebo SD karty.</phrase>
-
-</para></note><para>
-
-Pokud víte, že zařízení není pro instalaci potřeba, nebo pokud
-zařízení funguje i bez firmwaru, můžete zavedení firmwaru přeskočit.
-
-</para><para>
-
-&d-i; se ptá pouze na firmware vyžadovaný jadernými moduly používanými
-během instalace. Například jedním z ovladačů, které &d-i; během
-instalace nepoužívá, je modul radeon pro grafické karty AMD/ATI. To
-znamená, že se pro některý hardware nenahraje firmware a takový
-hardware pak nemusí být využíván naplno. Pokud máte podezření, že to
-je váš případ, zkontrolujte si v nově zavedeném systému výstup příkazu
-<command>dmesg</command> a hledejte řádky obsahující slovo
-<quote>firmware</quote>.
-
-</para>
-
-  <sect2><title>Příprava média</title>
-<para>
-
-Oficiální obrazy CD neobsahují nesvobodný firmware. Nejčastější způsob
-zavedení takového firmwaru je z nějakého výměnného média, jako je USB
-klíčenka. (Alternativně můžete použít neoficiální obrazy CD z <ulink
-url="&url-firmware-cds;"/>, které obsahují některý nesvobodný firmware
-přímo v sobě.)
-
-Při přípravě USB klíčenky (nebo jiného média jako třeba diskové
-oblasti nebo diskety) se soubory s firmwarem musí nacházet buď v kořenovém
-adresáři, nebo v adresáři <filename>/firmware</filename>. Doporučený
-souborový systém je FAT, protože je podporovaný hned v úvodní části
-instalace.
-
-</para><para>
-
-Archivy obsahující nejnovější balíky pro nejběžnější firmware jsou
-dostupné z:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-<ulink url="&url-firmware-tarballs;"/>
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-Stačí stáhnout archiv pro příslušné vydání a rozbalit jej na médium.
-
-</para><para>
-
-Jestliže se požadovaný firmware v archivu nenachází, můžete se zkusit
-podívat do sekce non-free. Následující přehled by měl obsahovat
-většinu dostupných balíků s firmwarem (nemusí být úplný):
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-<ulink url="&url-firmware-packages;"/>
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Na médium je také možné zkopírovat jednotlivé soubory s firmwarem
-(tzn. ne balíky). Takovéto soubory můžete obvykle získat z již
-instalovaného systému, nebo od dodavatele hardwaru.
-
-</para>
-  </sect2>
-
-  <sect2><title>Firmware a instalovaný systém</title>
-<para>
-
-Všechny firmwary, které se zavedou během instalace, se automaticky
-nakopírují do instalovaného systému. To by mělo zajistit, že zařízení
-vyžadující firmware budou fungovat i po restartu do nového systému.
-Stále zde však existuje drobné riziko v případě, kdy nainstalovaný
-systém používá jinou verzi jádra, než instalační systém. V takovém
-případě je možné, že se firmware nepodaří zavést kvůli rozdílné verzi.
-
-</para><para>
-
-Pokud byl firmware nainstalován z balíku s firmwarem, &d-i; do
-instalovaného systému nainstaluje i tento balík a automaticky přidá do
-konfiguračního souboru <filename>sources.list</filename> sekci non-free.
-Výhodou je to, že se firmware bude aktualizovat automaticky.
-
-</para><para>
-
-Jestliže jste při instalaci přeskočili možnost nahrání firmwaru,
-nebude dané zařízení nejspíš fungovat ani v nainstalovaném systému.
-Pro jeho zprovoznění budete muset doinstalovat firmware ručně.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/anna.xml b/cs/using-d-i/modules/anna.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/anna.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/apt-setup.xml b/cs/using-d-i/modules/apt-setup.xml
deleted file mode 100644
index 2cedc37ed..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/apt-setup.xml
+++ /dev/null
@@ -1,214 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70188 -->
-
-   <sect3 id="apt-setup">
-   <title>Nastavení apt</title>
-
-<para>
-
-Uživatelé obvykle instalují balíky programem <command>apt</command>
-z balíku <classname>apt</classname>, případně některou nadstavbou
-typu <command>aptitude</command>
-nebo <command>synaptic</command><footnote><para>
-
-Ve skutečnosti balíky instaluje program na nižší úrovni:
-<command>dpkg</command>.  <command>dpkg</command> je podle potřeby
-volán z nástroje <command>apt</command>, který se stará o získání
-potřebných balíků ze sítě, CD nebo jiného zdroje a také o vyřešení
-závislostí mezi nimi.
-
-</para></footnote>. Uživatelé si tyto nadstavby oblíbili pro jejich
-pokročilé funkce jako je hledání dle různých kritérií nebo
-interaktivní řešení závislostí.
-
-</para><para>
-
-Aby <command>aptitude</command> nebo <classname>apt</classname>
-věděli, odkud mají získávat balíky, musí se nastavit. S tím pomůže
-komponenta <command>apt-setup</command>, která výsledky svého snažení
-zapíše do souboru <filename>/etc/apt/sources.list</filename> a který
-můžete po instalaci prozkoumat a v případě potřeby upravit.
-
-</para><para>
-
-Instalujete-li s výchozí prioritou otázek, instalátor nastaví většinu
-věcí automaticky na základě typu instalace (síťová, CD/DVD) a dříve
-zodpovězených otázek. Jestliže jste například zavedli instalaci ze
-sítě, zvolili jako výchozí jazyk češtinu a neměnili nastavení zrcadla,
-použije se pravděpodobně síťový zdroj
-<ulink url="http://ftp.cz.debian.org">ftp.cz.debian.org</ulink>. Ve
-většině případů se automaticky přidá zrcadlo s bezpečnostními
-aktualizacemi a v případě stabilní verze distribuce také archiv
-služby <quote>stable-updates</quote>, která poskytuje novější verze rychle
-se měnících balíků, jako jsou vzory a pravidla pro antivirové a
-antispamové programy.
-
-</para><para>
-
-Při instalaci s nižší prioritou otázek (např. v expertním režimu)
-můžete rozhodovat o více nastaveních. Můžete si sami vybrat, zda
-budete používat bezpečnostní aktualizace a službu stable-updates a také zda
-chcete mít přístupné balíky ze sekcí <quote>contrib</quote>
-a <quote>non-free</quote>.
-
-</para>
-
-    <sect4 id="apt-setup-cdset">
-    <title>Instalace z více CD/DVD</title>
-
-<para>
-
-Instalujete-li z CD nebo DVD, které je součástí celé sady, instalátor
-se zeptá, zda chcete prozkoumat dodatečná CD/DVD. Pokud taková média
-máte, doporučujeme souhlasit, protože pak můžete jednoduše instalovat
-balíky na nich uložené.
-
-</para><para>
-
-Nemáte-li další média, nic se neděje &mdash; jejich použití není
-nutné. Nepoužijete-li ani síťové zrcadlo (další kapitola), znamená to
-pouze, že se nemusí nainstalovat všechny balíky z úloh, které si
-vyberete v příštím kroku.
-
-</para><note><para>
-
-Balíky jsou na médiích uloženy podle popularity, což znamená, že pro
-nejběžnější instalace postačí pouze několik prvních CD. Balíky z
-posledního CD využije jen velmi málo uživatelů.
-
-</para><para>
-
-To také znamená, že zakoupení nebo stažení a vypálení celé sady CD je
-jen plýtvání, protože většinu médií stejně nevyužijete. Ve většině
-případů je rozumné stáhnout nejvýše prvních 8 CD (často postačí první
-3) a případné další balíky instalovat z Internetu. Pro DVD platí něco
-podobného &mdash; jedno nebo dvě DVD pokryjí většinu potřeb.
-
-</para></note><para>
-
-Pořadí, ve kterém necháte média prozkoumat, nehraje žádnou roli. Je
-ovšem vhodné nechat prozkoumat média pouze ze stejné sady, protože tak
-předejdete potenciálním problémům se závislostmi balíků.
-
-</para>
-    </sect4>
-
-    <sect4 id="apt-setup-mirror">
-    <title>Používání síťového zrcadla</title>
-
-<para>
-
-Jednou z otázek, která se zobrazí téměř ve všech případech, je použití
-síťového zrcadla. Většinou stačí použít výchozí možnost, ale existuje
-několik výjimek.
-
-</para><para>
-
-Pokud <emphasis>neinstalujete</emphasis> z velkého CD nebo DVD,
-případně z obrazu velkého CD/DVD, měli byste použití síťového zrcadla
-povolit, protože jinak skončíte pouze s minimálním systémem. Máte-li
-pomalé internetové připojení je lepší v dalším kroku instalace
-<emphasis>nevybírat</emphasis> úlohu <literal>Desktopové
-prostředí</literal>.
-
-</para><para>
-
-Instalujete-li z jediného velkého CD nebo obrazu CD (ne DVD), není
-použití síťového zrcadla nutné, ale rozhodně je doporučované, protože
-CD obsahuje jen omezené množství balíků. Máte-li pomalé internetové
-připojení, je lepší zde síťové zrcadlo <emphasis>nevybírat</emphasis>
-a dokončit instalaci jenom s tím, co je na prvním CD. Další balíky pak
-můžete doinstalovat po skončení instalace ze svého nového systému.
-
-</para><para>
-
-Jestliže instalujete z DVD, nebo k instalaci používáte obraz DVD, je
-potřeba síťového zrcadla mnohem menší, protože všechny balíky potřebné
-pro základní instalaci by se měly nacházet na DVD. To stejné platí
-v případě, že použijete sadu několika CD.
-
-</para><para>
-
-Jednou z výhod použití síťového zrcadla je, že pokud od vytvoření
-médií vyšla nová minoritní verze &debian;u, automaticky získáte
-aktualizované balíky z novějších vydání (r1, r2, r3, &hellip;).
-Můžete tak prodloužit životnost médií bez obav o bezpečnost nebo
-stabilitu systému.
-
-</para><para>
-
-Stručně: s výjimkou pomalého internetového připojení je použití
-síťového zrcadla dobrý nápad. Bude-li stejná verze balíku k dispozici
-na síti i na CD/DVD, instalátor vždy použije balík z CD/DVD. Množství
-stažených dat závisí na:
-
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-
-úlohách vybraných v dalším kroku
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-balících, které jsou k dispozici na CD/DVD
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-zda se na síťových zrcadlech vyskytují novější verze balíků, než jsou
-na CD/DVD (opravy závažných chyb, bezpečnostní aktualizace)
-
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-</para><para>
-
-Poslední bod znamená, že i když použití zrcadla zakážete, je možné, že
-se z Internetu stáhnou balíky, ve kterých byla nalezena bezpečnostní
-chyba, nebo pro které existuje novější verze na službě
-<quote>stable-updates</quote> (za předpokladu, že jste použití těchto služeb
-také nezakázali).
-
-</para>
-    </sect4>
-
-    <sect4 id="apt-setup-mirror-selection">
-    <title>Výběr síťového zrcadla</title>
-<para>
-
-Jestliže jste během instalace zvolili použití síťového zrcadla, bude
-vám nabídnut seznam geograficky blízkých (a tedy doufejme rychlých)
-zrcadel. Není v tom žádná magie, použijí se zrcadla ze země, kterou
-jste zvolili na počátku instalace.
-
-</para><para>
-
-Pokud se váš počítač nachází na síti, na které se používá
-<emphasis>pouze</emphasis> protokol IPv6, nemusí výchozí nabídnuté
-zrcadlo fungovat. Všechna zrcadla jsou totiž dostupná přes IPv4, ale
-pouze některá přes IPv6. Jelikož se situace mění každým okamžikem,
-není tato informace dostupná přímo v instalačním systému. Jestliže
-výchozí nabídnuté zrcadlo IPv6 nepodporuje, zkuste nějaké jiné,
-případně zvolte možnost <quote>zadat informace ručně</quote> a jako
-název zrcadla zadejte <userinput>ftp.ipv6.debian.org</userinput>.
-Nebude to asi nejrychlejší, ale bude to fungovat.
-
-</para><para>
-
-Další možností, zatím ne zcela oficiální, je při ručním zadávání
-zrcadla zadat <userinput>httpredir.debian.org</userinput>. Nejedná se
-o fyzické zrcadlo, ale o službu, která vás automaticky přesměruje na
-topologicky nejbližší zrcadlo. Služba bere v úvahu i protokol, kterým
-k ní přistupujete, takže v případě IPv6 by vás měla přesměrovat na
-blízké zrcadlo podporující právě protokol IPv6.
-
-</para><para>
-
-Při ručním zadávání zrcadla je možné kromě jména počítače použít i IP
-adresu a volitelně i číslo portu. Při zadávání IPv6 adresy je nutné ji
-obklopit hranatými závorkami, např. takto:
-<quote>[2001:db8::1]</quote>.
-
-</para>
-    </sect4>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/arm/flash-kernel-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/arm/flash-kernel-installer.xml
deleted file mode 100644
index 6b4dbe569..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/arm/flash-kernel-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,34 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69778 -->
-
-  <sect3 arch="arm">
-  <title>Nastavit systém jako zaveditelný pomocí flash-kernel</title>
-<para>
-
-Jelikož na ARM platformě neexistuje jednotné rozhraní k firmwaru, liší
-se konkrétní kroky pro nastavení zavádění systému zařízení od
-zařízení. &debian; používá nástroj <command>flash-kernel</command>,
-který obsahuje databázi zařízení a seznam kroků, které je třeba na
-konkrétním zařízení vykonat, aby se z něj dal zavádět systém. Pokud
-flash-kernel zjistí, že je dané zařízení podporováno, automaticky na
-něm příslušné kroky provede.
-
-</para><para>
-
-Na zařízeních, které zavádí z interní NOR- nebo NAND- flash paměti,
-zapíše flash-kernel jádro a ramdisk do této interní paměti. Tento
-způsob je běžný obzvláště u starších zařízení armel. Většina těchto
-zařízení neumožňuje uchovávat v interní paměti více jader a ramdisků,
-což znamená, že spuštění flash-kernel obvykle přepíše předchozí obsah
-flash paměti!
-
-</para><para>
-
-Systémy ARM, které používají jako systémový firmware U-Boot, zavádí
-jádro a ramdisk z externího média, jako jsou MMC/SD karty, zařízení
-USB mass storage nebo pevné disky IDE/SATA. V těchto případech
-vygeneruje flash-kernel příslušný zaváděcí skript, který umožní
-automatické zavádění bez zásahu uživatele.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml b/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/autopartkit.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml
deleted file mode 100644
index 7b4c73071..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/base-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,41 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64743 -->
-
-<para>
-
-Během instalace základního systému jsou hlášky o rozbalování
-a nastavování balíků přesměrovány na třetí virtuální konzoli
-<userinput>tty4</userinput>. Můžete se na ni přepnout klávesami
-<keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap> <keycap>F4</keycap> </keycombo>,
-zpět se dostanete kombinací <keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap>
-<keycap>F1</keycap> </keycombo>.
-
-</para><para>
-
-Tyto jsou hlášky jsou také uloženy do souboru
-<filename>/var/log/syslog</filename>, což se může hodit v případě, že
-instalujete systém přes sériovou konzoli,
-
-</para><para>
-
-Během instalace se nainstaluje i jádro &arch-kernel;. Při standardní
-prioritě vám &d-i; vybere jádro, které nejvíce odpovídá vašemu
-hardwaru. Při nižších prioritách si budete moci sami vybrat
-ze seznamu dostupných jader.
-
-</para><para>
-
-Při instalaci balíků se automaticky nainstalují také balíky, které
-jsou instalovanými balíku doporučovány. Doporučené balíky nejsou pro
-funčnost zvoleného software striktně vyžadovány, nicméně nějakým
-způsobem rozšiřují jeho funkcionalitu a v očích správců balíků by se
-měly instalovat společně.
-
-</para><note><para>
-
-Z technických důvodů se balíky instalované jako součást základního
-systému instalují <emphasis>bez</emphasis> doporučených balíků.
-Pravidlo popsané výše tedy začíná platit až po instalaci základního
-systému.
-
-</para></note>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml b/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml
deleted file mode 100644
index b3b4ec5cc..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/cdrom-checker.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 14337 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml b/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/cdrom-detect.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml b/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml
deleted file mode 100644
index 94e99013c..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/choose-mirror.xml
+++ /dev/null
@@ -1,66 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69761 -->
-
-  <sect3 id="choose-mirror">
-  <title>Výběr síťového zrcadla</title>
-<para>
-
-Tato komponenta se spustí pouze v případě, že instalační program
-potřebuje nahrát své další komponenty nebo základní systém ze sítě.
-
-</para><para>
-
-Nejprve se zobrazí seznam zemí se zrcadly &debian;u, přičemž předvolena
-bude země, kterou jste vybrali na začátku instalace.
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Po výběru země se nabídne seznam zrcadel v dané zemi. Dobrou volbou
-bývají <quote>hlavní</quote> zrcadla, která mají tvar
-ftp.<replaceable>kód_země</replaceable>.debian.org.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Pokud nechcete použít oficiální zrcadlo, vyberte v seznamu zemí
-možnost <userinput>zadat informace ručně</userinput>. Budete dotázáni
-na jméno počítače, ze kterého se mají části &debian;u stáhnout.
-
-</para><para>
-
-Zajímavou volbou může být zrcadlo
-<userinput>httpredir.debian.org</userinput>, což je ve skutečnosti jen
-alias na jedno z oficiálních zrcadel, které by vám zrovna mělo být
-nejblíže.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<!-- Nekde se to jeste pta na adresar a distribuci, ale kde? -->
-
-Další otázka se bude ptát na nastavení proxy serveru. Proxy server
-slouží jako prostředník mezi vámi a Internetem &mdash; místo abyste se
-obrátili přímo na server v Internetu, komunikujete se svým proxy
-serverem. Proxy server předává vaše dotazy cílovému serveru
-v Internetu, vyzvedne od něj odpověď a tu pak předá vašemu počítači.
-Většina domácích uživatelů zde nemusí nastavovat nic, proxy server se
-obvykle vyskytuje jako součást firewallu pro větší nebo podnikové
-sítě.
-
-</para><para>
-
-Na závěr se zvolené zrcadlo otestuje a automaticky se z něj stáhnou
-potřebné balíky. Pokud se vyskytne problém (server není dostupný,
-neobsahuje zvolenou verzi &debian;u, apod.), můžete si ze seznamu vybrat
-jiné zrcadlo<footnote><para>
-
-Je-li zvolené zrcadlo dlouhodobě nedostupné, je možné, že již
-neexistuje, protože seznam zrcadel se vytváří před vyjitím stabilní
-verze &debian;u, což mohlo být před několika měsíci (a v některých
-případech i před několika lety).
-
-</para></footnote>, případně zkusit jiné nastavení proxy serveru.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/clock-setup-finish.xml b/cs/using-d-i/modules/clock-setup-finish.xml
deleted file mode 100644
index beee1b890..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/clock-setup-finish.xml
+++ /dev/null
@@ -1,34 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64742 -->
-
-   <sect3 arch="not-s390" id="system-clock">
-   <title>Nastavení systémových hodin</title>
-
-<para>
-
-&d-i; se může zeptat, zda jsou hardwarové hodiny počítače nastaveny na
-univerzální časové pásmo (UTC). Systém se snaží odpověď odhadnout
-například podle nalezených operačních systémů. Při expertní instalaci
-se otázka zobrazí vždy.
-
-<phrase arch="powerpc">
-
-Hardwarové hodiny v Macintoshích jsou standardně nastaveny na místní
-čas. Jestliže budete mít duální zavádění, tak možnost UTC zamítněte.
-
-</phrase><phrase arch="any-x86">
-
-Jestli budou na počítači i Windows nebo DOS, možnost hardwarových
-hodin v UTC zamítněte, protože zmíněné systémy s touto možností
-pracovat neumí.
-
-</phrase>
-
-</para><para>
-
-V tento okamžik se &d-i; pokusí uložit aktuální čas do hardwarových
-hodin počítače. V závislosti na předchozí odpovědi bude čas uložen buď
-v UTC nebo v místním čase.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/clock-setup.xml b/cs/using-d-i/modules/clock-setup.xml
deleted file mode 100644
index 80fe56552..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/clock-setup.xml
+++ /dev/null
@@ -1,23 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70788 -->
-
-   <sect3 id="clock-setup">
-   <title>Nastavení hodin a časového pásma</title>
-
-<para>
-
-Instalační systém se nejprve pokusí získat přesný čas z některého
-časového serveru na Internetu (protokolem <firstterm>NTP</firstterm>).
-Pokud se to nepovede, bude &d-i; předpokládat, že čas získaný ze
-systémových hodin při zavádění instalace je správný. Během instalace
-není možné nastavit čas ručně.
-
-</para><para arch="s390">
-
-Instalace na platformě &arch-title; systémové hodiny nenastavuje.
-
-</para>
-
-&module-tzsetup.xml;
-
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml b/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/ddetect.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/finish-install.xml b/cs/using-d-i/modules/finish-install.xml
deleted file mode 100644
index 426427c28..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/finish-install.xml
+++ /dev/null
@@ -1,21 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-   <sect3 id="finish-install">
-   <title>Dokončení instalace a restart do nového systému</title>
-
-<para arch="not-s390">
-
-Toto je poslední krok &d-i;u. Budete vyzváni k odstranění zaváděcích
-médií (CD, disketa, apod.), která jste použili pro zavedení
-instalačního systému. &d-i; provede poslední úklidové práce
-a restartuje počítač do vašeho nového systému.
-
-</para><para arch="s390">
-
-Po závěrečné výzvě se systém zastaví, protože restartování není na
-&arch-title; podporováno. Poté musíte zavést (IPL) &debian-gnu; z DASD,
-které jste na začátku instalace vybrali pro kořenový systém.
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml
deleted file mode 100644
index 1bf2d34fa..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/hppa/palo-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,18 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 14602 -->
-
-  <sect3 arch="hppa">
-  <title>Instalovat <command>palo</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Zavaděč na PA-RISC se nazývá <quote>palo</quote>.
-<command>PALO</command> se používá a konfiguruje podobně jako
-<command>LILO</command>. Protože <command>PALO</command> umí číst
-linuxové oblasti, může zavést libovolné jádro ze zaváděcí oblasti.
-
-</para><para condition="FIXME">
-
-hppa FIXME ( need more info )
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml
deleted file mode 100644
index cad4a4eb2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/ia64/elilo-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,116 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 65000 -->
-
-  <sect3 arch="ia64">
-  <title>Instalovat zavaděč <command>ELILO</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá
-<quote>elilo</quote>. Elilo se velmi podobá svému vzoru na
-architektuře i386 - zavaděči <quote>lilo</quote>. Jediný podstatný
-rozdíl spočívá v tom, že místo zápisu do zaváděcího sektoru se
-zkopírují potřebné soubory na samostatnou oblast typu FAT a upraví se
-menu ve firmwaru zavaděče EFI, aby ukazovalo na soubory v EFI oblasti.
-<command>elilo</command> se skládá ze dvou částí.  Příkaz
-<filename>/usr/sbin/elilo</filename> spravuje oblast a kopíruje do ní
-soubory, zatímco program <filename>elilo.efi</filename> (ležící na
-této oblasti) provádí samotné zavádění linuxového jádra.
-
-</para><para>
-
-Nastavení a instalace elila se provádí jako poslední krok instalace
-základního systému. &d-i; vám nabídne seznam potenciálních oblastí,
-které se hodí pro použití jako zaváděcí EFI oblast. Vyberte oblast,
-kterou jste nastavili dříve v instalaci. Obvykle to bude oblast na
-stejném disku, kde leží <emphasis>kořenová</emphasis> oblast.
-
-</para>
-
-<warning><title>Výběr správné oblasti</title>
-<para>
-
-Kritéria pro výběr EFI oblasti jsou jednoduchá: oblast formátovaná
-systémem FAT s nastaveným příznakem zavádění. &d-i; může zobrazit
-několik vyhovujících oblastí, včetně těch, které patří jinému
-operačnímu systému.  Mějte na paměti, že <command>elilo</command> může
-během instalace oblast zformátovat a smazat tak z ní všechna data!
-
-</para></warning>
-  </sect3>
-
-  <sect3 arch="ia64">
-  <title>Obsah EFI oblasti</title>
-<para>
-
-Elilo uchovává své soubory na EFI oblasti v adresáři
-<filename>efi/debian</filename>. Tato oblast nemusí být v běžícím
-systému připojena, protože se používá pouze pro zavádění a zavaděč ji
-čte přímo. Pokud na oblasti leží jiné, než zde popsané soubory, ničemu
-to nevadí. Zavaděč se na tento adresář odkazuje jako na
-<filename>fs<replaceable>n</replaceable>:\efi\debian</filename>.
-
-</para>
-
-<variablelist>
-
-<varlistentry>
-<term><filename>elilo.conf</filename></term>
-<listitem><para>
-
-Je konfigurační soubor, který je čten při startu zavaděče. Je to
-vlastně kopie souboru <filename>/etc/elilo.conf</filename>, ve které
-jsou přepsány cesty k souborům tak, aby ukazovaly na EFI oblast.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term><filename>elilo.efi</filename></term>
-<listitem><para>
-
-Je samotný zavaděč, který EFI spustí při startu počítače. (Toto je ta
-magie schovaná za položkou <guimenuitem>&debian; GNU/Linux</guimenuitem>
-v menu EFI zavaděče.)
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term><filename>initrd.img</filename></term>
-<listitem><para>
-
-Toto je počáteční kořenový souborový systém, který se používá při
-zavádění jádra. Jedná se o kopii souboru zmiňovaného
-v <filename>/etc/elilo.conf</filename>.  Ve standardním &debian;u by to
-byl soubor v adresáři <filename>/boot</filename>, na který by ukazoval
-symbolický odkaz <filename>/initrd.img</filename>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term><filename>readme.txt</filename></term>
-<listitem><para>
-
-Malý textový soubor, který vás varuje, že obsah adresáře je spravován
-<command>elilem</command> a že všechny změny budou při příštím
-spuštění <filename>/usr/sbin/elilo</filename> ztraceny.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term><filename>vmlinuz</filename></term>
-<listitem><para>
-
-Toto je samotné komprimované jádro. Opět se jedná o kopii souboru
-odkazovaného v <filename>/etc/elilo.conf</filename>.  Ve standardním
-&debian;u by to byl soubor v adresáři <filename>/boot</filename>, na
-který by ukazoval symbolický odkaz <filename>/vmlinuz</filename>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-</variablelist>
-
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml b/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml
deleted file mode 100644
index 5d9d1267b..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/iso-scan.xml
+++ /dev/null
@@ -1,47 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-  <sect3 id="iso-scan">
-  <title>Hledání instalačního ISO obrazu</title>
-<para>
-
-Při instalaci metodou <emphasis>hd-media</emphasis> nastane okamžik,
-kdy budete muset instalační program navést k ISO obrazu instalačního
-systému &debian;u, na kterém se nachází zbytek instalačních
-souborů. Abyste obraz nemuseli hledat ručně, pomůže vám s tímto úkolem
-komponenta <command>iso-scan</command>.
-
-</para><para>
-
-<command>iso-scan</command> nejprve připojí všechna bloková zařízení
-(např. diskové oblasti), na kterých se nachází známý souborový systém
-a poté na nich hledá soubory končící příponou
-<filename>.iso</filename> (resp. <filename>.ISO</filename>). Po
-nalezení každého iso obrazu si <command>iso-scan</command> zkontroluje
-jeho obsah a zjistí, zda se jedná o planý obraz instalačního CD. Pokud
-ano, máme vyhráno a instalace může pokračovat. V opačném případě se
-hledá další obraz.  Pokud toto hledání neuspěje, ještě není vše
-ztraceno. První pokus totiž kvůli rychlosti prohledává pouze kořenový
-adresář a první úroveň jeho podadresářů. Tzn. nalezne
-<filename>/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>,
-<filename>/data/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>, ale
-ne
-<filename>/data/tmp/<replaceable>cokoliv</replaceable>.iso</filename>.
-
-</para><para>
-
-Selhalo-li tedy první hledání, <command>iso-scan</command> se zeptá,
-zda chcete spustit důkladnější proces. Tento druhý pokus se nedívá
-pouze do nejvyšších adresářů, ale opravdu prohledá celý disk.
-
-</para><para>
-
-Pokud <command>iso-scan</command> neuspěje ani na druhý pokus, vraťte
-se zpět do původního operačního systému a zkontrolujte, zda má soubor
-správnou příponu (končící na <filename>.iso</filename>), zda je umístěn
-na souborovém systému, který umí &d-i; rozpoznat a zda není iso obraz
-poškozený (zkontrolujte kontrolní součet). Zkušenější unixoví
-uživatelé mohou vše provést bez restartu počítače na druhé konzoli.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml b/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml
deleted file mode 100644
index 41f05262c..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/kbd-chooser.xml
+++ /dev/null
@@ -1,21 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68143 -->
-
-   <sect3 id="kbd-chooser">
-   <title>Výběr klávesnice</title>
-<para>
-
-Klávesnice bývají obvykle přizpůsobeny znakům používaným v daném jazyce.
-Vyberte klávesnici, která odpovídá vašemu národnímu rozložení, nebo je
-alespoň velmi podobná. Po skončení instalace si můžete vybrat vhodné
-klávesové rozložení z mnohem většího spektra (jako uživatel root
-spusťte příkaz <command>dpkg-reconfigure keyboard-configuration</command>).
-
-</para><para>
-
-Šipkami přesuňte kurzor na vybrané klávesové rozložení a stiskněte
-&enterkey;. (Šipky by měly být na všech klávesnicích na stejném
-místě, takže jsou nezávislé na zvoleném rozložení.)
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml b/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml
deleted file mode 100644
index 5f1fab985..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/localechooser.xml
+++ /dev/null
@@ -1,96 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-  <sect3 id="localechooser">
-  <title>Výběr místního prostředí</title>
-<para>
-
-První uživateli viditelný krok instalace slouží k výběru národního
-prostředí, které se použije jak během instalace, tak později v novém
-systému. Nastavení se skládá z výběru jazyka, geografického umístění
-a tzv. <firstterm>locales</firstterm>.
-
-</para><para>
-
-Nejprve se tedy zobrazí seznam dostupných jazyků, ze kterého si
-vyberete jazyk, ve kterém má instalace probíhat<footnote><para>
-
-Ve výjimečných případech se může stát, že ve vybraném jazyce nebudou
-některé texty instalace přeloženy &mdash; pak se zobrazí anglicky.
-
-</para></footnote>. Jednotlivé položky v seznamu se skládají
-z anglického názvu (vlevo) a lokálního názvu v daném jazyce
-(napravo). Pro češtinu vypadá záznam nějak takto:
-
-<screen>
-Czech       -      Čeština
-</screen>
-
-Některé jazyky mají k dispozici více variant (např. portugalská
-a brazilská portugalština). Seznam je seřazen abecedně podle levého
-sloupce (anglických názvů). Drobnou výjimkou z řazení je položka
-<quote>C</quote> na počátku seznamu.
-
-</para><note><para>
-
-Vyberete-li ze seznamu položku <quote>C</quote>, bude instalace
-pokračovat v angličtině a instalovaný systém nebude mít podporu pro
-národní prostředí, protože se nenainstaluje balík
-<classname>locales</classname>. Tato volba může být zajímavá pro
-některé správce, kteří tvrdí, že lokalizace nemá na serveru co dělat.
-
-</para></note><para>
-
-Zvolíte-li jazyk, který je veden jako oficiální v několika
-zemích<footnote><para>
-
-Technicky řečeno: pokud k jazyku existuje více locales s různými kódy
-zemí.
-
-</para></footnote>, budete v další otázce dotázáni na výběr konkrétní
-země. Pokud vám nabídnutý seznam zemí nebude vyhovovat, můžete zvolit
-položku <guimenuitem>Jiná</guimenuitem>, což vám nabídne seznam
-kontinentů. Po výběru kontinentu se zobrazí seznam zemí, které se na
-něm nachází.
-
-</para><para>
-
-Jestliže je s jazykem svázána pouze jediná země, bude automaticky
-předvybrána, ale nic vám nebrání si výše popsaným způsobem zvolit
-zemi, ve které se právě nacházíte, nebo ve které skutečně žijete.
-
-</para><para>
-
-Proč je výběr geografického umístění tak důležitý? Protože se tato
-odpověď použije později v instalaci pro výběr výchozího časového pásma
-a také pro výběr vhodného síťového zrcadla s archivem &debian;u, které
-by mělo ležet co nejblíže. Správné nastavení země může hrát i drobnou
-roli při výběru klávesnice.
-
-</para><para>
-
-Na základě zvolené kombinace jazyka a umístění se vytvoří výchozí místní
-prostředí (<firstterm>locale</firstterm>). Pokud pro takové prostředí
-neexistuje definiční soubor, zobrazí se nabídka všech dostupných
-prostředí pro daný jazyk a budete vyzváni k výběru jednoho z nich.
-
-</para><para>
-
-Všechna prostředí automaticky používají jako výchozí kódování
-<firstterm>UTF-8</firstterm>.
-
-</para><para>
-
-Instalujete-li s nízkou prioritou otázek, bude vám nabídnuta možnost
-výběru dodatečných prostředí (nezávislých na předchozí volbě jazyka a
-umístění) a také možnost instalace zastaralých prostředí<footnote><para>
-
-Zastaralá prostředí jsou taková, která nepoužívají UTF-8, ale starší
-standardy kódování, jako ISO&nbsp;8859-2 (používaný ve střední Evropě)
-nebo EUC-JP (používaný v Japonsku).
-
-</para></footnote>. Jestliže vyberete více prostředí, budete ještě
-dotázáni, které z nich se má použít jako výchozí.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml b/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml
deleted file mode 100644
index 09bb18ff0..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/lowmem.xml
+++ /dev/null
@@ -1,62 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64829 -->
-
-  <sect3 id="lowmem">
-  <title>Kontrola dostupné paměti / nízkopaměťový režim</title>
-<para>
-
-Jednou z prvních věcí, které &d-i; zkontroluje, je velikost operační
-paměti. Pokud má váš systém málo paměti, tak se tato komponenta pokusí
-provést změny v instalačním procesu tak, aby byla instalace možná i na
-tomto počítači.
-
-</para><para>
-
-Prvním krokem ke snížení paměťové náročnosti je vyhození všech
-překladů, což znamená že instalace bude probíhat pouze v
-angličtině. Samozřejmě, že po dokončení instalace si můžete systém
-lokalizovat dle potřeb (viz <ulink
-url="http://www.debian.cz/users/localization.php">Lokalizace
-Debianu</ulink>).
-
-</para><para>
-
-Pokud to nestačí, instalace přejde na dietu, při které nahraje pouze
-ty komponenty, které jsou nezbytné pro dokončení základní
-instalace. Tím se o něco sníží funkčnost systému. Sice budete mít
-možnost nahrát dodatečné komponenty ručně, ale mějte na paměti, že
-každá komponenta znamená další paměť a proto se může stát, že
-instalace selže.
-
-</para><para>
-
-Když instalace probíhá v nízkopaměťovém režimu, je doporučeno vytvořit
-odkládací oblast o velikosti nejméně (64&ndash;128 MB). Odkládací
-oblast se použije jako virtuální paměť a tedy zvýší množství dostupné
-paměti. Instalační systém se pokusí aktivovat odkládací oblast co
-nejdříve. Intenzivní využívání odkládací oblasti výrazně zvýší
-diskovou aktivitu a sníží výkon celého systému.
-
-</para><para>
-
-I přes tato opatření je možné, že instalace zamrzne, nebo že jádro
-odstřelí některé procesy, protože systému dojde paměť (v syslogu a na
-4. konzoli by se to mělo projevit hláškami <computeroutput>Out of
-memory</computeroutput>).
-
-</para><para>
-
-Například máme zprávu, že při nedostatku paměti a odkládacího prostoru
-selže vytváření velkého souborového systému typu ext3. Pokud nepomůže
-zvětšení odkládacího prostoru, můžete zkusit vytvořit souborový systém
-jako ext2 a později po instalaci oblast převést na ext3.
-
-</para><para>
-
-Důraznější nízkopaměťový režim lze vynutit i v případech, kdy by podle
-dostupné paměti měla fungovat jeho mírnější varianta nebo dokonce
-i běžná instalace. Stačí použít parametr <quote>lowmem</quote>, jak
-popisuje část <xref linkend="installer-args"/>.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml b/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml
deleted file mode 100644
index 404080817..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/mdcfg.xml
+++ /dev/null
@@ -1,287 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69751 -->
-
-   <sect3 id="mdcfg">
-   <title>Nastavení vícediskových zařízení (Softwarový RAID)</title>
-<para>
-
-Jestliže máte ve svém počítači více než jeden pevný
-disk<footnote><para>
-
-Ve skutečnosti můžete MD vytvořit i z oblastí ležících na jednom
-fyzickém disku, ale nezískáte tím žádnou popisovanou výhodu.
-
-</para></footnote>, můžete využít této skutečnosti nastavit disky pro
-větší výkon a/nebo pro větší bezpečnost dat. Výsledek se nazývá
-<firstterm>Vícediskové zařízení - MD</firstterm> (nebo podle své
-nejznámější varianty <firstterm>softwarový RAID</firstterm>).
-
-</para><para>
-
-Jednoduše řečeno je MD množina oblastí umístěných na různých
-discích. Tyto oblasti se v <command>mdcfg</command> spojí dohromady
-a vytvoří <emphasis>logické</emphasis> zařízení. Toto zařízení pak
-můžete používat jako běžnou oblast (například
-v <command>partman</command>u ji můžete zformátovat, přiřadit jí
-přípojný bod atd.).
-
-</para><para>
-
-Co vám tato operace přinese, závisí na typu vícediskového zařízení,
-které vytváříte. Momentálně jsou podporovány:
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-
-<term>RAID0</term><listitem><para>
-
-Je hlavně zaměřen na rychlost. RAID0 rozdělí všechna příchozí data na
-<firstterm>proužky</firstterm> (stripes) a ty pak rovnoměrně rozmístí
-na každý disk v poli. To může zvýšit rychlost čtení a zápisu, ovšem
-pokud jeden z disků odejde do věčných lovišť, odejdou s ním
-<emphasis>všechna data</emphasis> (část informace je stále na zdravém
-disku (discích), zbývající část <emphasis>byla</emphasis> na vadném
-disku).
-
-</para><para>
-
-Typicky se RAID0 používá pro oblast na stříhání videa.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>RAID1</term><listitem><para>
-
-Je vhodný systémy, kde je spolehlivost na prvním místě. Skládá se
-z několika (obvykle dvou) stejně velkých oblastí, kde každá oblast
-obsahuje naprosto shodná data. Prakticky to znamená tři věci. Za prvé,
-pokud jeden z disků selže, stále máte data zrcadlena na zbývajících
-discích. Za druhé, k dispozici máte pouze část celkové kapacity
-(přesněji to je velikost nejmenší oblasti v poli). Za třetí, pokud se
-vyskytne větší počet požadavků na čtení, mohou se tyto rovnoměrně
-rozdělit mezi jednotlivé disky, což může přinést zajímavé zrychlení
-u serverů, kde převažují čtecí operace na zápisovými.
-
-</para><para>
-
-Volitelně můžete mít v poli rezervní disk, který se normálně nevyužívá
-a v případě výpadku jednoho z disků okamžitě nahradí jeho místo.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>RAID5</term><listitem><para>
-
-Je rozumným kompromisem mezi rychlostí, spolehlivostí a redundancí
-dat. RAID5, podobně jako RAID0, rozdělí všechna příchozí data na
-proužky a poté je rovnoměrně rozmístí na disky v poli. Oproti RAID0 je
-zde však podstatný rozdíl v tom, že se samotná data zapisují pouze na
-<replaceable>n</replaceable> - 1 disků. Zbývající
-<replaceable>n</replaceable>. disk nezahálí, ale zapíše se na něj
-paritní informace. Paritní disk není statický (to by se pak jednalo
-o RAID4), ale pravidelně se posouvá tak, aby byly paritní informace
-rozmístěny rovnoměrně na všech discích v poli. V případě výpadku
-jednoho z disků se může chybějící informace dopočítat ze zbývajících dat
-a jejich parity. RAID5 se musí skládat z alespoň
-<emphasis>tří</emphasis> aktivních zařízení. Volitelně můžete mít
-v poli rezervní disk, který se normálně nevyužívá a v případě výpadku
-jednoho z disků okamžitě nahradí jeho místo.
-
-</para><para>
-
-Jak je vidět, RAID5 nabízí podobný stupeň spolehlivosti jako RAID1,
-ovšem dosahuje menší míry redundance dat. Čtecí operace budou stejně
-rychlé jako na RAID0, ovšem zápis bude mírně pomalejší kvůli počítání
-paritních informací.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>RAID6</term><listitem><para>
-
-Je podobný jako RAID5, ale používá pro paritní informace dva disky,
-což vede k tomu, že přežije výpadek dvou disků.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>RAID10</term><listitem><para>
-
-RAID10 kombinuje proužky (RAID0) se zrcadlením (RAID1). Vytvoří
-<replaceable>n</replaceable> kopií příchozích dat a rozmístí je po
-discích tak, že se žádná z kopií nenachází na stejném zařízení.
-Výchozí hodnota <replaceable>n</replaceable> je 2, ale v expertním
-režimu můžete zvolit jinou hodnotu. Počet použitých oblastí musí být
-nejméně <replaceable>n</replaceable>. RAID10 má pro rozmísťování kopií
-bloků několik algoritmů. Výchozí jsou <quote>blízké kopie</quote>,
-které ukládají kopie bloku na různá zařízení na stejnou pozici.
-Další možností jsou <quote>vzdálené kopie</quote>, které ukládají
-kopie bloků na různá zařízení na zcela jinou pozici. Poslední
-<quote>offsetové kopie</quote> nekopírují jednotlivé kopie, ale celé
-proužky.
-
-</para><para>
-
-RAID10 se dá použít pro dosažení spolehlivosti a redundance bez
-nutnosti počítat paritu.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-</variablelist>
-
-Kdybychom měli shrnout podstatné vlastnosti:
-
-<informaltable>
-<tgroup cols="5">
-<thead>
-<row>
-  <entry>Typ</entry>
-  <entry>Minimálně zařízení</entry>
-  <entry>Rezervní zařízení</entry>
-  <entry>Přežije výpadek disku?</entry>
-  <entry>Dostupné místo</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry>RAID0</entry>
-  <entry>2</entry>
-  <entry>ne</entry>
-  <entry>ne</entry>
-  <entry>velikost nejmenšího zařízení krát počet aktivních zařízení v in RAIDu</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>RAID1</entry>
-  <entry>2</entry>
-  <entry>volitelně</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>velikost nejmenšího zařízení v RAIDu</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>RAID5</entry>
-  <entry>3</entry>
-  <entry>volitelně</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>velikost nejmenšího zařízení krát (počet akt. zařízení v RAIDu - 1)</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>RAID6</entry>
-  <entry>4</entry>
-  <entry>volitelně</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>velikost nejmenšího zařízení krát (počet akt. zařízení v RAIDu - 2)</entry>
-</row>
-
-<row>
-  <entry>RAID10</entry>
-  <entry>2</entry>
-  <entry>volitelně</entry>
-  <entry>ano</entry>
-  <entry>součet všech oblastí děleno počet kopií (standardně dvě)</entry>
-</row>
-
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-</para><para>
-
-Chcete-li se o Softwarovém RAIDu dozvědět více, rozhodně se podívejte
-na <ulink url="&url-software-raid-howto;">Software RAID HOWTO</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Pro vytvoření vícediskového zařízení musí být oblasti, ze kterých se
-má zařízení skládat, označeny pro použití v RAIDu.  (To se provádí
-v <command>partman</command>u v menu <guimenu>Nastavení
-oblasti</guimenu>, kde byste měli nastavit položku <guimenu>Použít
-jako:</guimenu> na hodnotu <guimenuitem>fyzický svazek pro
-RAID</guimenuitem>.)
-
-</para><note><para>
-
-Při rozdělování disku počítejte s tím, že při použití RAIDu pro
-kořenový souborový systém (<filename>/</filename>) je obvykle potřeba
-vytvořit samostatnou oblast pro <filename>/boot</filename>. Většina
-zavaděčů <phrase arch="x86">(včetně lila a grubu)</phrase> podporují
-zrcadlený RAID1 (pozor, ne RAID0), takže je např. možné použít RAID5
-pro <filename>/</filename> a RAID1 pro <filename>/boot</filename>.
-
-</para></note><para>
-
-Na první obrazovce <command>mdcfg</command> jednoduše vyberte
-<guimenuitem>Vytvořit MD zařízení</guimenuitem>. Bude vám nabídnut
-seznam podporovaných typů vícediskových zařízení, ze kterého si jeden
-vyberte (např. RAID1). Co bude následovat, závisí na typu vybraného
-zařízení.
-
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-RAID0 je velmi jednoduchý &mdash; vaším jediným úkolem je vybrat
-z nabídnutého seznamu RAIDových oblastí ty, které budou tvořit pole.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-RAID1 je trošku složitější. Nejprve musíte zadat počet aktivních
-a počet rezervních zařízení (oblastí), které budou tvořit RAID. Dále
-musíte ze seznamu dostupných RAIDových oblastí vybrat ty, které mají
-být aktivní a poté ty, které mají být rezervní. Počty vybraných
-oblastí se musí rovnat číslům, která jste zadali před chvílí. Pokud
-uděláte chybu a vyberete jiný počet oblastí, nic se neděje &mdash;
-&d-i; vás nenechá pokračovat, dokud vše nespravíte.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-RAID5 se nastavuje stejně jako RAID1 s drobnou výjimkou &mdash; musíte
-použít nejméně <emphasis>tři</emphasis> aktivní zařízení.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-RAID5 se nastavuje stejně jako RAID1 s drobnou výjimkou &mdash; musíte
-použít nejméně <emphasis>čtyři</emphasis> aktivní zařízení.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Základní nastavení RAID10 je stejné jako u RAID1. V expertním režimu
-&d-i;u budete navíc dotázáni na na rozložení pole. Rozložení se skládá
-ze dvou částí. První část určuje typ rozložení, druhá pak počet kopií
-každého bloku dat. Typ rozložení může být <literal>n</literal> (pro
-blízké kopie), <literal>f</literal> (pro vzdálené kopie)
-nebo <literal>o</literal> (pro offsetové kopie). Počet kopií musí být
-menší nebo roven počtu zařízení, aby bylo zaručeno, že se každá kopie
-zapíše na jiné zařízení.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para>
-
-Poznamenejme, že můžete používat více typů vícediskových zařízení
-najednou. Například pokud máte pro MD vyhrazeny tři 200 GB pevné disky
-a na každém máte dvě 100 GB oblasti, můžete z prvních oblastí všech
-disků sestavit pole RAID0 (rychlá 300 GB oblast pro střih videa) a ze
-zbývajících tří oblastí (2 aktivní a 1 rezervní) sestavit RAID1
-(rozumně spolehlivá 100 GB oblast pro domovské adresáře uživatelů).
-
-</para><para>
-
-Až nastavíte vícedisková zařízení podle chuti, můžete ukončit
-<command>mdcfg</command> a vrátit se tak do
-<command>partman</command>u, kde těmto zařízením přiřadíte obvyklé
-atributy jako souborové systémy a přípojné body.
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml
deleted file mode 100644
index b3b4ec5cc..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/mipsel/colo-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 14337 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml b/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml
deleted file mode 100644
index c040dd517..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/netcfg.xml
+++ /dev/null
@@ -1,87 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 68097 -->
-
-  <sect3 id="netcfg">
-  <title>Nastavení sítě</title>
-
-<para>
-
-Pokud na začátku toho kroku instalátor zjistí, že máte více síťových
-rozhraní, budete si muset vybrat jedno, které použijete jako
-<emphasis>hlavní</emphasis>, tj. to, ze kterého budete instalovat.
-Zbylá rozhraní zůstanou nenastavena a budete je muset nastavit po
-skončení instalace ručně &mdash; viz manuálová stránka <citerefentry>
-<refentrytitle>interfaces</refentrytitle> <manvolnum>5</manvolnum>
-</citerefentry>.
-
-</para>
-
-    <sect4 id="netcfg-automatic">
-    <title>Automatické nastavení sítě</title>
-<para>
-
-Implicitně se &d-i; snaží nastavit síť automaticky přes DHCP. Pokud
-DHCP uspěje, vše je nastaveno. Jestliže DHCP skončí s chybou, může být
-příčina téměř kdekoliv &mdash; od vypojeného síťového kabelu až po
-špatně nastaveného DHCP démona. Také je možné, že na místní síti vůbec
-DHCP server nemáte. K přesnějšímu určení problému možná pomohou
-chybové hlášky na čtvrté konzoli. Ať už je chyba kdekoliv, budete
-dotázáni, zda chcete znovu zkusit DHCP, nebo zda nastavíte síť ručně.
-DHCP servery jsou někdy docela pomalé, takže pokud jste si jisti, že
-vše ostatní je v pořádku, klidně to zkuste znovu. Jestliže automatické
-nastavení selhává opakovaně, zvolte ruční nastavení sítě.
-
-</para>
-    </sect4>
-
-    <sect4 id="netcfg-manual">
-    <title>Ruční nastavení sítě</title>
-<para>
-
-Při ručním nastavení sítě vás <command>netcfg</command> vyzve
-k zadání údajů z <xref linkend="needed-info"/>
-(<computeroutput>IP adresa</computeroutput>,
-<computeroutput>Síťová maska</computeroutput>,
-<computeroutput>Brána</computeroutput>,
-<computeroutput>Adresy jmenných serverů</computeroutput> a
-<computeroutput>Název počítače</computeroutput>).
-Pokud k instalaci používáte bezdrátové připojení, budete dotázáni
-ještě na <computeroutput>Bezdrátové ESSID</computeroutput> (název
-bezdrátové sítě)
-a <computeroutput>WEP klíč</computeroutput> nebo
-<computeroutput>přístupovou frázi WPA/WPA2</computeroutput>.
-
-</para><note><para>
-
-Pár technických poznámek: program předpokládá, že adresa vaší sítě je
-bitovým součinem IP adresy a síťové masky. Výchozí vysílací adresu
-spočítá jako bitový součet IP adresy systému a bitového doplňku síťové
-masky. Program se také pokusí odhadnout adresu brány. Pokud některý
-údaj nebudete znát, ponechte u něj přednastavenou hodnotu.
-Konfiguraci můžete na nainstalovaném systému upravit v souboru
-<filename>/etc/network/interfaces</filename>.
-
-</para></note>
-    </sect4>
-
-    <sect4 id="netcfg-ipv4-ipv6">
-    <title>IPv4 a IPv6</title>
-<para>
-
-&d-i; od verze 7.0 (<quote>Wheezy</quote>) podporuje kromě
-<quote>tradičního</quote> síťového protokolu IPv4 též protokol IPv6.
-Podporovány jsou všechny kombinace: samotné IPv4, samotné IPv6,
-i smíšené nastavení.
-
-</para><para>
-
-Automatické nastavení sítě se v případě IPv4 děje prostřednictvím DHCP
-(Dynamic Host Configuration Protocol). Automatické nastavení IPv6
-podporuje bezstavové nastavení pomocí NDP (Neighbor Discovery
-Protocol - včetně přiřazení rekurzivního DNS serveru (RDNSS)), stavové
-nastavení přes DHCPv6 i smíšené stavové/bezstavové nastavení
-(přiřazení adresy přes NDP, získání dalších parametrů přes DHCPv6).
-
-</para>
-    </sect4>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/network-console.xml b/cs/using-d-i/modules/network-console.xml
deleted file mode 100644
index 53ccd9552..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/network-console.xml
+++ /dev/null
@@ -1,133 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 65801 -->
-
-  <sect2 id="network-console">
-  <title>Instalace přes síť</title>
-
-<para arch="not-s390">
-
-Jednou ze zajímavějších komponent je
-<firstterm>network-console</firstterm>, která vám umožní provádět
-větší část instalace vzdáleně přes SSH. Použití sítě naznačuje, že
-budete muset provést několik prvních kroků instalace (minimálně po
-nastavení sítě) lokálně a teprve pak pokračovat vzdáleně. Lokální část
-však můžete automatizovat použitím <xref
-linkend="automatic-install"/>.)
-
-</para><para arch="not-s390">
-
-Tato komponenta se implicitně nenahrává do instalačního menu a proto
-o ni budete muset požádat.
-
-Nejprve musíte zavést instalační systém se střední prioritou otázek,
-nebo jiným způsobem vyvolat hlavní instalační menu a vybrat položku
-<guimenuitem>Nahrát komponenty instalátoru z CD</guimenuitem> (nebo ze
-sítě) a ze seznamu dodatečných komponent vybrat
-<guimenuitem>network-console: Continue installation remotely using
-SSH</guimenuitem>. Úspěšné načtení komponenty se projeví tak, že
-v menu přibude nová položka nazvaná <guimenuitem>Pokračovat
-v instalaci vzdáleně přes SSH</guimenuitem>.
-
-</para><para arch="s390">
-
-Pro instalace na &arch-title; to je běžný způsob, na který se přechází
-ihned po nastavení sítě.
-
-</para><para>
-
-<phrase arch="not-s390">Po výběru této nové položky</phrase> <phrase
-arch="s390">Nejprve</phrase> budete požádáni o zadání nového hesla,
-které se použije pro připojení do instalovaného systému. Následuje
-rutinní potvrzení hesla, zda bylo zadáno správně. Toť vše. Nyní
-uvidíte obrazovku s nápovědou, která říká, že se máte vzdáleně
-připojit k systému jako uživatel <emphasis>installer</emphasis>
-s heslem, které jste právě zadali. Další důležitá věc na obrazovce je
-kryptografický otisk tohoto systému. Tento otisk musíte zabezpečeně
-předat osobě, která bude v instalaci pokračovat vzdáleně.
-
-</para><para>
-
-Pokud byste se náhodou rozhodli pokračovat v instalaci lokálně, můžete
-vždycky stisknout &enterkey;, což vás vrátí zpět do hlavního menu, kde
-můžete vybrat další krok.
-
-</para><para>
-
-Nyní se přepojme na druhý konec drátu. Nejprve byste se měli ujistit,
-že máte terminál přepnutý do kódování UTF-8, protože jej používá
-instalační systém. Pokud tak neučiníte, vzdálenou instalaci by to
-nemělo nijak ovlivnit, ale je pravděpodobné, že uvidíte na displeji
-různé artefakty jako porušené rámečky dialogových oken a rozsypaný čaj
-z písmen, které nespadají do sedmibitového ASCII. Pro navázání spojení
-stačí napsat:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>$</prompt> <userinput>ssh -l installer <replaceable>instalovany_pocitac</replaceable></userinput>
-</screen></informalexample>
-
-kde <replaceable>instalovany_pocitac</replaceable> je buď jméno nebo
-IP adresa instalovaného počítače. Před samotným přihlášením se zobrazí
-kryptografický otisk vzdáleného systému, který budete muset potvrdit,
-zda je správný.
-
-</para><note><para>
-
-<command>ssh</command> server v instalačním systému používá výchozí
-nastavení, které neposílá pakety pro udržování spojení. Teoreticky to
-ničemu nevadí, ale prakticky se může stát, že se po určité době
-neaktivity spojení rozpadne. Typickým příkladem může být překlad adres
-(NAT) někde po cestě mezi klientem a instalovaným systémem. Opětovné
-připojení a pokračování v instalace se může, ale nemusí podařit
-&mdash; závisí na kroku instalace, ve kterém se spojení přerušilo.
-
-</para><para>
-
-Rozpadávání spojení můžete předejít tak, že při
-spuštění <command>ssh</command> klienta použijete parametr
-<userinput>-o&nbsp;ServerAliveInterval=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>,
-případně že tento parametr zadáte do konfiguračního
-souboru <command>ssh</command>. Mějte však na paměti, že v některých
-případech může právě tento parametr <emphasis>způsobit</emphasis>
-rozpadávání spojení (například pokud se udržovací paket odešle během
-krátkodobého výpadku sítě, který by jinak <command>ssh</command>
-ustálo).
-
-</para></note><note><para>
-
-Instalujete-li postupně několik počítačů, které mají stejnou IP adresu
-nebo jméno, <command>ssh</command> se odmítne k takovému počítači
-připojit. Důvodem je odlišný kryptografický otisk, což obvykle
-indikuje útok, kdy se záškodník vydává za cílový počítač. Pokud jste
-si jisti, že to není tento případ, budete muset ze souboru
-<filename>~/.ssh/known_hosts</filename> smazat příslušný
-řádek<footnote><para>
-
-Například příkazem
-<command>ssh-keygen -R &lt;<replaceable>počítač</replaceable>&gt;</command>
-nebo
-<command>ssh-keygen -R &lt;<replaceable>IP&nbsp;adr.</replaceable>&gt;</command>.
-
-</para></footnote> a připojení zopakovat.
-
-</para></note><para>
-
-Po přihlášení vám bude nabídnuta úvodní obrazovka, kde můžete volit
-mezi možností <guimenuitem>Spustit menu</guimenuitem>
-a <guimenuitem>Spustit shell</guimenuitem>. První možnost vás přenese
-do hlavního instalačního menu, kde můžete pokračovat v instalaci
-obvyklým způsobem. Druhá možnost spustí shell, ve kterém můžete
-zkoumat a případně opravit vzdálený systém. Přestože počet SSH spojení
-do instalovaného systému není omezen, měli byste mít pouze jedno
-spojení, kterým ovládáte instalaci (na rozdíl od shellů, kterých si
-můžete spustit dle libosti).
-
-</para><warning><para>
-
-Po zahájení vzdálené instalace byste se již neměli vracet zpět
-k lokální instalaci, protože by to mohlo porušit databázi, ve které je
-uloženo nastavení nového systému, což by následně vedlo k nefunkční
-instalaci nebo k problémům v novém systému.
-
-</para></warning>
-
-  </sect2>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml b/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml
deleted file mode 100644
index b02f3ec84..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/nobootloader.xml
+++ /dev/null
@@ -1,27 +0,0 @@
-<!-- $Id: nobootloader.xml 14975 2004-05-08 13:28:15Z mck-guest $ -->
-<!-- original version: 61133 -->
-
-  <sect3>
-  <title>Pokračovat bez zavaděče</title>
-<para>
-
-Pomocí této komponenty můžete získat zaveditelný systém, i když se
-nenainstaluje žádný zavaděč &mdash; ať už proto, že na této
-architektuře žádný neexistuje, nebo proto, že jej nechcete
-nainstalovat (třeba chcete použít stávající zavaděč).  <phrase
-arch="m68k">Tato možnost je obzvláště užitečná na systémech Macintosh,
-Atari a Amiga, kde musíte zachovat původní operační systém a použít
-jej pro zavedení GNU/Linuxu.</phrase>
-
-</para><para>
-
-V tomto okamžiku je vhodné prozkoumat obsah adresáře
-<filename>/target/boot</filename> a poznačit si název jádra
-a případného ramdisku (<firstterm>initrd</firstterm>), protože je
-budete muset sdělit svému zavaděči spolu s dalšími důležitými
-informacemi, jako je oblast s kořenovým souborovým systémem a oblast
-pro <filename>/boot</filename> (pokud máte <filename>/boot</filename>
-na samostatné oblasti).
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml b/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml
deleted file mode 100644
index 7fcfdf3a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/os-prober.xml
+++ /dev/null
@@ -1,22 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-  <sect3 id="os-prober">
-  <title>Nalezení ostatních operačních systémů</title>
-<para>
-
-Před instalací zavaděče se &d-i; pokusí vyhledat jiné operační systémy
-instalované na počítači. Pokud nějaké najde, budete o tom informováni
-během instalace zavaděče a počítač bude nastaven tak, aby kromě
-&debian;u zaváděl i nalezené operační systémy.
-
-</para><para>
-
-Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako
-černá magie. Kvalita automatického rozpoznávání operačních systémů
-a následné nastavení zavaděče se liší na jednotlivých architekturách
-a dokonce i na jejich podarchitekturách. Pokud něco nebude fungovat,
-měli byste si dobře prostudovat dokumentaci použitého zavaděče.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/partconf.xml b/cs/using-d-i/modules/partconf.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/partconf.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml b/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/partitioner.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/partman-crypto.xml b/cs/using-d-i/modules/partman-crypto.xml
deleted file mode 100644
index 5afb53b45..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/partman-crypto.xml
+++ /dev/null
@@ -1,275 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69266 -->
-
-   <sect3 id="partman-crypto">
-   <title>Nastavení šifrovaných svazků</title>
-<para>
-
-&d-i; umožňuje nastavit šifrované oblasti. Každý soubor, který na
-takovou oblast zapíšete, je na disk zapsán v šifrované podobě. Přístup
-k šifrovaným datům je povolen pouze po zadání <firstterm>přístupové
-fráze</firstterm>, kterou si zvolíte při vytváření šifrované
-oblasti. Takto můžete chránit citlivá data v případě, že někdo ukradne
-váš přenosný počítač nebo pevný disk. Zloděj sice získá fyzický
-přístup k pevnému disku, ale bez znalosti přístupové fráze budou
-šifrovaná data na disku vypadat jako změť náhodných znaků.
-
-</para><para>
-
-Největší smysl má šifrování oblasti s domovskými adresáři, kde se
-nachází vaše soukromá data, a oblasti s odkládacím prostorem, kde
-se mohou dočasně ocitnout citlivá data z operační paměti. Samozřejmě
-vám nic nebrání šifrovat libovolnou jinou oblast, například
-<filename>/var</filename>, kam si ukládají databázové servery své
-databáze, poštovní servery poštu, tiskové servery frontu úloh, nebo
-třeba adresář <filename>/tmp</filename>, kde se mohou nacházet
-potenciálně zajímavá data (dočasné pracovní kopie vašich dokumentů).
-Existují i lidé, kteří si šifrují celý systém. Jedinou výjimkou, která
-musí zůstat nešifrovaná, je oblast obsahující
-<filename>/boot</filename>, protože momentálně neexistuje způsob, jak
-zavést jádro ze šifrované oblasti.
-
-</para><note><para>
-
-Rychlost čtení/zápisu ze šifrovaných oblastí bude o něco nižší než
-rychlost na nešifrovaných oblastech, protože se data musí
-odšifrovat/zašifrovat při každém čtení a zápisu. Konkrétní vliv na
-rychlost závisí na výkonu procesoru, zvolené šifře a délce klíče.
-
-</para></note><para>
-
-Abyste mohli využívat šifrování, musíte vybrat stávající oblast, což
-může být běžná oblast, logický svazek LVM nebo svazek RAID. (Pokud
-ještě oblast neexistuje, musíte ji nejprve vytvořit z dostupného
-volného místa.) V menu pro nastavení oblasti nastavte
-možnost <menuchoice> <guimenu>Použít jako:</guimenu> </menuchoice> na
-hodnotu <guimenuitem>fyzický svazek pro šifrování</guimenuitem>.
-Zbytek menu se poté změní a bude obsahovat několik kryptografických
-nastavení pro danou oblast.
-
-</para><para>
-
-&d-i; podporuje šifrování pomocí <firstterm>dm-crypt</firstterm>
-(součástí novějších linuxových jader, schopný hostit fyzické svazky
-pro LVM).
-
-<!-- TODO: link to the "Debian block device encryption guide"
-     once Max writes it :-) -->
-
-</para><para>
-
-Podívejme na možnosti, které jsou k dispozici, pro šifrování přes
-<userinput>Device-mapper (dm-crypt)</userinput>. Pokud jste na
-pochybách, ponechejte výchozí hodnoty, protože byly zvoleny s ohledem
-na bezpečnost. Neuvážená kombinace voleb může způsobit nízkou kvalitu
-šifrování, které tak vytváří pouze falešný pocit bezpečí.
-
-<variablelist>
-
-<varlistentry>
-<term>Šifrování: <userinput>aes</userinput></term>
-
-<listitem><para>
-
-Touto volbou můžete vybrat šifrovací algoritmus
-(<firstterm>šifru</firstterm>), jež se použije pro šifrování dat na
-dané oblasti. &d-i; nyní podporuje tyto
-šifry: <firstterm>aes</firstterm>, <firstterm>blowfish</firstterm>,
-<firstterm>serpent</firstterm> a <firstterm>twofish</firstterm>.
-Kvalita jednotlivých šifer přesahuje záběr této příručky, nicméně vám
-v rozhodování může pomoci informace, že v roce 2000 byla šifra
-<emphasis>AES</emphasis> zvolena americkým úřadem pro standardizaci
-jako standardní šifrovací algoritmus pro ochranu citlivých dat
-v 21. století.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Velikost klíče: <userinput>256</userinput></term>
-
-<listitem><para>
-
-Zde můžete zadat délku šifrovacího klíče. Obvykle platí, že čím delší
-klíč, tím větší odolnost šifry proti útokům. Na druhou stranu také
-delší klíč většinou znamená menší výkon (výjimkou jsou třeba šifry
-blowfish a twofish). Dostupné velikosti klíče se liší v závislosti na
-konkrétní šifře.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Algoritmus IV: <userinput>xts-plain64</userinput></term>
-
-<listitem><para>
-
-<firstterm>Inicializační vektor</firstterm> nebo též algoritmus
-<firstterm>IV</firstterm> se používá v kryptografii pro zajištění, že
-aplikováním šifry na stejný <firstterm>nezašifrovaný text</firstterm>
-za použití stejného klíče vždy dostaneme jiný <firstterm>šifrovaný
-text</firstterm>. Cílem je zabránit útočníkovi v odvození informací na
-základě opakujících se vzorků v šifrovaných datech.
-
-</para><para>
-
-Z nabízených alternativ je <userinput>xts-plain64</userinput>
-momentálně nejméně zranitelný vzhledem ke známým útokům. Ostatní
-možnosti používejte pouze v případě, kdy potřebujete zaručit zpětnou
-kompatibilitu s dříve instalovaným systémem, který neumí používat
-novější algoritmy.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Šifrovací klíč: <userinput>Přístupová fráze</userinput></term>
-
-<listitem><para>
-
-Zde si můžete zvolit typ šifrovacího klíče pro tuto oblast.
-
- <variablelist>
- <varlistentry>
- <term>Přístupová fráze</term>
- <listitem><para>
-
-Šifrovací klíč bude vypočítán<footnote>
-<para>
-
-Použití přístupové fráze jako klíče momentálně znamená, že oblast bude
-používat <ulink url="&url-luks;">LUKS</ulink>.
-
-</para></footnote> na základě textové fráze, kterou zadáte později.
-
- </para></listitem>
- </varlistentry>
-
- <varlistentry>
- <term>Náhodný klíč</term>
- <listitem><para>
-
-Nový šifrovací klíč bude vytvořen z náhodných dat pokaždé, když se
-pokusíte tuto šifrovanou oblast použít poprvé od startu
-systému. Jinými slovy po každém vypnutí/restartu systému bude obsah
-oblasti ztracen, protože se klíč z oblasti smaže. (Samozřejmě že se
-můžete pokusit uhádnout klíč hrubou silou, ale pokud v šifrovacím
-algoritmu není nějaká neznámá slabina, během našeho života se to
-nepodaří.)
-
- </para><para>
-
-Náhodné klíče se hodí pro odkládací oblasti, protože se pak nemusíte
-trápit s pamatováním další přístupové fráze, nebo s ručním mazáním dat
-z odkládací oblasti před každým vypnutím počítače. Na druhou stranu to
-také znamená, že <emphasis>nebudete</emphasis> moci využít vlastnost
-<quote>uspání na disk</quote>, která je součástí novějších linuxových
-jader, protože při následujícím startu nebude možno obnovit obsah
-operační paměti, který byl odložen fo odkládací oblasti.
-
- </para></listitem>
- </varlistentry>
- </variablelist>
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-<varlistentry>
-<term>Smazat data: <userinput>ano</userinput></term>
-
-<listitem><para>
-
-Určuje, zda se má před samotným zašifrováním oblasti přepsat její
-obsah náhodnými znaky. Je doporučeno tuto možnost povolit, protože
-jinak by mohl útočník rozpoznat, které části oblasti se používají
-a které ne. Kromě toho tím ztížíte vydolování dat, která mohla v
-oblasti zůstat po předchozí instalaci<footnote><para>
-
-Obecně se ví, že agenti z třípísmenných agentur umí obnovit data z
-magnetooptických médií i po několika přepsáních.
-
-</para></footnote>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-</variablelist>
-
-</para><para>
-
-Po výběru požadovaných parametrů vaší šifrované oblasti se vraťte zpět
-do hlavního rozdělovacího menu, kde by měla nově přibýt položka
-nazvaná <guimenu>Nastavit šifrované svazky</guimenu>. Po jejím výběru
-budete požádáni o povolení smazat data na oblastech, které jste dříve
-označili pro smazání. U větších oblastí může mazání dat trvat poměrně
-dlouho.
-
-</para><para>
-
-Dále budete dotázáni na zadání přístupové fráze (pokud ji používáte).
-Dobrá fráze by měla být delší než 8 znaků, měla by se skládat z
-písmen, číslic a dalších znaků a neměla by obsahovat běžná slova ze
-slovníku nebo informace, které se s vámi dají lehce spojit (jako
-narozeniny, záliby, jména mazlíčků, jména členů rodiny nebo
-příbuzných, apod.).
-
-</para><warning><para>
-
-Než budete zadávat samotnou frázi, měli byste se ujistit, že je
-klávesnice nastavená správně a že generuje očekávané znaky. Může se
-totiž stát, že se během instalace přepnete do jiného klávesového
-rozložení, než budete mít k dispozici v nově nainstalovaném systému.
-Doporučujeme si již dříve vyzkoušet různé klávesy v nějakém textovém
-poli, případně se přepnout na druhou virtuální konzoli a napsat něco
-do příkazového řádku.
-
-</para></warning><para>
-
-Pokud jste zvolili vytvoření šifrovacího klíče z náhodných dat, bude
-nyní vytvořen. Protože během této časné fáze instalace ještě nemusí
-mít jádro nasbíráno dostatek entropie, bude proces trvat hodně
-dlouho. Proces můžete urychlit vytvořením nějaké entropie, například
-mačkáním náhodných kláves, nebo přepnutím do shellu na druhé virtuální
-konzoli a vytvořením síťového či diskového provozu (stahováním
-nějakých souborů, kopírování velkých dat
-do <filename>/dev/null</filename>, apod.).
-
-<!-- TODO: Mention hardware random generators when we will support
-     them -->
-
-</para><para>
-
-To bude zopakováno pro každou oblast označenou pro šifrování.
-
-</para><para>
-
-Po návratu do hlavního rozdělovacího menu uvidíte všechny šifrované
-svazky jako další oblasti, které můžete nastavit úplně stejně jako
-běžné oblasti. Následující příklad ukazuje svazek zašifrovaný pomocí
-dm-crypt.
-
-<informalexample><screen>
-Šifrovaný svazek (<replaceable>sda2_crypt</replaceable>) - 115.1 GB Linux device-mapper
-     #1 115.1 GB  F ext3
-</screen></informalexample>
-
-Nyní je čas přiřadit svazkům přípojné body a případně změnit ostatní
-parametry, pokud vám nevyhovují (souborový systém, rezervované bloky,
-atd.).
-
-</para><para>
-
-Jedna věc, kterou byste si zde měli poznačit do budoucna, jsou
-kombinace identifikátorů v závorkách (v tomto příkladu
-<replaceable>sda2_crypt</replaceable>) a přípojných bodů, které jsou
-ke každému šifrovanému svazku připojeny. Tato informace se vám bude
-hodit později, až budete zavádět svůj nový systém. Rozdíly mezi běžným
-zaváděním systému a zaváděním se šifrovanými svazky bude včas popsáno
-v kapitole <xref linkend="mount-encrypted-volumes"/>.
-
-</para><para>
-
-Až budete s rozdělením disku spokojeni, můžete pokračovat v instalaci.
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/partman-lvm.xml b/cs/using-d-i/modules/partman-lvm.xml
deleted file mode 100644
index f4108b480..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/partman-lvm.xml
+++ /dev/null
@@ -1,135 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 56326 -->
-
-   <sect3 id="partman-lvm">
-   <title>Nastavení manažera logických svazků (LVM)</title>
-<para>
-
-Pracujete-li s počítači na pozici správce systému nebo pokročilého
-uživatele, jistě jste zažili situaci, kdy na jedné (zpravidla velmi
-důležité) oblasti docházelo volné místo, zatímco jiná oblast jej měla
-nadbytek. Zpravidla pak nastoupilo mazání, přesouvání a propojování
-adresářů přes symbolické odkazy.
-
-</para><para>
-
-Abyste do budoucna předešli popsané situaci, můžete použít manažer
-logických svazků (Logical Volume Manager). Co takový manažer dělá?
-Jednoduše řečeno, spojí diskové oblasti (v žargonu LVM se nazývají
-<firstterm>fyzické svazky</firstterm>) do virtuálního disku
-(tzv. <firstterm>skupina svazků</firstterm>), který pak můžete
-rozdělit na virtuální oblasti (<firstterm>logické
-svazky</firstterm>). Jak se tyto virtuální oblasti liší od těch
-fyzických, na kterých jsou vybudovány? Pointa je v tom, že logické
-svazky (a samozřejmě pod nimi ležící skupiny svazků) se mohou
-rozprostírat přes několik fyzických disků.
-
-</para><para>
-
-Například nyní, když si všimnete, že potřebujete více místa na starší
-160 gigabajtové oblasti s domovskými adresáři, můžete jednoduše
-dokoupit nový 300GB disk, připojit jej ke stávající skupině svazků
-a rozšířit logický svazek, který slouží jako oblast pro
-<filename>/home</filename>. Výsledkem bude jedna velká, 460
-gigabajtová oblast, která uživatelům zase chvíli vystačí. Popsaný
-příklad je samozřejmě hodně zjednodušený, ale pěkně nastiňuje využití
-LVM v praxi. Pokud jste jej ještě nečetli, měli byste si projít <ulink
-url="&url-lvm-howto;">LVM HOWTO</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Nastavení LVM v instalačním programu &debian;u je poměrně jednoduché a
-plně integrované do <command>partman</command>u.  Nejprve musíte
-označit fyzické oblasti, které mají být spravovány přes LVM. To se
-provádí v menu <guimenu>Nastavení oblasti</guimenu>, kde byste měli
-nastavit položku <guimenu>Použít jako:</guimenu> na hodnotu
-<guimenuitem>fyzický svazek pro LVM</guimenuitem>.
-
-</para><para>
-
-Po návratu na hlavní obrazovku <command>partman</command>u uvidíte
-nové menu <guimenuitem>Nastavit manažer logických svazků
-(LVM)</guimenuitem>. Po jeho výběru budete nejprve dotázáni, abyste
-potvrdili všechny dosud neprovedené změny v tabulce oblastí (pokud
-takové existují) a vzápětí se objeví konfigurační menu LVM, nad kterým
-je zobrazen krátký přehled současného nastavení. Menu samotné je
-kontextově závislé a zobrazuje pouze akce použitelné v daný
-okamžik. Mezi dostupné akce patří:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Zobrazit podrobné nastavení</guimenuitem>, což zobrazí
-strukturu LVM zařízení včetně jmen a velikostí fyzických svazků,
-logických svazků a samozřejmě skupin svazků.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Vytvořit skupinu svazků</guimenuitem> z dosud nevyužitých
-fyzických svazků.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Zrušit skupinu svazků</guimenuitem> a uvolnit tak fyzické
-svazky, ze kterých se skupina skládá.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Rozšířit skupinu svazků</guimenuitem> o nevyužité fyzické
-svazky.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Zmenšit skupinu svazků</guimenuitem> o některé fyzické
-svazky a tudíž je dát k dispozici jiným skupinám, nebo z nich v
-<command>partman</command>u udělat <quote>běžné</quote> oblasti.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Vytvořit logický svazek</guimenuitem> z volného místa ve
-skupině svazků.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Zrušit logický svazek</guimenuitem> ve skupině svazků.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<guimenuitem>Skončit</guimenuitem>, čímž se vrátíte zpět do hlavního
-rozdělovacího menu.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><note><para>
-
-Při vytváření skupiny svazků nebo logického svazku budete požádáni
-o zadání jejich názvu. Tyto názvy by měly být krátké a výstižné,
-protože v běžícím systému se podle těchto názvů vytvoří nová bloková
-zařízení v adresáři <filename>/dev/</filename>, která se budou
-používat pro přímý přístup k daným logickým svazkům. Tedy tam, kde by
-se běžně použilo např. <filename>/dev/hda3</filename> se nyní použije
-<filename>/dev/mapper/jmskupiny-jmsvazku</filename>. (Pěkně to bude
-vidět v souboru <filename>/etc/fstab</filename> nebo na výstupu
-příkazů <command>mount</command> a <command>df</command>.)
-
-</para></note><para>
-
-Až budete s nastavením LVM spokojeni, vraťte se zpět do
-<command>partman</command>u, kde uvidíte všechny vytvořené logické
-svazky. Logické svazky se chovají jako obyčejné oblasti, tudíž už asi
-víte, co s nimi máte dělat.<footnote><para>
-
-Nápověda: vytvořit souborové systémy, vybrat přípojné body, apod.
-
-</para></footnote>
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/partman.xml b/cs/using-d-i/modules/partman.xml
deleted file mode 100644
index 8e9ca1350..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/partman.xml
+++ /dev/null
@@ -1,487 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70321 -->
-
-<para>
-
-Nyní nastal čas rozdělit pevné disky. Pokud se při dělení disků zrovna
-necítíte silní v kramflecích, nebo pokud chcete o rozdělování disků
-dozvědět více, podívejte se do dodatku <xref linkend="partitioning"/>.
-
-</para><warning arch="sparc"><para>
-
-Jestliže byl disk původně použit v Solarisu, dělení disků nemusí
-rozpoznat správnou velikost disku. Vytvoření nové tabulky oblastí
-nepomůže. Pomůže však <quote>vynulování</quote> několika prvních
-sektorů disku:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>dd if=/dev/zero of=/dev/sd<replaceable>X</replaceable> bs=512 count=2; sync</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-Mějte na paměti, že tímto znepřístupníte všechna data, která se na
-disku dosud nacházela.
-
-</para></warning><para>
-
-Nejprve vám bude nabídnuta možnost automaticky rozdělit buď celý disk,
-nebo dostupné volné místo na disku. Tato volba se někdy nazývá
-<quote>asistované</quote> rozdělení, protože do dělení můžete sami
-zasáhnout. Pokud nechcete využít automatické dělení disku, zvolte
-z nabídky <guimenuitem>Ručně</guimenuitem>.
-
-</para>
-
-   <sect3 id="partman-fs">
-   <title>Podporované možnosti dělení disků</title>
-<para>
-
-Nástroj pro dělení disků v &d-i;u je poměrně všestranný. Umožňuje
-vytvářet mnoho různých schémat dělení disků, používat různé tabulky
-oblastí, souborové systémy a pokročilá bloková zařízení.
-
-</para><para>
-
-Konkrétní dostupné možnosti závisí převážně na architektuře
-instalovaného počítače, ale také na dalších faktorech, jako je
-velikost operační paměti (při nedostatku operační paměti nemusí být
-některé možnosti k dispozici). Lišit se mohou také výchozí
-hodnoty. Například typ tabulky rozdělení disku může být různý pro
-menší a větší disky. Některé možnosti je možno změnit jen při instalaci
-se střední nebo nízkou prioritou otázek. Při vyšších prioritách se
-použijí výchozí hodnoty.
-
-</para><para arch="linux-any">
-
-Instalační systém umožňuje použít různé druhy pokročilého dělení disku
-a zajímavých úložných zařízení, často i kombinovaně.
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-<emphasis>Logical Volume Management (LVM)</emphasis>
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="not-s390"><para>
-
-<emphasis>Softwarový RAID</emphasis>
-
-  </para><para>
-
-Podporovány jsou RAID úrovně 0, 1, 4, 5, 6 a 10.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<emphasis>Šifrování</emphasis>
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="x86"><para>
-
-<emphasis>Serial ATA RAID</emphasis> (pomocí <classname>dmraid</classname>)
-
-  </para><para>
-
-Taktéž nazývaný <quote>falešný RAID</quote> nebo <quote>BIOS
-RAID</quote>. Podpora pro Serial ATA RAID je dostupná pouze pokud ji
-povolíte při zavádění instalačního systému. Více informací naleznete
-na <ulink url="&url-d-i-sataraid;">naší Wiki</ulink>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<emphasis>Multipath</emphasis> (experimentální)
-
-  </para><para>
-
-Podpora pro multipath je dostupná pouze pokud ji povolíte při zavádění
-instalačního systému. Více informací naleznete
-na <ulink url="&url-d-i-multipath;">naší Wiki</ulink>.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para arch="linux-any">
-
-Podporovány jsou následující souborové systémy.
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-  <phrase arch="arm;mipsel;mips64el"><emphasis>ext2r0</emphasis>,</phrase>
-  <emphasis>ext2</emphasis>,
-  <phrase arch="linux-any"><emphasis>ext3</emphasis>,</phrase>
-  <phrase arch="linux-any"><emphasis>ext4</emphasis></phrase>
-
-  </para><para arch="linux-any">
-
-Výchozí souborový systém je ve většině případů ext4. Při použití
-automatického dělení se pro <filename>/boot</filename> oblast
-implicitně použije ext2.
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="linux-any"><para>
-
-  <emphasis>jfs</emphasis> (není dostupný na všech architekturách)
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="kfreebsd-any"><para>
-
-  <emphasis>ufs</emphasis>
-
-  </para><para>
-
-Výchozí souborový systém.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-  <emphasis arch="linux-any">xfs</emphasis> (není dostupný na všech
-  architekturách)
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="kfreebsd-any"><para>
-
-  <emphasis>zfs</emphasis>
-
-  </para><para>
-
-Protože podpora ZFS v instalačním systému je stále ještě ve vývoji,
-jsou podporovány jen základní vlastnosti ZFS. Některé vlastnosti je
-možno povolit po instalaci ručně, ale existuje několik úskalí:
-
-  <itemizedlist>
-  <listitem><para>
-
-Při instalaci bude každý ZFS pool hostit jen jeden souborový systém.
-Po instalaci je možno v poolu vytvořit další souborové systémy
-příkazem <quote>zfs create</quote>.
-
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-
-Při instalaci se bude každý ZFS pool skládat z právě jedné oblasti. Po
-instalaci můžete takovýto ZFS pool změnit na vícediskový příkazem
-<quote>zpool add</quote>, případně na zrcadlený příkazem <quote>zpool
-attach</quote>. Ovšem pozor, neměli byste to provádět na poolu, který
-hostí kořenový souborový systém, protože byste tak znemožnili GRUBU
-tento systém zavést.
-
-  </para></listitem>
-  <listitem><para>
-
-Při instalaci není podporována komprese. Po instalaci ji můžete
-povolit nastavením příznaku <quote>compression</quote> (viz příkaz
-<quote>zfs set</quote>). Při nastavování komprese is dejte pozor na
-pool obsahující kořenový souborový systém, protože GRUB umí zavádět
-systém jen při použití výchozí komprese (lzjb).
-
-  </para></listitem>
-  </itemizedlist>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-  <emphasis>reiserfs</emphasis> (volitelný, není dostupný na všech
-  architekturách)
-
-  </para><para>
-
-Podpora pro souborový systém Reiser již není dostupná automaticky, ale
-můžete ji povolit při spuštění instalace se střední nebo nízkou úrovní
-otázek tak, že necháte nahrát komponentu
-<classname>partman-reiserfs</classname>. Podporována je pouze verze 3.
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="arm"><para>
-
-  <emphasis>jffs2</emphasis>
-
-  </para><para>
-
-Na některých systémech se používá pro čtení flash paměti. Není možné
-vytvářet nové souborové systémy tohoto typu.
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="x86"><para>
-
-  <emphasis>qnx4</emphasis>
-
-  </para><para>
-
-Stávající souborové systémy budou rozpoznány a je možné jim přiřadit
-přípojné body, ale není možné vytvářet nové souborové systémy tohoto
-typu.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-  <emphasis>FAT16</emphasis>, <emphasis>FAT32</emphasis>
-
-</para></listitem>
-<listitem arch="x86;ia64"><para>
-
-  <emphasis>NTFS</emphasis> (jen pro čtení)
-
-  </para><para>
-
-U stávajících souborových systémů NTFS je možné změnit jejich velikost
-a je možné jim přiřadit přípojné body, ale není možné vytvářet nové
-souborové systémy tohoto typu.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 id="partman-auto">
-   <title>Asistované dělení</title>
-<para arch="linux-any">
-
-Zvolíte-li automatické rozdělování, měli byste mít na výběr několik
-možností: vytvořit oblasti přímo na disku (klasický způsob), použít
-Logical Volume Management (LVM), nebo použít šifrované LVM<footnote>
-
-<para>
-
-Instalátor zašifruje skupinu svazků pomocí 256 bitového klíče AES a
-využije pro to <quote>dm-crypt</quote>, který je součástí linuxového
-jádra.
-
-</para></footnote>. Ve druhém
-a třetím případě vytvoří instalátor většinu oblastí uvnitř jedné
-veliké; výhoda je ta, že oblasti uvnitř této veliké oblasti pak můžete
-relativně jednoduše zvětšovat a případně zmenšovat. U šifrovaného LVM
-bude tato veliká oblast šifrovaná a pro přístup k datům na ní uloženým
-budete muset znát přístupovou frázi. Šifrované LVM má ještě jednu
-výhodu, a to tu, že před použitím se celá oblast přepíše náhodnými
-daty, takže nebude možné rozeznat, které části oblasti se aktivně
-používají, a také tím zrušíte stopy po předchozích instalacích. Musíte
-však počítat s tím, že mazání zabere určitý čas, který může být u
-větších oblastí docela značný.
-
-</para><note arch="linux-any"><para>
-
-(Šifrované) LVM nemusí být k dispozici na všech architekturách.
-
-</para></note><note arch="linux-any"><para>
-
-Při automatickém rozdělení pomocí LVM (nebo šifrovaného LVM), se budou
-muset na zvolený disk zapsat některé změny provedené v tabulce
-oblastí. Tyto změny z disku efektivně smažou všechna stávající data a
-tento krok nebudete moci vrátit zpět. Před samotným zápisem však
-budete pro jistotu dotázáni.
-
-</para></note><para>
-
-Pokračujete-li v automatickém rozdělování
-<phrase arch="linux-any">(klasickém nebo LVM)</phrase> celého
-disku, budete nejprve požádáni, abyste vybrali disk, který chcete
-použít. Máte-li více disků, dejte dobrý pozor, který disk zvolíte,
-protože pořadí, ve kterém jsou vypsány, se může lišit od toho, na
-které jste zvyklí. V identifikaci disků může pomoci i jejich velikost.
-Dále si budete moci vybrat z několika připravených schémat rozdělení
-disku (viz tabulka
-níže). Všechny možnosti mají svá pro a proti, některé argumenty jsou
-zmíněny v dodatku <xref linkend="partitioning"/>. Pokud si nejste
-jisti, zvolte první možnost. Pamatujte však, že asistované dělení
-vyžaduje určitou minimální velikost volného místa, se kterým může
-pracovat. Nemáte-li k dispozici zhruba 1GB volného místa (závisí na
-zvoleném způsobu dělení), asistované dělení selže.
-
-</para>
-
-<informaltable>
-<tgroup cols="3">
-<thead>
-<row>
-  <entry>Způsob dělení</entry>
-  <entry>Minimální místo</entry>
-  <entry>Vytvořené oblasti</entry>
-</row>
-</thead>
-
-<tbody>
-<row>
-  <entry>Všechny soubory v jedné oblasti</entry>
-  <entry>600MB</entry>
-  <entry><filename>/</filename>, swap</entry>
-</row><row>
-  <entry>Samostatná oblast pro /home</entry>
-  <entry>500MB</entry>
-  <entry>
-    <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>, swap
-  </entry>
-</row><row>
-  <entry>Samostatné oblasti pro /home, /var a /tmp</entry>
-  <entry>1GB</entry>
-  <entry>
-    <filename>/</filename>, <filename>/home</filename>,
-    <filename>/var</filename>, <filename>/tmp</filename>, swap
-  </entry>
-</row>
-</tbody></tgroup></informaltable>
-
-<para arch="linux-any">
-
-Pokud jste zvolili automatické rozdělení pomocí (šifrovaného) LVM,
-vytvoří se také malá oblast pro <filename>/boot</filename>. Ostatní
-oblasti, včetně odkládací, budou vytvořeny uvnitř LVM.
-
-</para><para arch="amd64;arm64;i386">
-
-Jestliže jste instalaci na architektuře &arch-title; zavedli v režimu
-EFI, pak se při automatickém rozdělení disku vytvoří malá zaváděcí
-oblast pro zavaděč <command>EFI</command>, formátovaná souborovým
-systémem FAT32. Tato oblast je známá jako <quote>EFI System Partition
-(ESP)</quote>. Při ručním dělení disku přibude ve formátovacím menu
-položka <guimenuitem>Použít oblast jako: systémová oblast
-EFI</guimenuitem>.
-
-</para><para>
-
-Na další obrazovce se zobrazí tabulka rozdělení disku(ů) společně s
-informacemi o souborových systémech a přípojných bodech. Seznam
-oblastí může vypadat třeba takto:
-
-<informalexample><screen>
-  SCSI1 (0,0,0) (sda) - 6.4 GB WDC AC36400L
-       1. primární   32.4 MB  B f ext2       /boot
-       2. primární  551.0 MB      swap       swap
-       3. primární    5.8 GB      ntfs
-          pri/log     8.2 MB      VOLNÉ MÍSTO
-
-  SCSI2 (1,0,0) (hdb) - 80.0 GB ST380021A
-       1. primární   15.9 MB      ext3
-       2. primární  996.0 MB      fat16
-       3. primární    3.9 GB      xfs        /home
-       5. logická     6.0 GB    f ext4       /
-       6. logická     1.0 GB    f ext4       /var
-       7. logická   498.8 MB      ext3
-       8. logická   551.5 MB    f swap       swap
-       9. logická    65.8 GB      ext3
-</screen></informalexample>
-
-Jak je vidět, v počítači jsou dva pevné disky rozdělené na několik
-oblastí. Každý řádek popisující oblast zobrazuje její pořadí, typ,
-velikost, volitelné příznaky, souborový systém a (pokud existuje)
-přípojný bod. Na prvním disku je ještě kousek volného místa.
-
-</para><para>
-
-Tímto je automatické rozdělení disků u konce. Pokud jste s navrženým
-rozdělením spokojeni, stačí z nabídky vybrat <guimenuitem>Ukončit
-rozdělování</guimenuitem>. V opačném případě můžete zvolit možnost
-<guimenuitem>Vrátit zpět změny provedené na oblastech</guimenuitem>
-a znovu spustit automatické rozdělování, případně podle návodu níže
-ručně doladit změny v navrhovaném rozdělení disku.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 id="partman-manual">
-   <title>Ruční dělení</title>
-<para>
-
-Zvolíte-li ruční rozdělení disků, objeví se podobná obrazovka jako
-o dva odstavce výše, ale zatím nebude mít přiřazeny přípojné body.
-
-</para><para>
-
-Pokud chcete v tabulce něco změnit, vyberte ze seznamu objekt, který
-chcete upravit a stiskněte &enterkey;. Objektem je míněn disk, oblast
-nebo volné místo. S každým objektem můžete provádět různé
-akce.
-
-</para><para>
-
-Jestliže vyberete dosud nedotčený disk, na kterém nejsou ani oblasti
-ani volné místo, bude vám nabídnuta možnost vytvoření nové tabulky
-oblastí (to je nutné k tomu, abyste mohli vytvářet oblasti). Po této
-akci se pod vybraným diskem zobrazí řádka nadepsaná <quote>VOLNÉ
-MÍSTO</quote>.
-
-</para><para>
-
-Vyberete-li volné místo, <command>partman</command> vám nabídne
-vytvoření nové oblasti. Nejprve musíte odpovědět několik základních
-otázek jako velikost nové oblasti, typ (primární nebo logická)
-a umístění (na začátku nebo na konci volného místa). Poté se zobrazí
-detailní pohled na novou oblast. Naleznete zde položky jako přípojný
-bod, volby připojení, zaváděcí příznak nebo způsob použití. Pokud vám
-nevyhovují přednastavené hodnoty, můžete je upravit dle
-libosti. Nejdůležitější volbou <guimenuitem>Použít jako:</guimenuitem>
-můžete změnit souborový systém dané oblasti včetně možnosti použít
-oblast jako odkládací prostor, <phrase arch="linux-any">softwarový
-RAID, LVM</phrase> nebo ji nepoužít vůbec. Až budete s oblastí
-spokojeni, vyberte položku <guimenuitem>Skončit s nastavováním
-oblasti</guimenuitem>, což vás vrátí zpět do hlavní obrazovky
-rozdělování disků.
-
-</para><para>
-
-Pokud se rozhodnete, že chcete něco změnit na stávající oblasti,
-jednoduše ji vyberte a stiskněte &enterkey;. Ocitnete se ve stejné
-obrazovce jako při vytváření nové oblasti a tedy máte i stejné
-možnosti nastavení. Jedna věc, která nemusí být na první pohled zcela
-zřejmá je fakt, že u většiny oblastí můžete změnit jejich velikost -
-stačí vybrat položku, která zobrazuje velikost oblasti. Změna
-velikosti by měla fungovat minimálně se souborovými systémy fat16,
-fat32, ext2, ext3 a swap. Pokud se vám oblast nelíbí, můžete ji
-z tohoto menu i smazat.
-
-</para><para>
-
-Nezapomeňte vytvořit aspoň dvě oblasti &mdash; jednu pro
-<emphasis>odkládací prostor</emphasis> (<quote>swap</quote>) a jednu
-pro <emphasis>kořenový souborový systém</emphasis> (který musí být
-připojen jako <filename>/</filename>). Bez připojeného kořenového
-souborového systému vám <command>partman</command> nedovolí
-pokračovat. Chcete-li s rozdělováním pomoci, můžete kdykoliv
-z rozdělovacího menu vybrat možnost <guimenuitem>Automaticky rozdělit
-disk</guimenuitem> nebo <guimenuitem>Automaticky rozdělit volné
-místo</guimenuitem>.
-
-</para><para arch="amd64;arm64;i386">
-
-Pokud zavedete instalaci v režimu EFI, ale zapomenete vytvořit
-a nastavit systémovou oblast EFI, <command>partman</command> to zjistí
-a dokud vše nespravíte, nenechá vás pokračovat.
-
-</para><para>
-
-Jestliže budete ve vytváření své tabulky oblastí příliš kreativní
-a uvedete ji do nepoužitelného stavu, můžete se vždy vrátit do
-výchozího bodu volbou <guimenuitem>Vrátit zpět změny provedené na
-oblastech</guimenuitem><footnote>
-
-<para>
-
-V určitých případech (jako je použití LVM) nebudete moci
-vrátit <emphasis>všechny</emphasis> změny, protože některé z nich jsou
-již zapsány na disku. Naštěstí vás však instalační program bude před
-každou trvalou změnou varovat.
-
-</para></footnote>.
-
-</para><para>
-
-<command>partman</command> samotný je poměrně malý a hloupý program,
-avšak jeho schopnosti mohou být rozšiřovány moduly instalačního
-programu. Pokud tedy nevidíte všechny slibované vlastnosti, přesvědčte
-se, že máte nahrány příslušné moduly
-(např. <filename>partman-ext3</filename>,
-<filename>partman-xfs</filename> nebo
-<filename>partman-lvm</filename>) a že jsou tyto podporovány vaší
-architekturou.
-
-</para><para>
-
-Až budete s rozdělením disků hotovi, vyberte z nabídky
-<guimenuitem>Ukončit rozdělování a zapsat změny na
-disk</guimenuitem>. Zobrazí se seznam provedených změn a budete
-požádáni o potvrzení, zda opravdu chcete vytvořit nové souborové
-systémy.
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/pkgsel.xml b/cs/using-d-i/modules/pkgsel.xml
deleted file mode 100644
index cb9b31b71..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/pkgsel.xml
+++ /dev/null
@@ -1,129 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69495 -->
-
-  <sect3 id="pkgsel">
-  <title>Výběr a instalace softwaru</title>
-
-<para>
-
-Během instalace vám bude nabídnuta možnost nainstalovat si další
-software. V této fázi sice máte k dispozici &num-of-distrib-pkgs;
-dostupných balíků, ale protože jen jejich projití zabere hodně
-(tím myslíme opravdu hodně) času, nabízí &d-i; instalaci
-připravených softwarových úloh, které umožní rychlé přizpůsobení
-počítače pro danou úlohu.
-
-</para><para>
-
-Nejprve tedy můžete vybírat <emphasis>úlohy</emphasis> a teprve poté
-doinstalovat konkrétní balíky. <emphasis>Úlohy</emphasis> představují
-různé činnosti, které byste s počítačem mohli provádět. Například
-<quote>desktopové prostředí</quote>, <quote>webový server</quote> nebo
-<quote>tiskový server</quote>.<footnote><para>
-
-Protože je &d-i; velmi líný, tak si na pomoc volá jiné
-aplikace. Konkrétně pro zobrazení seznamu úloh spustí program
-<command>tasksel</command>, který můžete spustit i samostatně kdykoliv
-po instalaci a (od)instalovat si tak další balíky. Je-li pro vaše
-potřeby výběr úloh moc hrubý, pak poslouží program
-<command>aptitude</command>. Například pro instalaci konkrétního
-balíku stačí spustit příkaz <userinput>aptitude install
-<replaceable>balík</replaceable></userinput>, kde
-<replaceable>balík</replaceable> je jméno balíku, který chcete
-nainstalovat.
-
-</para></footnote>. Velikost jednotlivých úloh zmiňuje kapitola <xref
-linkend="tasksel-size-list"/>.
-
-</para><para>
-
-Podle odhadnutého typu počítače mohou být některé úlohy
-předvybrány. (Např. pokud si &d-i; myslí, že instalujete notebook,
-předvybere úlohu <quote>Notebook</quote>.) Nesouhlasíte-li s výběrem,
-můžete nechtěné úlohy zase odebrat. Dokonce nemusíte instalovat žádnou
-úlohu.
-
-</para><tip><para>
-
-Ve výchozím prostředí instalačního systému se úlohy (od)vybírají
-klávesou <keycap>mezera</keycap>.
-
-</para></tip><note><para>
-
-Úloha <quote>Desktopové prostředí</quote> nainstaluje výchozí grafické
-desktopové prostředí
-<phrase arch="x86">Gnome</phrase><phrase arch="non-x86">Xfce</phrase>.
-
-Preferujete-li jiné prostředí, můžete je zvolit jako alternativní
-úlohu přímo během instalace. Dokonce je možné vybrat několik prostředí
-najednou, ale u některých kombinací není zaručeno, že se instalace
-podaří.
-
-</para><para>
-
-To samozřejmě bude fungovat pouze v případě, že jsou balíky tvořící
-zvolené desktopové prostředí k dispozici. Naznačujeme tím, že pokud
-k instalaci používáte pouze první CD, musí se tyto balíky stáhnout ze
-síťového zrcadla, jelikož se na první CD nevejdou. U všech ostatních
-typů instalace (z DVD nebo rovnou ze sítě) by se mělo desktopové
-prostředí nainstalovat bez problémů.
-
-</para></note><para>
-
-Různé serverové úlohy nainstalují zhruba následující software.
-
-Webový server: <classname>apache2</classname>;
-Tiskový server: <classname>cups</classname>;
-SSH server: <classname>openssh</classname>.
-
-</para><para>
-
-Úloha <quote>Standardní systém</quote> nainstaluje všechny balíky s
-prioritou <quote>standardní</quote>. To zahrnuje spoustu běžných
-nástrojů, které se obvykle nachází na každém linuxovém nebo unixovém
-systému. Pokud zrovna nestavíte minimalistický systém a pokud přesně
-nevíte, co děláte, měli byste tuto úlohu ponechat vybranou.
-
-</para><para>
-
-Jestliže jste při výběru jazyka zvolili jakoukoliv jinou možnost než
-<quote>C</quote>, <command>tasksel</command> nyní zkontroluje, zda pro
-zvolený jazyk/místní prostředí neexistuje lokalizační úloha a
-automaticky se ji pokusí nainstalovat. Lokalizační úlohy typicky
-obsahují balíky se slovníky a fonty vhodnými pro daný jazyk. Pokud jste
-zvolili i úlohu <quote>Desktopové prostředí</quote>, mohou se
-doinstalovat další lokalizační balíky (pokud jsou dostupné).
-
-</para><para>
-
-Až skončíte s výběrem, vyberte tlačítko &BTN-CONT;.
-Tím se na pozadí spustí <command>aptitude</command>, která nainstaluje
-vybrané balíky.
-
-</para><para>
-
-Programy <command>apt-get</command> a <command>dpkg</command> pak
-zajistí stažení, rozbalení a instalaci všech balíků obsažených ve
-zvolených úlohách. Pokud instalace balíku vyžaduje od uživatele nějaký
-vstup, budete dotázáni stejně jako třeba při vytváření nového
-uživatele.
-
-</para><para>
-
-Měli byste mít na paměti, že úloha desktopové prostředí je opravdu
-velká. Pocítíte to obzvláště v případě, kdy instalujete z běžného CD v
-kombinaci se síťovým zrcadlem, což může při pomalém připojení trvat
-poměrně dlouho. Po zahájení instalace neexistuje žádná uživatelsky
-jednoduchá možnost, jak instalaci přerušit.
-
-</para><para>
-
-Instalační systém může některé balíky stahovat ze sítě i v případě, že
-se balíky nachází na CD. To se stává tehdy, když se na síťovém zrcadle
-nachází novější verze balíků, než na CD. U stabilní distribuce to
-znamená po vydání nové revize (po &release;r0 vyjde &release;r1,
-&release;r2, &hellip;), u testovací distribuce se s tímto potkáte již
-několik dnů až týdnů po stažení obrazu CD.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/grub-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/grub-installer.xml
deleted file mode 100644
index 0041c7697..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/powerpc/grub-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,18 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69763 -->
-
-  <sect3 arch="ppc64el">
-  <title>Instalovat zavaděč <command>Grub</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Hlavní zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá
-<quote>grub</quote>. Grub je pružný a robustní zavaděč, který je
-vhodný jak pro začátečníky, tak pro zkušené harcovníky.
-
-</para><para>
-
-Implicitně se Grub nainstaluje do oblasti PReP, kde převezme kompletní
-kontrolu nad zaváděním.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml
deleted file mode 100644
index a19b5609b..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/powerpc/quik-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,15 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 14975 -->
-
-  <sect3 arch="powerpc">
-  <title>Instalovat <command>Quik</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Zavaděč na starších počítačích Power Macintosh se nazývá
-<command>quik</command>. Pokud se vám líbí, můžete ho použít i na
-CHRP. Instalační program se pokusí nastavit <command>quik</command>
-automaticky, což se povede na Powermacích 7200, 7300, 7600 a některých
-klonech.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml
deleted file mode 100644
index dd23b63a1..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/powerpc/yaboot-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,17 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64829 -->
-
-  <sect3 arch="powerpc">
-  <title>Instalovat <command>Yaboot</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Novější (polovina roku 1998+) PowerMacy používají místo
-<command>quik</command>u zavaděč <command>yaboot</command>. Instalační
-program nastaví <command>yaboot</command> automaticky, takže stačí mít
-malou oblast typu <emphasis>Apple_Bootstrap</emphasis> o velikosti
-819200 bajtů, kterou jste vytvořili dříve při rozdělování disku.
-Jestli se vše povede, disk bude bootovatelný a OpenFirmware bude
-nastaven na zavádění &debian;u.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/s390/dasd.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml
deleted file mode 100644
index fb2f759a2..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/s390/netdevice.xml
+++ /dev/null
@@ -1,2 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 11648 -->
diff --git a/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml
deleted file mode 100644
index 1f342cfb3..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/s390/zipl-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,16 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 14602 -->
-
-  <sect3 arch="s390">
-  <title>Instalovat zavaděč <command>zipl</command></title>
-<para>
-
-Zavaděč na &arch-title; se nazývá <quote>zipl</quote>.
-<command>ZIPL</command> se používá a konfiguruje podobně jako
-<command>LILO</command>.  Pokud se chcete o tomto zavaděči dozvědět
-více, podívejte se na článek <quote>LINUX for &arch-title; Device
-Drivers and Installation Commands</quote> na stránkách developerWorks
-firmy IBM.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml b/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml
deleted file mode 100644
index 5e9e9472f..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/save-logs.xml
+++ /dev/null
@@ -1,23 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-  <sect3 id="save-logs">
-  <title>Uložení záznamů o instalaci</title>
-
-<para>
-
-Pokud byla instalace úspěšná, budou záznamy vytvořené během instalace
-uloženy v novém systému v adresáři
-<filename>/var/log/installer/</filename>.
-
-</para><para>
-
-Pokud během instalace zaznamenáte kritické chyby, může být výhodné
-uložit si tyto informace na disketu, síť, pevný disk nebo jiné médium
-a v klidu si je prostudovat na
-jiném počítači, nebo je přiložit k hlášení o chybě. K tomu slouží
-právě menu <guimenuitem>Uložit záznamy pro pozdější
-ladění</guimenuitem>.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/shell.xml b/cs/using-d-i/modules/shell.xml
deleted file mode 100644
index 1adddee5e..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/shell.xml
+++ /dev/null
@@ -1,56 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 56326 -->
-
-  <sect3 id="shell">
-  <title>Používání shellu a prohlížení logů</title>
-
-<para>
-
-Shell můžete během instalace získat několika způsoby. Pokud zrovna
-neinstalujete přes sériovou konzoli, je nejjednodušší se přepnout na
-druhou <emphasis>virtuální konzoli</emphasis> klávesami <keycombo>
-<keycap>Levý Alt</keycap> <keycap>F2</keycap> </keycombo> (na
-macintoshí klávesnici <keycombo> <keycap>Option</keycap>
-<keycap>F2</keycap> </keycombo>), kde běží samostatný klon Bourne
-shellu nazvaný <command>ash</command>. Zpět do instalátoru se
-dostanete klávesovou zkratkou <keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap>
-<keycap>F1</keycap> </keycombo>.
-
-</para><para condition="gtk">
-
-Používáte-li grafický instalátor, podívejte se též na kapitolu
-<xref linkend="gtk-using"/>.
-
-</para><para>
-
-Pokud se nemůžete přepínat mezi virtuálními konzolami, můžete shell
-spustit z hlavního menu příkazem <guimenuitem>Spustit
-shell</guimenuitem>. Po vykonání potřebných příkazů se zpět do menu
-vrátíte příkazem <userinput>exit</userinput>.
-
-</para><para>
-
-V tomto okamžiku běží systém z RAMdisku a nabízí několik základních
-unixových nástrojů. Seznam dostupných programů můžete zjistit příkazy
-<userinput>ls /bin /sbin /usr/bin /usr/sbin</userinput> a
-<userinput>help</userinput>. Shell má některé příjemné vlastnosti
-svých větších bratříčků, jako je historie a automatické doplňování
-příkazů.
-
-</para><para>
-
-Pro úpravu souborů máte k dispozici textový editor
-<command>nano</command>.
-
-</para><para>
-
-Přestože můžete v shellu provádět téměř cokoliv, co vám dostupné
-programy umožní, měli byste raději používat menu instalačního programu
-&mdash; shell a jeho příkazy jsou zde jen pro případ, že se něco
-pokazí. Ruční spouštění příkazů ze shellu totiž může kolidovat s
-instalačním procesem. Konkrétně pro inicializaci odkládací oblasti
-byste měli použít menu a ne shell, protože instalační program jinak
-nepozná, že jste tento krok již provedli.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml
deleted file mode 100644
index 85cd41d74..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/sparc/silo-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,25 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 24582 -->
-
-  <sect3 arch="sparc">
-  <title>Instalovat zavaděč <command>SILO</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Standardní zavaděč na architektuře &architecture; se jmenuje
-<quote>silo</quote>.  Kompletní dokumentace se nachází v adresáři
-<filename>/usr/share/doc/silo/</filename>. <command>SILO</command> se
-používá a konfiguruje, až na několik výjimek, podobně jako
-<command>LILO</command>.  <command>SILO</command> však umožňuje zavést
-libovolné jádro na disku, a to ani nemusí být uvedeno v konfiguračním
-souboru <filename>/etc/silo.conf</filename>.  To je umožněno tím, že
-<command>SILO</command> umí číst linuxové oblasti a navíc je
-<filename>/etc/silo.conf</filename> čten až při zavádění, takže odpadá
-spouštění <command>silo</command> po každé instalaci nového jádra (jak
-je to nutné se zavaděčem <command>LILO</command>).
-<command>SILO</command> také umí číst oblasti UFS, což znamená, že
-může zavést systém i z oblastí SunOSu a Solarisu.  Jistě tušíte, že
-<command>SILO</command> je dobrá volba, pokud chcete instalovat
-GNU/Linux na počítač sdílený se systémy SunOS/Solaris.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/tzsetup.xml b/cs/using-d-i/modules/tzsetup.xml
deleted file mode 100644
index ab4350c40..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/tzsetup.xml
+++ /dev/null
@@ -1,58 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 61447 -->
-
-<!-- As tzsetup is invoked from inside clock-setup, this is not a
-     separate section -->
-
-<para>
-
-Podle země vybrané na začátku instalace se může zobrazit seznam
-časových pásem dostupných v daném místě. Existuje-li pro zadané místo
-pouze jediné časové pásmo, otázka se nezobrazí.
-
-</para><para>
-
-Instalujete-li v expertním režimu, nebo pokud snížíte prioritu otázek
-na střední, budete moci navíc zvolit časové pásmo UTC (Univerzální
-koordinovaný čas).
-
-</para><para>
-
-Pokud z nějakého důvodu chcete pro instalovaný systém použít časové
-pásmo, které <emphasis>neodpovídá</emphasis> zvolenému místu, máte dvě
-možnosti.
-
-</para>
-
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-
-Nejjednodušší možností je počkat s výběrem jiného časové pásma až po
-dokončení instalace. V nainstalovaném systému pak stačí spustit
-příkaz:
-
-<informalexample><screen>
-<prompt>#</prompt> <userinput>dpkg-reconfigure tzdata</userinput>
-</screen></informalexample>
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Alternativně můžete zadat časové pásmo na úplném začátku instalace
-přidáním zaváděcího parametru
-<userinput>time/zone=<replaceable>hodnota</replaceable></userinput>,
-kde <replaceable>hodnota</replaceable> by mělo být platné časové
-pásmo, například <userinput>Europe/Prague</userinput> nebo
-<userinput>UTC</userinput>.
-
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-<para>
-
-Pro automatizované instalace můžete požadované časové pásmo nastavit
-také pomocí přednastavení (viz dodatek
-<xref linkend="appendix-preseed"/>, přesněji část
-<xref linkend="preseed-time"/>).
-
-</para>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/user-setup.xml b/cs/using-d-i/modules/user-setup.xml
deleted file mode 100644
index 1fd2789ef..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/user-setup.xml
+++ /dev/null
@@ -1,75 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70801 -->
-
-   <sect3 id="user-setup-root">
-   <title>Nastavení rootova hesla</title>
-
-<para>
-
-Účet <emphasis>root</emphasis> je účtem pro
-<emphasis>superuživatele</emphasis>, na kterého se nevztahují
-bezpečnostní omezení. Měli byste ho používat pouze, když provádíte
-správu systému, a jen na dobu nezbytně nutnou.
-
-</para><para>
-
-Uživatelská hesla by měla být sestavena z alespoň 6 písmen, obsahovat
-malá a velká písmena včetně dalších znaků (jako ; . ,).  Speciální
-pozornost věnujte výběru hesla pro roota, protože je to velmi mocný
-účet. Vyhněte se slovům ze slovníků, jménům oblíbených postav,
-jakýmkoliv osobním údajům, prostě čemukoliv, co se dá lehce uhodnout.
-
-</para><para>
-
-Jestliže vám někdo bude tvrdit, že potřebuje heslo vašeho rootovského
-účtu, buďte velice ostražití. V žádném případě byste neměli toto heslo
-prozrazovat! Jedině snad, že daný stroj spravuje více
-spolu-administrátorů.
-
-</para><para>
-
-Jestliže heslo pro uživatele root nezadáte, bude tento účet neaktivní.
-Aby bylo možné nový systém spravovat, později se při instalaci
-automaticky nainstaluje nástroj <command>sudo</command>, pomocí
-kterého bude moci první vytvořený uživatel získat oprávnění uživatele
-root.
-
-</para>
-   </sect3>
-
-   <sect3 id="make-normal-user">
-   <title>Vytvoření uživatelského účtu</title>
-
-<para>
-
-Systém se zeptá, zda nyní chcete vytvořit uživatelský účet.  (Účet je
-právo k používání počítače, tvoří ho jméno uživatele a jeho heslo).
-Tento účet byste měli používat ke každodenní práci. Jak již bylo
-řečeno, <emphasis>nepoužívejte</emphasis> účet superuživatele pro
-běžné úkoly.
-
-</para><para>
-
-Proč ne?  Případná chyba by mohla mít katastrofické důsledky a dokonce
-by si mohla vyžádat novou instalaci systému.  Dalším důvodem je
-možnost, že vám může být nastrčen program nazývaný <emphasis>trojský
-kůň</emphasis>, který zneužije práv, jež jako root máte, a naruší
-bezpečnost vašeho systému.  Kvalitní knihy o administraci unixového
-operačního systému vám jistě podrobněji osvětlí danou problematiku.
-Jestliže v Unixu začínáte, uvažte četbu na toto téma.
-
-</para><para>
-
-Postupně budete požádáni o zadání celého jména uživatele, jména
-uživatelského účtu a hesla.  Jméno uživatelského účtu si můžete vybrat
-zcela libovolně.  Například, pokud se jmenujete Jan Novák, vytvořte si
-nový účet <userinput>jan</userinput>, <userinput>jnovak</userinput>
-nebo <userinput>jn</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Pokud budete chtít vytvořit další účet, můžete to udělat kdykoliv
-po skončení instalace programem <command>adduser</command>.
-
-</para>
-   </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/x86/grub-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/x86/grub-installer.xml
deleted file mode 100644
index 0e0591f8c..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/x86/grub-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,26 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64742 -->
-
-  <sect3 arch="any-x86">
-  <title>Instalovat zavaděč <command>Grub</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Hlavní zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá
-<quote>grub</quote>. Grub je pružný a robustní zavaděč, který je
-vhodný jak pro začátečníky, tak pro zkušené harcovníky.
-
-</para><para>
-
-Implicitně se grub nainstaluje do hlavního zaváděcího záznamu (MBR),
-kde převezme kompletní kontrolu nad zaváděním. Pokud si přejete,
-můžete jej instalovat i někam jinam. Pak si však raději prostudujte
-manuál ke grubu.
-
-</para><para>
-
-Nechcete-li grub instalovat, použijte tlačítko &BTN-GOBACK;, což vás
-vrátí do hlavního menu. Zde si můžete vybrat, který zavaděč chcete
-použít.
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/modules/x86/lilo-installer.xml b/cs/using-d-i/modules/x86/lilo-installer.xml
deleted file mode 100644
index 769a487cf..000000000
--- a/cs/using-d-i/modules/x86/lilo-installer.xml
+++ /dev/null
@@ -1,64 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69755 -->
-
-  <sect3 arch="x86">
-  <title>Instalovat zavaděč <command>LILO</command> na pevný disk</title>
-<para>
-
-Druhý zavaděč na architektuře &architecture; se nazývá
-<quote>LILO</quote>. Je to komplexní program nabízející hodně
-možností, včetně zavádění DOSu, Windows a OS/2. Máte-li nějaké
-speciální požadavky, prostudujte si adresář
-<filename>/usr/share/doc/lilo/</filename> a nezapomeňte na zajímavý
-dokument <ulink url="&url-lilo-howto;">LILO mini-HOWTO</ulink>.
-
-</para><note><para>
-
-<command>LILO</command> vytvoří záznamy pro zavádění ostatních
-operačních systémů pouze pokud může jejich zavaděče
-<firstterm>zřetězit</firstterm> za sebe sama. To znamená, že pro
-operační systémy typu GNU/Linux nebo GNU/Hurd budete muset přidat
-příslušné záznamy po instalaci ručně.
-
-</para></note><para>
-
-Při instalaci <command>LILA</command> vám &d-i; vám nabídne tři
-možnosti, kam se má zavaděč naintalovat:
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-<term>Hlavní zaváděcí záznam</term><listitem><para>
-
-<command>LILO</command> bude mít kompletní kontrolu nad zaváděním
-a bude se starat i o zavádění ostatních operačních systémů.
-
-</para></listitem></varlistentry>
-<varlistentry>
-<term>Nová oblast &debian;u</term><listitem><para>
-
-Tuto možnost vyberte, pokud chcete používat jiný zavaděč.
-<command>LILO</command> se nainstaluje na začátek oblasti pro &debian;
-a bude sloužit jako druhotný zavaděč.
-
-</para></listitem></varlistentry>
-<varlistentry>
-<term>Jiná volba (Pokročilé)</term><listitem><para>
-
-Užitečné pro zkušené uživatele, kteří chtějí instalovat
-<command>LILO</command> někam úplně jinam. V tomto případě budete
-dotázáni na požadované umístění. Cíl instalace můžete zadat tradičním
-názvem zařízení jako <filename>/dev/sda</filename>.
-
-</para></listitem></varlistentry>
-</variablelist>
-
-</para><para>
-
-Pokud něco uděláte špatně a nebudete moci zavést Windows 9x (nebo
-DOS), budete muset nastartovat ze zaváděcí diskety Windows 9x
-(resp. DOSu) a příkazem <userinput>fdisk /mbr</userinput> nainstalovat
-DOSový MBR (master boot record). To ale znamená, že budete muset
-najít nějakou jinou cestu, jak se dostat zpět do &debian;u!
-
-</para>
-  </sect3>
diff --git a/cs/using-d-i/using-d-i.xml b/cs/using-d-i/using-d-i.xml
deleted file mode 100644
index 2b3babf89..000000000
--- a/cs/using-d-i/using-d-i.xml
+++ /dev/null
@@ -1,440 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69269 -->
-
- <chapter id="d-i-intro">
- <title>Používáme instalační program &debian;u</title>
-
- <sect1><title>Základní principy</title>
-<para>
-
-Instalační program &debian;u se skládá z mnoha malých, jednoúčelových
-komponent. Každá komponenta má na starosti jeden krok instalace (od
-úvodního dialogu pro výběr jazyka až po závěrečný restart do nového
-systému). Komponenty se snaží pracovat samostatně, ale pokud je to
-nutné, zeptají se uživatele na další postup.
-
-</para><para>
-
-Otázky samotné mají přiřazeny různé priority. Uživatel si může
-nastavit úroveň zobrazených otázek, takže uživatel začátečník se
-nemusí zatěžovat nepodstatnými věcmi (instalační program dosadí
-<quote>rozumné</quote> hodnoty). Implicitně se &d-i; ptá pouze na
-otázky s vysokou prioritou, což vede k poměrně automatickému procesu
-s minimem uživatelských zásahů.
-
-</para><para>
-
-Pokud se vyskytne problém, zobrazí se chybová obrazovka s popisem
-problému a následně se objeví hlavní menu instalačního programu, kde
-můžete situaci napravit.  V ideálním případě uživatel menu vůbec
-neuvidí a bude pouze odpovídat na otázky jednotlivých
-komponent. Oznámení o vážných problémech mají nastavenou
-<quote>kritickou</quote> prioritu, tudíž budou zobrazeny vždy.
-
-</para><para>
-
-Některá výchozí nastavení instalačního programu lze změnit pomocí
-zaváděcích parametrů při startu &d-i;u. Například pokud si chcete
-vynutit statické nastavení sítě (implicitně se používá DHCP nebo
-automatické nastavení IPv6), použijte parametr
-<userinput>netcfg/disable_autoconfig=true</userinput>. Seznam
-dostupných parametrů naleznete v kapitole <xref
-linkend="installer-args"/>.
-
-</para><para>
-
-Pokročilí uživatelé jistě ocení přístup do (standardně skrytého) menu,
-ve kterém mohou kontrolovat každý krok instalace. Menu vyvoláte tak,
-že při startu přidáte zaváděcí parametr
-<userinput>priority=medium</userinput>.
-
-</para><para>
-
-Jestliže váš hardware vyžaduje zadat při instalaci jaderných modulů
-nějaké parametry, je nutné spustit instalační program
-v <quote>expertním</quote> režimu. Toho docílíte tak, že spustíte
-instalátor příkazem <command>expert</command>, nebo použijete zaváděcí
-parametr <userinput>priority=low</userinput>. Expertní režim
-vám dá plnou kontrolu nad instalačním procesem.
-
-</para><para condition="x86">
-
-Na této architektuře si můžete vybrat mezi grafickou a textovou verzí
-instalačního systému. Pokud v zaváděcím menu explicitně nezvolíte
-možnost <quote>Install</quote>, použije se standardně grafický
-režim. Více informací o grafické instalaci naleznete v části <xref
-linkend="graphical"/>.
-
-</para><para condition="powerpc">
-
-Na této architektuře si můžete vybrat mezi textovou a grafickou verzí
-instalačního systému. Pokud v zaváděcím menu explicitně nezvolíte
-možnost <quote>Graphical Install</quote>, použije se standardně
-textový režim. Více informací o grafické instalaci naleznete v části
-<xref linkend="graphical"/>.
-
-</para><para condition="not-gtk">
-
-Na této architektuře je k dispozici pouze textová verze instalačního
-systému.
-
-</para><para>
-
-V textovém režimu nefunguje myš. Pro pohyb v dialogových oknech slouží
-několik málo kláves. <keycap>Pravou šipkou</keycap> nebo klávesou
-<keycap>Tab</keycap> se přesunujete po zobrazených prvcích
-<quote>vpřed</quote>, <keycap>levou šipkou</keycap> nebo kombinací
-<keycombo> <keycap>Shift</keycap> <keycap>Tab</keycap> </keycombo>
-zase <quote>zpět</quote>. V nabízených seznamech se můžete pohybovat
-<keycap>šipkou nahoru</keycap> a <keycap>šipkou dolů</keycap>, pro
-větší skoky lze využít klávesy <keycap>Page Up</keycap> a <keycap>Page
-Down</keycap>. Také můžete stisknout nějaké písmeno, čímž skočíte na
-první položku začínající tímto písmenem. <keycap>Mezerník</keycap>
-slouží pro vybírání/odebírání položek ze zaškrtávacích tlačítek.
-Volby se potvrzují klávesou &enterkey;.
-
-</para><para>
-
-Některé dialogy mohou obsahovat podrobnější nápovědu, což je
-indikováno ve spodním řádku obrazovky textem
-<quote><keycap>F1</keycap> nápověda</quote>.
-
-</para><para arch="s390">
-
-Protože S/390 nepodporuje virtuální konzoly, musíte si logovací
-soubory (viz dále) prohlížet ve druhé (nebo i třetí) ssh seanci.
-
-</para><para>
-
-Chybové hlášky jsou přesměrovány na čtvrtou konzolu (známou jako
-<userinput>tty4</userinput>). Do této konzoly se můžete přepnout
-klávesami
-<keycombo><keycap>Levý Alt</keycap><keycap>F4</keycap></keycombo>
-(držte levou klávesu <keycap>Alt</keycap> a stiskněte funkční klávesu
-<keycap>F4</keycap>). Zpět do instalačního programu se vrátíte stiskem
-<keycombo><keycap>Levý Alt</keycap><keycap>F1</keycap></keycombo>.
-
-</para><para>
-
-Hlášky ze třetí konzoly se také ukládají do souboru
-<filename>/var/log/syslog</filename>. Po instalaci jej naleznete
-v novém systému pod jménem
-<filename>/var/log/installer/syslog</filename>.  Další hlášky
-instalace můžete najít v adresáři <filename>/var/log/</filename>, nebo
-po instalaci ve <filename>/var/log/installer/</filename>.
-
-</para>
-
-  <sect2 id="gtk-using">
-  <title>Používání grafického instalátoru</title>
-<para>
-
-Grafický instalátor pracuje úplně stejně jako instalátor textový
-a tedy můžete pro instalaci plně využít informací sepsaných ve zbytku
-příručky.
-
-</para><para>
-
-Preferujete-li ovládání pomocí klávesnice, měli byste vědět dvě
-věci. Pro rozbalení/sbalení seznamu (např. při výběru kontinentů
-a zemí) můžete použít klávesy <keycap>+</keycap> a <keycap>-</keycap>.
-U otázek, kde můžete vybrat více než jednu možnost (např. výběr úloh),
-musíte pro pokračování dále nejprve přeskákat tabulátorem na tlačítko
-&BTN-CONT; a poté stisknout &enterkey;. Pokud byste stiskli &enterkey;
-rovnou, změnili byste výběr položky, ale na tlačítko &BTN-CONT; by to
-nemělo žádný vliv.
-
-</para><para>
-
-Pokud dialog obsahuje další nápovědu, zobrazí se tlačítko
-<guibutton>Nápověda</guibutton>. Kromě aktivování tlačítka (myší nebo
-klávesnicí) můžete nápovědu vyvolat také klávesou <keycap>F1</keycap>.
-
-</para><para>
-
-Pro přepnutí do jiné konzoly musíte kromě <keycap>Levého Altu</keycap>
-a funkční klávesy stisknout i klávesu <keycap>Ctrl</keycap>, stejně
-jako v systému X Window. Například pro přepnutí do druhého virtuálního
-terminálu (kde běží ladicí shell) byste použili:
-<keycombo> <keycap>Ctrl</keycap> <keycap>Levý Alt</keycap>
-<keycap>F2</keycap> </keycombo>. Grafická instalace běží na pátém
-virtuálním terminálu, takže pro přepnutí zpět můžete použít klávesovou
-kombinaci <keycombo> <keycap>Levý Alt</keycap>
-<keycap>F2</keycap> </keycombo>.
-
-</para>
-  </sect2>
- </sect1>
-
-  <sect1 id="modules-list"><title>Úvod do komponent</title>
-<para>
-
-V následujícím seznamu komponent instalačního programu je uveden
-pouze stručný popis komponenty. Detaily použití konkrétní komponenty
-jsou v <xref linkend="module-details"/>.
-
-</para>
-
-<variablelist>
-<varlistentry>
-
-<term>main-menu</term><listitem><para>
-
-Zobrazuje seznam komponent, které můžete spustit. Hlavní menu
-má prioritu <quote>normální</quote>, takže se nezobrazí při
-<quote>vysoké</quote> (přednastaveno) nebo <quote>kritické</quote>
-prioritě. Pokud se vyskytne problém, který vyžaduje zásah uživatele,
-je priorita otázek dočasně snížena a objeví se menu, ve kterém můžete
-problém odstranit.
-
-</para><para>
-
-Zpět do menu se můžete dostat opakovaným stiskem tlačítka
-&BTN-GOBACK;.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>localechooser</term><listitem><para>
-
-Umožní uživateli výběr jazyka, země a národního prostředí, které se
-použijí jak během instalace, tak v novém systému. Za předpokladu, že
-je překlad kompletní, bude instalační program zobrazovat zprávy ve
-vybraném jazyce. Pokud není, některé texty se zobrazí anglicky.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>console-setup</term><listitem><para>
-
-Zobrazí seznam klávesnic, ze kterých si můžete vybrat nejvhodnější
-model odpovídající připojené klávesnici.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>hw-detect</term><listitem><para>
-
-Automaticky rozpozná většinu zařízení připojených k počítači (síťové
-karty, pevné disky, PCMCIA).
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>cdrom-detect</term><listitem><para>
-
-Vyhledá a připojí instalační CD &debian;u.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>netcfg</term><listitem><para>
-
-Nastaví síťová připojení, aby se mohl zbytek systému instalovat ze
-sítě.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>iso-scan</term><listitem><para>
-
-Hledá souborové systémy ISO-9660, které se nachází na pevném disku
-v podobě ISO obrazů.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>choose-mirror</term><listitem><para>
-
-Předloží seznam zrcadel s debianími archivy, ze kterého si můžete
-vybrat, odkud se balíky stáhnou.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>cdrom-checker</term><listitem><para>
-
-Zkontroluje integritu CD-ROM. Takto si můžete ověřit, že instalační
-CD-ROM nejsou poškozená.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>lowmem</term><listitem><para>
-
-Lowmem se snaží rozpoznat systémy s malou operační pamětí a poté se
-v určitých okamžicích snaží z paměti odstranit nepotřebné části
-&d-i;u. Poznamenejme, že to provádí na úkor funkčnosti instalačního
-programu.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>anna</term><listitem><para>
-
-Anna's Not Nearly APT, tedy v češtině Anna není ani zdaleka jako APT,
-instaluje stažené balíky.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>user-setup</term><listitem><para>
-
-Nastaví heslo uživatele root a vytvoří neprivilegovaného uživatele pro
-běžnou práci.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>clock-setup</term><listitem><para>
-
-Aktualizuje systémové hodiny a určí, zda jsou nastaveny na univerzální
-koordinovaný čas.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>tzsetup</term><listitem><para>
-
-Podle dříve zvolené kombinace jazyk/země nastaví časové pásmo.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>partman</term><listitem><para>
-
-Umožní vám rozdělit disky připojené k systému, vytvořit souborové
-systémy na vybraných oblastech a svázat je s přípojnými body. Součástí
-programu je i možnost automatického rozdělení disku, nebo podpora pro
-LVM. Partman je nyní v &debian;u upřednostňovaným dělicím programem.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>partitioner</term><listitem><para>
-
-Umožní vám rozdělit disky připojené k systému. Pro dělení se
-vybere program dle architektury vašeho počítače.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>partconf</term><listitem><para>
-
-Zobrazí seznam oblastí a podle vašich pokynů na nich vytvoří
-souborové systémy.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>lvmcfg</term><listitem><para>
-
-Pomůže s nastavením <firstterm>LVM</firstterm> (Logical Volume
-Manager, tedy česky manažer logických svazků).
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>mdcfg</term><listitem><para>
-
-Umožní vám nastavit softwarový <firstterm>RAID</firstterm> (Redundant
-Array of Inexpensive Disks). Tento softwarový RAID bývá obvykle lepší
-než levné (pseudohardwarové) RAID řadiče na novějších základních
-deskách.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>base-installer</term><listitem><para>
-
-Nainstaluje základní množinu balíků, které jsou potřeba pro
-samostatný běh &debian;u.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>apt-setup</term><listitem><para>
-
-Nastaví apt, což se většinou děje automaticky na základě média, ze
-kterého je spuštěn instalační systém.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>pkgsel</term><listitem><para>
-
-Umožní vybrat a nainstalovat dodatečný software pomocí nástroje
-<classname>tasksel</classname>.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>os-prober</term><listitem><para>
-
-Umí rozpoznat operační systémy nainstalované na počítači. Tuto
-informaci pak předá následující komponentě (bootloader-installer),
-která vám může nabídnout možnost přidat objevené operační systémy do
-startovacího menu zavaděče. Takto si můžete při startu počítače
-vybrat, který operační systém chcete zavést.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>bootloader-installer</term><listitem><para>
-
-Nainstaluje na disk některý z dostupných zavaděčů. Tento krok je
-důležitý, protože bez něj byste museli &debian; zavádět z diskety nebo
-CD-ROM. Mnoho zavaděčů vám při startu nabídne možnost zavést i jiné
-operační systémy.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>shell</term><listitem><para>
-
-Umožní vám spustit shell (buď z menu, nebo na druhé konzoli).
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-<varlistentry>
-
-<term>save-logs</term><listitem><para>
-
-Umí na disketu, síť, pevný disk nebo jiné médium uložit informace,
-které se vám mohou hodit při analyzování případného problému.
-
-</para></listitem>
-</varlistentry>
-
-</variablelist>
-
- </sect1>
-
-&using-d-i-components.xml;
-&loading-firmware.xml;
-
-</chapter>
diff --git a/cs/welcome/about-copyright.xml b/cs/welcome/about-copyright.xml
deleted file mode 100644
index c03053ab9..000000000
--- a/cs/welcome/about-copyright.xml
+++ /dev/null
@@ -1,86 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 67991 -->
-
- <sect1>
-<title>O licenčních ujednáních</title>
-
-<para>
-
-Licenční podmínky většiny programů opravňují k používání programu
-pouze na jednom počítači. &debian-gnu; taková omezení nemá. Budeme
-rádi, pokud ho nainstalujete na další počítače ve škole či zaměstnání,
-zapůjčíte známým a pomůžete jim s instalací. Můžete dokonce vyrobit
-tisíce kopií a <emphasis>prodávat</emphasis> je. Stačí dodržet jistá
-pravidla. To všechno je možné díky tomu, že &debian; je založen na
-<emphasis>svobodném softwaru</emphasis>.
-
-</para><para>
-
-Slovo <emphasis>svobodný</emphasis> neznamená, že software postrádá
-copyright, nebo že se distribuuje zdarma na CD. Znamená to, že licence
-jednotlivých programů nevyžadují poplatek za právo program
-kopírovat. Kdokoli může program rozšířit, přizpůsobit, pozměnit
-a výsledné dílo šířit dál.
-
-<note><para>
-
-Poznamenejme, že jako pragmatický ústupek svým uživatelům, balíčkují
-debianí vývojáři i software, který nesplňuje naši definici svobodného
-software. Tyto balíky nejsou součástí oficiální distribuce a jsou
-dostupné pouze v částech debianích zrcadel nazvaných
-<userinput>contrib</userinput> a <userinput>non-free</userinput>,
-případně na CD/DVD vyráběných třetími stranami.
-Obsah a struktura zrcadel jsou popsány v
-<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink> pod
-názvem <quote>The Debian FTP archives</quote>.
-
-</para></note>
-
-</para><para>
-
-Hodně programů v systému je licencovaných podle
-<emphasis>GNU</emphasis> <emphasis>General Public License</emphasis>
-(obecná veřejná licence) neboli krátce <emphasis>GPL</emphasis>.
-Licence GPL vyžaduje, abyste kdykoliv, když distribuujete
-kopii programu, zajistili dostupnost <emphasis>zdrojových
-kódů</emphasis> programu; to zaručuje, že vy, jakožto uživatelé,
-můžete dále modifikovat kód a přizpůsobit si software svým potřebám.
-Proto jsou ke všem takovým programům v systému &debian; dostupné
-i zdrojové kódy.<footnote>
-
-<para>
-
-Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak vyhledat a rozbalit zdrojové
-balíky, podívejte se do
-<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink> na část
-<quote>Basics of the Debian Package Management System</quote>.
-
-</para>
-</footnote>
-
-</para><para>
-
-Některé programy v &debian;u používají i jiná licenční ujednání.
-Autorská práva a licenční ujednání ke každému balíku lze nalézt
-v souboru
-<filename>/usr/share/doc/<replaceable>jméno-balíku</replaceable>/copyright
-</filename>.
-
-</para><para>
-
-Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co &debian;
-pokládá za svobodný software, podívejte se na
-<ulink url="&url-dfsg;">Debian Free Software Guidelines</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Nejdůležitější právní poznámka je, že tento software je bez
-<emphasis>jakékoliv záruky</emphasis>. Programátoři, kteří vytvořili
-tento software, to udělali pro prospěch celé komunity. Nezaručujeme,
-že software se bude hodit pro dané účely. Na druhou stranu,
-jelikož se jedná o svobodný software, můžete jej měnit tak,
-aby odpovídal vašim potřebám &mdash; a využívat kódu ostatních,
-kteří stejným způsobem rozšiřují tento software.
-
-</para>
- </sect1>
diff --git a/cs/welcome/doc-organization.xml b/cs/welcome/doc-organization.xml
deleted file mode 100644
index 53d68fd3b..000000000
--- a/cs/welcome/doc-organization.xml
+++ /dev/null
@@ -1,116 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70787 -->
-
- <sect1 id="doc-organization">
- <title>Organizace příručky</title>
-
-<para>
-
-Tato příručka si klade za cíl sloužit jako manuál pro nové
-uživatele &debian;u a od čtenáře neočekává žádné speciální znalosti
-a zkušenosti. Předpokládá však, že máte obecnou představu o tom,
-jak funguje váš hardware.
-
-</para><para>
-
-Také uživatelé-experti mohou v tomto dokumentu najít zajímavé
-informace jako např. velikost minimální instalace,
-detaily týkající se hardwaru podporovaného instalačním systémem
-&debian;u apod.
-Zkušeným uživatelům doporučujeme některé pasáže přeskočit.
-
-</para><para>
-
-Obecně lze říct, že je tento dokument pojat přímočaře a provede
-vás instalačním procesem krok za krokem.
-Následující seznam zachycuje jednotlivé kroky instalace a kapitoly,
-které se jimi zabývají.
-
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-
-Zjištění, zda-li vaše hardwarová konfigurace umožňuje instalaci systému,
-viz <xref linkend="hardware-req"/>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardwaru předcházející
-instalaci systému, viz <xref linkend="preparing"/>.
-Jestliže se chystáte instalovat na pevný disk s více operačními
-systémy, budete možná muset pro &debian; vytvořit místo na diskovou
-oblast.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Získání potřebných instalačních souborů pro zvolenou metodu instalace,
-viz <xref linkend="install-methods"/>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<xref linkend="boot-installer"/> popisuje zavedení instalačního systému.
-Zde také naleznete různé rady jak postupovat, pokud zavedení systému
-selže.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Samotnou instalací vás provede <xref linkend="d-i-intro"/>. To
-zahrnuje výběr jazyka, nastavení modulů zařízení, zprovoznění sítě,
-aby se zbývající instalační soubory mohly stáhnout ze serveru
-poskytujícího &debian; (pokud tedy neinstalujete z CD/DVD), rozdělení
-disku, instalaci základního systému a výběr a instalaci úloh.
-(Technickými detaily pro nastavení diskových oblastí se zabývá <xref
-linkend="partitioning"/>.)
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Zavedení nově nainstalovaného systému, viz <xref linkend="boot-new"/>.
-
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-</para><para>
-
-Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst
-<xref linkend="post-install"/>. Tato kapitola vysvětluje, kam se
-máte podívat po dalších informacích o Unixu a &debian;u a jak
-aktualizovat jádro systému.
-
-<!--
- Pokud si chcete vytvořit vlastní
-instalační systém, podívejte se na
-<xref linkend="boot-floppy-techinfo"/>.
--->
-</para><para>
-
-Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět,
-obsahuje <xref linkend="administrivia"/>.
-
-</para>
- </sect1>
-
- <sect1 condition="FIXME">
- <title>Vaše pomoc je vítaná</title>
-
-<para>
-
-Oceníme jakoukoliv pomoc, návrhy na zlepšení a hlavně opravy.
-Pracovní verze dokumentu jsou k dispozici na adrese
-<ulink url="&url-d-i-dillon-manual;"></ulink>, kde najdete seznam všech
-architektur a jazyků, pro které je tato příručka dostupná.
-
-</para><para>
-
-Volně přístupné jsou samozřejmě i zdrojové kódy této příručky &mdash;
-pokud chcete k manuálu přispět, přečtěte si část <xref
-linkend="administrivia"/>.  Vítáme návrhy, poznámky, opravy
-a samozřejmě hlášení o chybách.  (Hlášení o chybě přiřaďte balíku
-<classname>installation-guide</classname>, ale nejprve zkontrolujte v databázi, zda již byl tento
-problém hlášen).
-
-</para>
- </sect1>
diff --git a/cs/welcome/getting-newest-doc.xml b/cs/welcome/getting-newest-doc.xml
deleted file mode 100644
index 2805e1484..000000000
--- a/cs/welcome/getting-newest-doc.xml
+++ /dev/null
@@ -1,20 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64829 -->
-
- <sect1 id="getting-newest-doc">
- <title>Získání nejnovější verze této příručky</title>
-
-<para>
-
-Tato příručka je živý dokument &mdash; stále se mění, aktualizuje a
-zlepšuje.
-Nejčerstvější informace o systému &debian-gnu; verze &release;, které se
-objevily až po oficiálním vydání, můžete najít na
-<ulink url="&url-release-area;">stránkách pro &debian; &release;</ulink>.
-Aktualizovaná verze této příručky je rovněž k dispozici na
-<ulink url="&url-install-manual;">stránkách oficiálního instalačního
-manuálu</ulink>.
-
-</para>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/welcome/getting-newest-inst.xml b/cs/welcome/getting-newest-inst.xml
deleted file mode 100644
index 92d438372..000000000
--- a/cs/welcome/getting-newest-inst.xml
+++ /dev/null
@@ -1,24 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
- <sect1 id="getting-newest-inst">
-  <title>Získání &debian;u</title>
-
-<para>
-
-Informace o stažení systému &debian-gnu; z Internetu nebo seznam
-míst dodávajících oficiální CD s &debian;em můžete nalézt na
-<ulink url="&url-debian-distrib;">distribuční stránce</ulink>.
-<ulink url="&url-debian-mirrors;">Seznam zrcadel &debian;u</ulink>
-obsahuje kompletní seznam oficiálních
-serverů, ze kterých si můžete &debian; stáhnout.
-
-</para><para>
-
-Aktualizace &debian;u je velmi jednoduchá, protože systém je navržený
-tak, aby jej nebylo třeba přeinstalovávat. S prvotním nastavením
-systému pro budoucí aktualizace vám pomůže instalační program.
-
-</para>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/welcome/welcome.xml b/cs/welcome/welcome.xml
deleted file mode 100644
index b55c43a54..000000000
--- a/cs/welcome/welcome.xml
+++ /dev/null
@@ -1,23 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
-<chapter id="welcome"><title>Vítejte v &debian;u</title>
-<para>
-
-V této kapitole se stručně seznámíte s historií projektu &debian; a s
-distribucí &debian-gnu;. Pokud jste nedočkaví a chcete přejít
-rovnou k instalaci, přeskočte klidně na následující kapitolu.
-
-</para>
-
-&what-is-debian.xml;
-&what-is-linux.xml;
-&what-is-debian-linux.xml;
-&what-is-debian-kfreebsd.xml;
-&what-is-debian-hurd.xml;
-&getting-newest-inst.xml;
-&getting-newest-doc.xml;
-&doc-organization.xml;
-&about-copyright.xml;
-
-</chapter>
diff --git a/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml b/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml
deleted file mode 100644
index 7668978bd..000000000
--- a/cs/welcome/what-is-debian-hurd.xml
+++ /dev/null
@@ -1,30 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
- <sect1 id="what-is-debian-hurd" condition="unofficial-build">
- <title>Co je &debian; GNU/Hurd?</title>
-
-<para>
-
-&debian; GNU/Hurd je systém &debian; GNU používající jádro GNU Hurd.
-Oproti monolitickým jádrům je Hurd sada serverů běžících nad
-mikrojádrem GNU Mach. Momentálně je tento systém stále ve
-vývoji a nehodí se pro každodenní použití, ačkoliv základní systém je
-již téměř dokončen.
-
-</para><para>
-
-Hurd je zatím vyvíjen pouze pro architekturu i386 a s vývojem pro
-další architektury se počítá později, až systém více vyspěje.
-
-</para><para>
-
-Pokud jste zvídaví a chcete se o systému &debian; GNU/Hurd dozvědět
-více, podívejte se na <ulink url="http://www.debian.org/ports/hurd/">
-stránky projektu Debian GNU/Hurd</ulink>
-a přihlaste se do diskusního klubu
-<email>debian-hurd@lists.debian.org</email>.
-
-</para>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/welcome/what-is-debian-kfreebsd.xml b/cs/welcome/what-is-debian-kfreebsd.xml
deleted file mode 100644
index a83ef9f69..000000000
--- a/cs/welcome/what-is-debian-kfreebsd.xml
+++ /dev/null
@@ -1,28 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 70739 -->
-
-<!-- conditionalised because the kfreebsd port is not an official debian
-release -->
- <sect1 id="what-is-debian-kfreebsd" condition="unofficial-build">
- <title>Co je &debian; GNU/kFreeBSD?</title>
-
-<para>
-
-&debian; GNU/kFreeBSD je systém &debian; GNU používající jádro kFreeBSD.
-
-</para><para>
-
-Tento port &debian;u je nyní vyvíjen pouze na architekturách i386
-a amd64, ale je možný port i na jiné architektury.
-
-</para><para>
-
-Pokud se chcete o systému &debian; GNU/kFreeBSD dozvědět
-více, podívejte se na <ulink url="http://www.debian.org/ports/kfreebsd-gnu/">
-stránky projektu Debian GNU/kFreeBSD</ulink>
-a přihlaste se do diskusního klubu
-<email>debian-bsd@lists.debian.org</email>.
-
-</para>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml b/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml
deleted file mode 100644
index 627ce2db0..000000000
--- a/cs/welcome/what-is-debian-linux.xml
+++ /dev/null
@@ -1,78 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 64916 -->
-
- <sect1 id="what-is-debian-linux">
- <title>Co je &debian; GNU/Linux?</title>
-<para>
-
-Kombinace filosofie a metodologie &debian;u spolu s nástroji GNU,
-jádrem Linux a dalším svobodným softwarem vyústila do unikátní
-softwarové distribuce, která je známá pod názvem &debian; GNU/Linux.
-Distribuci &debian; tvoří množství softwarových
-<emphasis>balíků</emphasis>. Jednotlivé balíky sestávají ze
-spustitelných souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních
-souborů. Každý balík má svého <emphasis>správce</emphasis>, který za
-něj zodpovídá (udržuje balík aktuální, sleduje hlášení o chybách a
-komunikuje s autorem, jehož software balíčkuje).
-Díky poměrně velké základně uživatelů v kombinaci se systémem
-hlášení chyb bývají problémy v balících nalezeny a odstraněny velice
-rychle.
-
-</para><para>
-
-&debian; je obzvláště populární mezi pokročilými uživateli, kteří si
-cení jeho stabilitu, technickou preciznost a přizpůsobitelnost.
-Systém může vystupovat v různých rolích &mdash; od minimalistického
-firewallu přes vědeckou pracovní stanici až po vysoce výkonný síťový
-server. 
-Během vývoje distribuce vzniklo mnoho průkopnických myšlenek, které
-jsou dnes považovány za zcela samozřejmé.
-
-</para><para>
-
-&debian; byl například první linuxovou distribucí, která obsahovala
-systém pro správu balíků, čímž se stala instalace programů triviální
-záležitostí. &debian; byl také první linuxovou distribucí, kterou jste
-mohli aktualizovat bez přeinstalování celého systému.
-
-</para><para>
-
-I dnes si &debian; zachovává některé unikátní vlastnosti. Například jeho
-vývojový proces je ukázkou toho, že model otevřeného vývoje může
-fungovat i pro tak rozsáhlý projekt, jako je vývoj a údržba
-kompletního operačního systému.
-
-</para><para>
-
-Vlastnost, kterou se &debian; nejvíc odlišuje od ostatních linuxových
-distribucí, je jeho systém pro správu balíků.
-Tento soubor nástrojů dává administrátorovi systému &debian; úplnou
-kontrolu nad balíky, ze kterých se systém skládá. Umožňuje mu
-například automatickou aktualizaci celé distribuce nebo naopak označení
-balíků, které by neměly být aktualizovány. Dokonce je možné
-upozornit systém na vlastní přeložené balíky a určit, jaké
-jsou závislosti mezi nimi a oficiálními balíky.
-
-</para><para>
-
-Aby byl váš systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými
-programy, debianí servery automaticky ověřují, že balíky přicházejí do
-distribuce od jejich skutečných správců. &debian;í vývojáři rovněž
-usilují o to, aby byly programy nakonfigurovány bezpečně již při
-standardním nastavení.
-Jestliže se u distribuovaných balíků vyskytnou bezpečnostní problémy,
-jsou záhy k dispozici jejich opravy, které si můžete pomocí
-jednoduchých aktualizačních nástrojů automaticky stahovat a instalovat
-přes Internet.
-
-</para><para>
-
-Pokud chcete získat podporu pro svůj systém s &debian; GNU/Linuxem, nebo
-jen chcete komunikovat s vývojáři distribuce, můžete tak učinit pomocí
-více jak &num-of-debian-maillists; diskusních klubů, které &debian; spravuje.
-Pro přihlášení do některého z nich stačí vyplnit formulář na
-<ulink url="&url-debian-lists-subscribe;">přihlašovací stránce</ulink>.
-
-</para>
-
- </sect1>
diff --git a/cs/welcome/what-is-debian.xml b/cs/welcome/what-is-debian.xml
deleted file mode 100644
index 37554c75e..000000000
--- a/cs/welcome/what-is-debian.xml
+++ /dev/null
@@ -1,109 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 45347 -->
-
- <sect1 id="what-is-debian">
- <title>Co je Debian?</title>
-<para>
-
-Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vývoji
-svobodného softwaru a šíření myšlenek Free Software Foundation.
-Debian vznikl v roce 1993, když se Ian Murdock rozhodl vytvořit
-kompletní a jednotnou softwarovou distribuci založenou na
-relativně novém jádře Linux. Ian rozeslal otevřenou výzvu
-softwarovým vývojářům, kteří by chtěli k projektu přispívat.
-Relativně malá skupina zasvěcených nadšenců, původně financovaná
-<ulink url="&url-fsf;">Free Software Foundation</ulink>
-a ovlivněna filosofií <ulink url="&url-gnu-intro;">GNU</ulink>,
-se během let rozrostla do organizace sestávající z asi
-&num-of-debian-developers; <firstterm>vývojářů</firstterm>.
-
-</para><para>
-
-Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících správu
-služeb <ulink url="&url-debian-home;">WWW</ulink>
-a <ulink url="&url-debian-ftp;">FTP</ulink>, vytváření grafického
-designu, právní analýzy softwarových licencí, psaní dokumentace
-a samozřejmě správu softwarových balíků.
-
-</para><para>
-
-V zájmu sdělování své filosofie a přilákání vývojářů, kteří věří tomu,
-co Debian reprezentuje, jsme publikovali množství dokumentů, které
-vysvětlují naše hodnoty a slouží jako návody těm, kteří se chtějí stát
-debianími vývojáři.
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Novým <ulink url="&url-new-maintainer;">vývojářem</ulink>
-se může stát kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z
-<ulink url="&url-social-contract;">Debian Social Contract</ulink>.
-Každý vývojář může k distribuci připojit další softwarový
-balík za předpokladu, že program je podle našich kritérií volně
-šiřitelný a balík splňuje naše standardy kvality.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Dokument
-<ulink url="&url-dfsg;">Debian Free Software Guidelines</ulink> je
-jasný a výstižný souhrn
-kritérií, která Debian klade na svobodný software. Tento dokument má
-ve světě svobodného softwaru velký vliv a je základem pro
-<ulink url="&url-osd;">The Open Source Definition</ulink>.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Debian má rozsáhlé specifikace standardů kvality obsažené v
-<ulink url="&url-debian-policy;">Debian Policy
-Manual</ulink>. Dokument určuje podmínky, které musí
-splňovat každý balík v naší distribuci.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-</para><para>
-
-Vývojáři Debianu jsou rovněž zainteresováni v řadě dalších projektů,
-z nichž některé úzce souvisí přímo s Debianem, jiné se dotýkají celé
-linuxové komunity. Například:
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-
-Přispívání do
-<ulink url="&url-lsb-org;">Linux Standard Base</ulink>
-(LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního systému
-GNU/Linuxu, což umožní vývojářům softwaru a hardwaru třetích stran
-vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení, které budou fungovat
-v Linuxu obecně a ne jen v konkrétních vybraných distribucích.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-Projekt <ulink url="&url-fhs-home;">Filesystem Hierarchy
-Standard</ulink>
-(FHS) se snaží standardizovat umístění souborů v linuxovém systému.
-Softwaroví vývojáři se tak budou moci plně koncentrovat na vývoj
-svých programů a nebudou se muset dále starat o to, zda jejich
-balík bude fungovat na jiné distribuci GNU/Linuxu.
-
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-
-<ulink url="&url-debian-jr;">Debian Jr.</ulink>
-je interní projekt Debianu zaměřený především na naše nejmenší
-uživatele.
-
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</para><para>
-
-Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na
-<ulink url="&url-debian-faq;">Debian FAQ</ulink>.
-
-</para>
-
- </sect1>
-
diff --git a/cs/welcome/what-is-linux.xml b/cs/welcome/what-is-linux.xml
deleted file mode 100644
index fdd0cf4bf..000000000
--- a/cs/welcome/what-is-linux.xml
+++ /dev/null
@@ -1,95 +0,0 @@
-<!-- $Id$ -->
-<!-- original version: 69070 -->
-
- <sect1 id="what-is-linux">
- <title>Co je GNU/Linux?</title>
-<para>
-
-Linux je operační systém, což je skupina programů, které vám mimo jiné
-umožňují komunikovat s počítačem a spouštět další programy.
-
-</para><para>
-
-Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje
-každý počítač, aby byl vůbec schopen pracovat s různými periferiemi
-(např. pracovat s daty na discích a páskách, obsluhovat tiskárny,
-přidělovat paměť, ...), komunikovat s uživatelem a spouštět programy.
-Nejdůležitější částí operačního systému je jádro, což je v systému
-GNU/Linux právě Linux. Zbytek systému okolo jádra je tvořen
-nejrůznějšími programy, z nichž spousta byla napsána v rámci projektu
-GNU. Protože jádro samotné netvoří funkční operační systém,
-preferujeme pro označení takovýchto systémů termín
-<quote>GNU/Linux</quote>. (Lidé obvykle říkají <quote>Linux</quote>,
-ale mají tím na mysli GNU/Linux.)
-
-</para><para>
-
-Linux byl od počátku navržen jako operační systém unixového typu s
-podporou souběžné práce více uživatelů, kteří mohou mít najednou
-spuštěno několik programů (multitasking).
-Na rozdíl od některých jiných operačních systémů Linux nikdo nevlastní
-a velkou měrou se na jeho vývoji podílí neplacení dobrovolníci.
-
-</para><para>
-
-Počátky toho, co se později stalo GNU/Linuxem, sahají do roku 1984,
-když <ulink url="&url-fsf;">Free Software Foundation</ulink>
-zahájila vývoj svobodného operačního systému podobného Unixu nazvaného
-GNU.
-
-</para><para>
-
-<ulink url="&url-gnu;">Projekt GNU</ulink> vytvořil úplnou sadu
-svobodných softwarových nástrojů
-použitelných s operačním systémem Unix&trade; a systémy Unixu
-podobnými, jako je třeba Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli
-provádět celou škálu úloh od rutinních operací jako je kopírování
-nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů až po zábavné
-programování a překlad programů.
-
-</para><para>
-
-Přestože k vývoji Linuxu přispělo mnoho skupin i jednotlivců,
-největším přispěvatelem je stále Free Software Foundation (FSF),
-která nejen že vytvořila většinu nástrojů používaných v Linuxu, ale
-také dala vzniknout filozofii a komunitě vývojářů, bez kterých by
-se Linux nikdy nerozšířil.
-
-</para><para>
-
-První <ulink url="&url-kernel-org;">linuxové jádro</ulink> se
-objevilo v roce 1991 a napsal jej Fin Linus Torvalds, tehdejší student
-Helsinské univerzity, jako náhradu za Minix (viz <ulink
-url="&url-linux-history;">Historie Linuxu</ulink>).
-
-</para><para>
-
-Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého světa a
-Linus koordinuje vývoj za pomoci několika správců jednotlivých
-podsystémů. Jádro Linux má své vlastní
-<ulink url="&url-kernel-org;">webové stránky</ulink>. Informace o
-konferenci <userinput>linux-kernel</userinput> můžete najít na stránce
-<ulink url="&url-linux-kernel-list-faq;">linux-kernel mailing list
-FAQ</ulink>.
-
-</para><para>
-
-Uživatelé Linuxu mají nesmírnou svobodu ve výběru svého software
-&mdash; například si mohou vybrat z tuctu různých příkazových
-interpretů a několika grafických prostředí. Na druhou stranu je to
-právě tato svoboda výběru, která mate uživatele jiných operačních
-systémů, protože nejsou zvyklí uvažovat o příkazovém řádku nebo
-grafickém prostředí jako o něčem, co mohou změnit.
-
-</para><para>
-
-Již zmíněné vlastnosti Linuxu spolu s jeho stabilitou a vyšší
-bezpečností přilákaly mnoho nadšenců a Linux se stal nejrychleji
-rostoucím serverovým operačním systémem. Se svou větší popularitou
-se později Linux začal prosazovat i ve firmách a mezi domácími
-uživateli.
-
-</para>
-
- </sect1>
-
author	Holger Wansing <hwansing@mailbox.org>	2019-08-04 20:46:40 +0200
committer	Holger Wansing <hwansing@mailbox.org>	2019-08-04 20:46:40 +0200
commit	aebba878aa24bcc33efbb3ae51a17e6a1408f8f5 (patch)
tree	fbc3fd09a8360d2a4f27fb3fae0cd34eab8ae005 /cs
parent	2244f2b19af8c2556fd5dadf752c652a1c5fdcc0 (diff)
download	installation-guide-aebba878aa24bcc33efbb3ae51a17e6a1408f8f5.zip